Česká meteorologická společnost ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakultou UK uspořádala ve dnech 24. – 26. září 2024 v Kutné Hoře
Českou meteorologickou konferenci 2024
24. – 26. září 2024
Kutná Hora
Hotel U Kata
Ve dnech 24. až 26. září 2024 se v Kutné Hoře, v prostorách hotelu U Kata, uskutečnila Česká meteorologická konference. Česká meteorologická společnost (ČMeS), která tuto tradiční akci uspořádala, tak rozvíjí již mnohaletou tradici pravidelných setkávání české, dříve československé, odborné komunity lidí zabývajících se meteorologií, klimatologií, kvalitou ovzduší a příbuznými obory. První konference společnosti se konala v roce 1965 v Praze. Nově zavedený název konference vyjadřuje, že akce není určena pouze pro členy ČMeS, nýbrž i pro širokou odbornou či zájmovou meteorologickou veřejnost, pro ty, kdo v těchto oborech pracují, studují, nebo je meteorologie jejich koníčkem. Důležitým cílem České meteorologické konference bylo, a i v budoucnu bude, vzájemně se informovat o aktuálním dění v našich oborech.
Konference byla v letošním roce organizována především pracovníky hradecké pobočky České meteorologické společnosti a Českého hydrometeorologického ústavu za spolupráce Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy. Krátce po 13. hodině v úterý 24. záři konferenci zahájila předsedkyně společnosti Taťána Míková. Za Český hydrometeorologický ústav účastníky pozdravil a přivítal Libor Černikovský, za Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. Miloslav Müller a za MFF UK Tomáš Halenka. Účastníky konference pozdravil a město představil starosta Kutné Hory pan Mgr. Lukáš Seifert, který pohovořil i o aktuálních a čerstvých zkušenostech z povodní v září 2024 v okolí města. pan starosta k povodním mimo jiné říkal „mám holínky pod kolena a vody bylo pod …“, účastníkům sdělil, že se zde narodil a hodlá zde i umřít a doufá, že se nám tady bude líbit. Mimo tradiční a známé památky vyzval k vycházce údolím Vrchlice až k velkému rybníku a nemáme zapomenout dojít až do Malešova k pivovaru. Za organizátory účastníky přivítala Stanislava Kliegrová a Lucie Kašičková, které přidaly i několik organizačních pokynů a informací.
Letošní konference neměla nějaké zásadní nosné téma, nebo podtitul, ani jasně vyprofilované přednáškové bloky či sekce.
První blok moderovala Taťána Míková. V této části zaznělo celkem pět příspěvků. Libor Černikovský hovořil o otevřených datech ČHMÚ a souvislostech, Radmila Brožková o zapojení ČHMÚ do iniciativy Destination Earth, která si vzala za cíl vyvinou digitální model země: monitorování a predikce interakcí, mimo jiné ukázka biometeorologickou predikci požárů a riziko mrazu. Radka se pochlubila, že má ráda třešně, které letos všechny pomrzly (viník se našel, může za to Lenka Hájková…). Martin Novák povídal, jak dál se SIVS (Systém integrované výstražné služby), představil řešitelský tým (účinkující ve 4 skupinkách) a informoval, že mrznutí třešní tam není, neboť nezajímá integrovaný záchranný systém…Protože se mu nepodařilo vyfotit tým pracující na vývoji SIVS, tak byla zneužita fotografie Národního divadla Moravskoslezského. Jan Řehoř za kolektiv autorů představil Dynamický monitoring a katalogizaci sucha v globálním měřítku. Posteskl si, že nepřišel úplně ideálně se suchem. Martin Dubrovský za kolektiv hovořil o nových možnostech využití stochastického meteorologického generátoru a připomenul, že na loňské konferenci ČMES byla představena nová verze prostorového stochastického meteorologického generátoru SPAGETTA.
První sekce byla zakončena stručným představením posterů jejich autory. Posterů bylo celkem sedm. Diskuse k jejich obsahu se pak následně přenesla k panelům s příjemným občerstvením.
Mezi 16. až 18. hodinou zaznělo šest příspěvků ve druhé odborné sekci, kterou moderoval Miloslav Müller. Jan Horák za kolektiv autorů referoval o detailním měření konvektivních bouří a střihu větru pomocí různých skenovacích strategií mobilním radarem MASEC, „koupí si to bohaté univerzity, lovci bouří a najde to využití při pomoci rozvojovým zemím“. Filip Najman za autory představil použití bezpilotních dronů při měření vertikálních profilů atmosféry, testování probíhá podle kampaně WMO. Míla Müller konstatoval, že je potřeba zkontrolovat pojem ve slovníku (meteorologický dron). Miloslav Staněk se spoluautorem Miloslavem Müllerem hovořil o podmínkách vzniku a vývoje derech ve střední Evropě, osvětlil, že derecho je rozsáhlá větrná bouře (ze španělštiny), derecha přecházejí přes bavorskou dálnici a na Moravě se rozpadají, hovořil o tlakovém bahnu a že 1/3 derech je s výskytem tornád. Petr Zacharov za autorský kolektiv představil konvektivní prekurzory v reanalýze PERUN, řekl “jsem první, který zmiňuje Boha Peruna, neboli Radima Tolasze“, cape rozumí, ale tápe v názvech slovenských nížin z předešlé přednášky. Jan Peiker za spoluautory nastínil statistický postprocessing modelových koncentrací přízemního ozonu, zmínil, že není není stend-up komik jako jeho předchůdci, ale jako první zmínil kvalitu ovzduší a řekl, že je třeba přijet i příští rok. Za autorský kolektiv hovořila Naďa Zíková o kritické studii vlivu mezní vrstvy na přízemní vs. stožárová měření atmosférického aerosolu, informovala, že s dronem mohou lítat do 300 m podél stožáru, ŘLP se to moc nelíbili, neb jsou Košetice na koridoru Praha-Vídeň.
První jednací den byl zakončen v 18:07 h.
Po večeři, která se konala v krásném historickém prostředí hotelu, se v 19.30 h sešel téměř kompletní výbor společnosti. Schůzi výboru řídila předsedkyně společnosti. Výbor na svém jednání probral plánované body a přijal jednu novou členku.
Jednání druhého dne konference (středa 25. září) začalo podle plánu v 9 hodin. Podle obvyklého schématu bylo zahájeno Valné shromáždění ČMeS. Přítomných členů společnosti bylo méně než polovina, proto bylo podle stanov jednání přerušeno a pokračovalo po skončení dopoledního odborného programu konference.
Třetí blok letošní konference moderoval Robert Piwko. Tomáš Halenka představil Projekt FOCI – Non-CO2 klimatické faktory a jejich vliv na klima, kvalitu ovzduší a zdraví. Eva Holtanová přednesla scénáře změny klimatu – přehled a diskuse různých přístupů, nechtěla nás zkoušet nebo testovat kdo ví co je emisní scénář, jak na zlepšování globálních modelů. Byla překvapena, že už má jen 6 minut “ach jo”… v diskusi Míla Starostová jednoznačně zmínila, že kdo se neadaptuje, skončí. Dominik Musil za spoluautory představil proměnu klimatu v České republice za pomocí klimatických klasifikací. Udělal reklamu rodnému městu (MU), ukázal neaktuálnost Quittovy klasifikace pro roky 2000-2020, zmínil, že homogenzovaná data sněhu zlepšila interpretaci sněhu na horách, aktualizovanou mapa si doposud nedovolil nazvat Musilovou klasifikací… v diskusi zazněla jedna destruktivní připomínka Petra Zacharova k duze v prezentaci. Eva Plavcová za spoluautory hovořila o trendech krátkodobé proměnlivosti srážek v klimatických modelech, “doposud se často používá Trupl, tedy více než 60 let staré zpracování”. Lenka Crhová za autory ukázala zpracování návrhových srážek o délce trvání 5 min – 3 dny ze staničních měření a Miloslav Müller připravil spolu s Markem Kašparem prezentaci s několika poznámkami k příčinám a extremitě srážkové události v září 2024. Informoval, že tlaková níže Boris se podle němců měla jmenovat Anet. Zmínil černou tečku v Jeseníkách nakonec – zesilování srážek ze soboty na neděli do již zcela nasyceného povodí (retrográdní pohyb cyklony je neobvyklý. Tento příspěvek byl aktuálně zařazen místo plánované prezentace na téma Komplexní tvar závislosti návrhových úhrnů srážek na délce časového okna autorů Miloslav Müller, Lenka Crhová, Filip Hulec a Marek Kašpar.
Před obědem pokračovalo Valné shromáždění ČMeS, které vedla předsedkyně Taťána Míková. Členové společnosti byli informováni Pavlem Lipinou o činnosti společnosti za poslední rok od minulého Volebního valného shromáždění v Roudnici nad Labem v září 2023. Připomněli jsme si zesnulé kolegy, jejichž památku jsme uctili minutou ticha. Hospodářka společnosti Lucie Pokorná účastníky seznámila s hospodařením společnosti za poslední rok. Z úst Lucie Kašičkové zazněla zpráva revizní komise, která zkoumala hospodaření společnosti od minulého valného shromáždění společnosti. Miloslav Müller informoval o novinkách z Výboru Evropské meteorologické společnosti (EMS) a o samotné výroční konferenci EMS konané počátkem září v Barceloně.
Hlavním bodem letošního valného shromáždění bylo udělení Ceny profesora Hanzlíka, kterou společnost uděluje za mimořádný přínos pro rozvoj meteorologie a příbuzných vědních oborů. Po loňské premiéře, první oceněnou se stala doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc., byl historicky druhým oceněným doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc. Laureát toto ocenění získal zejména za celoživotní pedagogickou, odbornou a popularizační práci v oborech synoptické a letecké meteorologie a objektivních metod předpovídání počasí, za obětavou a nezištnou práci pro Československou meteorologickou společnost a později Českou meteorologickou společnost. Cena společnosti nese jméno po profesoru Stanislavu Hanzlíkovi, jedné z nejvýznamnější osobnosti české meteorologie. Ocenění bylo uděleno formou grafického listu a dedikace. První ocenění bylo uděleno v roce 2023 u příležitosti 145. výročí narození profesora Hanzlíka.
Na návrh výboru bylo valným shromážděním konaným v Kutné Hoře uděleno čestné členství RNDr. Martinu Setvákovi, CSc. za položení základu české družicové meteorologie, za rozvoj zpracování, vizualizací a interpretace satelitních dat, družicový monitoring silných konvektivních bouří, kde zejména jeho zásluhou došlo k významnému rozšíření zkušeností s hodnocením konvektivních systémů včetně supercelárních bouří ve střední Evropě, za vzdělávání vysokoškolských studentů meteorologie, za vedení kurzů interpretace družicových dat pro odbornou veřejnost a za propojování profesionální a amatérské meteorologie. Čestné členství společnosti také obdržel RNDr. Josef Keder, CSc. za celoživotní odbornou práci v oborech meteorologie a kvalita ovzduší, zejména se zaměřením na studium mezní vrstvy atmosféry a procesů v ní probíhajících, distanční meteorologická měření, modelování a transport znečišťujících látek a expertní zkoumání vztahů mezi znečištěním atmosféry a meteorologickými podmínkami a nezištnou ochotu předávat informace dále, neustále se vzdělávat, sledovat a rozvíjet nejnovější trendy v oblastech meteorologických měření, hodnocení a zpracování dat.
Čestné uznání České meteorologické společnosti obdržela RNDr. Radmila Brožková, CSc. za dlouholetou práci v oboru meteorologie, zejména v oblasti modelů numerické předpovědi počasí, za rozvoj regionálního středoevropského modelu Aladin, precizní přístup k validaci modelů a verifikaci jimi vypočtených dat, a tím obrovský přínos pro zkvalitňování výstupů meteorologických modelů, dlouhodobou pedagogickou činnost, při které předává dál své znalosti a bohaté zkušenosti. Čestné uznání České meteorologické společnosti získal i doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. za dlouholetou aktivní práci v oborech meteorologie a klimatologie se zaměřením na regionální klimatické modelování, dynamický downscaling, odbornou i koordinační práci v mezinárodních projektech v oblasti změny klimatu a jejích dopadů a výzkum modelování městského klimatu, pedagogickou činnost na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a práci v čele České meteorologické společnosti a její pražské pobočky. Všem oceněným blahopřejeme. Na závěr Valného shromáždění zaznělo pár slov od laureáta Ceny prof. Hanzlíka. Vzpomínky na kolegy a důležité momenty jeho profesního života byly zaznamenány formou audio záznamu.
Po skončení valného shromáždění, které se protáhlo více než bylo plánováno, byl oběd. Po obědě měla následovat prohlídka měřící stanice kvality ovzduší ČHMÚ v Kutné Hoře, ale z důvodu nedostatku času byla prohlídka stanice s výkladem zrušena.
V závěrečné IV. odborné sekci, kterou moderoval Tomáš Halenka, zaznělo pět příspěvků. Sekci zahájil Jáchym Brzezina, který za spoluautory informoval o vliv přechodu saharského písečného prachu na koncentrace částic v ovzduší na přelomu března a dubna 2024 v České republice. Uvedl, že stejné koncentrace PM10 jako u saharského písku pozorujeme pouze na Nový rok po půlnoci při ohňostrojích, v Brně to byla první „smogovka“ od roku 2017, takhle plošně to nebylo za posledních 7 let a četnost těchto epizod v Evropě se výrazně zvyšuje. David Tichopád za spoluautory hovořil o vlivu atmosférické cirkulace na teplotní extrémy ve středoevropských pohořích v období 1961–2022. Uvedl, že tento výzkum probíhá jako volnočasová aktivita s kolegy. Nárůst v Tatrách v létě o 0,6 °C za 10 let. Olga Halásová povídala o analýze synoptických situací při přívalových povodních na Moravě a ve Slezsku. Marie Novotná za spoluautory informovala o provedené analýze slunečního UV záření a ozonu na stanici Brno-Kotlářská v letech 2017–2021. Poslední příspěvek letošní konference přednesl Pavel Jůza na téma případy nové sněhové pokrývky v červnu na horách v ČR. Pavel připomenul 37 cm 5. června 1986 na Pradědu, informoval, že nejvýraznější je rok 1962 (32 stanic s novým sněhem, v 7 dnech) a že se naposledy nový sníh v červnu vyskytl v roce 2009.
Po zakončení odborného programu konference pokračoval program kulturní. Vystoupila členka naší společnosti Lucie Pokorná s tanečním vystoupením a David Tichopád zahrál a zazpíval několik písní na kytaru. Před 18. hodinou byl zahájen společenský večer konference.
Závěrečný (třetí) den byl tradičně věnován odborným a jiným exkurzím. V 9 hodin byla pro 20 účastníků, kteří se včas přihlásili, neboť počet byl omezený, naplánována exkurze na letiště Čáslav s programem biologické ochrany letiště, poté návštěva muzea letecké techniky s výkladem, návštěva armádní letištní jednotky hasičů a návštěva hangáru se statickou ukázkou.
Od 9.30 hodin byla také domluvená a realizována komentovaná prohlídka historického centra Kutné Hory v délce trvání 2 hodiny.
Na konferenci, na kterou zavítalo 62 účastníků, zaznělo celkem 22 příspěvků ve čtyřech již uvedených sekcích. Bylo prezentováno také 7 posterů. Podle ohlasů účastníků se domníváme, že se letošní Česká meteorologická konference ČMeS vydařila a účastníci se dozvěděli mnoho nových a zajímavých informací, inspirovali se přednesenými příspěvky a navázali nová profesní a osobní přátelství.
Pro účastníky konference jsme připravili obvyklý sborník abstraktů, který byl k dispozici v elektronické podobě v době konání konference na webové stránce konference. Poděkování za jeho přípravu patří Tiskovému a informačnímu oddělení ČHMÚ.
Více informací, fotodokumentaci konference a sborník abstraktů v pdf formátu najdete na stránce konference: Česká meteorologická konference 2024 – Česká meteorologická společnost.
Elektronická forma sborníku abstraktů z konference je v pdf formátu k dispozici na stránce: CMeS_2024.pdf.
Příští Česká meteorologická konferenci ČMeS se bude konat v termínu 23. až 25. září 2025 v Praze. Konference bude věnována 250. výročí zahájení pravidelných meteorologických měření v pražském Klementinu a završí se tak připomenutí tohoto významného meteorologického výročí, jehož oslavy začnou již v květnu příštího roku a bude k tomuto výročí vydána i publikace. Poznamenejte si tento termín do svých kalendářů a jste srdečně zváni.
Lucie Kašičková, Stanislava Kliegrová, Pavel Lipina a Petra Tošková