Bedřich Böhm
narozen v roce 1933
Bedřich Böhm, osmdesátiletý
Dr. Bedřich Böhm (nar. 6. 11. 1933) se svým celoživotním dílem zařadil mezi nejvýznamnější osobnosti československé meteorologie druhé poloviny 20. století. Po dokončení studia meteorologie a klimatologie na Univerzitě Karlově v Praze začal pracovat v Hydrometeorologickém ústavu. Počátkem šedesátých let přešel na Ústav fyziky atmosféry ČSAV, kde obhájil kandidátskou práci na téma rozptylu kouřových vleček z komínů tepelných elektráren. V souvislosti s přijetím prvního zákona o ochraně ovzduší v r. 1967 vybudoval Dr. Böhm první specializované pracoviště ochrany ovzduší, ze kterého se stal jeden ze tří základních úseků činnosti ČHMÚ.
Od poloviny sedmdesátých let jako vedoucí výzkumu Hydrometeorologického ústavu se jubilant soustředil především na otázky ochrany kvality ovzduší a přírodního prostředí na regionální a globální úrovni.
Významně se podílel na mezinárodní spolupráci v ochraně ovzduší a přírodního prostředí v rámci Konference ředitelů hydrometeorologických služeb, programu RVHP pro globální monitoring přírodního prostředí a programů Světové meteorologické organizace a Evropské hospodářská komise OSN v ochraně ovzduší. Především jeho zásluhou bylo vybudováno Experimentální pracoviště přírodního prostředí GEMS, současné observatoře Košetice. Široce založený program speciálního monitoringu v oblastech kvality ovzduší a srážek, aerosolů, slunečního záření, kvality vod a perzistentních organických látek v rámci programu GAW-SMO (Global Atmosphere Watch), EMEP-EHK (The European Monitoring and Evaluation Programme) a integrovaného monitoringu ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems) je na observatoři realizován již více než čtvrtstoletí.
Po roce 1990 pracoval Dr. Böhm až do odchodu do důchodu jako vedoucí observatoře Košetice. Při příležitosti jeho významného jubilea si dovoluji jménem bývalých kolegů a přátel poděkovat za celoživotní práci v oblasti meteorologie a ochrany přírodního prostředí a do dalších let mu přeji zdraví, pohodu a spokojený život v jeho rodných Štěměchách.
Jaroslav Šantroch, MZ 2014/1, ročník 67, str. 32
RNDr. Bedřich Böhm, CSc. (nar. 6. 11. 1933) v průběhu svého dlouholetého působení v Českém hydrometeorologickém ústavu dosáhl vynikajících výsledků v oblasti užité meteorologie, vybudoval první specializované pracoviště čistoty ovzduší, ze kterého se dnes stal jeden ze tří základních úseků činnosti ústavu, a vypracoval i první projekt prognózního a signálního systému pro operativní řízení emisí za nepříznivých podmínek. K jubileu blahopřáli oslavenci 10. listopadu dřívější i současní spolupracovníci v prostředí jemu blízkém – na observatoři v Košeticích, kterou před 15 lety zakládal. Košetická observatoř kromě funkce profesionální meteorologické stanice vykonává speciální měření v oblastech slunečního záření, kvality ovzduší a srážek, půdy, chemizmu biologických objektů a plní důležité poslání v mezinárodních monitorovacích programech, zejména OSN-EHK a SMO.
Jubilantovi přejeme dobré zdraví i zachování věrnosti instituci, které věnovali plodné období svého života.
Zdeněk Horký, MZ 2003/6, ročník 56, str. 165
ŽIVOTNI JUBILEUM RNDr. BEDŘICHA BÖHMA, CSc.
Milý Bedřichu,
doufám, že mi nebudeš mít za zlé, že tímto dávám celé meteorologické veřejnosti na vědomí, že se blíží Tvoje šedesáté narozeniny. Já už dávno patřím mezi pamětníky, takže mám tu výsadu, že mohu zavzpomínat na tu dlouhou řadu let, co jsi byl mým kolegou, kratší řadu let mým šéfem a doufám, že celoživotním kamarádem. Přeji Ti k narozeninám všechno dobré, aby nikdy nezmizely ryby z řek a potoku, ke kterým jezdíš rybařit a aby ryby, které chytíš, neměly v sobě olovo, rtuť ani kadmium.
Jitka Hrdá
RNDr. Bedřich Böhm, CSc. se narodil 6. listopadu 1933 ve Štěměchách v třebíčském okrese. Gymnázium absolvoval v roce 1951 a v témže roce začal studovat ekonomickou statistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zájem o přírodní vědy, především o fyziku a matematiku, brzy korigoval jeho první vysokoškolský krok a vyústil ve studium meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity, které dokončil v roce 1956. Tehdy se fakulta o své absolventy starala pomocí „umístěnkového řízení” a bylo logické, že Bedřich spolu s dalšími čtyřmi meteorology a jednou matematickou statističkou nastoupil do pražského Hydrometeorologického ústavu. Od počátku se zaměřil na užitou meteorologii. Zpracovával studie, posudky a expertizy zejména pro výstavbu sídlišť a průmyslových závodů a získal dobrý přehled o možnostech využívání meteorologie v různých oborech národního hospodářství. Z těchto zkušeností vycházel později i v práci výzkumné a vědecké v Ústavu fyziky atmosféry ČSAV, kde se specializoval na problematiku rozptylu exhalací z elektráren. Výzkumně řešil otázky výstupu kouřových vleček z elektráren a jím navržené modely podstatně zlepšily určování očekávaného znečištění ovzduší. Závěry z tohoto výzkumu obhájil jako kandidátskou dizertační práci.
Závažnost problematiky výzkumu znečištění ovzduší vedla v roce 1968 ke zřízení specializovaného útvaru čistoty ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Dr. Böhm byl tehdy pověřen vybudováním a vedením tohoto útvaru. Následovalo tvůrčí období řešení státních úkolů z programu P 16 (Tvorba a ochrana životního prostředí), v němž dr. Böhm prokázal nejen své vysoké odborné schopnosti, ale dokázal stmelit a vést výkonný tým vědeckých a odborných pracovníků, který vypracoval jednak řadu studií hodnotících výsledky empirických měření a informujících o míře znečištění ovzduší oxidem siřičitým a polétavým prachem v průmyslových oblastech České republiky, dále klimatologický model výpočtu očekávaného znečištění ovzduší a v neposlední řadě projekt prvního prognózního a signálního systému pro operativní řízení emisí za nepříznivých podmínek rozptylu.
V sedmdesátých létech se pozornost dr. Böhma zaměřila na problematiku komplexnějšího charakteru – na regionální znečištění hlavních složek přírodního prostředí. Vybudoval první stanici systému celosvětového monitoringu Světové meteorologické organizace BAPMON a jako expert se podílel na přípravě projektu účasti zemí tehdejší RVHP v systému GEMS (Global Environment Monitoring System). Hlavní pozornost věnoval tzv. integrovanému monitoringu přírodního prostředí a k tomuto účelu vybudoval experimentální pracoviště systému GEMS v Košeticích na Pelhřimovsku. Vznikla tak základna pro spolupráci specialistů různých vědních oborů.
Významná je jeho mezinárodní spolupráce ve výzkumu meteorologických aspektů znečištění ovzduší a v oblasti globálního systému monitorování životního prostředí. Působil jako expert Světové meteorologické organizace v oboru integrovaného monitoringu přírodního prostředí a podílel se jako člen Mezinárodního programového výboru na přípravě konferencí SMO s tematikou modelování rozptylu v ovzduší.
Nezanedbatelná je i pedagogická činnost dr. Böhma doma i v zahraničí. Pracoval jako expert v Kubánské akademii věd, kde vyučoval meteorologii a vypracoval ve španělštině příslušné učební texty. Pravidelně vyučoval na postgraduálním a pomaturitním studiu obor ochrana přírodního prostředí a byl externím učitelem na Přírodovědecké fakultě UK.
RNDr. Bedřich Böhm je autorem nebo spoluautorem téměř jednoho sta vědeckých a odborných prací. Je dnes jedním z nejuznávanějších českých odborníků v oblasti ochrany čistoty ovzduší a přírodního prostředí. V tomto oboru zbývá udělat ještě podstatný díl práce. Přejeme mu proto hodně zdraví a elánu, aby nadále tvůrčím způsobem uplatňoval svůj přehled, odbornost a zkušenosti.
J. H., MZ 1993/5, ročník 46, str. 159-160
Životní jubileum dr. Bedřicha Böhma
Dalším jubilantem, který se v letošním roce 6. 11. dožívá šedesáti let, je RNDr. Bedřich Böhm, CSc. Celou svoji odbornou a vědeckou životní dráhu spojil s dnešním Českým hydrometeorologickým ústavem, kam nastoupil po studiu meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Zastával řadu významných odborných i organizačních funkcí a stal se jedním z nejuznávanějších českých odborníků v oblasti ochrany čistoty ovzduší.
Postupně vedl řadu důležitých výzkumných úkolů a účastnil se aktivně mnoha projektů mezinárodního významu. Jeho publikace pokrývají široký tematický obor zahrnující transport znečišťujících příměsí v různých prostorových měřítkách, studium tvaru kouřových vleček, chemické reakce v atmosféře, monitoring znečištění ovzduší atd. Z posledního období si zvláštní zmínky zaslouží jeho podíl na vybudování monitorovacího pracoviště v Košeticích u Pelhřimova.
Dr. B. Böhm se aktivně účastnil života naší meteorologické společnosti a byl členem jejího Hlavního výboru, v letech 1981-86 zastával funkci hospodáře ČSMS.
Do dalšího života přejeme jubilantovi vše nejlepší a doufáme, že ještě po mnohá léta bude pokračovat jeho práce prospěšná pro meteorologu a klimatologii.
Jan Bednář, Věstník ČMeS 1993/2, srpen 1993