Každá výrazná vědecká osobnost má právo na specifický přístup k problémům. Aleš Gottwald vysoce oceňoval teorii, ale rozhodující pro něho bylo vždy kritické posouzení, je-li teorie v souhlasu s pozorováním. Otázku závislosti mezi jevy a veličinami se vždy snažil řešit z hlediska možnosti číselného, nikoliv modelového vyjádření stupně této zá­vislosti.

Po nástupu družicové meteorologie reagoval A. Gottwald pohotově na nové objevy, které v podobě družicových sním­ků oblačnosti zviditelnily dynamiku cyklon. Provedl zásadní rozbory geometrie spirálních oblačných systémů středních a vyšších zeměpisných šířek. V ÚFA byl iniciátorem denní­ho příjmu družicových snímků. Tuto činnost vykonával až do posledních dnů svého života. Byl autorem několika ka­pitol z připravované knihy o družicové meteorologii. Jeho přínos pro rozvoj kosmického výzkumu v rámci programu Interkosmos byl oceněn zlatou pamětní medailí ČSAV.

Detailní dlouhodobá znalost oblačných polí nad Evropou, opírající se o každodenní práci s přijímací aparaturou, vedla k přípravě rozsáhlé práce o souvislosti těchto polí se slu­neční aktivitou. Předběžné výsledky A. Gottwald zapracoval do výzkumných zpráv, choroba mu však znemožnila formu­lovat definitivní závěry.

Podílel se významnou měrou jako člen autorského ko­lektivu na tvorbě Meteorologického slovníku výkladového a terminologického a taktéž na jeho recenzi.

Čestné uznání za zásluhy v oboru meteorologie, které A. Gottwald obdržel od ČSMS roku 1991, bylo právem oceněním jeho celoživotní práce v oboru.

Skloňme se před památkou skromného a vysoce korektního člověka, kterému nebylo dopřáno završit životní dílo!

Dagmar Novotná – Vojtěch Vítek, MZ 1993/6, ročník 46, str. 173