Nebudu komentovat celé sdělení, které považuji za příliš přísné a zejména ne výrok pana Ludvíka Vaculíka, který je pro mne obsahem a zejména formou nepřijatelný. Chci se vyjádřit jen k větě „přídavkem k relaci o počasí straší biometeorologickou předpovědí a z málo nemocných lidí dělá hodně nemocné”.
Od 1. března 1993, tedy již skoro dva roky, vypracovávám tuto předpověď pro oblast bývalého Jihomoravského kraje. Předpověď vychází denně v krajském listu Rovnost. Podkladem ke tvorbě naší předpovědi jsou dnes již dvacet let trvající studie vlivů chronobiologických vlivů změn počasí a vlivů mimozemských na zdravého a zejména na nemocného člověka. Zvláštní pozornost je věnována nemocným srdečními, cévními a cévně-mozkovými potížemi. Dokladem úrovně naší práce je 33 publikovaných vědeckých prací (některé z nich vyšly také v Meteorologických zprávách). Používáme pětibodové stupnice rizika a uvádíme i poněkud podrobnější komentář.
Podle písemných, telefonických i jiných ohlasů veřejnosti a podle sdělení nemocných lze soudit, že předpověď je přínosem zejména pro pacienty a pro starší občany. Některá hodnocení naší předpovědi jsou tak nadšená, že si nemůžeme dovolit je v té formě publikovat. Doposud, tedy skoro za dva roky, nepřišel ani jeden odsudek naší činnosti a nevyskytly se námitky, že by předpověď měla alarmující nebo stresující účinky, a to ani od občanů, ani od lékařů.”
Jan Sitar, MZ 1995/2, ročník 48, str. 55-56