Ad: Rozhovor s vedoucím oddělení numerických předpovědí počasí francouzské meteorologické služby J.-F. Geleynem

Ve třetím čísle Meteorologických zpráv 48. ročníku (1995) byl zveřejněn rozhovor s vedoucím oddělení numeric­kých předpovědí počasí francouzské meteorologické služby J.-F. Geleynem. Autor odpovědí na otázky formulované M. Škodou z ČHMÚ se v něm několikrát kriticky vyjadřuje k postoji ČHMÚ vůči projektu ALADIN, přičemž z formula­cí jednoznačně nevyplývá, kdo konkrétně je předmětem kriti­ky. Je však nasnadě, že se problematika bezprostředně týká pracoviště předpovědi počasí v ČHMÚ Praze-Komořanech, a proto bych se chtěl ke kritice vyjádřit.

Nejprve si připomeňme hlavní kritické připomínky. Cituji:

.. pro mnohé vedlejší problémy lidé v ČHM Ú skutečně nejsou strženi pokrokem v projektu ALADIN.” „Neváhám říci, že mezi meteorologickými službami v rámci LACE je ČHMÚ zároveň tou institucí, která nejvíce přispěla k projektu ALA­DIN, i tou, která z něj patrně bude mít méně užitku ve smyslu budoucího rutinního využití… Mám pochopení pro individuál­ní pozici každého jednotlivého prognostika, váhajícího změnit své zvyklosti přechodem z jednoho typu produktů na jiný. Avšak jestliže tyto individuální zájmy pracující kolektivně proti zájmu meteorologické služby tím, že spoléhají na ‘betonově jisté’ názory, jež jsou zcela v rozporu s tím, co se stalo v posledních letech, potom nevím, jak mám situaci kvalifikovat!” „Pokládám dokonce za neuvěřitelné, že někteří lidé si součas­ně mohou stěžovat, že část potenciálu ČHMÚ pomáhá pokro­ku Météo-France. a zároveň dělat vše, co-je v jejich silách, aby ČHMÚ zabránili profitovat z přesně téhož pokroku.” „..jakou mají všechny tyto snahy cenu, jestliže v ČHMÚ neexistuje kolektivní vůle přijmout model ALADIN za vlastní. “

Z citací je zřejmé, že kritika pana J.-F. Geleyna je alespoň do určité míry zaměřena do řad meteorologů-prognostiků. V tomto směru však kritika zřejmě vychází z nepravdivých informací. Jsem přesvědčen, že na zmíněném meteorologic­kém pracovišti není meteorolog, který by dělal vše, co je v jeho silách, aby ČHMÚ zabránil profitovat z pokroku spo­jeného s projektem ALADIN. Pokud někdo takový existuje, pak na jiném pracovišti. Rovněž pokládám za absurdní, aby někdo z meteorologů prosazoval osobní zájem, stavící se pro­ti zájmu meteorologické služby, tím, že by např. lpěl na mate­riálech z jiného zdroje a kategoricky odmítal využít produkty modelu ALADIN – to by nedávalo smysl.

Základní pracovní zaměření pracoviště meteorologické prognózy v Komořanech musí vycházet a také vychází z jeho poslání: poskytovat meteorologické informace, zejména předpovědi počasí, všem uživatelům lak, aby přinášely opti­mální užitek. Informace musejí být podle možností, které dává současný stupeň vývoje meteorologie, přesné, podané srozumitelné, „šité na míru” s ohledem na potřeby uživatelů. Současně však musejí být seriózní; nevyplatilo by se předstí­rat, že je možno předpovědět něco, co v současné době ještě nelze. Pro kvalitní předpovědi využívá meteorologická služ­ba všech informací, které jsou k dispozici, a mezi nejdůležitější patří ovšem produkty modelů s hustou sítí bodů určené pro krátkodobou předpověď, mezi něž patří i ALADIN. Neméně důležité jsou pochopitelně produkty modelů slouží­cí střednědobé předpovědi.

Vedle ALADINu jsou v naší službě využívány i další dva modely s hustou sítí bodů, a sice model německé služby v Offenbachu a britské služby v Bracknellu. Každý meteoro­log brzy pozná, že pro předpověď počasí neexistuje nic „beto­nově jistého”, ani produkty modelů. Je logické, a zkušenost to potvrzuje, že se vyplatí pro předpovědi brát v úvahu a kritic­ky posuzovat všechny dostupné podklady. (To platí nepo­chybně obecně pro jakékoliv rozhodování. Vždyť kdo by se bránil všem dostupným informacím např. při důležitém osob­ním rozhodování?) Omezit se pouze na některé podklady či informace pokládám za přístup sice pohodlnější, někdy i ali­bistický, konec konců však méně zodpovědný a účinný.

Jaký je tedy vztah komořanských meteorologů pracují­cích na prognóze k modelu ALADIN? Produkty tohoto mode­lu přijímáme jako další důležitý podklad pro předpovědi počasí. Oceňujeme práci, která byla vložena do jeho vývoje. Jeho produkty pokládáme za přibližně stejně kvalitní jako produkty modelů německého a britského. To ostatně potvrzu­je i jednoduché hodnocení předpovědi těchto tří modelů, kte­ré jsme provozně začali provádět v červnu. V tomto měsíci byly rozdíly v kvalitě těchto modelů velmi malé, jako nejlepší se v červnu ukázal model britský, pak německý a ALADIN. Přes veškeré úspěchy těchto modelů však žádný z nich proza­tím není schopen být dostatečně spolehlivým podkladem pro podrobnější regionalizaci předpovědi na Území ČR. zejména pokud se týče srážek. Jsme si vědomi výhody modelu ALA­DIN, která spočívá v tom, že můžeme uplatňovat zpětnou vaz­bu. To ovšem neznamená, že se budeme orientovat pouze na něj, podle našeho názoru by to nepřispělo ke zkvalitnění naší práce.

Nevidím důvod k obavám, proč by česká meteorologická služba měla mít méně užitku z modelu ALADIN než služby jiné, sdružené v LACE, a myslím, že by návštěva pana J.-F. Geleyna v naší službě jeho obavy rozptýlila.