(doc. RNDr. Bohumír Jánský, Miloslav Müller, RNDr. Vilibald Kakos), sylabus přednášky konané v Praze 28. 5. 2002)
Bouřkové průtrže mračen v posledních hodinách 25. 5. 1872, trvající místy s bezdeštnými přestávkami až přes půlnoc následujícího dne, postihly neobvykle rozsáhlou oblast asi 500 km2 západně od Prahy vymezenou přibližně městy Plzní, Příbramí, Berounem, Louny a Karlovými Vary. Podle historických pramenů způsobily nejničivější náhlou přírodní pohromu na území ČR za posledních nejméně 500 let s 337 oběťmi na lidských životech při následných katastrofálních povodních na dolní Berounce a jejich přítocích a částečně v povodí Ohře. V důsledku sesuvu svahů vzniklo na Mladotickém potoce u obce Odlezly (okres Plzeň-sever) hrazené jezero jako jediné s dobou vzniku v posledních tisíciletích na našem území. Na dvou lokalitách byly zaznamenány až dosud největší krátkodobé intenzity srážek v ČR, a to v Mladonicích (blízko Odlezelského jezera) 237 mm asi za 1 hodinu a 289 mm asi za 10 až 15 hodin v Měcholupech (6 km jižně od Žatce), které leží v klimaticky nejsušší oblasti našeho státu s malou nadmořskou výškou. Na základě veškerého dostupného archivního materiálu z několika stanic v Čechách (průběh počasí, tlaku, teploty, vlhkosti, směru a rychlosti větru), podrobných klementinských měření z příslušné ročenky, rakouských velmi zjednodušených synoptických map a pozorování počasí mnoha laických pozorovatelů v postižené oblasti dle literárních pramenů bylo zjištěno, že se tato oblast nacházela ve studené části poměrně hluboké cyklony, jejíž střed postupoval pravděpodobně velmi zvolna jižně od Plzně a Prahy dále k severovýchodu až východu. Dle celkové analýzy uvedených materiálů z několika předcházejících dnů před 25. květnem a dne následujícího s uvážením i místy dosti podrobného pozorování tahu oblaků a postupu bouřek až s extrémními projevy (průtrže mračen, silná krupobití, orkánové nárazy větru, úplné setmění za dne, nepřetržité hřmění) převládal v průběhu 25. 5. výrazný vertikální střih větru ve směru (v nižších hladinách směr severovýchodní, ve vyšších hladinách jihozápadní). Analýza tohoto případu naznačuje, že střih větru může neobvykle výrazným frontálním rozhraním (které bylo prokázáno nad územím Čech např. mezi Chebem a Šumavou) v oblasti poblíž středu cyklony působit velice příznivě jako spouštěcí mechanismus pro vznik mohutné organizované konvektivní oblačnosti s opakovaným výskytem silných přívalových dešťů nad určitou lokalitou.
Na přednášce bylo také provedeno srovnání dosažených srážkových intenzit v roce 1872 s příslušnými světovými extrémy ještě s mnohem většími intenzitami, které se vyskytly v některých místech USA, v důsledku rozdílných aerologicko-synoptických podmínek.
Vilibald Kakos, Věstník ČMeS 2002/1, červen 2002