Rozhovor redakce s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu Ing. Ivanem Obrusníkem, DrSc. na aktuální téma
1. Pane řediteli, od srpna letošního roku se Česká republika stala členskou zemí Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) se sídlem v anglickém Readingu. Je známo, že o připojení k Evropskému centru usilovalo vedení ČHMÚ delší dobu, realizace se opožďovala především z ekonomických důvodů. Můžete uvést, proč je pro naši službu zapojení do tohoto centra tak důležité?
Podepsání smlouvy o spolupráci s ECMWF je pro ČHMÚ, ale konec konců i pro ČR, důležité z několika důvodů. Patří k nim především snaha o zlepšení Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ pro případy povodní, ale i dalších mimořádných situací vzniklých působením nebezpečných meteorologických jevů. Dalším důvodem je snaha o prodloužení intervalu předpovědí z numerických modelů počasí z dosavadních ca 5 dnů až na 9 až 10 dní. Dosud využívané a velmi kvalitní předpovědi a produkty z regionálního modelu ALADIN, počítané u nás, mají jen omezený časový rozsah do 48 hodin, dosud dostupné globální modely asi na 5 dnů dopředu. Kromě zmíněného „prodloužení předpovědí“ bude přínosný i přístup k datům z tzv. „ansámblů“, což přispěje ke zlepšení objektivity předpovědí zejména u extrémních jevů a zároveň i k postupnému přechodu na pravděpodobnostní typ předpovědí. Bude to znamenat i podstatný kvalitativní skok pro uživatele našich předpovědi, ať již se jedná o veřejnost nebo o podnikovou sféru. Třetím důvodem je zlepšeni kontaktů se západoevropskými meteorology a zlepšeni přístupu ke všem datům a produktům z ECMWF – v konečné fázi to zlepši úroveň nejen operativní meteorologie, ale i klimatologie a obecně i úroveň výzkumu v těchto oborech u nás. Tím mám na mysli výzkumu v celé ČR, nikoliv pouze v ČHMÚ. Nelze opomenout i přistup k experimentálním sezonním předpovědím na bázi výstupů z „ansámblů“. Poslední důležitý přinos je spíše v politické rovině – naši meteorologové získají nástroje podobné kvality jako jejich kolegové v EU a podobně i uživatelé budou mít přistup k datům a informacím evropské úrovně. Lze to považovat za jeden z kroků ČR při přistupování k EU.
2. Předpovědní pracoviště ČHMÚ využívá dosud produkty několika numerických modelů (ALADIN, britský, americký, německý). Problematikou využívání meteorologických podkladů pro varovnou službu se nedávno zabýval v našem časopisu J. Pavlík [Meteorol. Zpr., 2001, č. 1], jenž na základě analýzy několika konkrétních případů demonstroval značné rozdíly v odhadech jednotlivých modelů. Na základě čeho Evropské centrum (podklady, programy, metody) vytváří kvalitnější produkty než jiná pracoviště? Z Vašich informací poskytnutých dennímu tisku jednoznačně vyplývá, že spolupráce s Evropským centrem umožní přesnější předpověď, včetně prodloužení délky z pěti na deset dnů. Je to realistický předpoklad?
Už samotný vznik Evropského centra vycházel z předpokladu, že pouze společným úsilím a sdružením finančních prostředků bude možné vyvinout a operativně provozovat dostatečně kvalitní numerický model počasí pro prodloužený předpovědní interval. Proto vycházel model ECMWF z nejmodernějších klimatických modelů a z velmi kvalitní asimilace dat na globální úrovni. Vámi zmíněné modely mají své výhody, ale umožňují předpovědi na kratší dobu (ALADIN na 48 hodin, globální model na 3-5 dnů), model na střednědobý interval (5-10 dní) do vzniku ECMWF zcela chyběl. J. Pavlík demonstroval právě skutečnost, že při použití více modelů dosahujících byť poněkud jiným způsobem podobné kvality, můžeme získat několik poměrně odlišných výsledků či předpovědí. V praxi to pak klade na meteorologa veliké nároky, ke kterému modelu se má při konečném rozhodování přiklonit. Tuto situaci příliš nezlepšíme použitím ještě většího počtu těchto modelů. Východiskem může být (a referáty na poslední konferenci o aplikované meteorologii ECAM 2001 z Budapešti to v plné míře potvrzují) použití poněkud jiného modelu vysoké kvality, který může rozhodování v obtížných situacích usnadnit. Tímto modelem je právě model z ECMWF. Řada západoevropských meteorologických služeb používá v rutinní praxi kvalitní model pro omezené oblasti (jako např. ALADIN) na 48 hodin dopředu a dále až do 8-10 dnů model ECMWF: Ostatní globální modely používá spíše jako doplňkové. Evropské centrum vytváří kvalitnější produkty především díky většímu výše zmíněnému lidskému potenciálu i mohutnějšímu materiálnímu zajištění. ECMWF vychází z velmi dobře napozorovaných dat a jejich kvalitní asimilace, zpracovaných prostřednictvím sofistikovaného modelu využívajícího účinné numeriky, dobré parametrizace a efektivního systému ansámblů, které mohou eliminovat chyby vstupních dat. Evropské středisko využívá i nejvýkonnější superpočítače, které si jednotlivé státy nemohou dovolit. Myslím, že produkty z ECMWF vysokou kvalitu skutečně mají a je to uznáváno i mimo Evropu (např. v USA či Japonsku).
Informace pro tisk zdůrazňovaly očekávané přínosy spolupráce s ECMWF ve velmi zkrácené formě: Při optimálním využívání produktů a dat z ECMWF, které se naši meteorologové musí teprve naučit, a zejména nasazení produktů EPS (z ansámblů) pro předpovědi extrémních situací a využití uváděných pravděpodobností a očekávaných chyb numerických předpovědí určitě ke zkvalitnění předpovědí z ČHMÚ dojde. Obdobně dojde i k prodloužení intervalu předpovědí. Samozřejmě nelze očekávat, že to bude platit každý den. Rád bych zdůraznil nutnost postupného seznamování našich meteorologů s produkty z ECMWF a jejich zaváděním do praxe. Očekávám i větší pomoc z výzkumných pracovišť v ČR, pro které bude práce s produkty z ECMWF rovněž velkým přínosem. Konečně nelze opomenout ani zdokonalování přístupu k ostatním datům (z pozorovacích sítí, satelitních obrázků, radarovým datům či zpřístupnění údajů o blescích). Pracujeme i na vývoji „nowcastingu“, kalibraci radarů ze srážko- měrných sítí apod. Jinými slovy, i když přistoupením k ECMWF se předpovědi jednoznačně zkvalitní, ČHMÚ paralelně rozvíjí i další metody a postupy, které využití dat z ECMWF doplní a v konečné fázi povedou ke zlepšení celého předpovědního systému u nás.
3. Vraťme se ještě k Vašemu konstatování, které prošlo také denním tiskem: „Kdybychom měli již v roce 1997 informace z Evropského centra, věděli bychom, že nebude pršet dva dny, ale šest dnů, a mohli jsme s větším před-stihem rozhodnout, zda půjde o katastrofickou povodeň, která přesáhne i do Polska a Německa, nebo o povodeň pouze regionální.“ Jste skutečně přesvědčen, že přístup k informacím z ECMWF by umožnil odhadnout charakter a rozsah tehdejší povodně?
Myslím si, že rozhodně ano. V případě výstražné činnosti jde obvykle spíše o odhady a rozhodnutí varovat či nevarovat, případně pro jaký rozsah. I když nám tenkrát chyběly (nyní postupně zaváděné) hydrologické modely pro hlavní toky, katastrofický průběh bychom patrně za pomocí výstupů z ECMWF předpověděli. Pokud by srážky byly pouze dvoudenní a nikoliv šestidenní, měla by povodeň způsobená těmito srážkami patrně pouze regionální charakter, kdežto povodeň z vícedenních srážek obvykle vede (a také to tak dopadlo) ke katastrofě. Proto si myslím, že mé konstatování v tisku nebylo daleko od pravdy. Bylo však formulováno velmi jasně a stručně, jak je to pro podobné případy nutné. Rád bych ještě upozornil na fakt, na který se často zapomíná, a sice že ALADINa jsme nasadili do operativy poměrně těsně před povodní 97 a právě jeho použití nám pomohlo při vydávání výstrah, byť na regionální povodeň. Byl to obrovský úspěch praktického využití regionálního numerického modelu pro povodňovou situaci a výstupy z něj jsme okamžitě dali k dispozici Polákům, což jimi bylo po skončení povodně oceněno.
4. Jsou v ČHMÚ vytvořeny potřebné technické i personální předpoklady pro optimální využití poskytovaných informací? Máme na mysli zejména softwarové zabezpečení, zajištění přenosu dat, zácvik pracovníků prognózního pracoviště apod.
Vaše otázka je zcela na místě. Všechny Vámi zmíněné problémy se snažíme řešit za chodu a prakticky současně. Za rychlé řešení každého z uvedených dílčích problémů zodpovídá jeden nebo dva z našich špičkových pracovníků v dané oblasti. Prakticky již od srpna jsme schopni využívat předpovědi srážek z ECMWF a, alespoň kvalitativně, výstupy z „ansámblů“ pro tento účel. ECMWF pro nás zpřístupnilo meteogramy a řadu ostatních aplikací, na několika dalších pracujeme sami a ve spolupráci s některými firmami připravujeme i vhodný software. Pokud možno brzy bychom měli inovovat i obecné programové vybavení pro předpovědní pracoviště (upgrade stávajícího amerického systému METPRO nebo podobný komplexní software od jiné firmy), které umožní i lepší překládání meteorologických dat přes sebe, distribuci obrazových materiálů a map a přímé využití výstupů na internet. Jako patrně největší problém vidím důkladný zácvik či vyškolení našich prognózních pracovníků, neboť řada z nich nezískala při svých studiích před řadou let dostatečné znalosti v právě dnes moderních aplikacích dynamické meteorologie s využíváním modelů, radarů a satelitů. Právě v tomto týdnu (od 6. 11. 2001) probíhá v našem školicím centru v Radostovicích první část programu vzdělávání odborných pracovníků z oboru meteorologie, které je prvním vykročením k postupnému přeškolení a doškolení našich pracovníků v moderní meteorologii. S Katedrou meteorologie a ochrany prostředí MFF UK jsme uzavřeli dohodu o společném komplexním programu vzdělávání meteorologů, které zahrne i bakalářské a postgraduální studium.
5. Lze po necelých dvou měsících sdělit první zkušenosti s využíváním podkladů z ECMWF. Pokud ano, můžete ilustrovat pozitivní nebo negativní zkušenosti na nějakém příkladu?
První zkušenosti jsou rozhodně pozitivní, již teď vidíme v modelových výstupech dále dopředu a doufám, že již v těchto dnech dostávají naši občané informace o výhledu vývoje počasí na 9-10 dnů dopředu. Pro objektivnější vyhodnocení neuplynula ještě dostatečná doba a ani software pro všechny aplikace není ještě hotov. Na druhé straně naše snaha o rychlé a komplexní využívání dat a informací z ECMWF prakticky ihned po vstupu a naše poměrně velmi dobrá připravenost na tento krok vyvolala pozornost i v samotném ECMWF – zatím se u „nováčků“ s takhle rychlým postupem nesetkali. Jen doufám, že nám to vydrží i dál a že se co nejdříve materiály z ECMWF stanou standardními v naší denní prognostické praxi. Velmi si slibuji i od příklonu k objektivnějším přístupům s využitím údajů o pravděpodobnosti (produkty z „anasámblů – EPS). Začátkem října jsem se spolu s náměstkem ředitele pro meteorologii Dr. Wolkem zúčastnil i prvního (pro nás) zasedání reprezentantů zemí, které mají uzavřenou smlouvu o spolupráci s ECMWF a byli jsme překvapeni, jak dobře nás mezi sebe přijali. Šéf ECMWF Dr. Burridge nás rovněž seznámil s programem ECMWF na nejbližší léta a diskutoval s námi, byť ne zcela plnoprávnými členy, některé problémy a návrhy jejich řešení. Velmi se nám líbil čistě pragmatický a striktně pracovní přístup jednání na tomto zasedání.
6. Produkty ČHMÚ na úseku předpovědní a výstražné služby tvoří důležitou součást v rámci fungování Integrovaného záchranného systému, prohlubuje se spolupráce s Hasičským záchranným sborem, součástí předpovědí počasí jsou ve stále větší míře varování před extrémními povětrnostními jevy. V tomto smyslu plní ČHMÚ svou povinnost, kterou má vůči státní správě i veřejnosti. Nicméně v anketě na téma „synoptická meteorologie a předpovídání počasí v blízké budoucnosti“ [Meteorol. Zpr., 2001, č. 2] se několik předních odborníků shodlo, že prognostické modely nikdy nemohou plně vystihnout realitu atmosférického systému. Nasnadě je otázka: Neobáváte se možné kontraproduktivnosti a zklamání veřejnosti, pokud se proklamovaná zlepšení předpovědí neuskuteční?
Toho se neobávám, mám spíše signály o tom, že se naše předpovědi i pro případy extrémních situací zlepšují. Pochopitelně se i nyní můžeme splést. Ale na druhé straně si musíme uvědomit, že problém výstražné služby není často ve vlastní přesnosti předpovědi (kolik mm srážek bude, v kterou hodinu a v které přesné lokalitě), ale v tom, zda jsme spustili svým varováním celý systém či ne. Zde nás dříve někdy „přílišné zajišťování“ před možnou nepřesností předpovědi extrémních jevů vedlo k tomu, že jsme upozornění nebo zejména výstrahu vůbec nevydali. A to je obvykle horší, než když ji vydáme, a předpovídaný jev se nakonec nevyskytne nebo je menší. Kromě odborných věcí si zvláště cením nové organizace našich předpovědních pracovišť (CPP a RPP) i velmi pozitivního přístupu prognostiků právě k výstražné službě. Ta je nejdůležitější vizitkou ČHMÚ. Zklamání veřejnosti se můžeme často vyhnout i vhodnější formulací předpovědí, zvláště upozornění a výstrah, ve spornějších případech sháněním doplňujících informací o meteorologických parametrech či celkové situaci z našich profesionálních či dobrovolných stanic, dispečinků podniků Povodí, konzultace¬ mi s odborníky ČHMÚ, kteří jsou v kritickou dobu doma pomocí mobilního telefonu apod. Konečně je třeba využívat všechna data a informace, které jsou k dispozici, což jsem již zmínil v odpovědi na druhou otázku. Rovněž si myslím, že díky poměrně častému výskytu extrémních jevů a mimořádných událostí v posledních letech získala řada našich prognostiků jednak velké zkušenosti a zároveň přehled a „profesionální“ nadhled. To brání zbytečným zmatkům z stresům a v konečné fázi to rovněž vede ke zkvalitnění předpovědní a výstražné služby. Zkvalitnili jsme i všechny druhy spojení, přístup k materiálům prostřednictvím intranetu apod. a rovněž spolupráce s našimi protějšky v operačních a informačních střediscích Hasičského záchranného sboru se neustále zlepšuje. Nelze opomenout i zkvalitnění našich „výstupů“ na internetu včetně nových stránek povodňové služby. Nakonec bych zmínil i neustálé zlepšování spolupráce s médii; zejména s Českým rozhlasem a Českou televizí.
7. Z Vašich předchozích odpovědí vyplývá, že nároky na provoz i technický a odborný rozvoj ústavu neustále stoupají. Může ústav plnit své úkoly se současnými disponibilními prostředky? Domníváme se, že jako nezbytný předpoklad uvedete technologickou modernizaci služby, která povede k integraci pozorovacích sítí, zvýšení součinnosti s odborníky z jiných domácích institucí i další zintenzivnění mezinárodní spolupráce.
Pochopitelně prostředků jak na investice pro modernizaci, tak zejména na provoz není nikdy dost a celkový objem státního příspěvku pro ČHMÚ spíše klesá, než stoupá. Situaci průběžně řešíme, i když často s velkými obtížemi. Probíhá automatizace staniční sítě (u profesionálních a interových stanic je již před dokončením), přikročili jsme k budování jednotného databázového systému ČHMÚ pro všechny tři obory ústavu, sjednotili přenosy dat apod. Na druhé straně nepůjde vytvořit jednotnou síť stanic, které by ze stejného místa prováděly meteorologická, hydrologická a „čistotářská“ pozorování. Velmi dobrou součinnost máme s vojenskými meteorology, kde jsme vytvořili Systém integrované výstražné služby (SIVS) a zlepšuje se i naše spolupráce s výzkumnými pracovišti v ČR. Konečně i mezinárodní spolupráce se stále zkvalitňuje a roste. K již tradičním (Méteo France, US Weather Service, Deutscher Wetterdienst, SHMÚ, LACE, EUMETSAT atd.) přibyla právě spolupráce s ECMWF, tj. se špičkovou institucí evropského rozsahu. Roste naše spoluúčast i na grantech, jednak na národní úrovni, jednak na úrovni mezinárodní, především v projektech výzkumného programu EU.
8. V kontextu prohlubující se mezinárodní spolupráce se stále častěji objevuje myšlenka o vytvoření Evropské meteorologické služby. Ztotožňujete se s touto vizí?
Musíme si přiznat, že tato vize je logicky velmi reálná a zároveň trochu „nebezpečná“ především pro meteorologické služby v malých zemích, které patrně nebudou schopny urvat „dostatečný kus koláče“ při zakládání společné evropské služby. Je zcela logické, že by společná služba vedla k úsporám i ke zkvalitnění práce a produktů. Ve výzkumu je dobrým příkladem právě ECMWF, které je vlastně takovým prvním společným evropským pracovištěm a při hodnocení jeho práce klady jednoznačně převládají nad zápory. Osobně si však myslím, že vytvoření společné služby budou oddalovat vojenské aspekty a patrně též určitá rivalita mezi největšími službami (Velká Británie, Francie, Německo).
Za redakci Zdeněk Horký, MZ 2001/6, ročník 54, str. 161-163