Nové denní srážkové maximum v Česku – Česká meteorologická společnost

Autorský kolektiv: Pavel Lipina, Radim Tolasz, Veronika Šustková, Miroslav Řepka, Jáchym Brzezina

V září 2024 se na území České republiky a v dalších zemích střední Evropy vyskytla extrémní povodňová situace, která způsobila velké materiální škody a vyžádala si několik lidských životů. ČHMÚ ve spolupráci s dalšími organizacemi zpracovává podrobné vyhodnocení povodňové události, které podchytí příčiny, průběh i dopady povodně a fungování jednotlivých částí systému ochrany před povodněmi. Zpráva o hydrometeorologických aspektech této povodně je od 21. listopadu 2024 k dispozici na portálu Českého hydrometeorologického ústavu.

V Jeseníkách začalo pršet ve čtvrtek 12. září 2024 okolo 6 hodiny ranní. Pršelo s intenzitou do 0,5 mm/10minut až do pátku 13. září 10 hod., kdy intenzita srážek stoupla na 0,5 až 4 mm/10 minut. Takto pršelo až do půlnoci. V sobotu 14. září mezi půlnocí a 6 hodinou ránou padal déšť o intenzitě 0,5 až 1,5 mm/10 minut. Po šesté hodině ranní začala intenzita stoupat až na 1 až 8 mm za 10 minut. Největší intenzita srážek byla zaznamenána 14. září mezi 18 až 20 hodinou a mezi 5 až 9 hodinou v neděli 15. září. Pršet přestalo mezi 10 až 13 hodinou v neděli 15. září. S menší intenzitou pršelo ještě v neděli od 19 hodiny do 2 hodiny ranní 16. září, dále v pondělí 16. září ještě mezi 5 až 9 hodinou a mezi 13 až 20 hodinou.

V severní části Jeseníků byly srážkové úhrny nejvyšší. Za pět dní (12. – 16. září 2024) byly zaznamenány nejvyšší srážkové úhrny: 703,2 mm Loučná nad Desnou, Švýcárna, 611,8 mm Bělá pod Pradědem, Adolfovice, vodárna, 558,4 mm Lípová-lázně, 551,3 mm Lipová Lázně, Pomezí, 516,7 mm Rejvíz, 508,0 mm Heřmanovice (12.–15.9.2024), 491,2 mm Bělá pod Pradědem, Červenohorské sedlo, 480,1 mm Jeseník, 474,0 mm Šerák, 473,2 mm Ramzová, 469,0 mm Biskupská kupa, 437,4 mm Zlaté Hory, 428,5 mm Staré Město pod Sněžníkem, Paprsek, 424,0 mm Dolní Morava, Slaměnka, 407,1 mm Dlouhé Stráně, dolní nádrž.

V Nových Heřminovech spadlo za tuto pětidenní epizodu 211,7 mm, 271,3 mm v Karlovicích, 208,3 mm v Krnově, 199,4 mm v Opavě.

Mimořádně vysoké byly i pětidenní srážkové úhrny na Ostravsku a Karvinsku: 256,7 mm v Ostravě-Porubě, 273,7 mm ve Slezské Ostravě, 276,5 mm v Ostravě-Zábřehu, 268,7 mm v Bohumíně, 295,4 mm v Dětmarovicích, 277,4 mm v Karviné a 270,4 mm ve Frýdku-Místku, Sviadnově.

Tradičně byly vysoké pětidenní úhrny srážek i v Beskydech: 312,8 mm na Lysé hoře, 238,8 mm VD Šance, 314,5 mm na Javorovém, 299,3 mm na Kotaři a 298,6 mm v Tiché.

Nejvyšší srážkové úhrny s největší hydrologickou odezvou, bohužel také škodami a obětech na životech byly zaznamenány v Jeseníkách, na Krnovsku a Opavsku. V severní části Jeseníků byly srážkové úhrny nejvyšší. Za čtyři dny (12. až 15. září 2024) byly zaznamenány následující srážkové úhrny: 695,6 mm Švýcárna, 605,8 mm Bělá pod Pradědem, Adolfovice, 549,1 mm Lipová-lázně, 546,2 mm Lipová-lázně, Pomezí, 510,9 mm Rejvíz, 508,0 mm Heřmanovice, 486,6 mm Červenohorské sedlo, 472,5 mm Jeseník, 472,5 mm Kamienica (Polsko), 467,5 mm Šerák, 465,9 mm Biskupská kupa, 460 mm Bělá pod Pradědem a 452,6 mm Snieznik Klodzki (Polsko), 440 mm Ramzová, 433,7 mm Zlaté Hory, 419,9 mm Dolní Morava, Slaměnka, 419,6 mm Staré Město pod Sněžníkem, Paprsek, 412,7 mm Boleslawów (Polsko), 406,9 mm Mikulovice a 402,2 mm Dlouhé Stráně, dolní nádrž.

Zcela mimořádné byly i dvoudenní srážkové úhrny při této srážkové epizodě. na většině stanic byly nejvyšší srážkové úhrny 13. – 14. září 2024

Zcela mimořádné byly i zaznamenané maximální denní úhrny srážek. Na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna byl naměřen 14. září 2024 denní úhrn srážek 385,6 mm. Byl tak překonán dlouholetý český denní srážkový rekord (345,1 mm z 29. července 1897, který byl naměřen na stanici Bedřichov, Nová Louka (780 m n. m.)). Bylo tak překonáno i dosavadní jesenické maximum denního úhrnu srážek (240,2 mm dne 9. července 1903 v Nové Červené Vodě). Stanice na Švýcárně je provozována Výzkumným ústavem lesního a vodního hospodářství (https://www.vulhm.cz/) od 1. října 2020 v nadmořské výšce 1306 m n. m.

Nejvyšší denní úhrn y srážek doplníme ještě získanými údaji z Polska ze stanic IMGW-PIB: 254,5 mm Kamienica, 218,8 mm Snieznik Klodzki, 205,8 mm Brenna, 182,0 mm Boleslawów, 158,2 mm Glucholazy, 150,0 mm Miedzigórze.

V průběhu zářijových povodní byl v Jeseníkách na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna naměřen 14. září 2024 denní úhrn srážek 385,6 mm (někde byl uváděn údaj 386 mm, který byl dán zjednodušeným výpočtem denního úhrnu z hodinových dat, který je platný pro většinu republiky. Východní a západní část republiky pracuje s 10minutovým posunem podle polohy stanice. Švýcárna má ale časový posun -9 minut, takže klasická denní suma má být vypočtena z desetiminutových dat od 07:00 do 06:50).

Stanice na Švýcárně je provozována Výzkumným ústavem lesního a vodního hospodářství (https://www.vulhm.cz/) od 1. října 2020 v nadmořské výšce 1306 m n. m. ve spolupráci s ČHMÚ, měření je průběžně kontrolováno a stanice měří spolehlivě.

Data do národní databáze CLIDATA přebíráme vždy po skončení měsíce, proto jsme tento rekord „objevili“ až dva týdny po srážkové události.

Tento mimořádný úhrn srážek 385,6 mm tedy lze považovat za nový nejvyšší naměřený denní úhrn na našem území. Překonán tak byl dosavadní rekord 345,1 mm z 29. července 1897, který byl naměřen na stanici Bedřichov, Nová Louka (780 m n. m.).

O významné extremitě srážkové situace ze soboty 14. září 2024 vypovídá, že v Jeseníkách na více místech napršelo přes 200 mm – např. 337 mm v Adolfovicích (stanice VaK Jeseník), 305 mm v Lázních Lipová (lázeňská stanice Schrothovy léčebné lázně s.r.o.), 284 mm v Lázních Lipová, Pomezí (stanice Povodí Odry), 283 mm v Heřmanovicích a na dalších stanicích.

Švýcárna (něm. Schweizerei) leží na svahu Malého Dědu v nadmořské výšce 1 304 metrů, při cestě z Pradědu na Červenohorské sedlo nebo do Loučné nad Desnou.

Je to nejstarší horská chata v Jeseníkách, a také jeden z nejstarších domů v horách vůbec. Její vznik je spojen s pastevectvím ve vrcholových partiích Jeseníků. Původně to byla horská salaš, která postupně začala nabízet přístřeší prvním horským turistům.

Na počátku 19. století stará salaš zchátrala, a tak nová lichtenštejnská vrchnost povolala do Jeseníků alpské salašníky a nechala zde postavit novou boudu a stáje. Jejím správcem se stal Johann Aegerter, pocházející z Bernských Alp.

Podle dostupných informací se Johann Aegerter usídlil na nové salaši už v roce 1829 a začal hospodařit. Salaš sestávala z kamenné stáje pro víc než sto kusů dobytka a několika dalších dřevěných budov. Velmi brzy ji začali vyhledávat i první turisté, kteří se v ní mohli skrýt před nepohodou, odpočinout si, koupit jednoduchou stravu, případně i nouzově přenocovat. Již ve 40. letech zde dokonce zavedli návštěvní knihu, takže návštěvy turistů zřejmě nebyly ojedinělé. To už se salaši díky národnosti jejího správce začalo říkat Schweitzerei – Švýcárna.

Ve druhé polovině 19. století se pastevectví přestávalo vyplácet, a tak po roce 1860 bouda sloužila spíše jako útulek panských myslivců a turistický ubytovací hostinec. Když vyhořela, dal na jejím místě kníže Lichtenštejn roku 1887 postavit novou chatu, určenou již výhradně turistickým účelům.

Byl to roubený dům se 14 lůžky pro hosty, kuchyní a bytem pro správce a chlévy pro dobytek zajišťující čerstvé potraviny. Chata byla postupně rozšiřována a s rozvojem lyžování byl její provoz udržován celoročně. Jejím provozovatelem se následně stal Moravskoslezský sudetský horský spolek, který ji zaznamenal i ve všech svých průvodcích. Jak rostl zájem o turistiku, objevovaly se i nové cesty k útulně, třeba i jedna z nejdivočejších v této oblasti vedoucí údolím řeky Desné a pak Divokým dolem k Pradědu.

Rozvoj turistiky v Jeseníkách přerušila druhá světová válka, kdy bylo okolí Pradědu pro turisty téměř uzavřeno. I díky umístění protileteckého radaru na Vysoké holi. Po válce se Švýcárna stala nejprve majetkem státních lesů a nakonec byla součástí rekreačních zařízení ČSTV.

Na počátku 50. let došlo k největším stavebním úpravám chaty. Půdorys zůstal nezměněný, jinak se ale změnilo téměř vše. Nové pokoje, jídelny, kuchyň i byt správce. Další rekonstrukce chaty proběhla v 80. letech a pak ještě v letech 90. Přesto si Švýcárna stále zachovala nejen relativně původní dispozici, ale i neopakovatelnou atmosféru.

V roce 2006 byla postavena zvonička, zasvěcená milovníku hor – Janu Pavlu II. Její zvon navrhl Otmar Oliva, a jak štítky na ní připomínají, je i památníkem těch, kterým hory, jež tak milovali, vzaly život (Kobza 2024).

Švýcárna má adresu Kouty nad Desnou čp. 74, Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk (50°6′6,04″ s. š., 17°12′50,4″ v. d.) Pro zobrazení na mapách: https://mapy.cz/s/kurahomoca

Meteorologickou stanici na Švýcárně provozuje od 1. října 2020 Výzkumný ústav lesního a vodního hospodářství, v. v. i. (https://www.vulhm.cz/) za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR. Výrobce a dodavatel stanice je EMS Brno. Stanice měří teplotu a vlhkost vzduchu, intenzitu slunečního záření, úhrn srážek, směr a rychlost větru. Měření probíhá v minutových intervalech, ukládány jsou hodnoty desetiminutových průměrů (u srážek suma za 10 minut). Stanice má souřadnice 50°6’6.04″N 17°12’50.4″E a nadmořskou výšku 1306 m n. m.

Tato meteorologická stanice patří do celoevropské sítě monitoringu zdravotního stavu lesa „International Co-operate Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests“ (ICP Forests).

Český hydrometeorologický ústav nebo jeho předchůdci, pokud je nám známo na Švýcárně nikdy neměřil. Nejblíže byla prováděna měření na Pradědu a na Ovčárně. V devadesátých letech minulého století prováděla monitoring kvality ovzduší s měřením některých meteorologických prvků opavská společnost Ekotoxa.

Na podzim roku 2023 jsme se dohodli s vedením VÚLHM na možnosti využívání 10 min dat ze stanice pro potřeby Českého hydrometeorologického ústavu. Dohodli jsme se také na vzájemné spolupráci a možnosti rozšíření měření na této lokalitě. K realizaci tohoto záměru zatím nedošlo.

Vzhledem k necelému čtyřletému období není k dispozici mnoho dat pro klimatologické charakteristiky toho místa podle měření stanice. Z dostupných dat byla průměrná roční teplota vzduchu za rok 2021 2,9 °C, za rok 2022 3,8 °C a za rok 2023 4,2 °C. Roční úhrn srážek za rok 2021 byl 1420,1 mm, za rok 2022 992,8 mm, za rok 2023 1490,7 mm a za prvních 9 měsíců roku 2024 zatím 1735,4 mm.

Za uvedené období byla změřena nejvyšší hodnota maximální teploty vzduchu 26,3 °C dne 21. července 2021, nejnižší teplota vzduchu byla −17,3 °C dne 11. února 2021 a nejvyšší denní úhrn srážek byl 91,4 mm dne 18. července 2021.

V září 2024 fungovala stanice spolehlivě a bez výpadků v datech. Dne 5. září 2024 byl zaznamenán denní úhrn srážek na stanici 0,2 mm, 8. září 0,4 mm, 9. září 26,8 mm, 10. září 11,6 mm, 11. září 1 mm. 78 mm napršelo ve čtvrtek 12. září, 203,4 mm v pátek 13. září, 385,6 mm v sobotu 14. září, 28 mm v neděli 15. září a 7,8 mm v pondělí 16. září. Do konce měsíce ještě 10,2 mm 24. září, 8,4 mm 26. září, 5,4 mm 27. září a 1,6 mm 28. září.

Za pětidenní epizodu 12.–16. září 2024 tak celkem spadlo 703,2 mm srážek a za celé září 768,8 mm (CLIDATA 2024).

Dosavadní denní srážkové maximum bylo naměřeno na stanici Bedřichov, Nová Louka.

Lovecký zámeček Nová Louka (Šámalova chata), Bedřichov 48, 468 12 Bedřichov, Liberecký kraj, Česko

Bedřichov, Nová Louka, Neuwiesse, U2BEDR01, Liberecký kraj, okres a ORP Jablonec nad Nisou, Lužická Nisa, meteorologická pozorování zde probíhala od 1.1.1897 do 31.3.1943, nadmořská výška 780 m n. m., 11602 WMO indikativ, MKS, od 1.4.1943 byla stanice přestěhována (1,5 km západně) k hrázi přehrady Bedřichov do nadm. výšky 777 m n. m. Od 1.12.2004 je stanice automatizována (AKS1)

U srážek chybí data všechna data v letech 1946–1947 a v letech 1950–1953.

Nová Louka (německy Neuwiese nebo Neue Wiese) je samota blízko Bedřichova v okrese Jablonec nad Nisou ležící na Blatném potoce v Jizerských horách. Jedinou stavbou zde dnes je Šámalova chata, ve které se nachází restaurace. Lokalita je významnou křižovatkou jizerskohorských letních i zimních turistických cest. Tato samota je nedaleko přírodní rezervace Nová louka, chránící zdejší rašeliniště. Dalším dnes užívaným názvem je Šámalova louka na památku období, kdy zdejší chatu užíval prvorepublikový kancléř Přemysl Šámal.

V roce 1630 vznikla na tomto místě nad rašeliništěm paseka, odkud bylo vytěženo dřevo na výstavbu Jičína a Liberce. Vzniklá louka se nejprve používala pro pastvu dobytka, roku 1756 na ní byla postavena sklářská huť, kterou provozoval sklář Riedel. Tato huť byla uzavřena roku 1817 a o dvacet let později byla její budova stržena.

Panský dům majitele bývalé sklárny odkoupili roku 1844 Clam-Gallasové a přestavěli jej na lovecký zámeček. V období mezi světovými válkami jej užíval tehdejší kancléř Přemysl Šámal, v této době byl „Zámeček“ rekonstruován, většina jeho místností byla obložena modřínem a před očekávanou návštěvou prezidenta Beneše do něj byl zaveden elektrický proud od vodní turbíny instalované na asi 800 m vzdáleném Blatném rybníce. Zařízení apartmánu a koupelny bylo shodné se zařízením koupelny ministra Jana Masaryka v Černínském paláci.

Zámeček se dostal roku 1929 do majetku státních lesů a byl po dlouhou dobu sídlem správy bedřichovského polesí. Sloužil také jako vládní rekreační objekt. V roce 1958 byl prohlášen kulturní památkou. Dnes je zde restaurace s možností ubytování.

Na památku JUDr. Přemysla Šámala, který byl vláčen řadou nacistických věznic, a nakonec utýrán zemřel v berlínské věznici Moabit, byl na okraji louky vztyčen pamětní kámen s medailonem.

Třetí nejvyšší denní srážkový úhrn 337,3 mm byl změřen na stanici O7BEAD01 (Bělá p. Pradědem, Adolfovice, vodárna, objekt Vodovodů a kanalizací Jeseník, (50.190556N, 17.226667E, 558 m n. m.) dne 14. září 2024.

Denní srážkové úhrny a teplotu vzduchu měří a zaznamenávají pracovníci vodárny. Srážkové úhrny pracovníci vodárny měří minimálně od 1. ledna 2013 (ČHMÚ má srážková data od tohoto dne). V dubnu 2028 bylo také zahájeno automatické měření teploty vzduchu na této lokalitě (data dostupná v databázi CLIDATA).

Čtvrtá nejvyšší hodnota byla 305,3 mm změřená na stanici O7LILA01 (Lipová-lázně) dne 14. září 2024. Vlastníkem stanice jsou Schrothovy léčebné lázně s.r.o., data zprostředkoval Ing. Tomáš Kocman (50.2269722N, 17.1474614E, 500 m n. m.). Srážkoměr se záchytnou plochou 500 cm².

Graf ukazuje nejvyšší denní úhrny srážek naměřené na území České republiky, včetně data a místa, kde byl daný úhrn naměřen.

Možná ještě pár zajímavostí k novému rekordu. Obecně prší na našem území nejvíce v letní měsících, o to extrémnější je tedy hodnota 385,6 mm naměřená na podzim.

127 let starý rekord z roku 1897 byl nyní překonán o cca 41 mm (o 12 %). Tyto údaje podtrhují extremitu srážek, které v polovině září 2024 zasáhly velkou část České republiky, nejvíce oblast Jeseníků.

Pětidenní úhrn na Švýcárně se přibližně rovná průměrnému ročnímu úhrnu v Mošnově. Je zvláštní, že další 2 stanice na hlavním hřebenu, Červenohorské sedlo a Šerák, měly o 200 mm méně. Na druhou stranu Švýcárna je prakticky v závěru údolí Bělé, kde mohl být indukován nejsilnější výstupný proud…

Dosavadní maximum pro měsíc září bylo 220,5 mm ze dne 5. září 1915 změřené na stanici Kořenov, Jizerka (858 m n. m.), okres Jablonec nad Nisou.

Druhé nejvyšší maximum pro září mělo hodnotu 182,9 mm (7. 9. 1996, Staré Hamry, VD Šance, Frýdek-Místek).

Třetí nejvyšší hodnota v září byla 167,4 mm na stanici Staré Hamry, Samčanka, také 7. 9. 1996, okres Frýdek-Místek.

Extremitu 5denních srážkových úhrnů za období 12.–16. září 2024 na mnoha místech Česka ukazuje mapa, kde je zobrazen poměr mezi úhrnem srážek za uvedenou epizodu a průměrným měsíčním úhrnem za září (1991–2020). Více než trojnásobek srážek za epizodu oproti průměrnému září je patrný z téměř celých Jeseníků, na Ostravsku a Karvinsku, na velké části jižní Moravy, v Jižních Čechách a v jihovýchodní části Pardubického kraje.

Je zřejmé, že v Jeseníkách mohou být místa, kde mohly být dosaženy i vyšší srážkové úhrny, než které zde uvádíme. Pracujeme s daty, které máme k dispozici, a jsou ověřeny. Uvádíme zde hodnoty, které byly změřeny, data máme k dispozici a zkontrolovali jsme je.

Pro srovnání srážkové epizody v září 2024 přinášíme mapu příčinných srážek povodně na Moravě v červenci 1997 a povodně v Čechách v srpnu 2002