Pokud ale někdo vydrží tak dlouhou dobu být dobrovolným pozorovatelem manuální klimatologické stanice, je v tom v každém případě velká láska a pokora k přírodě, entuziasmus i kus sebeobětování pro dobrou věc. Jedním z mála pozorovatelů, kteří na tuto metu dosáhli, je pan Linhart Haltmar ze Starého Města-Kunčic, které se nachází na úpatí jižního výběžku Rychlebských hor nedaleko masívu Králického Sněžníku. 

Narodil se 12. 12. 1936 v Horních Studénkách na Šumpersku. Jako patnáctiletý nastoupil na dva roky do dřevařského učiliště ve Vrbně pod Pradědem. V letech 1953 až 1955 pracoval jako dřevorubec ve Stříbrnici, k dřevařině se ještě na chvíli vrátil po ukončení dvouleté základní vojenské služby. Od října 1958 začal pracovat jako lesník v Kunčicích, kam se také přestěhoval. Ve vedlejším domku tehdy bydlel starší lesník pan Ladislav Kunčar, který pro tehdejší Hydrometeorologický ústav vedl srážkoměrnou stanici s doplňkovým měřením teplot. Od dubna 1961 začal tuto činnost vykonávat pan Haltmar. Po optimalizaci staniční sítě HMÚ v roce 1962 bylo rozhodnuto, že v lokalitě Staré Město-Kunčice v nadmořské výšce 658 m n. m bude zřízena klimatologická stanice.

V květnu roku 1963 byla stanice postavena a od 1. 5. téhož roku začal pan Linhart Haltmar pravidelně každý den při svém zaměstnání obsluhovat meteorologickou budku v klimatologických termínech 7, 14 a 21 hodin. Pozorovací program stanice byl téměř maximální, měřila se okamžitá suchá i vlhká, maximální, minimální přízemní teplota vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, denní úhrn srážek, pozoroval se stav počasí, oblačnost, stav půdy a meteorologické jevy, v zimě se měřily sněhové charakteristiky, včetně promrzání půdy. V období 1970 až 1985 byl měřen také výpar z vodní hladiny a byla prováděna rovněž komplexní fenologická pozorování. Po roce 1989 v nově vzniklém podniku Lesy České republiky, s. p. pracoval pan Haltmar až do odchodu do starobního důchodu v roce 1997 jako revírník v oblasti Kunčic a měl na starosti vice než 2 500 ha lesa.

Ani na penzi však pan Haltmar nezahálel a několik let ještě brigádně vypomáhal v lese a zalesnil i velkou část svých pozemků. Z důvodu úsporných opatření v ČHMÚ bylo v prosinci 2012 ukončeno měření ve zdejší meteorologické budce. Chyběly tedy pouhé čtyři měsíce k dovršení 50letého klimatologického pozorování jedním člověkem na jednom místě. Byla zde zachována alespoň srážkoměrná stanice, tak jako tomu bylo před 50 lety.

Meteorologie však není jedinou zálibou, které se pan Haltmar věnoval. Ještě jako lesník se účastnil mnoha honů, zejména na jeleny a divočáky, téměř 20 let měl chovnou stanici loveckých psů určených k dohledávání zvěře, tzv. „barvářů“. Dodnes se zabývá šlechtěním ovocných stromů, zahrádkaří a je také výborným muzikantem – v místním kostele hraje na varhany.

Když pan Haltmar vypráví o životě, je z něj cítit ohromná vitalita a nezkrotný životní optimismus. Se zaujetím, nám u kávy a štamprlky domácí slivovice povídá o své profesi lesníka, kdy se dříve v lesích vyskytovalo velké množství tetřevů, o tom, jak v minulosti bývaly opravdové zimy s více než metr vysokou dlouhotrvající sněhovou pokrývkou nebo o svých potomcích, kteří v regionu zanechávají výraznou stopu. Dcera je majitelkou vyhlášené cukrárny v Branné, proslulé zejména výrobou trubiček (kremrolí), které jsme měli možnost také ochutnat, syn je zase majitelem penzionu Haltmar v Ostružné, přímo u spodní stanice lanovky vedoucí na Šerák. Svou sílu nám pak ve svých 76 letech dokázal při likvidaci stanice, když nám na káře sám odvezl horní část budky asi 50 m k autu.

Svou práci pan Haltmar vykonával a dosud vykonává vždy pečlivě a svědomitě. Za celých 50 let najdeme jen velmi málo pozorovaných termínů, ve kterých se nechal zastoupit svou manželkou Olgou nebo později svým synem. Patří mezi ty pozorovatele, kteří si nikdy nestěžují na špatné podmínky nebo nízkou odměnu a dokáže si mnohé přístroje opravit i sám.

Pokud se podíváme na pomyslný žebříček nejdéle sloužících pozorovatelů klimatologických stanic na severní Moravě a ve Slezsku v historii, zjistíme, že se pan Haltmar umístil na 2. místě, hned za Gustavem Adolfem Thalem, učitelem ze Suchdola nad Odrou, který byl pozorovatelem v období leden 1873 až červen 1924, tedy celkem 51,5 roku. Když však panu Haltmarovi připočítáme ještě pozorování srážkoměrné stanice (duben 1961 až duben 1963 a období od ledna 2013 do současnosti), dostává se jak před G. A. Thala, tak i před pana Jana Wezdenka z Oskavy-Bedřichova, který vedl 52 let srážkoměrnou stanici (1952–2004), a stává se tak absolutním rekordmanem nejdéle sloužících pozorovatelů bez rozdílu typu stanice na severní Moravě a Ve Slezsku.