Po uzdravení v r. 1925 pracoval ve Vysokých Tatrách, kde pomáhal budovat léčebné ústavy výběrem vhodných klimatických míst, např. sanatorium ve Vyšných Hágách, Šrobárův ústav aj. Z téže doby pocházejí i jeho průkopnické práce z klimatologie a meteorologie Vysokých Tater. Po návratu do Prahy pokračoval na ministerstvu veřejných prací ve zpracovávání klimatologických podkladů pro tzv. rajónové plánování ČSR.

Německá okupace jej zastihla na Zemském úřadě v Brně, kde byl záhy uvězněn pro svou protifašistickou činnost.

Po skončení druhé světové války vykonával funkci vedoucího Studijního a plánovacího ústavu v Brně a zabýval se především klimatickými a urbanistickými poměry na Moravě a ve Slezsku. Jeho vědecké práce z tohoto období se staly součástí nového komplexního plánování pro řadu okresů na Moravě a v Čechách zejména při budování zemědělství, průmyslu a sídlišť. V ráme spolupráce socialistických států se zúčastnil celé řady komisionelních jednání v Bulharsku, NDR a v Polsku. Ve Švýcarsku několi­krát přednášel o lékařské klimatologii, zejména o zkušenostech a výsledcích balneologického výzkumu z Vysokých Tater.

Ani po odchodu do důchodu v r. 1952 jeho aktivní výzkumná práce neskončila. Pracoval nejprve v státním sanatoriu Paseka u Šternberka a od r. 1964 až do smrti byl klimatologem v lázních Karlova Studánka v Jeseníkách. Z tohoto období pocházejí i jeho dvě poslední velké práce o klimatologii Karlovy Studánky a opti­málních polohách Hrubého Jeseníku. Základní meteorologická a klimatologická pozorování vykonával až do posledních hodin svého života.

Antonín Mrkos, MZ 1974/5, ročník 27, str. 158