Miloslav Novotný
1924–1977
ZEMŘEL ING. MILOSLAV NOVOTNÝ
Dne 2. března 1977 předčasně zemřel ve věku 53 let ing. Miloslav Novotný, dlouholetý pracovník Hydrometeorologického ústavu.
Jeho dráha v meteorologii byla velmi pestrá a úspěšná. Začal zemědělskou meteorologií v Bratislavském ústavu. Vynikající organizační schopnosti ho brzo přivedly do čela ústavu. Jako ředitel se stal známým organizací celostátních meteorologických konferencí, které, dík zejména jeho vlivu, měly vysokou úroveň organizační a pracovní a nadto velmi přátelské a neformální ovzduší.
V r. 1954 byl povolán do Prahy, kde se stal vedoucím synoptické a letecké služby HMÚ s celostátní působností. Tuto důležitou součást ústavu, která byla za války zrušena a musela být v poválečných letech znovu vybudována, přivedl na dobrou evropskou úroveň. Značné úsilí věnoval zejména problémům mezinárodní výměny meteorologických zpráv. V tomto oboru dosáhl také prvních mezinárodních úspěchů. Stal se předsedou pracovní skupiny pro meteorologické telekomunikace socialistických zemí a pracoval úspěšně v obdobné skupině Světové meteorologické organizace. Zde se zasloužil o zřízení regionálního meteorologického telekomunikačního centra v Praze v globálním telekomunikačním systému Světové služby počasí. V roce 1966 byl jmenován náměstkem ředitele HMÚ.
Zastupoval ČSSR na mnoha odborných mezinárodních konferencích. Úspěšná mezinárodní činnost vyvrcholila přijetím do sekretariátu Světové meteorologické organizace v Ženevě v r. 1967. Ve funkci vědeckého úředníka v oboru technické pomoci rozvojovým zemím, zejména v Jižní Americe, pracoval plných 5 roků. Za své činnosti v sekretariátu organizace vykonal také mnoho pro mezinárodní prestiž ČSSR.
Po návratu z Ženevy se dále věnoval mezinárodní činnosti a v posledních letech se stal vedoucím útvaru zahraničních vztahů HMÚ. V r. 1976 byl znovu povolán do sekretariátu Světové meteorologické organizace, kde tentokrát pracoval na otázkách Světové služby počasí.
Mnohotvárná úspěšná činnost ing. M. Novotného byla možná proto, že byl člověkem neobyčejně pilným, který mnoho času věnoval stálému vzdělávání. Absolvoval reálné gymnasium v Praze, potom, v době války, odbornou zemědělskou školu a v poválečném období Vysokou školu zemědělskou. Jako odborný pracovník HMÚ studoval dále na Vysoké ekonomické škole, v kursu vyšší matematiky na Lidové universitě a v kursech angličtiny na Universitě 17. listopadu. Jazykové znalosti dále rozvíjel v několika dalších kursech v Ženevě a v Praze. Přitom dovedl racionálním využitím svého času najít čas pro politickou práci v KSČ a odborech. Také v rámci této činnosti absolvoval několik politických kursů na vysoké úrovni.
Za své mezinárodní činnosti, zejména ve Světové meteorologické organizaci získal cenné zkušenosti a široký rozhled o tendencích vývoje moderní meteorologie. Předával je kolegům i širší veřejnosti články v Meteorologických zprávách, odborných leteckých časopisech a přednáškách. Cítíme jako velkou škodu, že jich už nebude moci osobně využít ve prospěch ústavu.
Jeho mírné, vždy klidné jednání mu zjednalo mnoho přátel v HMÚ, ve Světové meteorologické organizaci i v soukromém životě. Ti všichni vzpomínají s bolestí, ale také s vděčností dobrého, poctivého a statečného člověka, vynikajícího odborníka a věrného přítele. Uchovají jej dlouho v paměti a navždy bude zapsán i v historii meteorologie, v které si svou činností vypracoval výrazné místo.
Čest jeho památce.
Spolupracovníci, MZ 1977/1, ročník 30, str. 30-31