Po ukončení studia a ročním studijním pobytu v Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV pracoval až do roku 1984 v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV jako odborný pracovník, vědecký aspirant, vědecký pracovník a samostatný vědecký pracovník.

Vědeckou přípravu – aspiranturu úspěšně absolvoval v letech 1982-1983 v oboru kinetiky rychlých chemických reakcí u prof. A. A. Vlčka. V letech 1982-1983 absolvoval Postgraduální studium angličtiny JASPEX (jazykovou přípravu expertů) na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Do Českého hydrometeorologického ústavu nastoupil v roce 1984 nejprve jako vedoucí matematik analytik oborového výpočetního centra. Krátce po nástupu však zatoužil po své původní studijní lásce, kterou byla chemie, a přešel jako vedoucí výzkumný pracovník do oddělení ochrany ovzduší. Jeho mimořádně širokou oblast profesních zájmů a dovedností zaujala tehdy problematika rozvíjejících se nových poznatků atmosférické chemie. Druhá jeho láska, kterou byly matematická analytika, počítačové aplikace a programování i jeho technická zručnost při úpravách počítačových aplikací i opravách počítačových havárií ho však stále více od chemie odváděla. Kolegové a spolupracovníci stále více potřebovali jeho rady a pomoc při horečném rozvoji využívání počítačové techniky v ochraně ovzduší.

Obtížně řešitelné dilema volby zaměření ho přivedlo k další změně profese. V roce 1987 zvítězil ve výběrovém řízení Mikrobiologického ústavu ČSAV a nastoupil na místo vedoucího vědeckého pracovníka a odpovědného řešitele úkolu „Vývoj automatizovaných analytických a vyhodnocovacích postupů pro výběr vysoce produkčních průmyslových mikroorganismů”. Ale nakonec – na štěstí pro ochranu ovzduší a Český hydrometeorologický ústav – stará láska nezrezavěla – nezapomněl na svůdnou a náročnou problematiku ochrany ovzduší. V roce 1990 se do Českého hydrometeorologického ústavu vrátil a stal se vedoucím oddělení Informačního systému kvality ovzduší v úseku ochrany čistoty ovzduší.

Od roku 1990 se mu podařilo vybudovat technicky i personálně špičkově vybavené pracoviště a informační základnu oboru ochrany ovzduší, která je celoevropsky využívána. Rozsáhlá databáze dat kvality ovzduší s dominantou pravidelné barevné grafické ročenky v českoanglické verzi na věcné i formální úrovni srovnatelné se špičkovými statistickými ročenkami je každoročně zdokonalována. V zahraničí i u nás je oceňován jeho předvídavý přístup k přípravě podkladů a dat ochrany ovzduší pro vstup České republiky do Evropské unie. Dlouhodobě se účastní prací a projektů Evropské agentury životního prostředí (EEA), Phare Topic Link a Task Force on Air Emissions EHK OSN, workshopů EMEP a pracovních jednání Air Quality EIONET (EEA).

Nové poznatky a studie publikuje i se svými spolupracovníky v našem i zahraničním odborném tisku. Od roku 1997 přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy předmět Chemii atmosféry pro posluchače meteorologie MFF a posluchače Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy.

Je opravdu těžké zastihnout Dr. Fialu ve chvíli volna. V jeho případě čas velmi rychle ubíhá, zdá se těžko uvěřitelné, kolik práce pro rozvoj oboru ochrany ovzduší stihl udělat a jakých výsledků dosáhl v poměrně krátké době. Hodně zdraví, elánu a dobré nálady do dalších let!

Jiří Kurfürst, MZ 2002/2, ročník 55, str. 64