Josef Keder
narozen v roce 1946
RNDr. Josef Keder, CSc., šedesátiletý
Mezi těžko uvěřitelná Životní jubilea patří nastávající šedesátiny stále mladého a optimisticky smýšlejícího RNDr. Josefa Kedera, CSc., vedoucího oddělení meteorologie a expertiz úseku ochrany čistoty ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu. Náš jubilant se narodil 27. 10. 1946 v Praze, kde také absolvoval svá základní a gymnaziální studia. Vysokoškolské studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, obor meteorologie, absolvoval s vyznamenáním v roce 1969. v tomto roce také zahájil svou dlouholetou profesionální kariéru v Českém hydrometeorologickém ústavu. Již jeho první odborná činnost v ústavu mu v souladu s jeho osobními ambicemi umožnila, že patřil mezi vůdčí osobnosti při zavádění nových metod do odborné činnosti ústavu.
Vedl kolektiv, který připravoval realizaci měření s využitím meteorologického radiolokátoru v Praze-Libuši. Rovněž při své další činnosti jako vedoucí nové postavené observatoře v Tušimicích se v roce 1974 stal součástí nově vzniklého oboru ochrana čistoty ovzduší. Přímo v jedné z nejvíce znečištěných oblastí Evropy aplikoval poznatky studia rozptylových podmínek k realizaci smogových regulačních systémů a dalších opatření ke zlepšení kvalty ovzduší. Z této oblasti byla rovněž kandidátská dizertační práce z roku 1981 o studiu rozptylových podmínek a znečištění ovzduší během rozpadu noční inverze. V devadesátých letech inicioval instalaci sodarů a radioakustických sondážních systémů v oblastech s vysokou hladinou znečištění ovzduší a jejich aplikaci pro sledování rozptylových podmínek v přízemní vrstvě ovzduší.
Dr. Keder se postupně zařadil mezi nejvýznamnější české odborníky v oblasti meteorologických aspektů znečišťování ovzduší. V tuzemsku i v zahraničí je oceňován jeho pečlivý a vysoce odborný přístup k přípravě, zpracování a prezentaci výzkumných zpráv a projektů. Spolupracoval na zdokonalení referenční metody výpočtu rozptylu škodlivin ze stacionárních zdrojů emisi podílel se na vývoji nových statistických metod modelování a předpovědi koncentrací ozonu v přízemní vrstvě ovzduší a byl koordinátorem řady výzkumných úkolů a projektů z této oblasti. Jako uznávaný odborník je členem rezortní komise pro udělování autorizace ke zpracování rozptylových studií a komise pro posuzování vlivů na životní prostředí. Je rovněž členem univerzitní komise pro státní rigorózní zkoušky programu fyzika.
V krátkosti nelze vyjmenovat všechny jeho publikace a výzkumné práce’ které prezentuje se svými spolupracovníky v našem i zahraničním odborném tisku. Jako externí lektor, vedoucí či oponent diplomových a doktorandských prací se podílí na výchově nastupující vědecké generace. Díky svému širokému rozsahu odborných i encyklopedických znalostí se stal stěžejním výzkumným pracovníkem ústavu. Do dalších let přeji za sebe i spolupracovníky našemu Pepíkovi mladistvý elán’ pevné zdraví a životní pohodu a věřím, že pro jeho vysoce odborný i lidský přístup k řešení problémů bude i nadále patřit ke špičkovým odborníkům zajišťujících vysokou úroveň oboru ochrany ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu.
Jaroslav Šantroch, MZ 2006/5, ročník 59, str. 162