Jeho tehdejší spolupracovníci, když na něj vzpomínají, často zmiňují jeho pořádkumilovnost, pracovitost s tahem na branku, spolehlivost a klid a nadhled při řešení nasta­lých problémů. Během té doby vynikly jeho mimořádné povaho­vé rysy a schopnosti.

Po odborné stránce se v té době zabýval vývojem a provo­zem databází pro primární zpracování dat z pozorovacích sítí ústavu, dále rozvojem metod k optimalizaci provozu pozorova­cích objektů, navrhoval metodiku pro posudkové analýzy a spo­lupracoval na generování časových řad hydrologických prvků pro určování návrhových veličin. Nebylo proto divu, že byl teh­dejším vedením hydrologické služby vybrán jako možný kan­didát pro práci v aparátu Světové meteorologické organizace (SMO). Za tím účelem absolvoval předem řadu akcí na zdoko­nalení jazykových znalostí. Mimo jiné šlo o absolvování půl­ročního Mezinárodního postgraduálního hydrologického kurzu UNESCO, vedeného v anglickém jazyce v Budapešti a dále o tří­měsíční vědeckou stáž na Univerzitě v Quebecu v Kanadě, kde spolu s prof. Bobeé vyvinuli a publikovali 18. pravděpodobnost­ní rozdělení tzv. Halphenovo rozdělení.

V roce 1988 nastoupil pak Ing. Václav Dvořák do funk­ce vědeckého tajemníka v Odboru hydrologie a vodních zdro­jů v sekretariátu Světové meteorologické organizace v Ženevě. Připravoval podklady pro jednání řídicích orgánů organizace, řídil a koordinoval pracovní skupiny ustavené v rámci operativní hydrologie a pro vyhodnocování dopadů změn klimatu na vodní zdroje. Připravoval také podklady pro koordinaci programů mezi WMO a dalšími mezinárodními agenciemi (UNESCO, WHO, FAO, IAHS, IIASA aj.). Za inteligentní a spolehlivé plnění všech těchto svěřených úkolů ve WMO si vysloužil Václav Dvořák vysoké uznání, jak od svých spolupracovníků, tak i od vedoucích představitelů sekretariátu WMO. Bohužel, v roce 1993 musel z rodinných důvodů svůj pracovní poměr ve WMO ukončit.

Po návratu do Prahy se opět vrátil do domovského ČHMÚ a krátce zde působil jako zástupce náměstka ředitele ČHMÚ pro hydrologii v oddělení HOMS (Víceúčelový program operativní hydrologie). V roce 1994 vyhrál konkurz na místo náměstka ředi­tele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV T. G. M.). V této funkci zabezpečoval koncepční a opera­tivní řízení odborné činnosti ústavu, zahrnující jak přímou odbor­nou podporu ústředního vodohospodářského orgánu a orgá­nů státní správy v sektoru vodního hospodářství (Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ČR), tak i cílené výzkumné a vývojové projekty v souvisejících oborech.

Po personálních změnách ve VÚV T. G. M. bylo jubilanto­vi v roce 1999 nabídnuto místo vedoucího oddělení evropské integrace na úseku hospodaření s vodou v Odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí. V rámci této funkce koor­dinoval a připravoval integraci ČR do EU ve sféře ochrany vod, spolupracoval při řízení a při zpracování národních a mezinárod­ních projektů zaměřených na proces integrace do EU.

S ohledem na zkušenosti s evropskou politikou a jazykové znalosti byl v roce 2009 pověřen zastávat funkci prvního tajemní­ka na úseku zemědělství a životního prostředí na Stálé misi České republiky při Evropské unii v Bruselu. Měl na starosti především spolupráci se členskými státy EU a s Evropskou komisí v rám­ci pracovní skupiny pro životní prostředí Rady EU při projedná­vání a přípravě legislativy Evropského společenství. V té době, v roce 2002, také obhájil svou dizertační práci na České země­dělské univerzitě na téma „Analýza nestacionarity časových řad hydrologických prvků“.

Činnost v EU ukončil jubilant v roce 2009 a vrátil se na Ministerstvo životního prostředí ČR na uvolněné místo ředi­tele Odboru ochrany vod. Tuto funkci zastával do roku 2011, kdy se zúčastnil výběrového řízení na ředitele Českého hydrometeo­rologického ústavu. Soutěž vyhrál a nastoupil v roce 2011 po 17 letech znovu do ústavu, tentokrát jako jeho ředitel.

Jubilant se své „kopy“ oběhů kolem Slunce dožil v obdivu­hodné fyzické kondici a udržuje si svůj typický rozvážný a vstříc­ný přístup k lidem. A to i přesto, že vedení ústavu v nelehkých dobách vnějšího ekonomického tlaku vyžaduje velké úsilí při snaze o udržení dosavadních standardů a aktivit hydrometeorolo­gické služby. Popřejme jubilantovi do následujících let nejen hod­ně zdraví a osobní pohody, ale rovněž, aby uplatnil své zkušenos­ti i v rozvoji ČHMÚ, jeho služeb a produktů.

Jan Daňhelka, Josef Hladný, MZ 2013/5, ročník 66, str. 156