Vladimír Karský

1899–1977

ZEMŘEL VLADIMÍR KARSKÝ

Loni — 1. dubna — nás náhle opustil ve věku téměř 78 let dlouholetý pracovník Hydrometeorologického ústavu v Praze a člen Československé meteorologické společnosti při ČSAV Vladimír Karský.

Rodák z Bělehradu v Jugoslávii (28. 4. 1899), studoval reálku v Pardubicích a Praze a po vzniku samostatné Československé republiky absolvoval zemědělský obor na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Od r. 1928 pracoval v hydrografické službě Státního hydrologického ústavu v Praze-Podbabě, a po soustře­dění hydrografických složek ze Státního hydrologického ústavu, z tehdejších Zemských úřadů a z metorologických složek z Vý­zkumných ústavů zemědělských přešel do Ústředního meteoro­logického ústavu (nyní Hydrometeorologického ústavu) v Praze.

V ústavu zpočátku pokračoval v dřívější činnosti hydrogra­fického charakteru, ale nové podmínky vzniklé soustředěním všech druhů sítí pozorovacích a měřících stanic byly podnětem ke snaze o využití tohoto bohatství informací jak pro potřeby národního hospodářství, tak pro obohacení našich vědomostí o přírodních podmínkách naší vlasti.

Vrozený smysl pro angažovanost, osobní pracovitost a píle iniciovaly Vladimíra Karského k podrobnému prostudování použitelnosti starších i nově získaných materiálů; tak se postupně podrobně seznámil se všemi staničními sítěmi v Čechách a na Moravě, jednotlivými stanicemi, vhodností jejich poloh a umístění, přístrojovým vybavením, spolehlivostí výsledků měření a správ­ností zasílaných výkazů. Tak rozšířil svůj pracovní zájem na celý obor klimatologie.

Jako nejinformovanější expert přes meteorologické a klimatolo­gické stanice v Čechách a na Moravě, úplnost a věrohodnost jejich dat, mohl s úspěchem pracovat na využití nesmírného bohatství ústavních fondů.

Vypracoval stovky posudků a expertiz — podkladů pro inves­tiční výstavbu, vypracoval třicetileté normály teplot ze stanic v Čechách a na Moravě, společně se Štefanem Petrovičem zpra­covali amplitudy a roční chod teploty v ČSSR, pracoval na mo­nografii o podnebí Krušných hor a podkrušnohorské oblasti, na rajonizaci zemědělské výroby apod. Za nejzávažnější práce je nutno pokládat lví podii Vladimíra Karského na stěžejních úkolech ústavu: podklady pro státní vodohospodářský plán a třísvazkové dílo Atlas podnebí ČSR, Tabulky a Souborná studie, u nichž byl členem čtyřčlenného redakčního kruhu; Atlas podnebí ČSR byl vyznamenán státní cenou Klementa Gottwalda.

Můžeme konstatovat, že Vladimír Karský se zasloužil o česko­slovenskou klimatologii. Budiž čest jeho památce!

Antonín Vesecký, MZ 1977/6, ročník 30, str. 190

Životní jubileum Vladimíra Karského

V plné svěžesti a ve zdraví se dožívá dne 26. dubna 1969 Vladimír Karský svých sedmdesátin.

Od r. 1928 až do r. 1940 pracoval ve Státním hydrologickém ústavu TGM v Praze-Podbabě v oboru srážkoměrnictví. Od r. 1940 až do svého odchodu do důchodu, tj. více než 21 let byl zaměstnancem Hydrometeorologického ústavu v Praze, kde se věnoval klimatologii a klimatografii. Zpracoval zde základní dlouhodobé pozorovací řady základních meteorologických prv­ků, zejména pokud jde o teploty a srážky. Výsledky těchto prací pak použil nejen pro různé posudky a dobrozdání pro plánovací účely, ale i pro studie závažného významu.

Nejzá­važněji! je příspěvek Vladimíra Karského pro „Atlas podnebí ČSR”, dílo, jehož význam byl v r. 1960 oceněn udělením státní ceny Klementa Gottwalda. Vladimír Karský se na tomto díle podílel jednak jako člen redakčního kolektivu a jednak jako autor 34 klimatických map.

Stejnou měrou se podílel na přípravě dalšího významného klimatologického díla „Podnebí ČSSR – Tabulký”. Mimo to zpracoval a publikoval některé menší studie, jako např. „Dlou­hodobé průměry teploty vzduchu”, „Příspěvek k ročnímu chodu teploty”, „Amplitudy teploty”.

V tomto stručném výčtu není však zahrnuta jeho mnoho­stranná činnost i na jiných úsecích klimatologie, kde svou pří­kladnou pílí, iniciativou, organizačními schopnostmi, roz­sáhlými znalostmi a odborným zájmem přispěl k vyřešení mnohých problémů.

Vzpomínajíce nevšedního díla Vladimíra Karského při pří­ležitosti jeho významného životního jubilea, přejeme mu do dalších let dobré zdraví a hojně spokojenosti.

Pavel Hrubeš, MZ 1969/2, ročník 22, str. 43-44

Vladimír Karský šedesátiletý

Odborným zájemcům o meteorologii velmi dobře známý s. Vladimír Karský se dožil šedesáti let. Narodil se dne 26. dubna 1899 v Bělehrade v Jugoslávii, kde byl jeho otec toho času továrním mistrem v keramické továrně. Střední školu navštěvo­val nejdříve v Pardubicích, potom studoval na Malostranské reálce v Praze III, kde v r. 1917 maturoval. Po vzniku Českoslo­venské republiky absolvoval zemědělský odbor na Českém vy­sokém učení technickém v Praze. Na jaře r. 1928 nastoupil služ­bu ve Státním hydrologickém ústavu v Praze – Podbabě jako technický úředník, kde pracoval zejména v oddělení vyhodno­cování srážek a na srážkoměrných ročenkách. Při soustředění meteorologické služby na jaře 1940 přešel do Ústředního mete­orologického ústavu a pracuje v tomto ústavě, nyní Hydromete­orologickém, dodnes.

V meteorologickém ústavě pracoval zprvu na agendě srážkoměrné, která sem přešla z hydrologického ústavu. Záhy však s. Karský – díky své mimořádné iniciativě – se seznámil s pro­blematikou klimatologie a klimatografie. Jeho pečlivost a svědo­mitost v práci ho vedla k důkladnému poznání a rozboru základ­ních meteorologických a klimatických dat, takže se vypracoval na nejlepšího znalce sítě stanic v Čechách a na Moravě. Praxe, zvláště po osvobození republiky Sovětskou armádou, žádala víc a více klimatických posudků a dobrozdání. I těchto úkolů se ujímá náš jubilant, pilně a svědomitě studuje odbornou klimatologickou literaturu, sleduje pečlivě mezinárodní dění a vývoj v tomto oboru, takže stále rostoucí požadavky na tomto úseku práce úspěšně plní. Za svého působení na ústavu vypracoval stovky roz­sáhlých posudků, z nichž mnohé byly podkladem pro výstavbu důležitých podniků. Je to nenápadná, mravenčí, ale rozsáhlá práce, v praxi ústavu velmi důležitá. V této činnosti byl s. Vla­dimír Karský mladším pracovníkům příkladem, a později nej-mladším i učitelem. Vždy dbal o vědecky správné zhodnocení výsledků pozorování a o přesnost zhodnocování.

Účastnil se všech prací na „Atlase podnebí Československé republiky”, a to jak v odborné redakci, tak i jako autor největšího počtu map. Vypracoval celkem 34 map pro oblast Čech a Moravy. Je tak největším přispívatelem tohoto našeho reprezentačního klimatického díla. Dále je členem redakčního kruhu pro vydání Klimatografie, která bude obsahovat tabulkovou část zhodnoce­ných klimatických pozorování. Je tajemníkem komise pro seku­lární stanice. Výsledky zhodnocení již částečně publikoval v „Me­teorologických zprávách”: byly to 301eté normály teplot ze sta­nic v Čechách a na Moravě, dále společně s dr. Š. Petrovičem zhodnotil roční chod teplot v naší republice. S. Vladimír Karský se velmi dobře a iniciativně uplatňuje i v mezinárodních stycích s meteorology spřátelených států. Sem patří jeho studijní a pra­covní cesta do Polska ještě s jinými pracovníky našeho ústavu, vykonaná za účelem koordinace a srovnání hraničních dat klima­tických prvků pro tehdy připravovaný „Atlas podnebí ČSR”. V současné době se zabývá kromě zmíněných běžných provoz­ních prací studiem klimatu Krušných hor a Podkrušnohorské průmyslové oblasti. Řešení tohoto problému souvisí s důležitými hospodářskými otázkami našeho státu a NDR. Přitom spolupra­cuje s příslušnými odborníky jak našich vědeckých a hospodář­ských institucí, tak i s klimatology NDR.

Dvacetiletá práce s. Vladimíra Karského na našem ústavě při­nesla pěkné výsledky, ze kterých dnes čerpají mnozí ke svým stu­diím, neboť vykonal tu nejdůležitější část klimatické práce: zhod­nocení základních materiálů a vypracování klasických průměro­vých klimatologických charakteristik řady nejdůležitějších me­teorologických prvků. Vladimír Karský může mít plně oprávněný radostný pocit spokojenosti se svou prací, kterou vykonal pro československou meteorologii a pro Hydrometeorologický ústav.

V osobním styku na ústavě je ke všem přátelský, srdečný, ve­selý, temperamentní, věčně mladý. Přejeme mu, aby s námi dále pracoval na hlubším klimatickém zhodnocení naší republiky, neboť tady je třeba ještě mnoho vykonat a jeho zkušenosti jsou bohaté a jeho píle a elán neúmorné.

Vladimíre, do dalších let a do další práce hojně zdraví a zdaru!

P. H. a S. P., MZ 1959/3, ročník 12, str. 94-95