Vladimír Karský
1899–1977
ZEMŘEL VLADIMÍR KARSKÝ
Loni — 1. dubna — nás náhle opustil ve věku téměř 78 let dlouholetý pracovník Hydrometeorologického ústavu v Praze a člen Československé meteorologické společnosti při ČSAV Vladimír Karský.
Rodák z Bělehradu v Jugoslávii (28. 4. 1899), studoval reálku v Pardubicích a Praze a po vzniku samostatné Československé republiky absolvoval zemědělský obor na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Od r. 1928 pracoval v hydrografické službě Státního hydrologického ústavu v Praze-Podbabě, a po soustředění hydrografických složek ze Státního hydrologického ústavu, z tehdejších Zemských úřadů a z metorologických složek z Výzkumných ústavů zemědělských přešel do Ústředního meteorologického ústavu (nyní Hydrometeorologického ústavu) v Praze.
V ústavu zpočátku pokračoval v dřívější činnosti hydrografického charakteru, ale nové podmínky vzniklé soustředěním všech druhů sítí pozorovacích a měřících stanic byly podnětem ke snaze o využití tohoto bohatství informací jak pro potřeby národního hospodářství, tak pro obohacení našich vědomostí o přírodních podmínkách naší vlasti.
Vrozený smysl pro angažovanost, osobní pracovitost a píle iniciovaly Vladimíra Karského k podrobnému prostudování použitelnosti starších i nově získaných materiálů; tak se postupně podrobně seznámil se všemi staničními sítěmi v Čechách a na Moravě, jednotlivými stanicemi, vhodností jejich poloh a umístění, přístrojovým vybavením, spolehlivostí výsledků měření a správností zasílaných výkazů. Tak rozšířil svůj pracovní zájem na celý obor klimatologie.
Jako nejinformovanější expert přes meteorologické a klimatologické stanice v Čechách a na Moravě, úplnost a věrohodnost jejich dat, mohl s úspěchem pracovat na využití nesmírného bohatství ústavních fondů.
Vypracoval stovky posudků a expertiz — podkladů pro investiční výstavbu, vypracoval třicetileté normály teplot ze stanic v Čechách a na Moravě, společně se Štefanem Petrovičem zpracovali amplitudy a roční chod teploty v ČSSR, pracoval na monografii o podnebí Krušných hor a podkrušnohorské oblasti, na rajonizaci zemědělské výroby apod. Za nejzávažnější práce je nutno pokládat lví podii Vladimíra Karského na stěžejních úkolech ústavu: podklady pro státní vodohospodářský plán a třísvazkové dílo Atlas podnebí ČSR, Tabulky a Souborná studie, u nichž byl členem čtyřčlenného redakčního kruhu; Atlas podnebí ČSR byl vyznamenán státní cenou Klementa Gottwalda.
Můžeme konstatovat, že Vladimír Karský se zasloužil o československou klimatologii. Budiž čest jeho památce!
Antonín Vesecký, MZ 1977/6, ročník 30, str. 190
Životní jubileum Vladimíra Karského
V plné svěžesti a ve zdraví se dožívá dne 26. dubna 1969 Vladimír Karský svých sedmdesátin.
Od r. 1928 až do r. 1940 pracoval ve Státním hydrologickém ústavu TGM v Praze-Podbabě v oboru srážkoměrnictví. Od r. 1940 až do svého odchodu do důchodu, tj. více než 21 let byl zaměstnancem Hydrometeorologického ústavu v Praze, kde se věnoval klimatologii a klimatografii. Zpracoval zde základní dlouhodobé pozorovací řady základních meteorologických prvků, zejména pokud jde o teploty a srážky. Výsledky těchto prací pak použil nejen pro různé posudky a dobrozdání pro plánovací účely, ale i pro studie závažného významu.
Nejzávažněji! je příspěvek Vladimíra Karského pro „Atlas podnebí ČSR”, dílo, jehož význam byl v r. 1960 oceněn udělením státní ceny Klementa Gottwalda. Vladimír Karský se na tomto díle podílel jednak jako člen redakčního kolektivu a jednak jako autor 34 klimatických map.
Stejnou měrou se podílel na přípravě dalšího významného klimatologického díla „Podnebí ČSSR – Tabulký”. Mimo to zpracoval a publikoval některé menší studie, jako např. „Dlouhodobé průměry teploty vzduchu”, „Příspěvek k ročnímu chodu teploty”, „Amplitudy teploty”.
V tomto stručném výčtu není však zahrnuta jeho mnohostranná činnost i na jiných úsecích klimatologie, kde svou příkladnou pílí, iniciativou, organizačními schopnostmi, rozsáhlými znalostmi a odborným zájmem přispěl k vyřešení mnohých problémů.
Vzpomínajíce nevšedního díla Vladimíra Karského při příležitosti jeho významného životního jubilea, přejeme mu do dalších let dobré zdraví a hojně spokojenosti.
Pavel Hrubeš, MZ 1969/2, ročník 22, str. 43-44
Vladimír Karský šedesátiletý
Odborným zájemcům o meteorologii velmi dobře známý s. Vladimír Karský se dožil šedesáti let. Narodil se dne 26. dubna 1899 v Bělehrade v Jugoslávii, kde byl jeho otec toho času továrním mistrem v keramické továrně. Střední školu navštěvoval nejdříve v Pardubicích, potom studoval na Malostranské reálce v Praze III, kde v r. 1917 maturoval. Po vzniku Československé republiky absolvoval zemědělský odbor na Českém vysokém učení technickém v Praze. Na jaře r. 1928 nastoupil službu ve Státním hydrologickém ústavu v Praze – Podbabě jako technický úředník, kde pracoval zejména v oddělení vyhodnocování srážek a na srážkoměrných ročenkách. Při soustředění meteorologické služby na jaře 1940 přešel do Ústředního meteorologického ústavu a pracuje v tomto ústavě, nyní Hydrometeorologickém, dodnes.
V meteorologickém ústavě pracoval zprvu na agendě srážkoměrné, která sem přešla z hydrologického ústavu. Záhy však s. Karský – díky své mimořádné iniciativě – se seznámil s problematikou klimatologie a klimatografie. Jeho pečlivost a svědomitost v práci ho vedla k důkladnému poznání a rozboru základních meteorologických a klimatických dat, takže se vypracoval na nejlepšího znalce sítě stanic v Čechách a na Moravě. Praxe, zvláště po osvobození republiky Sovětskou armádou, žádala víc a více klimatických posudků a dobrozdání. I těchto úkolů se ujímá náš jubilant, pilně a svědomitě studuje odbornou klimatologickou literaturu, sleduje pečlivě mezinárodní dění a vývoj v tomto oboru, takže stále rostoucí požadavky na tomto úseku práce úspěšně plní. Za svého působení na ústavu vypracoval stovky rozsáhlých posudků, z nichž mnohé byly podkladem pro výstavbu důležitých podniků. Je to nenápadná, mravenčí, ale rozsáhlá práce, v praxi ústavu velmi důležitá. V této činnosti byl s. Vladimír Karský mladším pracovníkům příkladem, a později nej-mladším i učitelem. Vždy dbal o vědecky správné zhodnocení výsledků pozorování a o přesnost zhodnocování.
Účastnil se všech prací na „Atlase podnebí Československé republiky”, a to jak v odborné redakci, tak i jako autor největšího počtu map. Vypracoval celkem 34 map pro oblast Čech a Moravy. Je tak největším přispívatelem tohoto našeho reprezentačního klimatického díla. Dále je členem redakčního kruhu pro vydání Klimatografie, která bude obsahovat tabulkovou část zhodnocených klimatických pozorování. Je tajemníkem komise pro sekulární stanice. Výsledky zhodnocení již částečně publikoval v „Meteorologických zprávách”: byly to 301eté normály teplot ze stanic v Čechách a na Moravě, dále společně s dr. Š. Petrovičem zhodnotil roční chod teplot v naší republice. S. Vladimír Karský se velmi dobře a iniciativně uplatňuje i v mezinárodních stycích s meteorology spřátelených států. Sem patří jeho studijní a pracovní cesta do Polska ještě s jinými pracovníky našeho ústavu, vykonaná za účelem koordinace a srovnání hraničních dat klimatických prvků pro tehdy připravovaný „Atlas podnebí ČSR”. V současné době se zabývá kromě zmíněných běžných provozních prací studiem klimatu Krušných hor a Podkrušnohorské průmyslové oblasti. Řešení tohoto problému souvisí s důležitými hospodářskými otázkami našeho státu a NDR. Přitom spolupracuje s příslušnými odborníky jak našich vědeckých a hospodářských institucí, tak i s klimatology NDR.
Dvacetiletá práce s. Vladimíra Karského na našem ústavě přinesla pěkné výsledky, ze kterých dnes čerpají mnozí ke svým studiím, neboť vykonal tu nejdůležitější část klimatické práce: zhodnocení základních materiálů a vypracování klasických průměrových klimatologických charakteristik řady nejdůležitějších meteorologických prvků. Vladimír Karský může mít plně oprávněný radostný pocit spokojenosti se svou prací, kterou vykonal pro československou meteorologii a pro Hydrometeorologický ústav.
V osobním styku na ústavě je ke všem přátelský, srdečný, veselý, temperamentní, věčně mladý. Přejeme mu, aby s námi dále pracoval na hlubším klimatickém zhodnocení naší republiky, neboť tady je třeba ještě mnoho vykonat a jeho zkušenosti jsou bohaté a jeho píle a elán neúmorné.
Vladimíre, do dalších let a do další práce hojně zdraví a zdaru!
P. H. a S. P., MZ 1959/3, ročník 12, str. 94-95