Jiří Förchtgott
1921–2005
In Memoriam RNDr. Jiřího Förchtgotta (17. 5. 1921 – 16. 12. 2005)
RNDr. Jiří Förchtgott byl jedním z řady meteorologů, kteří spojili převážnou část své pracovní kariéry s Hydrometeorologickým ústavem. Do ústavu nastoupil již v roce 1948, rok před ukončením studia na Přírodovědecké fakultě UK, a setrval v něm až do svého odchodu do důchodu v roce 1984.
Dr. Jiří Förchtgott pracoval po celou dobu v oboru letecké meteorologie, až do roku 1961 na letišti Praha-Ruzyně a od tohoto roku jako vedoucí meteorologického pracoviště na letišti Ostrava-Mošnov.
K tomuto zaměření jej predestinoval životní zájem o létání, již v roce 1938 složil zkoušky pilota bezmotorového létání, po válce se stal plachtařským instruktorem a v roce 1947 dokonce vytvořil národní rekord pro dvousedadlové větroně převýšením 4100 metrů.
Významná byla jeho publikační činnost. l když tuto sféru ve vzpomínkovém článku Co ústav dal a vzal [1] příliš nezdůrazňuje, publikovat začal již v roce 1949 a poslední publikace jsou z 90. let minulého století. Jenom do roku 1968 uvádí Československá meteorologická bibliografie |2] 72 citací. V 50. letech minulého století se podstatně podílel na rozvoji znalostí o proudění na závětrné straně horských hřebenů a jeho typizaci. Tři související práce jsou citovány v Technické nótě WMO z roku 1960 [2]. První dvě publikace [3, 4] jsou citace z Meteorologických Zpráv (názvy v angličtině včetně časopisu pod názvem Bull. Met. Czech), poslední práce je ze švýcarského časopisu [5]. V domácích periodikách publikoval zejména v Meteorologických Zprávách, Leteckém obzoru, Letectví, Letectví a kosmonautice a Vesmíru. Některé stati, v nichž prezentoval závěry o velkoplošném ovlivnění počasí a podnebí na Ostravsku, vzbudily polemický ohlas. Týkalo Se to zejména negativního vlivu atomových elektráren na počasí, zejména na délku slunečního svitu.
Jiří Förchtgott napsal několik knih, z nichž uvádíme zejména: Letecká meteorologie (Průmyslové nakladatelství, 1952, 178 stran. SNTL. 1953. 194 stran), Člověk a počasie (spoluautor P. Forgáč, Osveta, 1955, 194 stran), plachtařská meteorologie (spoluautor L. Háza, M. Koldovský, O. Kostka, Naše vojsko, 1956, 157 stran).
Literatura
[1] FÖRCHTGOTT, J., 1992. Co ústav dal a vzal. Meteorologické Zprávy, roč. 45, č. 2, s. 62–64
[2] KADULOVÁ, K. – ULBRICH, Š., 1969. Československá meteorologická bibliografie. Praha: HMÚ. 2 svazky.
[3] The airflow over mountains. 1960. Geneva: WMO. Technical note, No. 34. 135 p.
[4] FÖRCHTGOTT, J., 1949. Wave streamingin the lee of mountain ridges. Bull. Met Czech, Vol. 3, p. 49
[5] FÖRCHTGOTT, J., 1950. The transport of small particles or insects over the Öre Mountains. Bull. Met. Czech, Vol 4, p. 14–16
[6] FÖRCHTGOTT, J., 1957. Active turbulent layer downwind of mountain ridges. Schweizer Aero-Revue, Vol. 32, p. 324–335.
Poděkování
Děkuji RNDr. Sávovi Černavovi za poskytnutí cenných informací.
Zdeněk Horký, MZ 2006/1, ročník 59, str. 17
RNDr. JIŘÍ FÖRCHTGOTT ŠEDESÁTNÍKEM
Všichni, kdo znají Dr. Jiřího Förchtgotta, stěží mohou uvěřit, že 17. května letošního roku oslavil své šedesátiny. Jeho mladistvý vzhled, pracovní elán, optimismus a nezměrná láska k meteorologii mu nedovolily zestárnout a tak jenom datum narození svědčí o dosažení tak významného životního jubilea.
Rodák z Drahotuší u Hranic, ukončil s vyznamenáním gymnázium v roce 1940 a v důsledku uzavření vysokých škol absolvoval Vyšší průmyslovou školu strojní v Brně. Od roku 1942 až do osvobození naší vlasti, pracoval jako konstruktér v letecké továrně v Chocni.
V letech 1945 až 1949 studoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity obor meteorologie. Ještě před ukončením studia, od ledna 1948, nastoupil do zaměstnání v Hydrometeorologickém ústavu na letišti Praha-Ruzyně, kde začal pracovat v oboru letecké meteorologie a tomuto oboru zůstal věrný až do dnešních dnů. V březnu 1961 přešel do funkce vedoucího meteorologické služebny na letišti v Ostravě a věnuje pozornost nejen letecké meteorologii, ale všímá si velmi podrobně i projevů místního počasí a jeho ovlivnění průmyslovou činností v podmínkách Ostravska. Svá poznání a výsledky svých studií zpracoval ve formě řady odborných článků, které od roku 1949 publikoval jak v našich, tak i v zahraničních časopisech. Zároveň od roku 1952 se stal autorem nebo spoluautorem sedmi knižních publikací letecké meteorologie, nebo meteorologie pro plachtaře.
A zde jsme u druhého životního zájmu jubilanta, u plachtaření. Již v roce 1938 složil ve škole bezmotorového létání zkoušky způsobilosti pilota bezmotorového létání a po osvobození se zapojil do řad prvních obnovitelů tohoto krásného sportu. Skládá zkoušky plachtařského instruktora, zkoušky pilota turistických letadel, v roce 1946 splňuje všechny podmínky pro získání mezinárodního ocenění “stříbrné C” a jeho sportovní výkonnost vrcholí vytvořením národního rekordu pro dvousedadlové větroně převýšením 4100 m, v roce 1947.
S plachtařským sportem a s meteorologii souvisí ještě jeden koníček jubilanta, fotografování. Jeho originální a bezprostřední snímky přírodních jevů, spjatých s počasím, obdivovali a obdivují čtenáři mnoha odborných i populárních časopisů.
K letošním narozeninám přejeme RNDr. Jiřímu Förchtgottovi do dalších let mnoho zdraví a hodně pracovního elánu k další tvůrčí činnosti.
Václav Lednický, MZ 1981/3, ročník 34, str. 95