Zdeněk Korejs
1922–1987
IN MEMORIAM RNDr. ZDEŇKA KOREJSE
Narodil se dne 23. listopadu 1922 v Praze. Jeho otec pracoval na dráze a od něj Zdeněk získal lásku k „mašinkám”, která ho při vší všestrannosti jeho zájmů nikdy neopustila.
Po ukončení gymnázia v roce 1941 nemohl pokračovat ve studiu, protože české vysoké školy byly v té době uzavřeny. Po vzoru svého otce začal pracovat na dráze. Brzy se zapojil do protifašistického odboje; již v roce 1942 se stává členem KSČ. Významně se podílel na sestavování a kolportaci ilegálně tištěného Rudého práva a dalších komunistických tiskovin.
V roce 1943 byl zatčen a až do konce války vězněn v Německu. Naštěstí se vrátil s nepodlomeným zdravím.
Po znovuotevření vysokých škol začal studovat na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy meteorologii a kosmickou fyziku. Již v době studia začal pracovat v tehdejším Státním meteorologickém ústavu, kterému zůstal věrný až do svého odchodu do důchodu. Jeho hlavní zájem se soustředil na synoptickou a leteckou meteorologii. V létech 1959—1968 vedl odbor synoptické meteorologie. Z jeho mnohostranné činnosti je možné např. připomenout období, kdy byl předsedou komise pro meteorologické kódy; mezinárodní meteorologické kódy překládal do češtiny a podílel se na jejich zavádění do praxe. Také při mezinárodních jednáních uplatňoval své velmi dobré jazykové znalosti.
Po celou svoji aktivní činnost pracoval v nejrůznějších funkcích jak stranických (i předseda ZO KSČ HMÚ), tak v masových organizacích. Dlouhou dobu byl předsedou ZV ROH, pracoval i ve vedoucích funkcích orgánů ČSTV a byl též členem výboru Pražské pobočky Československé meteorologické společnosti při ČSAV. Byl nositelem řady vyznamenání: čestný odznak Svazu protifašistických bojovníků, plaketa k 50. výročí vzniku ČSR, pamětní medaile k 50. výročí založení KSČ. Byl nositelem resortního vyznamenání „Nejlepší pracovník MLVH” a dvou medailí ČSTV. V roce 1979 odešel na zasloužený odpočinek, který ovšem v jeho pojetí znamenal možnost rozvíjet řadu svých mimopracovních zájmů.
Zpráva o jeho náhlém úmrtí nás zasáhla jako blesk. Po krátké, ale těžké nemoci odešel významný meteorologický odborník, komunista, dobrý kamarád a sportovec. Jen rozumově si uvědomujeme, že býval také naším vedoucím. Myslíme na něj spíš jako na nenahraditelného člověka, přítele, který už nikdy nepřijde, jak často činíval, a nepozve nás na turistické výlety po krásných místech Cech, jejichž byl neúnavným organizátorem. Již nikdy se od něj nedozvíme o výsledcích závodů v orientačním běhu v jeho mateřském klubu TJ Praga, kde působil jako vzorný cvičitel a rozhodčí a kde patřil k vůdčím postavám této vzorné tělovýchovné jednoty. Bohužel, takové jsou zákony přírody, přírody, jejímž byl upřímným obdivovatelem a v níž trávil každou chvilku svého volného času.
Odchodem RNDr. Zdeňka Korejse ztrácí meteorologická veřejnost známého specialistu a my, kteří jsme ho blíže znali, dobrého kamaráda a obětavého přítele, maminka pak svoji velikou oporu.
Miroslav Škoda — Helena Vondráčková, MZ 1987/3, ročník 40, str. 94
RNDr. ZDENEK KOREJS ŠEDESÁTNÍKEM
Dne 23. listopadu 1982 se dožívá 60 let dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Zdeněk Korejs.
Narodil se v Praze v rodině zaměstnance Československé státní dráhy. Tento původ zřejmě ovlivnil i to, že po absolvování gymnázia v r, 1941, kdy české vysoké školy byly zavřeny, začal sám pracovat jako dělník u tehdejší Českomoravské dráhy. Do dnešních dnů všechny své přátele udivuje znalostmi lokomotiv i jiných podrobností ze života „modré armády”.
I když toto zaměstnání s. Korejse je třeba posuzovat jako přechodné, v pohnutém období fašistické okupace se nespokojil s klidným místečkem a brzy se zapojil do ilegální práce.
Podílel se na sestavování, rozmnožování a kolportování ilegálních tiskovin, mezi jinými též Rudého práva a Fučíkových Dějin VKS(b). Od r. 1942 je již členem Komunistické strany. Pro podezření z ilegální činnosti byla v r. 1943 jejich skupina zatčena, díky obezřetnosti a mlčenlivosti všech však mu u soudu vina nebyla prokázána. Přesto byl až do konce války vězněn v Drážďanech a v Lipsku.
Ihned po návratu do osvobozené vlasti se zapsal na přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, kde studoval meteorologii a kosmickou fyziku. Již po roce studia začal v r. 1946 pracovat v tehdejším Státním meteorologickém ústavu. Jeho odborný zájem byl většinou spojen s otázkami synoptické a letecké meteorologie, o čemž svědčí i několik publikovaných odborných článků z této oblasti. V letech 1959 až 1968 vedl všeobecnou synoptickou službu. V dalších letech byl pověřen vyřizováním mezinárodní agendy ústavu, především ve vztahu k SMO. Při této práci mohl uplatnit své výborné znalosti západních jazyků. Současně pracoval na překladech a zavádění mezinárodních meteorologických kódů do praktické služby. Poslední léta své aktivní odborné činnosti se věnoval výzkumu, především aplikaci předpovědi počasí pro operativní potřeby zemědělství.
Rozsáhlá byla a stále ještě jo veřejně-politická činnost s. Korejse. Jako komunista již od dob studií vykonával nejrůznější funkce ve stranických výborech včetně předsedy organizace. Velice aktivně pracoval dlouhá léta v odborech jako předseda ZV a místopředseda PV ROH. Stálo ještě je vášnivým turistou, na kole sjezdil celou republiku i některé zahraniční země, pracoval ve vedoucích funkcích orgánů ČSTV v sekci turistiky a cyklistiky.
Po zásluze byl proto s. Korejsovi udělen čestný odznak Svazu protifašistických bojovníků, plaketa k 50. výročí vzniku ČSR, pamětní medaile k 50. výročí založení KSČ, dvě medaile ČSTV. Je rovněž nositelem resortního vyznamenání „Nejlepší pracovník MLVH”.
Přátelé ho mají rádi pro jeho otevřenost, smysl pro spravedlnost a hlavně pro jeho svérázný humor. S přihlédnutím k odbojové činnosti s. Korejs odešel na zasloužený odpočinek již koncem r. 1979. Je však vždy vítaným hostem u svých bývalých spolupracovníků, se kterými se setkává soukromé i jako aktivní funkcionář výboru pražské pobočky československé meteorologické společnosti. Všichni mu touto cestou přejeme pevné zdraví a hodně spokojenosti do dalších let.
Silvestr Slabý, MZ 1982/5, ročník 35, str. 145