Jozef Ilko
narozen v roce 1939
RNDr. JOZEF ILKO, CSc, ŠEDESÁTILETÝ
Jubilant, jediný slovenský zástupce v redakční radě Meteorologických zpráv, patří k předním meteorologům-prognostikům ve své vlasti a je znám také české veřejnosti z četných vystoupení na někdejším federálním okruhu Československé televize.
Po maturitě na střední škole v Trebišově studoval učitelskou kombinaci matematika-fyzika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, z níž se od 4. ročníku chtěl věnovat odbornému studiu astronomie. Studium se však neotvíralo každým rokem, a proto se rozhodl pro obor astronomii nejbližší – meteorologii a klimatologii. (V jeho rodišti se mnozí domnívali, že v Bratislavě studuje na prezidenta).
Fakultu opustil v roce 1961 jako promovaný fyzik.Titul RNDr. z meteorologie a klimatologie získal v roce 1967 na tehdejší Univerzitě J. E. Purkyně v Brně a titul CSc. v roce 1976 na Univerzitě Karlově po ukončení externí aspirantury z numerické meteorologie u profesora S. Brandejse.
Měl štěstí, že dvouletou základní vojenskou službu strávil jako letecký meteorolog, protože během ní nabyté poznatky mohl uplatnit v následujícím civilním povolání. V letech 1964-1976 byl vedoucím meteorologické služebny na Sliači, v letech 1976-1983 vedoucím výzkumu Úseku synoptické a letecké meteorologie, v období 1983-1994 vedoucím odboru předpovědí počasí a od roku 1994 pracuje jako meteorolog SHMÚ. Z titulů svých funkcí zastupoval ústav na poradách a jednáních konaných jak v metropolích států východního bloku (např. pracovní skupiny RG KNÍR), tak v Ženevě, sídle Světové meteorologické organizace (zasedání skupiny GOS).
Odborné zájmy doktora Ilka jsou zřetelně patrné ze seznamu prací, které publikoval. Zpočátku se zabýval sníženou dohledností na letišti Sliač, limitujícím faktorem letového provozu, později využitím počítačů v předpovědi počasí, automatizací zpracování meteorologických zpráv a také vztahy mezi meteorologickými prvky, které lze využít v prognózní praxi. V 70. letech patřil v Bratislavě k nemnohým meteorologům, kteří uměli programovat a ovládali práce na samočinném počítači do té míry, že nebyli odkázáni na pomoc technického personálu. Počítač doktoru Ilkovi posloužil k výpočtům statistických charakteristik vzduchových hmot, aerologických charakteristik a ke zpracování údajů pro předpověď počasí. Jeho mnohaletým odborným zájmem byla dlouhodobá předpověď počasí, které se kromě něho ve Slovenském hydrometeorologickém ústavu nikdo nevěnoval. Úspěšně si vede v mezinárodní soutěži meteorologů (pracovišť i jednotlivců) v předpovědi počasí ve vybraných evropských městech (European Weather Challenge), organizované univerzitou v Mnichově. Podílí se na sestavování biometeorologických předpovědí.
Rozsahem spolupráce se sdělovacími prostředky a popularizace jubilant nemá na Slovensku sobě rovného, protože již dávno překonal v uvedeném směru pověstného doktora Petra Forgáče (1924-1983). Připravoval scénáře a podílel se na koncepci relací o předpovědi počasí v televizi, téměř osmsetkrát vystoupil v obraze v relacích Aké bude počasie, Aktuality, Nad lištami divákov apod. V rozhlase připravoval naučný cyklus pro mládež s meteorologickou tematikou, přispívá do deníků a od května 1995 denně vypracovává a osobně prezentuje sedmidenní předpověď počasí prostřednictvím audio-textové služby společnosti PEREXIS. Napsal populární knížečku o meteorologii, která vyšla ve slovenštině a polštině.
Uvážlivá, poněkud uzavřená povaha a také štěstí pomohly doktoru Ilkovi spolu s nadáním a zájmem proplouvat životními úskalími v různých dobách. Trpce byl osudem zasažen v roce 1994, kdy tragicky zahynula jeho manželka, s níž žil ve vzácně pěkném partnerství. Mimo jiné je spojovala láska ke klasické hudbě.
Jubilant přispívá k dobré pohodě při různých příležitostech hrou na harmoniku a elektronické klávesy. A ač se to při jeho větší hmotnosti a pohodlné chůzi zdá neuvěřitelné, hraje často a dobře tenis. Umí si ušít oblek (jeho otec byl krejčí). Na závěr upozornění: dr. Ilko do každé volně ležící nebo visící mapy libovolného měřítka (krajů, republiky, Evropy, polokoulí apod.) v nestřeženém okamžiku dokresluje Lastovce, v nichž se 28. února 1939 narodil.
Všechno dobré do dalších let!
[1] Komplexná bioklimatická charakteristika kúpelbv Sliač. Meteorol. Zpr., 18, 1965, č. 4, s. 107-113.
[2] Hmly na letisku Sliač. Meteorol. Zpr., 19,1966,5. l.s.6-10
[3] Předpověď minimálnej teploty a radiačnej hmly pre letisko Sliač. Meteorol. Zpr., 20, 1967, č. 2, s. 48-50.
[4] Porovnanie výskytu hmiel na letiskách Sliač a Tatry (obdobie 1956-1965). Meteorol. Zpr., 22, 1969, ě. 3, s. 66-72 (spoluautor M. Nedělka).
[5] Vidimosť na aerodrome Sliač. In: Zborník prác Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě. 1. Bratislava 1972, s. 129-158.
[6] Dohradnosť na letisku Sliaě. In: Zborník prác Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě. 2. Bratislava 1972, s. 109-137.
[7] Perspektiva využitia numerických predpovedných metód a samočinných počítačov v synoptickej a leteckej meteorologii. Zborník zo seminára. Bratislava, HMÚ 1972.
[8] Automatické spracovanie správ SYNOP a INTER a vyhodnocovanie předpovědí počasia samočinným počítaěom. In: Práce a štúdie 13. Bratislava, HMÚ 1975, s. 38-49.
[9] Předpověď absolútnej topografie 500 mb pomocou nedivergentného barotropného modelu. Meteorol. Zpr., 30, 1977, č. 1, s. 28-30.
[10] Využitie automatizácie pri vyhodnocovaní úspěšnosti předpovědí pre letecké účely. In: Práce a štúdie. 17. Súčasné otázky československej leteckej meteorológie. Bratislava, HMÚ 1977, s. 183-191.
[11] Prognóz grada. Zborník „Voprosi gradootvraščenija v radiolokacionnoj meteorologii”, XIX./VV. Vándorgyúlés Pécs 1977. Budapest 1977.
[12] Závislost’ denného chodu teploty od oblačnosti a větra. Meteorol. Zpr., 33, 1980. č. 4, s. 122-126.
[13] Klimatické charakteristiky vzduchových hmot v Bratislavě za obdobie 1948 -1977. Meteorol. Zpr., 33, 1980, č. 4, s. 99-107 (spoluautoři K. Krška a F. Molnár).
[14] Ročný chod niektorých charakteristik volnej atmosféry nad Popradom a Prahou za obdobie 1961-1970. Meteorol. Zpr., 33, 1980, č. 4, s. 108-113 (spoluautoři A. Benešová a J. Pribiš).
[15] Dlhodobé změny teploty v Bratislavě vo vztahu k slnečnej aktivitě. Meteorol. Zpr., 33, 1980, č. 5, s. 134-137.
[16] Aerologické charakteristiky. Časť I. Standardně izobarické hladiny. Bratislava, HMÚ 1981 (spoluautor J. Pribiš).
[17] Temperature and Precipitation changes in relation to solar activity. Journal of the Hungarian Meteorological Service. Vol. 85, 1981, No. 1 (spoluautoři F. Samaj a S. Valovič).
[18] Vývoj počasia v Bratislavě v priebehu róznych synoptických procesov. In: Zborník prác Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě. 20. Bratislava 1982, s. 78-105.
[19] Hodinové změny teploty vzduchu na meteorologických staniciach Ivanka-letisko a Poprad a ich využitie v predpovednej službě. In: Zborník prác Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě. 20. Bratislava 1982, s. 106-208 (spoluautoři P. Forgáč, D. Krišková, K. Krška a A. Otruba).
[20] Analýza periodičnosti dlhodobých časových radov. In: Zborník prác SHMÚ. 20. Bratislava, Alfa 1982, s. 209-217.
[21] Změny extrémnych denných teplot v Bratislavě v priebehu róznych synoptických procesov. Meteorol. Zpr., 35. 1982. č. 2., s. 42-45.
[22] Využitie regresných vzťahov pri předpovědi prízemnej minimálnej teploty. Meteorol. Zpr., 36,1983, č. 2, s. 39-42.
[23] Krátkodobé změny tlaku vzduchu a ich předpověď. In: Seminář Meteorologické prognózy – Sborník referátů, I. díl. Roztoky u Křivoklátu, ÚSMS při ČSAV, 1983.
[24] Předpověď počasí. Meteorol. Zpr., 37, 1984, é. 4, s. 100-103 (spoluautor A. Papež).
[25] Odchýlky teploty v oblasti Tatier medzi vrcholovými stani-cami a volnou atmosférou. Meteorol. Zpr., 37, 1984, č. 5, s. 136-143 (spoluautoři M. Horawská a J. Pribiš).
[26] Výhl’ady dlhodobej predpovede v meteorologii. In: Trendy rozvoje hydrologie a meteorologie a jejich využití v národním hospodářství. Sborník referátů z vědecké konference. Praha ČHMÚ, SHMÚ 1984, s. 108-109.
[27] Reprezentativnost’ meraní větra na Lomnickom štíte v porovnaní s prúdením vo volnej atmosféře. Meteorol. Zpr., 38, 1985, č. 4, s. 112-115.
[28] Informácie a predpovede počasia v domácích a zahraničných masovokomunikačných prostriedkoch. Meteorol. Zpr., 41, 1988,5.4, s. 97-99.
[29] Předpověď počasia – súčasnosť a pespektívy. Bulletin Slovenskej meteorologickej spoločnosti při SAV, 1., 1990, č. 1.s.7-11.
[30] Úspěšnost’ predpovede teplotného charakteru mesiaca pre Slovensko. Bulletin Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV, 1., 1990, č. 2, s. 12-15.
[31] Spracovanie údajov pre předpověď počasia. Bulletin Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV, 5., 1994, ě. 1, s. 13-14 (spoluautor C. Kunzo).
[32] Minilexikon meteorológie. Bratislava, Alfa 1990. 173 s.
[33] Minileksykon meteorologie. Warszawa, Wydavnictwa Naukovo-Techniczne 1992. 194 s.
Karel Krška, MZ 1999/2, ročník 52, str. 62-63