Josef Štekl

narozen v roce 1934

Plukovník RNDr. Josef Štekl, CSc.

Josef Štekl se narodil dne 9. listopadu 1934 v Brně. S meteorologií se začal seznamovat po maturitě na gymnáziu v Moravských Budějovicích v roce 1953.

Po absolvování prvního semestru studia meteorologie na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze přešel v roce 1954 ke studiu meteorologie na Letecké fakultě Vojenské Technické Akademie v Brně.

Vlastní studium zakončil v roce 1958 jako nadporučík, promovaný fyzik, když byl v té době nejlepším posluchačem studijní skupiny. V oboru meteorologie se aktivně prosazoval již jako vysokoškolský student, když publikoval obsáhlý článek o proudovém větru (v současnosti tryskové proudění) a v roce 1958 společně s RNDr. Zdeňkem Procházkou přeložil třetí díl publikace „Příručka pro krátkodobou předpověď počasí“, která v té době představovala novou učebnici synoptické meteorologie.

Po ukončení studií působil jeden rok ve funkci Letecký meteorolog u 11. letištního praporu v Přerově. V té době se spoluautorsky podílel na napsání kapitoly „Meteorologie“ v knize „Let za ztížených povětrnostních podmínek“ (Naše vojsko 1963).

V roce 1959 byl přeložen k Hlavnímu leteckému povětrnostnímu ústředí v Praze, kde působil v Synoptickém oddělení, nejprve jako řadový synoptik, později ve funkci Náčelník směny. Na svém novém pracovišti významným způsobem přispěl k zásadním změnám v dosavadní synoptické praxi spočívající v přechodu od již zastaralé metody fyzikální extrapolace k postupnému zavádění a praktickému využívání metod numerických předpovědí výškových map.

Jeho zájem o výzkumnou činnost v meteorologii se v plné míře naplnil v roce 1967, kdy začal působit v rámci Oddělení povětrnostního výzkumu a klimatických charakteristik. V té době zpracoval několik výzkumných zpráv s tematikou objektivizace předpovědních metod, přičemž nejvíce zájmu soustředil na pokračování tématu své diplomové práce a to předpovědi mlh a dohlednosti. Za zmínku rovněž stojí jeho v roce 1973 zpracovaná „Metodika střednědobé předpovědi počasí v podmínkách HPÚ“, principielně vycházející z numerických prognóz meteorologických polí.

Nastupující období kádrové očisty po roce 1968 se Josefa Štekla jako bezpartijního nejprve nijak významně nedotklo, avšak jeho tehdejší politická neangažovanost se velmi brzy stala hlavní příčinou jeho odborného nedocenění, přehlížení dosažených pracovních výsledků a zastavení služebního postupu.

Přes potíže politického charakteru získal v roce 1973 na Přírodovědecké fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně titul RNDr. a rovněž vědeckou hodnost Kandidát věd.

V roce 1977 RNDr. Josef Štekl, CSc., odborně garantoval realizaci projektu prvních v Československu pravidelně vysílaných objektivních analýz výškových map a map mezní vrstvy atmosféry.

Koncem 70. let začal pracovat na tématu předpovědi extrémních meteorologických stavů a této problematice se dále věnoval po roce 1980 již jako vědecký pracovník Ústavu fyziky atmosféry Československé akademie věd. Výsledkem jeho práce byla tehdy mimo jiné tzv. „typizace povětrnostních situací“, příznivých pro vznik některých extrémních povětrnostních prvků a jevů, přičemž část výsledků byla publikována v knize „Cirkulační procesy a atmosférické srážky v ČSSR“ (UJEP Brno 1986).

V období od podzimu roku 1979 do 31. prosince 1980 působil major RNDr. Josef Štekl, CSc., krátce ve Výzkumném a zkušebním středisku 031 ve Kbelích. Odkud odešel do zálohy a začal pracovat v Ústavu fyziky atmosféry ČSAV.

Na základě úspěšně absolvovaného výběrového řízení byl v červnu roku 1990 jmenován Akademickou radou Československé akademie věd do funkce Ředitel ústavu fyziky atmosféry ČSAV, které po dalším výběrovém řízení vykonával až do května roku 1998. V následujícím období až do roku 2008 pracoval jako vedoucí Skupiny a později Oddělení větrné energie Ústavu fyziky atmosféry. Na základě mimosoudní rehabilitace byl v roce 1991 povýšen do hodnosti plukovník.

Od roku 1993 se začal podílet na dlouhodobém výzkumném úkolu vypsaném firmou ČEZ, a.s., zabývající se vlivem meteorologických podmínek na činnost větrných elektráren v horských podmínkách. Díky jeho iniciativě byla v roce 1994 založena Česká společnost pro větrnou energii, která do podvědomí odborných kruhů vstoupila vydáváním časopisu „Větrná energie“ a dále řadou odborných studií, seminářů a konferencí.

K nejznámějším studiím patří projekt s názvem „Perspektivy využití energie větru pro výrobu elektrické energie na území ČR“, který v letech 1994 až 1995 zpracoval kolektiv pracovníků Ústavu fyziky atmosféry akademie věd ČR pod vedením RNDr. Josefa Štekla, CSc. V roce 1996 založil a stal se předsedou správní rady Obecně prospěšné společnosti Milešovka, která sdružuje zástupce obcí, škol a organizací v regionu, včetně soukromých osob. Jejím cílem je v návaznosti na historickou tradici obnovit význam tohoto místa jako významného centra severozápadních Čech v oblasti vědecko-výzkumných, kulturních a turistických aktivit. Od roku 2002 působí jako čestný člen této společnosti.

RNDr. Josef Štekl, CSc., má za sebou rovněž i bohatou pedagogickou činnost. Jako externí pedagog přednášel v letech 1961 až 1963 předmět letecká meteorologie na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a rovněž vedl synoptická cvičení na Katedře geografie Přírodovědecké fakulty University Jana Evangelisty Purkyně. Na této katedře v období 1983 až 1986 přednášel všeobecnou cirkulaci a od roku 1993 do současnosti vyučuje klimatologii pro větrnou energetiku.

V období 1998 až 2001 přednášel na Katedře geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty University Karlovy v Praze na téma dynamická klimatologie.

Členem Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Masarykovy University v Brně byl v letech 1993 až 2002 a za jeho přínos ve vědecko-odborné činnosti mu byla děkanem fakulty udělena stříbrná pamětní medaile. V současnosti je členem státní komise pro závěrečné a doktorandské zkoušky na Ústavu geografie Masarykovy university a na Katedře meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty University Karlovy.

Od začátku 70. let minulého století je členem Meteorologické společnosti při Akademii věd, v letech 1994 až 1999 byl předsedou její pražské pobočky a rovněž členem hlavního výboru.

RNDr. Josef Štekl, CSc., žije v současnosti v Praze, kde se stále věnuje velkému množství svých aktivit v oblasti meteorologie. Je autorem 85 původních vědeckých prací, spoluautorem 4 odborných monografií a dále je autorem mnoha popularizačních článků, především v oblasti větrné energie. K jeho stávajícím pracovním zájmům je zdokonalování modelů pro výpočet potenciálu větrné energie, měření na meteorologických stožárech a různá odborná posudková hodnocení.

Text převzat s laskavým svolením autora Ing. Miroslava Flajšmana z knihy Hydrometeorologická služba AČR v období 1918-2018.

https://vojzesl.cz/galerie_osob.php?a=stekl_josef

Je s podivem, ale Jožka Štekl se stal sedmdesátníkem

Čtenáři Meteorologických Zpráv už měli možnost zjistit, že v závěru roku 2004 dosáhl RNDr. Josef Štekl, CSc. V plné tvůrčí práci na sedmdesátou laťku svého životního žebříčku (viz MZ 2004, ročník 57, str. 156). V pěkném medailonu prof. R. Brázdila můžeme sledovat profesní dráhu Jožky Štekla a rekapitulovat publikační výstupy, které zpracoval během své členité odborné dráhy, i řadu jeho dalších aktivit na poli vědy a meteorologie. Uvědomíme si, jak velký je rozsah Jožkovy odborné i organizační práce.

Důležitou součástí jubilantovy činnosti je i jeho práce v České meteorologické společnosti. V pozici předsedy pražské pobočky ČMeS (1994–1999) se snažil, aby známé Meteorologické hovory měly co nejkvalitnější odbornou úroveň a později byl i platným členem výboru ČMeS. Jeho zásluhy byly oceněny udělením čestného členství ČMeS dne 24. 5. 2005.

Od roku 1990 proběhla v Akademii věd řada velmi podstatných změn. Jejich cílem je cestou legislativních úprav i hodnocení akademických pracovišť zajistit, aby vědecká práce akademických ústavů přinášela výsledky, které mají kvalitní mezinárodní úroveň a obstojí tedy v mezinárodní konkurenci. V této situaci převzal Jožka Štekl v roce 1990 ředitelování Ústavu fyziky atmosféry. Během jubilantova osmiletého funkčního období se řadou systémových opatření podařilo vytvořit výzkumný ústav, který je jako jediný v AV ČR plně soustředěn na výzkum atmosféry Země a jejího okolí a který prokázal svou oprávněnost při několika hodnoceních akademických ústavů. Současný Ústav fyziky atmosféry se jen málo podobá předlistopadovému pracovišti a příspěvek RNDr. J. Štekla, CSc. ke strukturálním a koncepčním změnám i úrovni vědecké práce je neocenitelný. Po skončení svého funkčního ředitelského období se Jožka plně věnuje odborné práci a podpoře mladých studentů i doktorandů.

Děkujeme Jožkovi za vše, co pro „ufu“ i pro českou meteorologii vykonal a přejeme ještě jednou prostřednictvím Věstníku ČMeS mnoho zdraví, životní energie a spokojenosti do dalších let.

Věstník ČMeS 2005/1, červen 2005

JUBILUJÍCÍ JOSEF STEKL

Jen stěží se chce věřit tomu, že dne 9. listopadu 2004 dosáhne přispěvatel časopisu Meteorologické zprávy, RNDr. Josef Štekl, CSc., v plné svěžesti neuvěřitelných 70 let. Meteorologická dráha rodilého „brňáka“ začala studiem meteorologie na letecké fakultě tehdejší VTA v Brně, které ukončil v roce 1958 jako promovaný fyzik. Již během studia se podílel na překladu třetí části Příručky pro krátkodobou předpověď počasí (1958), což byla v té době nová učebnice synoptické meteorologie, a následně jako spoluautor přispěl kapitolou Meteorologie do knihy Let za ztížených povětrnostních podmínek (Naše vojsko, 1963, s. 11-146). Po roční zkušené v Přerově začal pracovat jako synoptický meteorolog na Hlavním povětrnostním ústředí (HPÚ) v Praze, kde se jeho zájem o výzkumnou činnost naplnil v roce 1967 zařazením na výzkumné oddělení. V té době se věnoval zejména tematice objektivizace předpovědních metod, střednědobé předpovědi počasí a předpovědi mlh a dohlednosti. Po určitých peripetiích poplatných té době získal jubilant v roce 1973 na Přírodovědecké fakultě (PřF) tehdejší UJEP v Brně titul RNDr. a vědeckou hodnost kandidáta věd. Během svého působení na výzkumném oddělení odborně garantoval první pravidelné vysílání objektivní analýzy výškových map a mapy mezní vrstvy atmosféry v republice (1977). Ještě před odchodem z HPÚ začal pracovat na aktuálním tématu předpovědi extrémních meteorologických stavů.

Další jubilantovy meteorologické aktivity od roku 1980 již byly nedílně spojeny s jeho činností vědeckého pracovníka na Ústavu fyziky atmosféry ČSAV v Praze. Výsledkem jeho výzkumů byla mj. typizace povětrnostních situací příznivých pro extrémní teploty a srážky, letní a zimní bouřky a silné větry, která byla zčásti publikována v knize Cirkulační procesy a atmosférické srážky v ČSSR (UJEP Brno, 1986, 298 s.).

V červnu 1990 byl dr. Štekl jmenován akademickou radou AV ČR do funkce ředitele Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA), v níž setrval až do konce svého druhého funkčního období v květnu 1998. V tomto období musel řešit náročné úkoly týkající se restrukturalizace ústavu (změny oddělení, delimitace oddělení ionosféry z Geofyzikálního ústavu), vybudování vlastní hospodářské správy i stavebního dokončení budovy pracoviště, uvedené do provozu v roce 1992.

V roce 1993 získal dr. Štekl pro ústav projekt ČEZ, a.s., zaměřený na výzkum vlivu meteorologických podmínek na činnost větrné elektrárny v horských podmínkách. Tímto výzkumným úkolem pronikl jubilant spolu s pracovníky oddělení mezní vrstvy atmosféry do problematiky živelně se rodící větrné energetiky v ČR, charakterizované v té době řadou amatérských chyb při stavbě větrných elektráren. Tyto skutečnosti ovlivnily jubilanta v jeho úsilí organizačně soustředit všechny vědecké a vědecko-pedagogické pracovníky, konstruktéry, podnikatele a příznivce tohoto oboru do České společnosti pro větrnou energii. Díky jeho iniciativě byla v roce 1994 společnost založena a začala vydávat časopis Větrná energie, v němž se objevila mj. i řada původních vědeckých prací z oblasti meteorologie a klimatologie s aplikačním zaměřením na geografické poměry ČR. Dosud vyšlo 20 čísel časopisu, přičemž monotematické číslo (1/97) s názvem „Meteorologie ve větrné energetice“ napsal sám jubilant. Česká společnost pro větrnou energii vstoupila do povědomí odborných kruhů řadou seminářů a konferencí, nejvíce však čtyřdílnou studií kolektivu pracovníků ÚFA AV ČR zpracovanou pod Šteklovým vedením s názvem Perspektivy využití energie větru pro výrobu elektrické energie na území ČR (1994-1995). Součástí této studie byl i tzv. „Větrný atlas“, tj. software umožňující určit větrné poměry v síti čtverců pokrývajících celé území ČR. Kapitolou „Větrná energie a její možnosti v ČR“ přispěl J. Štekl i do nové knihy Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění (ČEZ, a.s., Praha, 2003, s. 51-82). Problematika větrné energie tak zůstává hlavní současnou jubilantovou aktivitou, přičemž na ÚFA pracuje od roku 1998 právě jako vedoucí skupiny pro větrnou energii.

Vedle větrné energetiky je další jubilantovou profesionální láskou observatoř Milešovka, která má svůj počátek již v době, kdy sem jezdil na pozorovací záskoky. V době jeho vedení ÚFA došlo nejen k rehabilitaci klimatologie a klimatologických měření na tomto pracovišti, ale jubilant získal i grantový projekt, který ve spolupráci s brněnským geografickým pracovištěm vyústil ve zpracování devadesátileté pozorovací řady této stanice a ve vydání knihy Klimatické poměry Milešovky (Academia, 1999, 433 s.). Zdevastované prostředí na vrcholu Milešovky a izolace vědeckého pracoviště ÚFA AV ČR od veřejnosti se staly pro jubilanta stimuly pro založení Obecně prospěšné společnosti Milešovka. Jejím cílem bylo obnovit v návaznosti na historickou tradici význam Milešovky jako významného vědeckovýzkumného, kulturního a turistického centra, důstojně reprezentujícího region severozápadních Čech. Dr. Štekl jako zakladatel společnosti, která sdružuje převážně soukromé osoby, ale i zástupce obcí a škol, byl předsedou její správní rady od založení v roce 1996 až do roku 2002, kdy byl zvolen jejím čestným členem. Zatím nesplněn zůstává jeden z plánů jubilanta na zřízení meteorologického muzea na Milešovce.

Oslavenec patří mezi velmi publikačně činorodé odborníky na poli meteorologie a klimatologie. Je autorem 75 původních vědeckých prací, spoluautorem 4 monografií, řady výzkumných zpráv a také autorem mnoha popularizačních článků, hlavně z oblasti větrné energie.

Výčet rozsáhlých aktivit jubilanta by nebyl úplný bez jeho pedagogické činnosti. Vedle mnohaleté přednáškové činnosti na VTA v Brně, na PřF Masarykovy univerzity v Brně a na PřF Univerzity Karlovy v Praze a členství v komisích pro státní závěrečné a doktorské zkoušky vedl i několik úspěšných diplomových prací. V Brně je od roku 1993 i platným členem vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU.

Dr. Štekl je také dlouholetým aktivním členem České meteorologické společnosti. V letech 1994 až 1999 byl předsedou její pražské pobočky a následně i členem hlavního výboru společnosti. Jeho zásluhy o rozvoj meteorologie byly oceněny udělením čestného uznání.

Milý Jožko, ať Tě ani v dalších letech neopouští dobrá nálada, originální nápady a Tvůj nezměrný pracovní elán. I když bys mohl s uspokojením nad svou dosavadní prací odejít na zasloužený odpočinek, věz, že zbývá ještě pořád dost témat, která je třeba pro další rozvoj klimatologie a větrné energetiky v ČR vyřešit.

Rudolf Brázdil, MZ 2004/5, ročník 57, str. 156

Předseda pražské pobočky šedesátníkem

V tomto roce, 9. listopadu 1994, bude předseda pražské pobočky ČMeS a člen jejího Výboru RNDr. Josef Štekl, CSc. slavil své šedesáté narozeniny. Pro všechny, kteří znají množství organizační i odborné práce, zahrnuté do jeho každodenního pracovního programu, je jeho vstup mezi seniory české meteorologie a klimatologie těžko uvěřitelný. Energii a pracovní zaujetí’ budoucího oslavence mohou nejlépe ohodnotit pracovníci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, jehož ředitelem je od roku 1990 a v letošním roce byl do této funkce jmenován i na další čtyřleté období. Kromě svého zaměstnání v ÚFA a činnosti v ČMeS zastává i řadu dalších funkcí. V nedávném období byl zvolen předsedou nově vytvořené České společnosti pro větrnou energii a prosazování tohoto čistého zdroje elektrické energie věnuje mnoho úsilí i odborné práce. Členové ČMeS, kteří znají jeho aktivní podíl na práci pobočky i Výboru společnosti, potvrdí, že není formálním „funkcionářem“, ale vždy hnacím motorem všech činností, na nichž se podílí.

Dr. Štekl je autorem a spoluautorem řady příspěvků na meteorologických konferencích, odborných článků v našich i zahraničních meteorologických časopisech a spoluautorem tří meteorologických monografií. Je iniciátorem a vedoucím několika projektů podporovaných grantovými agenturami nebo externími sponzory. Při své práci využívá znalosti z mnoha oblastí meteorologie a klimatologie i praktické zkušenosti synoptika získané za působení v armádní povětrnostní službě. Jako provozní synoptik, jako vědecký pracovník i jako ředitel ústavu AV přistupoval ke svým kolegům tak, aby bylo zřejmé, že si jejich práce váží. Proto, a nejen proto, je v jeho charakteristice zcela na místě ono dnes již klasické „v kolektivu je oblíben“.

Ke kulatým narozeninám přejeme Jožkovi Šteklovi stále mnoho zdraví a spokojenosti v osobním životě. Nám všem přejeme, aby mezi námi a s námi pracoval po mnoho dalších let ve prospěch české meteorologie a klimatologie.

Daniela Řezáčová, Věstník ČMeS 1994/2, září 1994