Právě si prohlížíte Meteorologická výročí v roce 2024
William Thomson (1824-1907), British physicist and mathematician, better known as Lord Kelvin. He did important work in the mathematical analysis of electricity and supported Joule's work in thermodynamics. He devised the absolute temperature scale known as the Kelvin scale, thus putting the second law of thermodynamics on a sound theoretical basis. In 1866 he was knighted for his work on Atlantic telegraph cable signals and galvanometers and raised to the peerage as Baron Kelvin in 1892. Kelvin worked in electromagnetism, being the first to use vectors to represent magnetic induction and magnetic force. He had extensive maritime interests, improving the reliability of the mariners' compass, inventing a tide machine and depth-measuring equipment. He was president of the Royal Society and also president of the Institute of Electrical Engineers.

Meteorologická výročí v roce 2024

Meteorologická výročí v roce 2024

Významné meteorologické události

výročí

rok

událost

360

1664

Boyle, R. a Huygens, Ch. nezávisle na sobě sestavili první teploměry s pevnou stupnicí.

220

1804

Zahájeno pravidelné měření srážek na stanici Praha – Klementinum (1. 5. 1804).

200

1824

Bylo zahájeno první systematické meteorologické pozorování na Sněžce (na polské straně). Měření nejdříve probíhalo jen za pomoci teploměru a tlakoměru umístěných v kapli (první stavbě na Sněžce). V následujících letech byly měřeny také směry větru, východy a západy slunce, srážky a četnost bouřek a atmosférická elektřina pomocí elektroskopu. Pravidelné údaje z vrcholu jsou dostupné až od roku 1880.

185

1839

Byly prvně vydány klementinské ročenky. Ročenky vydával Kreil, K. a publikoval v nich napozorované meteorologické informace (ročenky vycházely s úpravami až do roku 1920).

175

1849

V Anglii v „Daily News“ byly v rubrice zpráv o počasí publikovány první aktuální přízemní synoptické mapy. Aktuálnost map umožnilo využití elektromagnetického telegrafu pro přenos meteorologických zpráv.

175

1849

První telegrafický přenos meteorologických zpráv v Anglii. V Anglii v „Daily News“ (14. 6. 1849) byly v rubrice zpráv o počasí publikovány první aktuální přízemní synoptické mapy. Aktuálnost map umožnilo využití elektromagnetického telegrafu pro přenos meteorologických zpráv.

170

1854

FitzRoy, R. založil jednu z prvních meteorologických služeb, kde rozvíjel synoptickou meteorologii. Zjistil, že by bylo možné povětrnostní jevy předpovídat za pomoci analýzy synoptických map. Založil Britský meteorologický úřad (r. 1860) a vydával předpovědi počasí a výstrahy před bouřkami. Je považován za zakladatele signální meteorologie, synoptické meteorologie, meteorologie vzduchových hmot a spolu s Maury, M. F. také námořní meteorologie.

160

1864

Miller, F. sestavil v Petrohradě první izalobary (čáry stejných změn atmosférického tlaku v čase).

145

1879

Weilbach, P. zavedl termín cumulonimbus.

145

1879

Hildebrandsson, H. H. jako první použil fotografie oblaků a modifikoval (jako Abercromby, R.) klasifikaci oblaků od Howarda, L.

145

1879

Druhý meteorologický kongres konaný v Římě rozhodl o zřizování horských meteorologických stanic.

145

1879

Stokes, G. G. upřesnil konstrukci slunoměru (heliografu).

140

1884

Dougles, A. za pomoci meteorologických létacích draků vypuštěných do atmosféry a opatřených meteorologickými přístroji získával informace o stavu atmosféry v určitých výškách (do r. 1885). V Evropě tato měření také prováděl Francouz Teisserenc de Bort.

140

1884

Hertz, H. R. poprvé sestavil grafické tabulky pro stanovení adiabatických změn stavu vlhkého vzduchu.

140

1884

Vznik (nepravidelné) české hydrologické předpovědní služby. Předpovědi byly oznamovány jen na vyžádání a při větších rozvodněních s denním předstihem v Děčíně.

140

1884

Köppen, W. vymezil klimatické oblasti Země. Stanovil jednu z nejstarších klasifikací podnebí Země. Šest klimatických pásů pomocí základních klimatických znaků (teploty a množství srážek). Klasifikaci dokončil v roce 1931.

135

1889

V Přerově byla prováděna nejstarší slunoměrná měření na našem území.

135

1889

Helmholtz, H. a Bezold, W. zavedli pojem potenciální teploty.

130

1894

Observatoř na Blue Hill v Severní Americe začala zkoumat atmosféru pomocí vypouštěných tzv. létacích draků (např. Hargraveův rovnoběžnostěnný drak“ a „Richardův zapisující meteorograf“) a meteorologických balónů (observatoř provedla 112 výstupů – od 4. 8. 1894 do 15. 2. 1897).

130

1894

Americká železniční společnost „Rock Island“ zřídila oddělení na vyvolávání dešťů. Používala k tomu speciální vagóny a deset „strojů na déšť“.

125

1899

Láska, V. položil základy moderní teorie krup studií o vířivém pohybu oblaků podmiňující krupobití.

120

1904

Haenlein, P. z Mohuče  uveřejnil ve své brožurce Über das jetzige Stadium des lankbaren Luftschiffes (O současném stavu řiditelných vzducholodí) první důkladný rozbor vlivu meteorologických podmínek na letectví. V té době ještě letový provoz prakticky neexistoval.

120

1904

Ekholm, N. G. široce použil izalobar pro synoptickou praxi.

120

1904

Vojejkov, A. I. zdůraznil význam gravitační koagulace na vznik dešťových kapek v oblacích.

120

1904

Hůlka, F. provedl výšková meteorologická měření při letu balónu z Prahy do okolí Velvar (25.9.1904). Zaznamenal tlak, teplotu a vlhkost vzduchu.

120

1904

Bjerknes, V. prováděl první pokusy o objektivní předpověď počasí řešením termodynamických a hydrodynamických rovnic (matematické zpracování fyzikálních dat). Formuluje moderní způsob předpovědi počasí. Tento způsob předpovědi počasí však zůstal až do r. 1950 bez praktického využití z důvodu složitosti výpočtů. Bjerknes formuloval dvě nutné podmínky pro sestavení předpovědi. První říká, že je třeba znát co nejlépe současný stav atmosféry. Druhou je pak znalost zákonů, podle kterých se atmosféra chová a vyvíjí. Ty se dají vyjádřit rovnicemi, které mají fyzikální řešení.

105

1919

Klasici norské (bergenské) meteorologické školy (Bjerknes, V., Bjerknes, J. A. B., Solberg, H. a Bergeron, T. H. P.) vytvořili model cyklón. Zavedli pojem atmosférická fronta, vypracovali metodiku analýzy povětrnostních map.

105

1919

Byl zřízen Československý státní ústav meteorologický v Praze (ustanoven 9. 12. 1919 a 1. 1. 1920 zahájil činnost).

105

1919

Okluzní proces objevil 18. listopadu 1919 švédský meteorolog T. Bergeron.

100

1924

V ČSR byl 1. 2. 1924 zaveden mezinárodní meteorologický kód pro letecké účely „AVIA 1924“ (v roce 1949 kód „AERO“ a v roce 1968 kód „METAR“). Kód „AVIA 1924“ byl zrušen v roce 1930.

100

1924

Byla zřízena povětrnostní služba (služebna/vyhlášková kancelář) na letišti Praha-Kbely (Kbely u Prahy) jako pracoviště Státního ústavu meteorologického.

100

1924

V ČSR civilní i vojenské povětrnostní služby začaly společně provádět „varovnou zpravodajskou povětrnostní službu“.

90

1934

Chromov, S. P. napsal světově proslulou učebnici synoptické meteorologie „Vveděnije v sinoptičeskij analiz“ (Úvod do synoptického rozboru počasí). Učebnice výrazně ovlivnila vývoj synoptické meteorologie po následující desítky let.

90

1934

Byrd, R. E. získal cenné meteorologické údaje z vnitrozemí Antarktidy.

90

1934

Schinze, G. zjistil podle letadlových výstupů v Německu v letech 1929 až 1934 charakteristické teploty v různých výškových hladinách.

80

1944

Pomocí malého bombardéru Douglas A-20 „Havoc“ byl nad zátokou Chesapeake ve Spojených státech uskutečněn první výzkumný let do oka hurikánu. Na palubě mjr. Wexler (meteorolog), plk. L. Woods a por. F. Rekord.

80

1944

Na radu meteorologů generál Eisenhower oddálil vydání rozkazu k zahájení invaze spojeneckých vojsk v Normandii během 2. světové války o jeden den na 6. 6. 1944. Červen 1944 z hlediska počasí byl neobvykle bouřlivý měsíc.

80

1944

Rossby, C. G. A. na půdě Chicagské meteorologické školy studoval všeobecnou cirkulaci atmosféry a vlnové proudění. Vytvořil teorii Rossbyho vln v zonálním proudění.

75

1949

Byl objeven cyklus bouřek a peblikován v projektu „The Thunderstorm Project“ (historický milník ve výzkumu bouřek).

75

1949

Brooks, Ch. E. P. se pokusil o interpretaci klimatických změn v historické době (od r. 5400 př. n. l. až po současnost) v díle „Climate through the gages“. Ukazuje na velkou souvislost mezi lidskými migracemi a klimatickými změnami. Brooks CH. představuje vrchol počáteční fáze historické klimatologie. Na jeho práci navázali později : Flohn, H., Budyko, M., Lamb, H. H. a další.

75

1949

Zavedení meteorologického kódu „SYNOP“ (zprávy o přízemních meteorologických pozorováních z pozemní stanice).

75

1949

V ČSR byl zaveden meteorologický kód „AERO“ pro letecké účely (zpráva o přízemních meteorologických pozorováních – zkrácená). V meteorologické praxi byl do roku 1968.

75

1949

První úspěšné integrace rovnic atmosféry a první zjednodušený model atmosféry, který byl pokusně využíván k praktickým účelům – (Charney, J. G., Elliassen, A., Fjortoft, R., Neumann, J.) na prvním elektronickém počítači ENIAK (výpočet výšky izobarické hladiny 500 milibarů (hPa) pomocí barotropního modelu atmosféry). Publikováno v roce 1950.

75

1949

Začátek vydávání Denních přehledů počasí v Československu.

75

1949

Brooks, Ch. E. P. se pokusil o interpretaci klimatických změn v historické době (od r. 5 400 př. n. l. až po současnost) v díle „Climate through the gages“. Ukazuje na velkou souvislost mezi lidskými migracemi a klimatickými změnami. Brooks CH. představuje vrchol počáteční fáze historické klimatologie. Na jeho práci navázali později : Flohn, H., Budyko, M., Lamb, H. H. a další.

70

1954

Vznikl Hydrometeorologický ústav (HMÚ) spojením původního meteorologického ústavu s hydrologií (Státního ústavu hydrologického), později (v roce 1969) rozdělený na Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ).

70

1954

Při Vojenské technické akademii v Brně na Katedře šturmanské služby a letecké meteorologie Fakulty letectva byla zřízena specializace „Vojenská povětrnostní služba“ pro přípravu armádních specialistů letecké meteorologické služby (od 1. 2. 1954, organizoval Čejka, V., později vybudoval unikátní meteorologickou laboratoř a školní leteckou meteorologickou stanici s pravidelným měřením a pozorováním).

70

1954

Studenti meteorologie na Svobodné univerzitě v Berlíně navrhli pojmenovávat tlakové útvary ovlivňující počasí ve střední Evropě, aby se tím usnadnil popis jejich pohybu.

65

1959

V nakladatelství ČSAV, Praha 1959 byla vydána kniha „Fyzika oblaků a srážek” (autorem byl Podzimek, J.).

65

1959

V Japonsku se začaly pokusně vydávat numerické předpovědi tlakového pole atmosféry.

60

55

1964

1969

Založen Ústav fyziky atmosféry ČSAV.

Hydrometeorologický ústav (HMÚ) byl rozdělen na Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ).

55

1969

První pokusy o příjem snímků oblačnosti z amerických meteorologických družic s polární drahou letu pro prognózu počasí v laboratoři v Holečkově ulici v Praze.

50

1974

Zřízení celosvětového systému stacionárních meteorologických družic nazvaného Světová hlídka počasí (WWW – World Weather Watch).

50

1974

Byl realizován podprogram GARPu s názvem GATE „GARP Atlantik Tropical Experiment“ v tropické oblasti jižního Atlantického oceánu. Probíhaly také podprogramy na sledování monzunové cirkulace s názvy MONEX, WAMEX a TROPEX

Zdroj:

Základní soubor informací v časové ose vycházejí z publikace Dějiny meteorologie v datech, kterou jako skripta vydala Fakulta letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie v Brně v roce 1999.

Autorský kolektiv: npor. Ing. René TYDLITÁT a npor. Ing. Vladimír RÉPAL

Oponenti: RNDr. Vilibald  KAKOS – Ústav fyziky atmosféry AV ČR a pplk. Ing. František Hudec, CSc. VA  Brno

Doplněné vydání z roku 2023

Výročí narození

V únoru uplyne 165 let od narození Rudolfa Ferdinanda Spitalera, rakouský astronom, geofyzik, meteorolog a klimatolog, který více než polovinu života zasvětil observatoři na Milešovce (*1859), před sto lety se narodil Jiří Úlehla (*1924), před 95 lety doc. Ing. Matěj Petřík, CSc. (*1929) a před 85 lety RNDr. Jozef Ilko, CSc (*1939).

V březnu se 275 lety narodil Pierre-Simon Laplace, francouzský matematik, fyzik, astronom a politik (*1749), před 185 lety Julius Ferdinand von Hann, rakouský meteorolog, považovaný za zakladatele moderní meteorologie (*1839) a před 110 lety RNDr. František Stuchlík (*1914).

V dubnu se před 125 lety narodil Vladimír Karský (*1899).

V květnu před 200 lety William Thomson-lord Kelvin (*1824), před 145 lety prof. dr. Antal Réthly, čestný člen společnosti (*1879), před 140 lety RNDr. Otto Seydl, znalec a zpracovatel klementinských měření (*1884), před 115 lety doc. dr. Pavel Uhlíř (*1909), před 90 lety RNDr. Ivan Panenka, (*1934) a před 80 lety RNDr. Marián Wolek, slovenský meteorologa také náměstek pro meteorologii a klimatologii ČHMÚ (*1944).

V červnu před 125 lety se narodil RNDr. Václav Hlaváč, čestný člen společnosti (*1899) a před 110 lety RNDr. Emilie Trefná (*1914).

V červenci by oslavil 170 narozeniny Gustav Johann Georg Hellmann, významný německý meteorolog a ředitel pruského meteorologického ústavu v letech 1907 až 1922 (*1854), 95 narozeniny RNDr. František Rein, CSc., zakládající člen společnosti (*1929) a 85 narozeniny RNDr. Zdeněk Novák, CSc. (*1939).

V srpnu se před 280 lety narodil Jean-Baptiste Lamarck, francouzský přírodovědec (*1744), před 275 lety Antonín Strnad, meteorolog, geograf, profesor a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy a třetí ředitel hvězdárny v Klementinu, zachránce pražského orloje (*1749), před 100 lety Alois Polišenský (*1924) a před 95 lety RNDr. Milan Koldovský (*1929).

V září by oslavil 255 narozeniny Alexander von Humboldt, německý polyhistor, přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy (*1769), 120 narozeniny prof. Chromov, čestný člen společnosti (*1904), 110 narozeniny Ing. Václav Zelený, CSc. (*1914) a 105 narozeniny doc. RNDr. Robert Intribus, CSc. (*1919).

V říjnu se před 100 lety narodil Peter Forgáč (*1924) a před 95 lety RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc., čestný člen společnosti (*1929).

V listopadu by oslavil 120 narozeniny doc. RNDr. Bohuslav Hrudička (*1904) a 85 narozeniny Ing. Jan Vitoslavský (*1939).

Dále by v roce 2024 oslavil 90 narozeniny Štefan Podolínský (*1934).

Výročí úmrtí

V lednu to bude 140 let, kdy zemřel Gregor Johann Mendel (†1884).

V únoru si připomeneme 85 let, kdy zemřel Gustav Johann Georg Hellmann (†1939), před 65 lety zemřel RNDr. Otto Seydl (†1959), před 35 lety Josef Zítek (†1989), před 10 lety RNDr. Ján Pribiš, CSc.      (†2014) a rovněž před 10 lety Rudolf Kolomý (†2014).

V březnu před 160 lety zemřel Luke Howard, byl britský chemik a amatérský meteorolog, známý hlavně pro svůj systém třídění oblaků, který publikoval roku 1802 (†1864).

V květnu před 190 lety zemřel Heinrich Wilhelm Brandes, německý fyzik, meteorolog a astronom (†1834), před 165 lety Alexander von Humboldt (†1859) a před 50 lety prof. RNDr. Ján Danč (†1974).

V červenci si připomeneme 180 výročí úmrtí Johna Daltona, britský chemik, fyzik a meteorolog (†1844), 25 výročí úmrtí Dr. Šimona Valoviče (†1999) a 15 let od úmrtí Jiřího Úlehly (†2009).

V srpnu před 40 lety zemřel RNDr. Josef Jílek (†1984).

V srpnu před 225 lety zemřel Antonín Strnad (†1799) a před 25 lety prof. Ing. Vladimír Havlíček, DrSc., významný český bioklimatolog a agrometeorolog (†1999).

V říjnu to bude 60 let od úmrtí RNDr. Ferdinanda Kocourka (†1964), 30 let od úmrtí Jozefa Lukačoviče (†1994) a 10 let od úmrtí RNDr. Jaroslava Červeného (†2014).

V prosinci před 195 lety zemřel Jean-Baptiste Lamarck (†1829) a před 145 lety Karl Fritsch (†1879.

Napsat komentář