Meteorologická stanice na Pradědu znovu zahájila svou činnost v polovině září 2025 po téměř po 28 letech.
Souřadnice: 50°04′58″ N, 17°13′48″ E (50.0828 N, 17.23 E). Nadmořská výška stanice: 1490 m n. m.
WMO ID: 11735 a WIGOS ID: 0-20000-0-11735 podle kterého data naleznete v otevřených datech Českého hydrometeorologického ústavu (https://opendata.chmi.cz). Informace pak na odkaze https://www.chmi.cz/informace-a-sluzby/nabizene-sluzby/produkty-a-sluzby.
Na portále ENVIDATA zobrazíte data z Pradědu z otevřených dat např. zde: Počasí – výběr statistiky – teplota vzduchu
Zatím přesně nevíme, kdy byla zahájena meteorologická měření na Pradědu. Krška a Šamaj v publikaci Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, která vyšla v roce 2001, na straně 322 napsali: Pozorování z vrcholu Pradědu během 2. světové války, kdy na něm byla vojenská synoptická stanice (1941–1944), se nezachovala. Jsme velmi rádi, že toto tvrzení již neplatí. Klimatologická měření z let 1941–1945 se nám podařilo nalézt a zdigitalizovat. V datovém fondu pobočky ČHMÚ v Ostravě a klimatologické databázi Clidata máme k dispozici denní klimatologická data od 1. září 1941 do 31. ledna 1945. V tomto období bohužel chybí měsíční výkaz pozorování a data za duben 1943.
Na podzim roku 1946 byla měření na vrcholu Pradědu obnovena v síti vojenských povětrnostních stanic. V klimatologické databázi máme kompletní denní klimatologická data od 1. listopadu 1946. V roce 1953 stanici od armády převzal Státní meteorologický ústav. Od 1. ledna 1954 do 15. září 1997 fungovala jako synoptická meteorologická stanice s lidskou obsluhou Hydrometeorologického ústavu, později Českého hydrometeorologického ústavu.
V souvislosti s výstavbou radiokomunikačního střediska na vrcholu Pradědu, kterou v 70. letech 20. století realizovala Správa radiokomunikací v Praze, bylo rozhodnuto přemístit pracoviště profesionální stanice do nové budovy. Po dostavbě televizního vysílače došlo k likvidaci celého objektu stanice. Měření na nové lokalitě byla zahájena 5. srpna 1982. Přemístění stanice mělo však i stinné stránky: zvětšily se prostorové vzdálenosti mezi čidly přístrojů, měřicí plochou a stanovištěm pozorovatelů, což způsobovalo technické obtíže při měření a nadměrnou fyzickou námahu pozorovatelů při zajišťování měření, zejména v extrémních podmínkách v zimě. Vzhledem k malé reprezentativnosti naměřených údajů, zejména větru, způsobené blízkostí rozsáhlého objektu vysílače, byla meteorologická měření na Pradědu ukončena 15. září 1997 a stanice zrušena. Přitom se v tomto čase nepodařilo na podobném místě v Hrubém Jeseníku zajistit náhradní pozorování (Krška, Šamaj 2001).
Z důvodu chybějících meteorologických měření ve vrcholových partiích Jeseníků a jako částečná náhrada za zrušenou stanici na Pradědu byla dne 9. října 1998 uvedena do provozu plně automatická dobrovolnická meteorologická stanice na koruně hráze horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně v Koutech nad Desnou. Stanice byla umístěna v nadmořské výšce 1 350 m n. m., byla bez pravidelné obsluhy a bez tehdy standardního doplňkového meteorologického měření a pozorování meteorologických prvků a jevů. Meteorologická data z vrcholových oblastí Jeseníků byla velmi žádaná, ale od samého počátku bylo velmi náročné stanici v těchto podmínkách udržet v provozu. Dvacetihektarová plocha vodní hladiny s neustále přečerpávanou vodou byla a je zdrojem extrémní námrazy v zimě. Na základě nepříznivých podmínek pro bezobslužné měření a vysoké finanční náročnosti na udržení provozu stanice byla dne 17. května 2003 stanice na horní nádrži zrušena. Část přístrojů byla využita pro připravovanou instalaci automatizované profesionální stanice na Šeráku (Řepka, Lipina, Šustková 2024).
Profesionální meteorologická stanice, sloužící jako náhrada za plánovaně zrušenou stanici na Pradědu, se měla vybudovat na vrcholu Šeráku. Bylo v plánu souběžně měřit dva roky na obou lokalitách a poté mělo být měření na Pradědu ukončeno. Ani tento záměr se úplně nepodařilo zrealizovat a stanice na Šeráku začala fungovat až od 1. ledna roku 2004, tedy po více než šesti letech po zrušení meteorologické stanice na Pradědu. Přípravy na zahájení meteorologických měření na Šeráku započaly v roce 1994, kdy bylo rozhodnuto vedením ČHMÚ, že nová stanice bude stát právě tam. Na základě doporučení zřizovatele (Ministerstvo životního prostředí) rozhodlo vedení ČHMÚ vypsat na architektonické řešení profesionální stanice veřejnou soutěž. Z 19 soutěžních návrhů zvítězilo řešení architektky Aleny Šrámkové. Realizace se však ukázala jako velmi problematická, termín výstavby se mnohokrát posouval, až byl po několika letech připravovaný záměr zcela opuštěn. Více informací k záměru vzniku stanice naleznete v příspěvku Lipiny (2017) a v příspěvku v Meteorologických zprávách (Sborwitzová, Wolek 1997). Dne 21. srpna 2003 se uskutečnila návštěva vedení úseku meteorologie a klimatologie ČHMÚ se zástupci pobočky Ostrava na vrcholu Šeráku s majitelem Jiřího chaty, v jejíž prostorách se po uzavření dohody začala intenzivně připravovat instalace stanice a zahájení provozu profesionální synoptické stanice na Šeráku. Ta začala fungovat 1. ledna 2004. Meteorologická zahrádka je umístěna v blízkosti chaty v nadmořské výšce 1 328 m n. m., což byla nejvýše položená synoptická stanice Česka s lidskou obsluhou. Stanice tak navázala na meteorologická měření započatá v roce 1897. Z období let 1897–1913 máme k dispozici z meteorologických ročenek měsíční data úhrnu srážek v letních měsících (obvykle červen až září) a měsíční úhrny srážek za období srpen 1940 až srpem 1941 a listopad 1942 až prosinec 1944.
Na dvou obrázcích je ukázka vítězného projektu meteorologické stanice, která měla stát na Šeráku. K realizaci tohoto projektu nikdy nedošlo. Služebna meteorologické stanice byla umístěna v prostorách Jiřího chaty.
Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti, kvality a úplnosti měření ve vrcholových partiích Jeseníků rozhodlo vedení Českého hydrometeorologického ústavu o přesunu synoptické stanice ze Šeráku na Praděd. Na základě úspěšného jednání s Českými radiokomunikacemi byla v dubnu 2025 započata rekonstrukce vnitřních prostor vysílače pro služebnu pozorovatelů a od června započala vlastní příprava instalace stanice na Pradědu.
Dne 14. srpna byla ukončena činnost profesionální synoptické stanice na Šeráku. Od tohoto data pokračuje na Šeráku automatické měření úhrnu srážek, teploty a vlhkosti vzduchu a v provozu zůstala také webová kamera. Během září 2025 se postupně instalovaly jednotlivé přístroje a započal provoz stanice v testovacím režimu. Úplný provoz stanice byl zahájen od 1. října 2025.
Praděd byl nejvýše položenou stanicí ve střední části Československa, která vystihovala povětrnostní podmínky osamoceného vrcholu vystupujícího z okolí a vzhledem k nadmořské výšce do jisté míry i poměry ve standardní izobarické hladině 850 hPa. Výsledky pozorování na Pradědu od roku 1947 do 1971 byly vyhodnoceny v Meteorologických zprávách Lednickým, Pivoňovou a Ujházym (1974).
Na Wikipedii se o Pradědu píše:
Praděd (německy Altvater; polsky Pradziad) je 1491 m vysoká hora v Hrubém Jeseníku, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Je to zároveň nejvyšší hora Moravy, Českého Slezska i Horního Slezska vůbec. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka, také druhou nejprominentnější a třetí nejizolovanější. Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 metrů (do roku 1993 měl 162 m) vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR. Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska, proto nejvyšší bod Moravy leží přibližně 50 metrů od vrcholu. V současnosti tudy prochází i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, a okresů Bruntál (Malá Morávka, Vrbno pod Pradědem) a Šumperk (Loučná nad Desnou). Vrcholová stavba věže s restaurací má číslo evidenční 38 v Malé Morávce v okrese Bruntál.
Zejména je zajímavá věta: Je zde nejdrsnější podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Tato informace je zřejmě převzata z publikace Podnebí ČSSR. Tabulky, která vyšla v roce 1960. Zde se uvádí, že průměrná roční teplota vzduchu za období let 1901–1950 je 0,9 °C. Informace na Wikipedii je již dosti zastará a bez uvedení zdroje. Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961–1990 byla na Pradědu 1,1 °C a za období 1991–2020 pravděpodobně již 2,6 °C.
Pravděpodobně nejteplejším rokem na Pradědu od roku 1901 byl rok 2024. Podle výpočtů byla průměrná roční teplota vzduchu 4,3 °C. Druhý nejteplejší rok byl pravděpodobně rok 2019 s průměrnou teplotou vzduchu 4,2 °C, třetí rok 2014 (4,1 °C), čtvrtý rok 2015 (4,0 °C) a pátý rok 2020, 2018 a 1946 (3,8 °C). Nejchladnějším rokem na Pradědu byl rok 1956 s průměrnou roční teplotou vzduchu -0,6 °C. Druhý nejchladnější rok byl 1980 s průměrnou teplotou vzduchu -0,2 °C, třetí rok 1965 (-0,1 °C), čtvrtý rok 1962 (0,0 °C) a pátý 1985 (+0,1 °C). Průměrná měsíční a roční teplota vzduchu za roky 1901–1940 a 1997–2024) byla vypočtena podle dat okolních stanic a digitálního modelu terénu.
Podle publikace podnebí ČSSR. Tabulky (1960) za období let 1901–1950 měly průměrnou roční teplotu vzduchu stanice: Bruntál 6,2 °C, Březník na Šumavě 3,7 °C, Jeseník 7,1 °C, Králický Sněžník 1,7 °C, Klínovec v Krušných horách 2,7 °C, Krnov 7,8 °C, Lysá hora v Beskydech 2,5 °C, Milešovka 5,1 °C, Opava 8,0 °C, Ostrava 8,6 °C, Praha-Karlov 9,0 °C, Rejvíz 5,3 °C, Ramzová 4,9 °C, Sněžka 0,2 °C, Špindlerův Mlýn 4,7 °C, Šumperk 7,7 °C. Na Slovensku Babia gora 0,8 °C, Ďumbier, chata 0,8 °C, Hurbanovo 9,7 °C, Lomnický štít -3,7 °C, Štrbské pleso 3,2 °C a Zbojnická chata 0,0 °C.
Pravděpodobně nejchladnější měsíc byl na Pradědu únor 1956 s průměrnou měsíční teplotou vzduchu -15,3 °C. Druhý nejchladnější byl leden 1942 s průměrem -14,9 °C, třetím nejchladnějším byl únor 1929 (-14,6 °C), dále leden 1963 (-14,0 °C), leden 1954 (-13,1 °C), leden 1929 (-12,9 °C), únor 1965 a únor 1985 (-12,3 °C), únor 1986 (-12,2 °C), leden 1930 (-11,7 °C), leden 1985 a prosinec 1938 (-11,5 °C). Naopak nejteplejším lednem s průměrnou měsíční teplotou vzduchu -1,4 °C byl leden v roce 2020.
Průměrný roční úhrn srážek za období let 1961–1990 je 1 128 mm. Za období 1991–2020 pravděpodobně 1192 mm. Pravděpodobně nejdeštivějším rokem s úhrnem 1 776 mm byl rok 2024. Nejnižší roční úhrn srážek byl změřen v roce 1983, kdy spadlo 804,9 mm.
Roku 1881 založili turisté v Jeseníku Moravskoslezský sudetský horský spolek, jehož členové budovali nové stezky, útulny a posléze i horské chaty a rozhledny. O šestnáct let později došlo i na vrchol Praděd, kde se rozhodli postavit kamennou věž. Rozhledna, jejíž plány vypracoval vídeňský architekt a stavební rada Franz Neumann, měla mít romantickou podobu gotického hradu a jméno Habsburgwarte, tedy Strážní věž Habsburg. Se stavbou se začalo roku 1904, ale práce nepokračovaly tak rychle, jak se původně předpokládalo – po roce stavby měla věž jen dva metry. Na náročný projekt totiž chyběly peníze a svou roli sehrály i náročné klimatické podmínky. Její dokončení proto přišlo až za dalších osm let. Kolaudace věže se konala 4. července 1912. 32,5 m vysoká věž s restaurací, pokoji pro turisty a vyhlídkou v sedmém patře ale sloužila jen 15 let a poté musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena. 2. května 1959 se věž zřítila.
