Mezinárodní aktivity Úseku kvality ovzduší

  1. Úvod

Experti úseku kvality ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu svými aktivitami zajišťují i povinnosti vycházející z mezinárodních dohod, na kterých participuje i Česká republika. Dalšími aktivitami je především sledování a vyhodnocení znečištění ovzduší v oblastech blízko hranic, kde dochází k blízké spolupráci s odborníky ze sousedních států.

  1. Přeshraniční spolupráce

2.1 Kvalita ovzduší na území Małopolského vojvodství

Mezinárodní spolupráce čítá řadu projektů a přeshraniční spolupráci s odborníky z jiných států na řešení výzkumných úkolů, které nám pomáhají lépe porozumět systémům pohybu vzdušných mas, a tím i lépe interpretovat situace rozšíření emisí a imisí v rozdílných podmínkách. Jedním z takových projektů je projekt LIFE-IP MALOPOLSKA – Implementation of Air Quality Plan for Małopolska Region – Małopolska in Healthy Atmosphere (LIFE14 IPE/PL/000021) 1). Cílem projektu je implementace programů zlepšování kvality ovzduší na území Małopolského vojvodství se zvláštním zaměřením na emise z lokálního vytápění. Český a Slovenský hydrometeorologický ústav zajišťují modelování kvality ovzduší na přeshraniční oblasti České republiky, Polska a Slovenska. Cílem je vyhodnotit dopady různých scénářů budoucího vývoje emisí z lokálního vytápění. Obr. 1 ukazuje emise benzo[a]pyrenu pro referenční rok 2015. Jeho převažujícím zdrojem je lokální vytápění. Emise z lokálního vytápění byly pro území České republiky, Slezska, Małopolska a Slovenska spočteny s využitím jednotných emisních faktorů.

1) https://powietrze.malopolska.pl/en/life-project/ a http://ec.europa.eu/environment/life/project/Projects/index. cfm?fuseaction=search.dspPage&n_proj_id=5440

Obr. 1 Emise benzo[a]pyrenu pro rok 2015 [kg·km–2 ]

2.2 Projekt SAMIRA – využití satelitních dat

Další mezinárodní projekt SAMIRA má za cíl zkvalitnění odhadu znečištění ovzduší v regionálním měřítku, se zaměřením na Českou republiku, Polsko, Rumunsko a Norsko, s využitím dat satelitních, dat naměřených v rámci státní sítě imisního monitoringu a výstupů z modelů. ČHMÚ se v rámci projektu zabývá vývojem a testováním kombinace uvedených typů dat pomocí metod data fusion, zejména residual skrigingu, pro NO2, PM10, PM2,5 a SO2 jednak pro území České republiky, jednak pro většinu území Evropy.

2.3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a v Ústeckém kraji

Od roku 2011 se projektem „Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a v Ústeckém kraji“ podílel ČHMÚ na „Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007–2013“. Tento projekt pokračuje i nadále v rámci udržitelnosti. Přeshraniční spolupráce má své pokračování v „Programu spolupráce Hallo Nachbar“ (Ahoj sousede). Od 1. 4. 2016 se ČHMÚ účastní programu projektem „OdCom – Objektivizace stížností na zápach v Erzgebirgkreis a v Ústeckém kraji – příspěvek k analýze příčin a zjišťování zdravotních následků.“

Cílem projektu je objektivní vyhodnocení zápachových epizod, měření ultrajemných částic a zjišťování podílu těkavých látek v jednotlivých velikostních třídách. Dále analýza toxikologického rizika zapáchajících látek a zjišťování možných zdrojů zapáchajících látek. V epidemiologické studii pak je následně studováno a vzájemně porovnáno objektivní zdravotní nebezpečí a subjektivně pociťované zdravotní následky.

Důležitou aktivitou projektu je i osvěta obyvatelstva tak, aby byl snížen konfliktní potenciál a došlo k patřičné informovanosti cílových skupin.

2.4 Spolupráce a vyhodnocování vývoje znečištění ovzduší v příhraničních oblastech Ostravsko-karvinské a Katovické aglomerace

Pracovníci pobočky ČHMÚ v Ostravě spolupracují od roku 1995 s kolegy katovického oddělení Institutu Meteorologii i Gospodarki Wodnej (IMGW-PIB) – současného Zakładu Monitoringu i Modelowania Zanieczyszczeń Powietrza se sídlem v Katovicích při výměně informací o vývoji znečištění ovzduší v příhraničních oblastech Ostravsko-karvinské a Katovické aglomerace. V rámci výročních pracovních setkání byly organizovány tematické exkurze na měřicích stanicích znečištění ovzduší, na meteorologických stanicích a v areálech některých významných zdrojů průmyslového znečištění.

Obr. 2 Měření kvality ovzduší v ČR, Česko polská spolupráce.

Tato spolupráce se zintenzivnila během projektu AirSilesia tří českých a tří polských partnerů. Projekt „Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko-Českého pohraniční ve Slezském a Moravskoslezském regionu“ probíhající v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR-PR 2007–2013, se zabýval problematikou kvality ovzduší v jedné z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Náplní práce ČHMÚ v projektu byla pozemní i letová měření, zpracování dat, publikace výsledků v odborné literatuře, na konferencích a na internetovém portálu www.air-silesia.eu. Do řešení projektu byli kromě pracovníků oddělení ochrany čistoty ovzduší zapojeni i kolegové z dalších oddělení ČHMÚ.

  1. Evropská tematická centra

ČHMÚ je také součástí Evropského tematického centra pro znečištění ovzduší a zmírnění následků změny klimatu (ETC/ACM). Úkolem centra je odborná podpora činností Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v oblasti znečištění ovzduší a zmírnění změny klimatu. ČHMÚ je zapojen v oblastech reportování a hodnocení kvality ovzduší. V případě pravidelných aktivit se jedná zejména o přípravu evropských map znečištění ovzduší (PM10, PM2.5, ozon, NO2, NOx) a příslušných expozičních tabulek, včetně každoroční přípravy zprávy „European air quality maps“.

  1. Mezinárodní spolupráce imisního monitoringu a kalibrační monitoring

Imisní monitoring je zkušební laboratoř zabývající se měřením kvality venkovního ovzduší (imisí) a Kalibrační laboratoř imisí kalibruje analyzátory plynných znečišťujících látek v imisích. Součástí povinností Národní referenční laboratoře (NRL) je účast na mezilaboratorních porovnávacích zkouškách (MPZ) – srovnávání měření NRL členských států EU. Tato měření nejčastěji probíhají v referenční laboratoři Evropské komise v Italské Ispře (Joint Research Centre, JRC). Tento rok je ČHMÚ přihlášen také do MPZ pořádané sdružením EURAMET (Evropská asociace národních metrologických institutů). Účastí na těchto MPZ si ústav udržuje přehled o stavu postupů i přístrojů, kterými měří.

Obr. 3 Evropská mapa znečištění ovzduší připravena v rámci ETC/ACM, prachové částice PM2.5

Kalibrační laboratoř imisí (KLI) spravuje pro Český metrologický institut národní etalon ozonu NIST SRP 17. Jeho pravidelné metrologické navazování je uskutečňováno souměřením a případným seřízením v Sèvres ve Francii v mezinárodním úřadu pro váhy a míry (BIPM). Pro národní i mezinárodní zákazníky nabízí KLI kalibrační služby přístrojů pro měření venkovních koncentrací již zmíněného ozonu (O3), oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NO/NO2/NOx) a skupiny těkavých látek benzen-toluen-xyleny (BTX).

Široká klientela do KLI jezdí např. ze Slovenska, Polska, Slovinska, Srbska, Chorvatska či Rakouska.

  1. Látky znečisťující ovzduší a Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států

Pod záštitou Konvence (The Convention on Long-range Transboundary Air Pollution – CLRTAP) je realizován Program spolupráce při monitorování a hodnocení dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě EMEP (Co-operative Programme for Monitoring and Evaluation of the Long Range Transmission of Pollutants in Europe – Kooperativní program monitorování a hodnocení dálkového přenosu znečištění ovzduší v Evropě, přecházejícího hranice států). Jeho hlavním cílem je předkládat spolehlivé vědecké důkazy k podpoře, rozvoji a hodnocení politik ochrany životního prostředí.

  1. Činnosti observatoře Košetice

Pod CLRTAP spadá i program tzv. integrovaného monitoringu ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems). Obecným cílem ICP-IM bylo původně hodnocení a prognóza stavu a změn terestrických a sladkovodních ekosystémů v dlouhodobé perspektivě, především s ohledem na vliv znečištění ovzduší (zejména síra a dusík). V současné době se zájem ICP-IM rozšířil i na ekologické dopady přízemního ozonu, těžkých kovů a POPs. ČHMÚ zajišťuje účast ČR v ICP-IM od samého začátku programu prostřednictvím Observatoře Košetice jako stanice CZ-01. Významné jsou aktivity zaměřené na monitoring a výzkum atmosférických aerosolů v rámci evropských projektů. Projekt EUSAAR (European Supersites for Atmospheric Aerosol Research – Síť evropských superstanic pro výzkum atmosférických aerosolů), realizovaný v rámci výzkumného projektu technologického rozvoje „Structuring the European Research Area-Support for Research Infrastructures” v období 2006–2011 umožnil OBK vybavení moderní přístrojovou technikou pro monitoring atmosférických aerosolů a integroval ji do prestižní sítě. Ta se po ukončení projektu EUSAAR v roce 2011 transformovala do šířeji koncipovaného projektu ACTRIS (Aerosols, Clouds, and Trace gases Research Infrastructure Network), který kromě EUSAAR integruje původně samostatné projekty EARLINET (European Aerosol Research Lidar Network) a CLOUDnet (síť pro monitoring profilů oblačnosti). Nově byla zařazena i část věnující se monitoringu a výzkumu prekurzorů ozonu (VOCs a NOx). Po roce 2015 projekt pokračuje jako ACTRIS-2 pod Horizon 2020. Řada stanic a observatoří zařazených v ACTRIS je zároveň i stanicemi EMEP a GAW a disponuje mnohem delší řadou měření než výše zmíněné evropské projekty. Observatoř Košetice je takovou stanicí. Dlouhodobým cílem ACTRIS po dosažení plně operační fáze je provoz v tomto režimu po dobu 20 let, tedy v období 2025–2045. Důležité je propojení s aktivitami ICOS (Integrated Carbon Observation System). V současné době je Česká Republika jedním z prvních států v Evropě, kde jsou aktivity ACTRIS a ICOS realizovány na jedné lokalitě.

  1. Emise skleníkových plynů a Rámcová Úmluva OSN o změně klimatu

Česká republika je jednou ze smluvních stran Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a odborníci z ČHMÚ zajišťují každoročně adekvátní vykazování emisí skleníkových plynů, které vyprodukuje český průmysl, energetický sektor, ale i zemědělství, nakládání s odpady, či jakým způsobem se mění zásoby oxidu uhličitého v české krajině.

Obr. 4 Odborníci z ČHMÚ zastupují ČR v rámci vyjednávání mecha- nizmů Pařížské dohody

Jako takoví se účastníme také vyjednávání na úrovni Evropské komise, ale i UNFCCC. V současné době probíhají nejpalčivější jednání s ohledem na nastavení funkčních mechanizmů Pařížské dohody, jejíž pravidla začnou platit v roce 2020 a budou platná pro všechny státy světa. Čeští specialisté na vykazování emisí a propadů skleníkových plynů se nadále zúčastňují i kontrolních mechanizmů nastavených v rámci EU a UNFCCC, tedy podílejí se na vyhodnocování adekvátnosti vykazování emisí skleníkových plynů jiných států z celého světa. Kromě toho mají odborníci z ČHMÚ i zastoupení v mezinárodní hodnotící komisi databáze emisních faktorů pro výpočty emisí skleníkových plynů.

  1. Další zajímavé projekty

ČHMÚ uskutečnil twinningový projekt „Strengthening Administrative Capacities for Implementation of Air Quality Management System (SR 07 IB EN 01)“ pro Srbsko. Projekt probíhal v letech 2009–2012. (http://www.ekoplan.gov.rs/aqptwinning). Pracovníci ostravského pracoviště se externě, příp. jako konzultanti účastní i aktuálních regionálních projektů přeshraniční česko-polsko-slovenské spolupráce, jako jsou AIR BORDER (http://airborder.vsb.cz), AIR TRITIA (https://www.interreg-central.eu/Content.Node/AIR-TRITIA-cz.html), i-AIR REGION (https://www.msk.cz/cz/dotace_eu/i-air-region-113116/).

Experti na emise skleníkových plynů se účastnili projektů pro rozvoj systému vykazování emisí a propadů skleníkových plynů v Kosovu, nastavení systémů monitoringu a vykazování v Černé Hoře, Srbsku a dalších zemích na Balkánském poloostrově. V neposlední řadě se jakožto mezinárodní experti účastní budování kapacit ve státech, které vyžadují podporu při přípravě svého výkaznictví emisí skleníkových plynů, jako jsou třeba Ukrajina, Malta a další.

  1. Závěrem

Mezinárodní spolupráce přináší odborníkům na kvalitu ovzduší cenné informace a možnosti spolupracovat na výzkumných projektech se zahraničními odborníky. Takové zkušenosti zlepšují kvalitu naší vlastní práce a dovolují nám je dále aplikovat do podmínek ČR.

V referencích můžete nalézt odkazy na relevantní mezinárodní aktivity, které jsou v tomto příspěvku zmíněny.

  1. Reference
  • Vyjednávání Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu: https://unfccc.int/
  • Pařížská Dohoda: https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement/the-paris-agreement
  • Kontrolní procesy v rámci UNFCCC: https://unfccc.int/process/transparency-and-reporting/reporting-and-review-under-the-convention/greenhouse-gas-invento-ries-annex-i-parties/review-process
  • The Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (CLRTAP): https://www.unece.org/env/lrtap/welcome.html
  • Informace o projektu ACTRIS: www.actris.eu
  • GAW: http://www.wmo.int/pages/prog/arep/gaw/gaw_home_en.html
  • EMEP: http://www.emep.int/
  • EMEP HTAP: http://www.htap.org/
  • ICP-IM: http://www.syke.fi/nature/icpim
  • Výsledky projektu Air-silesia: http://www.air-silesia.eu, http://www.air-silesia.eu/files/file/air_silesia/publikace_.pdf
  • Spolupráce mezi Instytutem Meteorologii a Gospodarki Wodnej (IMGW) a ČHMÚ: http://www.cmes.cz/cs/node/200
  • Informace o Evropském tématickém centru, ETC/ACM: http://acm.eionet.europa.eu/
  • Dokumenty vytvořené v rámci Evropského tematického centra, ETC/ACM: http://acm.eionet.europa.eu/reports
  • Program Ziel 3/Cíl 3 na podporu příhraniční spolupráce 2007–2013 mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, Projektové stránky ČHMÚ o projektu „Ultraschwarz“ http://www.chmuul.org/index-cil3.php
  • Program na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 https://www.sn-cz2020.eu/cz/
  • Webové stránky projektu OdCom http://odcom-sncz.eu/index.php/cs/
  • Projektové stránky ČHMÚ o projektu „OdCom“ http://www.chmuul.org/index-cil3.php

Eva Krtková, Meteorologické zprávy, roč. 71, 2018/5