V letošním roce uplynulo již 50 let od chvíle, kdy na přelomu let 1967 a 1968 byla dokončena výstavba a byl zprovozněn nový objekt ostravské pobočky tehdejšího Hydrometeorologického ústavu, nyní Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Během svého vývoje prošlo pracoviště řadou změn, postupně narůstal rozsah práce a činností, od plnění vysloveně technických, zejména hydrometrických úkolů, úkolů spojených se správou monitorovacích stanic, přes primární zpracovávání dat, jejich verifikaci a kontroly až po posudkovou činnost a odborné práce ve všech oborech činnosti, včetně účasti na významných projektech a publikacích.
Změnami prošlo v čase i technické vybavení, měřicí technika a metody zpracovávání dat. Staniční sítě byly po řadu let vybavovány a při provádění měření se používala převážně manuální a mechanická přístrojová technika, běžně byly používány např. kapalinové teploměry, vlasové vlhkoměry, hydrometrické vrtule, větroměrné přístroje, záznamové přístroje s hodinovým strojem v meteorologii i hydrologii. Jednalo se o technické vybavení a přístroje, které pracovaly na bázi poznatků ve fyzice, mechanice a znalosti vlastností materiálů a kapalin a řada z nich v různých obměnách a různém provedení sloužila v podstatě již od počátků přístrojových měření. Pro záznam naměřených hodnot a údajů na stanicích byly ve všech oborech využívány papírové výkazy a registrační pásky. Data a informace se ze stanic shromažďovaly obvykle v měsíčním cyklu, po manuální formální a logické kontrole se v papírové formě uchovávaly a archivovaly, digitalizace na nejrůznější média se manuálně prováděla až dodatečně. Následné zpracování a vyhodnocení si obvykle vyžádalo celou řadu rutinních přípravných úkonů, jako např. vypisování z výkazů, vyčíslování registračních pásek, manuální vyhodnocování záznamů; při těchto činnostech měly velmi dlouho svou hlavní úlohu tužka, papír a kalkulačka, teprve na přelomu 80. a 90. let 20. století se objevily a začaly být využívány první počítače. Při sběru dat a informací pro operativní meteorologickou a hydrologickou službu byla používána radiofonie, dálnopis a telefony.
Doslova revoluci přinesla 90. léta 20. století. I do světa měřicí techniky a technického vybavení stanic všech oborů činnosti ústavu vtrhly jako velká voda elektronika, počítače, nové komunikační technologie a doslova změnily do té doby zaběhaný řád věcí a práce.
Při vybavování monitorovacích stanic se postupně upouštělo od klasické přístrojové techniky a nastupovala elektronická čidla nejrůznějších typů, do provozu byly uváděny kompletní automatizované stanice a pro přesun dat ze stanic do sběrného centra se prosazovaly ve stále větší míře datové přenosy využívající moderní komunikační technologie. Díky tomu jsou dnes data k dispozici ke zpracování ve velmi krátkém, dalo by se říci téměř v reálném čase.
Podobně se technologické změny promítly do následných procesů zpracování a vyhodnocování dat. Archivace získaných záznamů v papírové podobě zůstala sice ve značné míře zachována, nicméně hlavní roli od poloviny 90. let přebíraly sofistikované databázové systémy, na něž se postupně navazovaly a do hry vstoupily geografické informační systémy a softwarové nástroje meteorologických a hydrologických modelů.
Široké spektrum návazných softwarových nástrojů je využíváno i při posudkové a odborné činnosti. Rozvoj výpočetní techniky a komunikací se odrazil velmi pozitivně především v organizaci a fungování operativních služeb ČHMÚ a poskytuje technologický a informační základ pro meteorologickou a hydrologickou předpovědní službu a pro provoz smogových varovných a regulačních systémů.
Přínosem je především větší plošná hustota automatických a automatizovaných stanic, rozvoj distančních metod měření, velká frekvence sběru a získávání dat a informací umožňující sledovat vývoj atmosféry a hydrosféry a jejich změny téměř v reálném čase. Uvedená dostupnost a možnosti zpracovávání dat poskytují základ pro četnější analýzy a rozbory aktuální situace a tvorbu interpretovaných informací, předpovědí a výstražných informací a informační základnu a podporu konání při řadě lidských činností. Data jsou k dispozici pro potřeby státní správy, záchranných systémů, soukromé sféry i široké veřejnosti.
Součástí letošních oslav kulatého výročí pobočky ČHMÚ Ostrava byl i slavnostní seminář, který se konal dne 23. 5. 2018 v Ostravě. Cílem bylo připomenout významnou událost a přiblížit účastníkům a hostům ze spolupracujících úřadů, institucí, akademické sféry a z oblasti krizového řízení činnost ostravského pracoviště v regionu, jeho historii, vývoj a příspěvek k plnění úloh ČHMÚ.
V úvodu semináře zazněl příspěvek ředitele ČHMÚ Marka Riedera, který pohovořil o úloze a významu pobočky v kontextu ústavu, uvedl i současné významné aspekty rozvoje a směřování ústavu. Mezi jiným zmínil úsilí o určitou proměnu forem komunikace ústavu a prezentace informací a výstupů odborné i laické veřejnosti, především na internetových stránkách, sociálních sítích a v mobilních aplikacích. Následoval přehled příspěvků přednesených pracovníky pobočky, který poskytl ucelený pohled na minulost a současnost pracoviště. Příspěvek týkající se vzniku pracoviště, hlavních milníků, činností a úkolů uvedl Dušan Židek. Účastníkům semináře byla ve stručnosti prezentována historie pobočky od skromnějších počátků, kdy se jednalo o pracoviště, které zajišťovalo především technické a servisní práce, sídlící v pronajatých prostorách, až po výstavbu nové budovy a vznik komplexního pracoviště, které pečuje o monitorovací sítě, sběr dat a informací a odbornou posudkovou činnost ve všech oborech činnosti ústavu, tj. meteorologii a klimatologii, hydrologii a ochraně čistoty ovzduší. Ostravské pracoviště se za léta své existence postupně stalo významnou složkou Českého hydrometeorologického ústavu, plně zajišťuje služby ústavu ve spravovaném území, významně přispívá k řešení a plnění celoústavních úkolů a má aktivní podíl na mezinárodní spolupráci ústavu.
Následoval pohled na historii a současnost meteorologie a klimatologie v regionu i širším kontextu přednesený Pavlem Lipinou. Významnou kapitolu pobočky připomenul Radim Tolasz svým příspěvkem k historii i současnosti budování a využití databázového systému CLIDATA v tuzemsku i ve světě. Příspěvek Jana Unucky byl věnován provozním a výzkumným aktivitám útvaru hydrologie, zmíněna byla i úspěšně se rozvíjející spolupráce a činnost v experimentálních lesnických povodích v Beskydech i Jeseníkách. Velmi podrobný a ucelený přehled půlstoletí sledování kvality ovzduší, včetně kontextu specifických podmínek regionu, tj. ostravsko-karvinské oblasti s vlivy a následky těžby uhlí a těžkého průmyslu, vysokou hustotou osídlení a koncentrací dopravy, které vedly ke značnému rozvoji a posilování významu i tohoto nejmladšího oboru činnosti ústavu na ostravském pracovišti, přednesla Blanka Krejčí. Vývoji a současnému stavu meteorologické a hydrologické předpovědní služby byl věnován příspěvek Romana Volného, zaměřil se na hlavní aspekty práce a pohovořil o službách poskytovaných pracovištěm, tj. o Systému integrované předpovědní služby, o Hlásné a předpovědní povodňové službě a Smogovém varovném a regulačním systému.
V závěru semináře byl účastníkům promítnut krátký film z počátků a období vzniku pracoviště, který v té době natočil na 8 mm film jeden z dlouholetých pracovníků pobočky Ing. Josef Pitner.
Seminář se konal ve velmi vhodných prostorách Nové auly Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde se pracovníkům pobočky ve spolupráci s pracovníky univerzity podařilo vytvořit velmi příjemné prostředí, za což jim patří dík.
Dušan Židek, Meteorologické zprávy, roč. 71, 2018/3