Tento seminář, který se konal dne 18. května 2017 pod záštitou ministrů zemědělství a životního prostředí, byl již devátým seminářem z cyklu Prevence katastrof – ochrana obyvatel a životního prostředí. Na radnici Prahy 9 jej s finanční podporou ministerstva zemědělství uspořádal Český národní výbor pro omezování následků katastrof společně s Českým spolkem pro péči o životní prostředí při ČSVTS.
I když jsou oba extrémní jevy – sucho a povodně, odlišné svými projevy (sucho je obvykle velmi pomalé svým nástupem, naproti tomu povodně bývají často velmi rychlé), prevence a ochrana před nimi má řadu společných vlastností. Je potřeba připravit se na sucho jako na krizovou situaci, i když pomalou, a dokázat na ně s předstihem a adekvátně reagovat a využít k tomu i zkušenosti z povodní. Stále více se ukazuje, že je potřeba chápat oba extrémní jevy komplexněji než dosud, včetně některých společných opatření k eliminaci jejich negativních dopadů. Zasažení našeho území vlnami sucha v posledních letech vedlo k zintenzivnění ochrany a prevence před suchem. Napomohlo k tomu i plnění Usnesení vlády č. 620 (2015) k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Řada opatření vyplývajících z tohoto usnesení vlády, z nichž část je spíše koncepční povahy, je již průběžně plněna.
Program semináře, jehož odborným garantem a moderátorem byl Ivan Obrusník, se zaměřil na aktuální situace a operativní činnost v epizodách sucha a povodní. Ukázal důležitou roli ČHMÚ, kde vznikají předpovědi a odstupňované výstrahy na sucho a povodně (včetně přívalových), jak se tyto výstrahy šíří (weby, šíření po linii ČHMÚ – HZS – obce), jak jim rozumět a co po jejich obdržení dělat. Pozornost byla věnována i činnosti složek krizového řízení a integrovaného záchranného systému IZS, správců povodí a také ministerstev životního prostředí a zemědělství. Právě ta jsou zodpovědná za plnění velkého počtu opatření vyplývajících z Usnesení vlády č. 620.
Opomenuta nebyla i současná úloha Hasičského záchranného sboru a také praktické zkušenosti zvládání povodňových situací a sucha v obcích – konkrétně v Praze a v Berouně.
Důležitou úlohu předpovědní a výstražné služby ČHMÚ v době těsně před a v průběhu povodňových situací a v době sucha představil M. Sandev z ČHMÚ. Ústav zajišťuje Předpovědní a výstražnou službu (SIVS) a také Hlásnou a předpovědní povodňovou službu (HPPS), které jsou velmi důležité při hrozbách sucha a povodní. Výstrahy SIVS poskytuje společné ČHMÚ a armádní meteorologická služba. Povodňová služba HPPS je poskytována předpovědními pracovníky ČHMÚ (na centrální i regionální úrovni) ve spolupráci se správci povodí pro území ČR. Výstražné informace poskytuje ČHMÚ celkem na 37 nebezpečných jevů. Ke každému jevu je přiřazen i stupeň nebezpečí (nízký, vysoký, extrémní) odlišený barevně ve shodě mj. s mezinárodním projektem METEOALARM. Výstrahy jsou dále šířeny prostřednictvím sítí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (GŘ HZS) krajským orgánům a obcím s rozšířenou působností (ORP). M. Sandev dále ukázal některé praktické případy výstrah ČHMÚ. Kompletní výstrahy a informace SIVS a HPPS jsou až na úroveň ORP uváděny na internetu (www.chmi.cz) a to jak pro případ povodní, tak i sucha. ČHMÚ nyní pracuje na modernizaci SIVS a sjednocení systému výstrah, které budou mj. obsahovat i nový prvek
– pravděpodobnost nebezpečného jevu. Nový vzhled získají i výstražné webové stránky ČHMÚ – budou přehlednější, veškeré výstrahy a související informace budou na jednom místě a rovněž grafická úprava bude lepší. Modernizace souvisí i s mezinárodními závazky ČHMÚ vůči Světové meteorologické organizaci (přechod na CAP, tzv. Common Alert Protocol). Předpokládá se i průběžné zlepšování kvality předpovědí a výstrah v souladu s rozvojem numerických modelů počasí a zvyšováním kvality pozorovaných dat.
Možnosti predikcí a výstrah na povodně a sucho shrnul J. Daňhelka z ČHMÚ. Ukázal vztahy mezi jednotlivými částmi cyklu katastrof od připravenosti, varování, zotavení, snížení dopadů až k prevenci. V této oblasti jsou určité rozdíly při povodňových situacích a v episodách sucha, zejména dlouhodobého. Zabýval se i odtokem vody z krajiny a možnostmi jeho ovlivnění dlouhodobými faktory (využívání krajiny, antropogenní změny povodí a toků), střednědobými vlivy zejména nasycením půdy a krátkodobým faktorem příčinných srážek.
Prediktabilita povodní i sucha silně závisí na časovém intervalu, pro který se předpovídá. Obtížné jsou zejména výstrahy na přívalové povodně, kde je obtížné určit lokalitu a čas těchto rychlých událostí. Na druhé straně i předpovědi a výstrahy na dlouhodobé sucho jsou často velmi obtížné a v této oblasti je nutné další zlepšení. J. Daňhelka dále ukázal i důležitost monitorování hladiny podzemních vod. Uvedl i možnosti předpovědí hydrologického sucha, vlivu jejich předstihu a ukázal i několik praktických případů. Řada parametrů, které vstupují do hydrologických modelů, je zatížena poměrně velkou nejistotou předpovědí srážek z numerických modelů počasí, což omezuje prediktabilitu zejména v případě sucha. Vývoj spěje směrem k pravděpodobnostním předpovědím.
D. Barták z oddělení krizového managementu pražského magistrátu popsal, jak Praha, jako velká aglomerace, řeší nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou v krizových situacích zejména v období sucha. Lze to provést dovozem vody cisternami, propojením vodovodních sítí či regulací odběru. Na sucho je třeba se připravovat a zejména vzdělávat a také motivovat občany k lepšímu hospodaření s vodou. Praha chystá nové zpracování typového plánu pro dlouhodobé sucho a hledá náhradní zdroje vody, jako jsou studny či vrty. Zároveň postupně certifikuje cisterny u jednotek dobrovolných hasičů. D. Barták apeloval na soudnost občanů, zodpovědnost vůči sobě samým a své rodině v krizových situacích, aby neočekávali, že jim všechno někdo zajistí a pokusili se zabezpečit sami sebe. Praha letos spustí nový informační portál pro šíření informací v době krizové situace.
Přípravou koncepcí na úrovni ČR pro sucho a povodně v resortu životního prostředí se zabývala J. Tejkalová. Podala přehled koncepčních dokumentů pro povodně, které vznikly od roku 2000 až po současnost. Hodně informací přináší mapový portál MŽP s výstupy projektu (http://vodavkrajine.cz).
Povodní se týká i implementace Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Operativní řízení za povodní je zmíněno ve „Vodním zákoně“ (zákon č. 254/2001 Sb.). Důležité jsou zejména povodňové plány. Přednášející popsala i projekt na úpravu Povodňového informačního systému (POVIS) – digitální Povodňový plán ČR (dPP ČR), webovou službu a informační výpisy POVIS. Zmínila i strategické dokumenty řešící sucho i povodně – Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Zmíněn byl i význam práce meziresortní komise VODA – SUCHO a usnesení Vlády ČR č. 620 (2015) k boji proti suchu. Do 30.6.2017 by měl být vládě předložen Návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR. MŽP v roce 2017 vytvoří on-line systém pro zvládání sucha s navázaným plánem pro zvládání sucha a typovým plánem pro řešení krizové situace „Dlouhodobé sucho“.
Hrozbami sucha se zabývala i E. Fousová z ministerstva zemědělství. Uvedla některé scénáře pro území ČR pro vodní zdroje v budoucnu. Předpokládá se, že se příliš nebude měnit úhrn srážek, ale spíše jejich časové rozdělení a tendence k přívalovému charakteru. Je třeba zvýšit odolnost a lépe se na sucho adaptovat. S předpokládanými nárůsty průměrné roční teploty se bude zvyšovat evapotranspirace a ovlivňovat tak stav vodních zdrojů. K omezení hrozby sucha přispěje i Generel vodního hospodářství krajiny ČR vyvíjený společně výzkumnými organizacemi. E. Fousová dále uvedla predikce vývoje sucha do roku 2100, koncepci vodohospodářské politiky MZe, a také soubor dotačních programů MZe pro snižování dopadů sucha na vodní zdroje v ČR. Zmínila i Generel lokalit k akumulaci povrchových vod s tím, že je třeba budovat jak nové nádrže, tak i využívat opatření přírodě blízká. V této oblasti je třeba hledat kompromis mezi oběma přístupy, který doporučuje i Rada Evropské unie. V závěru se přednášející zaměřila na nárůst mikropolutantů ve vodách i problematiku recyklace vody.
Tanajewski z Povodí Ohře, s. p. referoval o vlivu významných nádrží a soustav na hydrologické extrémy v povodí Ohře. Prioritou hospodaření na vodních tocích je zajištění vody pro pitné účely. Důležitý pro zachycení povodňových vln je retenční prostor, zatímco zásobní prostor slouží pro zajištění dostatku vody pro pitné účely či průmysl. Vodohospodářský dispečink VHD řídí vodohospodářskou soustavu v reálném čase podle Manipulačního řádu, je součástí Hlásné a předpovědní povodňové služby, provozuje monitoring a běží 24 hodin denně. Přednášející dále ukázal postup hodnocení hydrologických extrémů a někdy složitý rozhodovací proces. Vodní nádrže na Ohři mají podle svého umístění a velikosti na řeku různý vliv, což autor ukázal jak na případu sucha v roce 2015, tak při povodních v letech 2011 a 2013.
Program informačního systému pro operační řízení a komunikaci základních složek integrovaného záchranného systému (IS IZS) představil J. Urbánek z GŘ HZS ČR. Systém jednotným způsobem propojuje operační a informační střediska HZS, Policie ČR a Zdravotnické záchranné služby. Program (za cca dvě miliardy Kč) se skládá z několika dílčích projektů. Jeho součástí je i projekt Národního informačního systému IZS – NIS IZS, který zabezpečuje příjem tísňového volání a následné vyslání sil a prostředků k mimořádným událostem.
Technologie NIS IZS je umístěna v 11 krajských a 3 super-krajských datových centrech. Systém umožňuje i distribuci výstrah v rámci výměny dat a informací mezi ČHMÚ a HZS.
Je schopen zobrazovat meteo – data o aktuálním počasí, radarové snímky, aktuální stavy hladin a průtoků na řekách i předpovědi stavů vody.
Protipovodňovou ochranou města Berouna se zabývala P. Stančíková z odboru krizového řízení města. Zmínila zasažení Berouna povodněmi v minulosti, kdy např. při povodni 2002 bylo zatopeno 240 objektů a evakuováno 1784 osob. Beroun má povodňové plány jednak jako město, tak i jako obec s rozšířenou působností. Má však také povodňové plány vlastníků nemovitostí. K dalším opatřením patří instalace zpětných klapek na kanály, pasportizace objektů ohrožených povodněmi, výcvik povodňových komisí a moderní vyrozumívací systém se zpětnou vazbou. V roce 2014 byl dokončen projekt Protipovodňové ochrany města (PPO). Přednášející dále ukázala detaily PPO Berouna na mapových podkladech i dokumentaci ke cvičením a celkově velmi dobrou připravenost města i ORP na povodně.
Účastníci, jejichž celkový počet dosáhl čísla 82, obdrželi prezentované příspěvky v elektronické formě spolu se závěry ze semináře. Ke zlepšení připravenosti na sucho a povodně je třeba co nejdříve dokončit přípravu nezbytných dokumentů zejména k suchu na ministerstvech životního prostředí a zemědělství včetně úpravy Vodního zákona pro sucho. Připravenosti na sucho i povodně úzce souvisí s adaptací na klimatickou změnu. Meteorologické, a z toho vyplývající hydrologické předpovědí a výstrahy, jsou pro území ČR klíčové, neboť prakticky veškerá voda, která je k dispozici na našem území, pochází ze srážek. Je však nutno zvyšovat připravenost složek krizového řízení a IZS na všech úrovních a také jejich vzájemnou spolupráci. Seminář jasně ukázal, že je třeba neustále zvyšovat připravenost na oba extrémy, sucho i povodně, i když velmi urgentní je dnes zejména připravenost na sucho.
Ivan Obrusník, Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017/3