České balonové létání se může pyšnit novým rekordem a letecký meteorolog ČHMÚ se podílel na jeho zabezpečení. Horkovzdušný balon třídy AX10 o objemu 4 500 m 3 řízený Janem Suchým a Ondřejem Kostrhunem 25. února 2017 překonal nejdelší dobu letu, největší dosaženou vzdálenost i nejvyšší dosaženou výšku letu. Dvoučlenná posádka strávila ve vzduchu 9 hodin 59 minut, urazila celkem 550,57 kilometrů a během letu dosáhla maximální výšky 4 012 m n. m. Start balonu proběhl v sobotu 25. února v 07:07 SEČ z okolí Turnova. Horkovzdušný balon společnosti Ricoh přeletěl celou Českou republiku, v 11:00 překročil česko-slovenskou hranici u Hodonína a v 17:06 přistál na louce nedaleko obce Tázlár, asi 110 km jižně od Budapešti. „Povětrnostní podmínky nám přály, i když místo startu jsme museli na poslední chvíli změnit kvůli nízké oblačnosti v oblasti Krkonoš,“ řekl velitel balonu Jan Suchý. „Po startu už šlo vše podle plánu. Řídicí letového provozu si nás předávali ze státu do státu a díky precizní přípravě celého letu jsme se nesetkali s žádnými obtížemi. Cestou jsme míjeli Brno, Bratislavu, na dohled jsme měli jezero Balaton a těsně před přistáním i Budapešť“, dodal J. Suchý. Trasu balonu bylo možné po celou dobu letu sledovat online na stránkách www.ricohtransrepublika.cz. Hodnoty rekordu potvrdil Tomáš Hora, zástupce Českého balonového svazu, který byl přítomen startu i přistání. Let měl kromě ambice stanovit rekord také charitativní poslání.
Co předcházelo aneb meteorologická příprava a následné zabezpečení celého projektu. Všechno začalo už 13. ledna, kdy mě oslovili oba mladí piloti, jestli bych se nestal hlavním meteorologem projektu. Tuto výzvu jsem přijal a s několikaletými zkušenostmi se zabezpečováním nejrůznějších akcí balonového létaní a dostupnými informacemi v rámci Odboru letecké meteorologie ČHMÚ v zádech jsem se pustil do organizace meteorologického zabezpečení.
Piloty byly stanoveny následující meteorologické podmínky pro uskutečnění letu:
- Rychlost přízemního větru: start do 5 m.s–1 včetně nárazů, přistání do 7 m.s–1 s nárazy do 8 m.s–1, to stejné i v případě nutnosti přistání dříve v průběhu letu.
- Výškový vítr: nejlépe směr od západu na východ (bylo potřeba uletět 450–500 km za dobu 10 hodin (vzhledem k omezenému množství plynu).
- Oblačnost: piloti měli být schopni srovnávací navigace, a proto celkové množství oblačnosti nesmělo překročit 4/8. Na určitou dobu bylo možné toto množství překročit, ovšem za nevhodné bylo považováno proklesávat oblačností na přistání ve výšce, kde má balon ještě rychlost (např. v horách), nebo přistávat v řízeném prostoru letiště, kdyby základna oblačnosti byla nižší než 1 500 ft (450 m), nebo rovněž v mlze.
- Konvekce: s ohledem na to, že let měl probíhat v hladině, byla přípustná slabá přízemní konvekce bez vertikálního vývoje.
Vlastní plánování letu bylo zahájeno ve středu 22. února, kdy bylo třeba vybrat meteorologicky nejvhodnější den pro vytvoření rekordu. Po zralé úvaze byla zvolena právě sobota 25. února. V následujících dnech nastala pečlivá volba místa startu podle trajektorie letu, dostupných meteorologických modelů, očekávaného počasí na trati a nezbytných odborných zkušeností. Pozornost byla věnována zejména hodnocení základny oblačnosti, horní hranice oblačnosti, podmínek konvekce, rychlosti a směru větru v celém profilu očekávaného letu. Předpokládalo se, že v severních Čechách bude v den startu balonu poměrně dost oblačnosti, a to i s možností, že realita může být zcela jiná.
Podle výškového proudění, které bylo od severozápadu k jihovýchodu bylo určeno, že se bude startovat někde v okolí Liberce a podle rychlosti výškového větru by se mělo přistávat v Maďarsku.
Pro předpověď výškového větru na 25. února byl použit model ALADIN a jeho predikce větru v hladinách FL 100 (700 hPa) na 06:00 UTC, 09:00 UTC a 12:00 UTC. Pro stanovení přízemního větru byl vhodný výstup stejného modelu na 06:00 UTC. Pro hodnocení nízké oblačnosti, srážek a případné mlhy byly použity specializované podkladové materiály dostupné leteckým meteorologům ČHMÚ a připravené díky Mgr. Olze Ivaničové z Odboru letecké meteorologie v prostředí aplikace Visual Weather.
V pátek 24. února pak bylo znovu dle upřesněné předpovědi výškového profilu větru a množství oblačnosti po předem stanovené trati upřesňováno místo startu.
Problémem bylo, že podle předpovídaných parametrů balon nemohl vstoupit do koncové řízené oblasti (TMA) letišť Praha, Bratislava, Vídeň a Budapešť v potřebné výšce. Proto se do poslední chvíle vybíralo nejvhodnější místo startu. Nejideálnější se jevila Jelení Hora v Polsku, ale vzhledem k nízké oblačnosti a zakrytí Krkonoš oblačností bylo toto místo nakonec zamítnuto. Pro případný start byl vybrán Frýdlant s tím, že pokud bude ráno v oblasti startu nízká oblačnost, nebude se čekat na její rozpuštění, ale přejede se jižněji, kde by oblačnost už nemusela být tak souvislá. V pátek byla ještě řešena konvekce.
Podle pseudotempů na sobotu měla být konvekce maximálně do FL 060 (1 800 m) a první kumuly se měly začít vytvářet mezi 08:00 a 09:00 UTC. Let by tedy probíhal nad málo vyvinutou kupovitou oblačností. Na Slovensku a v Maďarsku mělo být málo oblačnosti a na přistání jasno a vítr do 4 m.s–1.V sobotu 25. února se očekávala podle očekávání v prostoru Frýdlantu a Liberce nízká oblačnost. Proto byl zvolen jižněji položený Turnov jako místo startu. Během letu byly pilotům předávány informace o základně oblačnosti a na vyžádání i vertikální profily větru přes doprovodné vozidlo.
Na závěr zdařilého přeletu a překonání rekordu oba piloti horkovzdušného balonu vyjádřili poděkování všem zúčastněným, kteří pomáhali splnit jejich sen. Je s potěšením, že i část tohoto poděkování patří uskutečněnému meteorologickému zabezpečení.
Roman Voženílek, Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017/2