České balonové létání se může pyšnit novým rekordem a letecký meteorolog ČHMÚ se podílel na jeho zabezpečení. Horkovzdušný balon třídy AX10 o objemu 4 500 m 3 řízený Janem Suchým a Ondřejem Kostrhunem 25. února 2017 překonal nejdelší dobu letu, největší dosaženou vzdálenost i nejvyšší dosaženou výšku letu. Dvoučlenná posádka strávila ve vzduchu 9 hodin 59 minut, urazila celkem 550,57 kilometrů a během letu dosáhla maximální výšky 4 012 m n. m. Start balonu proběhl v sobotu 25. února v 07:07 SEČ z okolí Turnova. Horkovzdušný balon společnosti Ricoh přeletěl celou Českou republiku, v 11:00 překročil česko-slovenskou hranici u Hodonína a v 17:06 přistál na louce nedaleko obce Tázlár, asi 110 km jižně od Budapešti. „Povětrnostní podmínky nám přály, i když místo startu jsme museli na poslední chvíli změnit kvůli nízké oblačnosti v oblasti Krkonoš,“ řekl velitel balonu Jan Suchý. „Po startu už šlo vše podle plánu. Řídicí letového provozu si nás předávali ze státu do státu a díky precizní přípravě celého letu jsme se nesetkali s žádnými obtížemi. Cestou jsme míjeli Brno, Bratislavu, na dohled jsme měli jezero Balaton a těsně před přistáním i Budapešť“, dodal J. Suchý. Trasu balonu bylo možné po celou dobu letu sledovat online na stránkách www.ricohtransrepublika.cz. Hodnoty rekordu potvrdil Tomáš Hora, zástupce Českého balonového svazu, který byl přítomen startu i přistání. Let měl kromě ambice stanovit rekord také charitativní poslání.

Obr. 1 Mapy očekávaného rozložení tlakových útvarů a atmosférických srážek na sobotu 25. 2. 2017

Co předcházelo aneb meteorologická příprava a následné zabezpečení celého projektu. Všechno začalo už 13. ledna, kdy mě oslovili oba mladí piloti, jestli bych se nestal hlavním meteorologem projektu. Tuto výzvu jsem přijal a s několikaletými zkušenostmi se zabezpečováním nejrůznějších akcí balonového létaní a dostupnými informacemi v rámci Odboru letecké meteorologie ČHMÚ v zádech jsem se pustil do organizace meteorologického zabezpečení.

Piloty byly stanoveny následující meteorologické podmínky pro uskutečnění letu:

  1. Rychlost přízemního větru: start do 5 m.s–1 včetně nárazů, přistání do 7 m.s–1 s nárazy do 8 m.s–1, to stejné i v případě nutnosti přistání dříve v průběhu letu.
  2. Výškový vítr: nejlépe směr od západu na východ (bylo potřeba uletět 450–500 km za dobu 10 hodin (vzhledem k omezenému množství plynu).
  3. Oblačnost: piloti měli být schopni srovnávací navigace, a proto celkové množství oblačnosti nesmělo překročit 4/8. Na určitou dobu bylo možné toto množství překročit, ovšem za nevhodné bylo považováno proklesávat oblačností na přistání ve výšce, kde má balon ještě rychlost (např. v horách), nebo přistávat v řízeném prostoru letiště, kdyby základna oblačnosti byla nižší než 1 500 ft (450 m), nebo rovněž v mlze.
  4. Konvekce: s ohledem na to, že let měl probíhat v hladině, byla přípustná slabá přízemní konvekce bez vertikálního vývoje.
Obr. 2 Zjednodušené určení trajektorie letu pomocí modelu NOAA HYSPLIT Trajectory. Obr. 3 Vizualizace předpověděného rozložení mlhy na 25. 2. 2017 v 06:00 UTC

Vlastní plánování letu bylo zahájeno ve středu 22. února, kdy bylo třeba vybrat meteorologicky nejvhodnější den pro vytvoření rekordu. Po zralé úvaze byla zvolena právě sobota 25. února. V následujících dnech nastala pečlivá volba místa startu podle trajektorie letu, dostupných meteorologických modelů, očekávaného počasí na trati a nezbytných odborných zkušeností. Pozornost byla věnována zejména hodnocení základny oblačnosti, horní hranice oblačnosti, podmínek konvekce, rychlosti a směru větru v celém profilu očekávaného letu. Předpokládalo se, že v severních Čechách bude v den startu balonu poměrně dost oblačnosti, a to i s možností, že realita může být zcela jiná.

Obr. 4 Výškový profil větru, teploty a relativní vlhkosti s pravděpodobnos- tí výskytu mlhy na 24. až 26. 2. 2017 pro Liberec (do 2 000 m).

Podle výškového proudění, které bylo od severozápadu k jihovýchodu bylo určeno, že se bude startovat někde v okolí Liberce a podle rychlosti výškového větru by se mělo přistávat v Maďarsku.

Pro předpověď výškového větru na 25. února byl použit model ALADIN a jeho predikce větru v hladinách FL 100 (700 hPa) na 06:00 UTC, 09:00 UTC a 12:00 UTC. Pro stanovení přízemního větru byl vhodný výstup stejného modelu na 06:00 UTC. Pro hodnocení nízké oblačnosti, srážek a případné mlhy byly použity specializované podkladové materiály dostupné leteckým meteorologům ČHMÚ a připravené díky Mgr. Olze Ivaničové z Odboru letecké meteorologie v prostředí aplikace Visual Weather.

V pátek 24. února pak bylo znovu dle upřesněné předpovědi výškového profilu větru a množství oblačnosti po předem stanovené trati upřesňováno místo startu.

Problémem bylo, že podle předpovídaných parametrů balon nemohl vstoupit do koncové řízené oblasti (TMA) letišť Praha, Bratislava, Vídeň a Budapešť v potřebné výšce. Proto se do poslední chvíle vybíralo nejvhodnější místo startu. Nejideálnější se jevila Jelení Hora v Polsku, ale vzhledem k nízké oblačnosti a zakrytí Krkonoš oblačností bylo toto místo nakonec zamítnuto. Pro případný start byl vybrán Frýdlant s tím, že pokud bude ráno v oblasti startu nízká oblačnost, nebude se čekat na její rozpuštění, ale přejede se jižněji, kde by oblačnost už nemusela být tak souvislá. V pátek byla ještě řešena konvekce.

Obr. 5 Posádka balonu po přistání u Tázláru (Maďarsko) 25. 2. 2017 po 17. hodině.

Podle pseudotempů na sobotu měla být konvekce maximálně do FL 060 (1 800 m) a první kumuly se měly začít vytvářet mezi 08:00 a 09:00 UTC. Let by tedy probíhal nad málo vyvinutou kupovitou oblačností. Na Slovensku a v Maďarsku mělo být málo oblačnosti a na přistání jasno a vítr do 4 m.s–1.V sobotu 25. února se očekávala podle očekávání v prostoru Frýdlantu a Liberce nízká oblačnost. Proto byl zvolen jižněji položený Turnov jako místo startu. Během letu byly pilotům předávány informace o základně oblačnosti a na vyžádání i vertikální profily větru přes doprovodné vozidlo.

Na závěr zdařilého přeletu a překonání rekordu oba piloti horkovzdušného balonu vyjádřili poděkování všem zúčastněným, kteří pomáhali splnit jejich sen. Je s potěšením, že i část tohoto poděkování patří uskutečněnému meteorologickému zabezpečení. 

Roman Voženílek, Meteorologické zprávy, roč. 70, 2017/2