Počasí ve střední Evropě v poslední dekádě listopadu 2014 výrazně ovlivňovala mohutná tlaková výše se středem nad evropskou částí Ruska, která blokovala postup tlakových níží z Atlantiku do střední Evropy. Tyto tlakové níže většinou postupovaly do oblasti Středomoří, kde zanikaly. Výjimku tvořila až poměrně hluboká níže (označovaná jménem Xandra), putující v závěru listopadu přes Pyrenejský poloostrov do centrálního Středomoří. Za této situace se v tomto období u nás vytvářelo výrazné inverzní teplotní zvrstvení vzduchu. Zatímco v přízemních vrstvách se kolem tlakové výše nad Ruskem do střední Evropy dostával chladnější vzduch od východu, středomořská níže přinášela do vyšších vrstev atmosféry mnohem teplejší a také vlhčí vzduch.
Během posledního listopadového týdne v chladnějším východním proudění teplota vzduchu pozvolna klesala, díky velkému množství nízké oblačnosti byl denní chod teploty minimální. Ještě 24. listopadu byla průměrná teplota na našem území 3,5 °C, a 30. listopadu byla už jen 0,1 °C. Výrazně chladněji bylo ten den na Moravě (–1,4 °C) než v Čechách (+0,9 °C).
Nejteplejšími místy na našem území byly často horské polohy nad inverzní vrstvou. Hlavně v oblasti Českomoravské vrchoviny a ve vyšších polohách Karlovarského a Ústeckého kraje se vyskytovaly mrznoucí mlhy a vznikala tak námraza. Následně, při zesílení větru, začalo docházet k lámání větví či stromů.
Dne 1. prosince postupovala kolem zmiňované středomořské tlakové níže od jihovýchodu nad naše území okluzní fronta. Díky příhodným podmínkám, tj. inverznímu zvrstvení teploty, byly srážky na této frontě většinou mrznoucí. Srážky postupovaly od jihovýchodu přes Rakousko a Slovensko, na naše území se první srážky dostaly během dopoledne 1. 12.
Postupně se rozšířily na celé území Moravy, během odpoledne i na většinu území Čech. Teplota vzduchu zůstala většinou pod bodem mrazu, během dne se na mnoha stanicích i ochlazovalo. Srážky na většině území přetrvávaly i po většinu noci z 1. na 2. prosince. Slábly až během úterý 2. 12., vlivem ochlazení i ve vyšších vrstvách vzduchu přecházely mrznoucí srážky do sněžení, na jižní Moravě do dešťových srážek. Na některých stanicích zaznamenávali mrznoucí srážky po období více jak 24 hodin. Na stanici Dyjákovice 27 hodin po sobě (od 1. 12. 07:50 SEČ do 2. 12. 10:50 SEČ) trval mrznoucí déšť. V Kuchařovicích trvaly mrznoucí srážky téměř celé dva dny, mrznoucí mrholení se zde vyskytovalo od 1. 12. 00:00 SEČ do 1. 12. 08:50 SEČ, poté až do 2. 12. 02:40 SEČ padal mrznoucí déšť a potom ještě do 2. 12. 22:30 SEČ opět mrznoucí mrholení. Z dostupných údajů ze 123 stanic byl mrznoucí déšť nebo mrznoucí mrholení zaznamenáno v pondělí 1. 12. na 66 stanicích a v úterý 2. 12. ještě na 56 stanicích.
Vzniklá ledovka dosahovala velké tloušťky, v úterý 2. 12. v 10:00 SEČ bylo na stanici Přibyslav naměřeno 12 mm, na stanici Luká a Holešov 10 mm a v Praze-Libuši 7 mm.
V případě složených námrazků (tj. společně s námrazou z předchozích dnů) činila tloušťka např. na Svratouchu 49 mm, na stanici Hošťálková-Maruška 50 mm, na Churáňově 70 mm a na Milešovce dokonce 180 mm.
Tato situace je poměrně nezvyklá velkým rozsahem zasaženého území, dobou trvání mrznoucích srážek a také tloušťkou vzniklé ledovky.
Dopady této situace byly taktéž rozsáhlé. V kombinaci ledovky s námrazou z předchozích dnů docházelo, zejména na Českomoravské vrchovině a později i na střední Moravě, k četnému lámání stromů a větví. Ledovka se také ve velké míře tvořila na drátech elektrického vedení a trolejích.
Problémy v dopravě postihly jak silniční, tak i železniční dopravu. Právě ledovka na trolejích prakticky znemožnila provoz na elektrifikovaných tratích, včetně hlavních koridorů.
Zastavena byla tramvajová doprava v Praze, Olomouci i Brně, zde navíc i trolejbusová. K obnovení provozu došlo prakticky až během 3. prosince, kdy po oteplení ledovka sama roztála.
Díky tomu, že teplota povrchů komunikací byla většinou nad nulou, ledovka zde dlouho nedržela a komplikace v silniční dopravě způsobovaly hlavně překážky v podobě spadlých větví nebo stromů. Avšak na severovýchodě území, kde byla teplota vzduchu i povrchů již několik dní pod nulou, ledovka zůstávala delší dobu. Docházelo taktéž k lokálním výpadkům v distribuci elektrické energie, hlavně na Přerovsku a Olomoucku.
Tomáš Mejstřík, Meteorologické zprávy, roč. 67, 2014/5