Ve dnech 8. až 13. 5. 2011 se v Ženevě konalo již třetí zasedání Globální platformy (GP) pro snižování rizika katastrof svolané Mezinárodní strategií pro snižování katastrof OSN (UNISDR). Zúčastnilo se jej přes 2 600 odborníků včetně zástupců 168 vlád, 65 nevládních organizací a 25 mezivládních organizací. Zasedání GP bylo ovlivněno nedávnou přírodní katastrofou spojenou s jadernou havárií v Japonsku. Katastrofa ve vyspělé zemi s obrovskými následky posílila naléhavou celosvětovou potřebu věnovat riziku katastrof větší pozornost než dosud, a to nejen v rozvojových, ale i ve vyspělých zemích.
Globální platforma (GP) v Ženevě byla příležitostí pro setkání a výměnu zkušeností mezi vůdčími osobnostmi z rozhodovací sféry a státní krizové administrativy, praktiky, experty i zástupci nevládních organizací. Jednání GP zahájil generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který vyzdvihl důležité kroky ke snižování katastrof, jako je zhodnocení a připravenost kritické infrastruktury, zvyšování uvědomování si nebezpečí a nutnost lepší připravenosti na přírodní katastrofy i posílení spolupráce v oblasti katastrof na všech úrovních. Setkání se zúčastnili i zástupci některých hydrometeorologických služeb, které hrají při snižování dopadů přírodních katastrof důležitou roli, zejména při včasném varování.
Tématem GP bylo „Investuj dnes pro bezpečnější zítřek“, což vycházelo ze závěrů druhého zasedání GP v roce 2009 a také z výsledků hodnocení „Rámcové strategie pro akci z Hyoga(Hyogo Framework for Action – HFA) na léta 2005 až 2015“.
Součásti GP byla první Světová konference pro rekonstrukci, kterou pořádala Světová banka. Měla za cíl stimulovat rozvoj a rekonstrukční práce tak, aby omezovaly dopady přírodních pohrom. Na programu GP byla plenární zasedání, „kulaté stoly“ s panelovými diskusemi i řada vedlejších jednání na zajímavá témata. Zajímavá byla plenární sekce o adaptacích na dopady klimatické změny, kterou zahájil generální sekretář Světové meteorologické organizace (WMO) M. Jarraud. Zdůraznil důležitou roli národních hydrometeorologických služeb i nového programu klimatických služeb pod patronací WMO při prevenci katastrof. Právě zdůrazňování adaptací na dopady klimatické změny v poslední době ukazuje, jak lze efektivně čelit riziku budoucích přírodních pohrom, na rozdíl od dříve příliš prosazovaného snižování emisí skleníkových plynů, i když tomuto způsobu je třeba i nadále věnovat pozornost. Zvláštní představitelka OSN pro snižování rizika katastrof M. Wahlstromová řídila plenární sekci o prosazování výsledků z revize HFA v polovině plánovaného desetiletého období (2005–2015). Důležité bylo i setkání představitelů evropských národních platforem pro snižování následků katastrof, tzv. Evropského Fóra, kde česká platforma (Národní výbor pro omezování následků katastrof) patří mezi cca 15 dosavadních členů. Fórum by mělo zajistit větší podporu aktivit a projektů národních platforem ze strany orgánů EU v Bruselu. Společné jednání zástupců Evropské sítě národních platforem (ENNP), jejímiž členy jsou kromě ČR i platformy z Francie, Německa a Polska ukázalo, že spolupráce v menší skupině platforem vede ke konkrétnějším výsledkům při snižování katastrof.
K zajímavým patřil seminář o včasném varování, uspořádaný německou národní platformou (DKKV), se kterou česká strana dlouhodobě spolupracuje. Je třeba neustále zlepšovat přesnost a včasnost varování, ale pro úspěch je nesmírně důležité, jakým způsobem jsou varování sdělována veřejnosti a lokálním krizovým orgánům. Důležité je i zajištění celé linky od producenta výstrah (u nás Český hydrometeorologický ústav), přes civilní ochranu (u nás Hasičský záchranný sbor) zajišťující šíření těchto výstrah přes kraje, obce s rozšířenou působností až na úroveň jednotlivých obcí a občanů. Právě selhávání komunikace v „poslední míli“ může být zdrojem selhání celého varovného systému.
Setkání zdůraznilo i specifickou problematiku pro včasné varování a vlastně i celý proces obtížného snižování katastrof ve velkých městských aglomeracích. Pochopitelně nejobtížnější jsou včasná varování na velmi rychlé pohromy, jako jsou tornáda či přívalové povodně. Světová meteorologická organizace uspořádala jednání věnované suchu, jakožto velmi pomalému, ale velmi nebezpečnému druhu přírodní katastrofy s velkými, zejména ekonomickými, dopady.
Zajímavá byla panelová diskuse zaměřená na přebudování a ochranu kritické infrastruktury (silnice, železnice, mosty, rozvody elektrické energie, plynu, zajištění pitné vody atd.), která bývá obvykle silně poškozena katastrofami a musí být přednostně a rychle opravena či znovu vybudována. Z diskuse vyplynulo, že ke kritické infrastruktuře patří i národní hydrometeorologické služby, jejichž činnost nesmí být přerušena nebo omezena. První podrobnější informace o nedávné rozsáhlé katastrofě ve své zemi přednesl japonský delegát. Zemětřesení a zejména cunami s následnou havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě vedly k celkovým ztrátám na životech přesahujícím 26 000 osob. Dá se očekávat, že Japonci celou situaci včetně reakce obyvatel, důkladně vyhodnotí a své závěry a doporučení ke zlepšování předají ostatním státům. V průběhu celé GP byla zdůrazňována i rostoucí role zapojení soukromého sektoru a zejména pojišťoven do procesu snižování rizika katastrof. Japonská katastrofa poukázala na poměrně nový jev – kombinovanou katastrofu přírodní s technologickou. Dále mne zaujal panel o řízení rizika v povodňových situacích pro 21. století, který přehledně popsal velkou šíři problematiky povodní, jakožto daleko nejčastějšího druhu přírodních katastrof (což platí právě pro ČR a Evropu) i komplikovanosti ochrany před povodněmi ve velkých městských aglomeracích. Světová meteorologická organizace ukázala tzv. integrované řízení povodní, které je velmi perspektivní. Právě vzájemná provázanost jednotlivých částí tohoto systému, včetně plánování i např. vyváženosti strukturálních a nestrukturálních protipovodňových opatření, povede k větší efektivitě povodňové ochrany.
Závěry z Globální platformy shrnula představitelka OSN pro snižování rizika katastrof M. Wahlstromová. Lze z nich vybrat následující: Došlo k významnému pokroku v plnění „Rámcové strategie pro akci z Hyoga“ od přijetí této dohody v roce 2005.
Do opatření pro snižování následků katastrof se stále více se zapojují starostové a také soukromý sektor. Bude třeba se zaměřit na vyhodnocování dopadů katastrof podle určitých standardů, přesněji vyhodnocovat náklady a přínosy připravenosti na pohromy, plánovat a zajišťovat dostatečné částky na snižování katastrof v rozpočtech na všech úrovních, podporovat činnost a zvyšování efektivity národních platforem pro snižování následků katastrof, zvyšovat uvědomění veřejnosti o nebezpečnosti přírodních a jiných pohrom, věnovat se i sociálním aspektům negativních dopadů katastrof, předjímat možná rizika, podporovat postupné začleňování snižování rizik katastrof do adaptací na dopady možné klimatické změny a také prosazovat problematiku snižování následků katastrof na regionálních summitech a setkáních ministrů. Větší podporu by měla dostat Mezinárodní strategie OSN pro snižování dopadů katastrof. K posílení zapojení místních orgánů na připravenosti na katastrofy přispěla významným způsobem kampaň „Udělejte města odolnějšími“. Nelze opomenout co největší využívání poznatků vědy a techniky a posilování úlohy nevládních organizací při snižování rizika katastrof.
Řada výše uvedených doporučená platí i pro nás. ČR má poměrně dobře vybudovanou strukturu a systém ochrany před povodněmi, ale chybí větší propojení územního plánování s prevencí katastrof i uvažování o riziku kombinovaných pohrom (přírodních a technologických současně). ČR by měla věnovat mnohem větší pozornost výuce prevence katastrof a zlepšování připravenosti obyvatelstva na školách všech stupňů i procvičování reakce na pohromy. Je třeba lépe koordinovat prevenci katastrof mezi různými resorty s důrazem na zlepšování připravenosti na budoucí pohromy. V neposlední řadě je důležité posilovat zapojení národní hydrometeorologické služby do činnosti národní platformy a zejména do neustálého zlepšování systémů včasného varování a krizového řízení.
Ing. Ivan Obrusník, DrSc., předseda Českého národního výboru pro omezování následků katastrof, Meteorologické zprávy, roč. 64, 2011/4
