Letos uplynulo 10 let od chvíle, kdy byla na půdě Českého hydrometeorologického ústavu provedena první instalace informačního systému Visual Weather a kdy se tak začala psát historie využití tohoto komplexního nástroje na centrálním i regionálních předpovědních pracovištích a na pracovištích letecké meteorologie. Za tu dobu se Visual Weather stal jedním z hlavních a v určitých ohledech dost možná i nepostradatelných pomocníků meteorologa v předpovědní službě. Slouží k prohlížení a prezentaci podkladových materiálů ve formě map, meteogramů, aerologických diagramů, hodografů nebo tabulek obsahujících jak pozorované údaje, tak výstupy numerických předpovědních modelů. Tyto produkty lze manuálně i automaticky exportovat a dále distribuovat pro potřeby dalších odběratelů mimo ČHMÚ.
Současně je systém v dnešní době již téměř výhradním nástrojem tvorby obecných i speciálních textových předpovědí a předpovědí ve formě ikon ukládaných do xml souborů. Prvním produktem odeslaným z příslušné dílčí aplikace – Message Editoru – byla na CPP v květnu 2010 předpověď pro evropská města ve formě ikon. Původní, ručně kreslenou frontální analýzu nahradila velmi brzy po nasazení Visual Weather do provozu frontální analýza prováděná za pomoci zde dostupného nástroje. Nadto se Visual Weather využívá k pravidelné tvorbě objektivních analýz vybraných meteorologických parametrů, které slouží mj. i jako podklad právě při tvorbě výše zmíněných frontálních analýz. Možnosti systému dále významně rozšiřuje schopnost zpracovávat různé vlastní typy dat nebo nástroj, s jehož pomocí lze provést výpočet dodatečných diagnostických polí zpracováním dat numerických předpovědních modelů. Řadu úkonů, jakými mohou být automatická tvorba některých produktů nebo uvedený výpočet dodatečných polí, lze v systému zavést jako naplánovanou úlohu.
V současné době se dokončuje implementace nové dílčí aplikace pro zajištění Systému integrované výstražné služby (SIVS) a Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) a změny navazujících interních předpisů. Aplikace – Alert Editor – využívá napojení na databázi Visual Weather a její vlastní databáze je založena na struktuře všeobecného výstražného protokolu (Common Alerting Protocol, CAP), který je zároveň hlavním výstupním produktem. Od září 2017 jsou již v tomto formátu dodávána data na výstražný portál Meteoalarm.eu. Přechod ke všeobecnému výstražnému protokolu umožní snadnější třídění a filtrování výstrah před konkrétními nebezpečnými meteorologickými jevy, včetně příslušných doprovodných textů. Toto zaručí možnost adresného informování uživatele výstrahy, kterého se varování skutečně týká, při značném omezení zbytečného informačního šumu, ke kterému někdy dochází v důsledku distribuce výstrah popisujících situaci z hlediska celého území České republiky. V dosavadním SIVS není možné oddělit oblasti a jevy, u nichž nedošlo při aktualizaci výstrahy k žádné změně, a výstraha tak může být vícenásobně distribuována i do oblastí, jichž se změna netýká. Právě tato vlastnost současného výstražného systému byla v minulosti, např. v souvislosti s červnovými povodněmi v roce 2013, předmětem velké kritiky.
Databáze Visual Weather obsahuje data z profesionálních i automatických měřicích stanic, data z aerologických sondáží, data ze stanic silniční sítě, vodní stavy a průtoky, radarová a družicová měření a výstupy numerických předpovědních modelů. Předpovědi meteorologů zůstávají i nadále zahrnuty jen v podobě ucelených produktů (textů a tabulek). Poslední verze informačního systému však umožní v rámci dalšího budoucího vývoje funkční přístup ke konkrétním předpovídaným hodnotám vybraným na základě zvoleného parametru, místa a času, a bude tak možné z předpovědí meteorologů snadno sestavovat velké množství dalších produktů, zobrazovat jejich předpovědi v mapách a vyvinout systém hodnocení úspěšnosti i bodových předpovědí. To pomůže ke zpřesnění regionalizace obecných předpovědí i výstrah.
Možnosti informačního systému Visual Weather se s postupujícím časem stále rozrůstají. Je to dáno tím, že tento systém dnes využívají pro svou práci povětrnostní služby již na všech kontinentech, včetně meteorologických stanic v Antarktidě. Uživatelé systému tvoří komunitu, která se pravidelně setkává, a vzájemná výměna informací o vytvářených produktech a způsobech používání jednotlivých nástrojů vede k rozvoji mezinárodní spolupráce a bohaté a pro budoucí vývoj důležité inspiraci domácí služby i samotného tvůrce informačního systému.
Pavel Borovička, MZ 2017/6, roč. 70, str. 199-200
