Otcové našich otců a dědové našich dědů jezdívali do Ameriky za prací a na zkušenou. Cestovat však do Ameriky pro ocenění za práci je určitě příjemnější. Jsem rád, že jsem mohl v USA zastupovat rozsáhlý tým odborníků, kteří se podíleli na přípravě Atlasu podnebí Česka a převzít Special Achievement in GIS na uživatelské konferenci ESRI User Conference 2008.
Atlas podnebí Česka [1] vydal v roce 2007 Český hydrometeorologický ústav v koedici s Univerzitou Palackého Olomouc. Výsledek se nerodil zcela snadno a více než 50 klimatologů, kartografů, grafiků a dalších specialistů věnovalo jeho přípravě od roku 2003 hodně času i nervů. A málokdo si uvědomuje, že bez desetiletí trvajících pozorování základních klimatologických prvků na stovkách míst bychom žádný Atlas vytvořit nemohli. Tisíce dobrovolných pozorovatelů a stovky profesionálů se za zpracovávané období 1961–2000 vystřídalo na srážkoměrných, klimatologických i profesionálních stanicích, aby každý den, každou hodinu, ale i každou minutu věnovali svou pozornost projevům počasí a záznamům různých přístrojů. Bez jejich práce by Atlas nebyl. Ohromný pokrok ve zpracování dat za posledních deset, patnáct let nám rovněž usnadnil práci. V české klimatologii máme už od roku 2000 k dispozici klimatologickou databázovou aplikaci CLIDATA [2], jejíž součástí je i aplikace pro geografické zpracování dat navržená s využitím software ESRI (CLIDATA-GIS). Na jedné straně jsme tak získali nástroj pro „snadné vytváření různých produktů (včetně map), ale zároveň nám je umožněno se na klimatologická data podívat jiným pohledem, který ukazuje nové souvislosti. Postupně i v klimatologii přecházíme od sledování ročních chodů na základě měsíčních průměrů a úhrnů k objevování denních chodů na základě hodinových, patnáctiminutových i minutových dat. Pokrok od tužky, papíru a kalkulačky k databázím a „gisovskému“ zpracování dat je obrovskou výzvou. I Atlas podnebí je odpovědí klimatologů na tuto výzvu.
Po vydání Atlasu se objevily i kritické připomínky k jeho obsahu nebo k jeho formálnímu zpracování. Nebylo jich málo. Pokud budu ještě jednou dělat Atlas, pokusím se k různým připomínkám přihlížet. Některé skutečnosti jsou však mimo dosah klimatologa. Nejzávažnější připomínkou k Atlasu totiž je nezveřejnění datových tabulek, na základě kterých byl Atlas vytvořen. Podle některých kritiků měla být data součástí Atlasu. Rovněž zpřístupnění map v některém ze standardních GIS formátů by odborná veřejnost jistě uvítala. Bohužel, ekonomické postavení Českého hydrometeorologického ústavu nás nutí chovat se jinak. To je objektivní realita a Atlas je tak určen hlavně široké veřejnosti, žákům, studentům a nadšencům. Odborná veřejnost potřebuje jiné výstupy z naší klimatologické databáze, než je „pouhá“ kniha.
Přesto se Atlas dostal do širokého povědomí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Atlas si objednalo mnoho univerzitních pracovišť z celého světa, různé specializované knihovny, a po návštěvách v ČHMÚ si ho odvážejí představitelé meteorologických a hydrologických služeb. Česká klimatologie je dnes ve světě uznávaná a Atlas, společně s aplikací CLIDATA, k tomu jistě přispívá. Atlas se dostal do rukou i prezidentu firmy ESRI, který takto komplexní mapové dílo ocenil nejen v osobních rozhovorech s představitelů firmy ArcData Praha, ale i osobním dopisem řediteli ČHMÚ. Přesto jsem byl překvapen jeho pozváním na uživatelskou konferenci, která proběhla v americkém San Diegu. Dne 6. srpna 2008 jsem v zastoupení širokého autorského kolektivu převzal z jeho rukou společně s ředitelem ArcData „Special Achievement in GIS“ (obr. 1). Měl jsem možnost na této uživatelské konferenci vidět hodně skvělých kartografických děl z různých oboru, oblastí lidského konání i z různých koutů Světa. Určitě bych pro toto významné ocenění našel jiné adepty. Neskromně však musím konstatovat, že se Atlas v této konkurenci neztratil. Dík a tato cena patří všem, kdo se na vzniku Atlasu jakkoliv podíleli.
Uživatelská ESRI konference je obrovská akce. Podle údajů organizátorů se letos zúčastnilo téměř 14 000 uživatelů. Je málo míst na světě, kde lze zajistit dostatečnou konferenční kapacitu pro akce takového rozsahu. San Diego Convention Center tímto místem je (obr. 2). Výstavní, přednáškové, diskusní i stravovací kapacity jsou natolik rozsáhlé, že akce působí mnohem menším, skoro bych řekl rodinným dojmem. Zájemci o GIS v energetice se nemusí, ale mohou, potkat s odborníky na lesní hospodářství, klimatolog s politiky. Každý si najde uplatnění pro svůj zájem a všechny zájmy zastřešuje GIS. Na této konferenci a v posledních letech i v odborném životě. San Diego jistě stojí za návštěvu.
(Psáno společně pro Meteorologické Zprávy a ArcReview.)
Literatura
[1] TOLASZ, R. (ed.), 2007. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha – Olomouc: ČHMÚ, Univerzita Palackého. 256 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
[2] TOLASZ, R., 2008. Databázové zpracování klimatologických dat. 1. vyd. Praha: ČHMÚ. 68 s. Sborník prací ČHMÚ, sv. 52. ISBN 978-80-86690-50-6.
Obr. 1 Předání ceny. Zleva P. Seidl, prezident ESRI J. Dangermand, R. Tolasz.
Radim Tolasz, MZ 2008/5, ročník 61, str. 157–158
