Za přítomnosti představitelů Ministerstva životního prostředí, Českého hydrometeorologického ústavu, Akademie věd ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, armády, tisku i dalších hostů, byl 28. ledna 1999 slavnostně zahájen provoz superpočítače NEC SX-4, pracujícího dosud ve zkušebním provozu v ČHMÚ v Praze-Komořanech. Se svými čtyřmi gigabity operační paměti je v současné době nejvýkonnějším počítačem v Česku. I když čtenáři Meteorologických zpráv již byli o aktivitách spojených s pořízením tohoto superpočítače informováni, zrekapitulujeme alespoň základní ozřejmující fakta.
Potřeba získat dostatečně výkonný superpočítač pro paralelní a vektorové počítání se v Česku objevila počátkem 90. let, a to jak v meteorologické službě (ČHMÚ), tak i v akademické vědecké komunitě (Ústav termomechaniky AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR, vysoké školy apod.). Kdysi špičkový počítač Cray Y-MP-L, který byl instalován ve Fyzikálním ústavu AV ČR, svým výkonem již nestačil uspokojovat potřeby vědecké a výzkumné sféry. Nové možnosti vědecké spolupráce po r. 1989 urychlily nutnost zásadního řešení tohoto problému.
V první polovině 90. let vyvinuli čeští meteorologové společně s Francií a některými zeměmi střední Evropy lokální model numerického modelování počasí známý pod zkratkou ALADIN. Počítání numerického modelu má specifické nároky – vyžaduje dvakrát denně ca kolem jedné hodiny plnou kapacitu výkonného vektorově-paralelního počítače, aby byl model spočten dostatečně rychle a mohl být využit aktuálně pro předpověď počasí a další aplikace. Pro zbývající část denní kapacity je superpočítač prakticky volný pro výzkum a vývoj.
Myšlenka společného počítání modelu na superpočítači pro střední Evropu vznikla již v roce 1990. Avšak teprve v roce 1994 založily země střední Evropy (Česko, Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rakousko) společný projekt vybudování středoevropského centra pro numerické modelování v omezeném prostoru (LACE) předpokládající získání odpovídající počítačové kapacity. Po mimořádném úsilí (zajištění finančních prostředků) podařilo se ČHMÚ na základě tendru vybrat vektorově paralelní superpočítač SX-4 od japonské firmy NEC, který byl v ústavu instalován. I když výrazným faktorem při rozhodování o pořízení superpočítače byla nutnost zlepšení meteorologické předpovědi, počítalo se od počátku se širším multidisciplinárním využitím.
Pro meteorologické účely je kapacita superpočítače využívána zhruba z jedné poloviny a na tyto provozní náklady přispívají členské země sdružené v projektu LACE. V ČHMÚ se dvakrát denně počítá model ALADIN pro oblast střední Evropy ze vstupních dat z globálního modelu ARPEGE. Produkty modelu jsou pak přes Vídeň pravidelně distribuovány do všech členských států LACE. Superpočítač slouží i pro výchovu nové generace meteorologů.
ČHMÚ nabídl volnou kapacitu superpočítače české vědecké komunitě. Partnerem se stal Ústav termomechaniky AV ČR, který získal potřebné prostředky na provoz 50% kapacity z programu „Rozvoj informační infrastruktury pro výzkum a vývoj – INFRA 2″ od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Na projektu se podílejí i pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR a předpokládá se další využití ze strany vědeckých pracovníků AV, vysokých škol i studentů.
Pro řízení a organizaci práce (programové vybavení, rozdělení výpočetních kapacit apod.) byla zřízena správní rada projektu. Vzniklo virtuální výpočetní středisko Meteor, které organizuje výpočty na počítači, a pro zpřístupnění veškeré dokumentace byl vytvořen internetovský server. Na superpočítači lze počítat i na dálku s využíváním počítačových sítí -připravuje se i připojení k vysoce výkonné síti PASNET.
Zdeněk Horký, MZ 1999/1, ročník 52, str. 16