Skeptický ekolog o globálním oteplování.
Autor Bjørn Lomborg. Praha: Dokořán 2008. 358 stran. ISBN 978-80-363-188-8. Doporučená cena 399 Kč.
Na záložce českého vydání nové knihy B. Lomborga s fotografií autora připomínající filmovou megastar Brada Pitta se uvádí, že naposledy v lednu 2008 podle odborné poroty deníku Guardien se dostal na seznam „50 lidí, kteří mohou zachránit planetu“ po boku Angely Merkelové, Alberta Gora, Leonarda DiCapria nebo genetika Craiga Ventera. Personální seskupení je to bizarní a absurdní i pro úkoly daleko snazší, než je záchrana planety. Ale za to B. Lomborg nemůže, i když řešení problému globálního oteplování jako hlavní téma knihy je mnohými politickými a odbornými autoritami považováno za zásadní záchranný úkol současnosti pro přežití lidstva.
Argumentaci knihy shrnuje B. Lomborg do několika východisek:
- 1. Globální oteplování existuje a člověk na něm má podíl (nebude mít ale žádné z oněch charakteristik „konce civilizace“, jak je většinou vykreslují média).
- 2. Tvrzeni o těžkých, neblahých a okamžitých důsledcích globálního oteplování jsou často krajně zveličená.
- 3. Globální oteplování si vyžaduje inteligentnější řešení (i velké a velmi drahé změny učiněné v současnosti budou mít na vzdálenou budoucnost jen vcelku malý a nevýznamný vliv).
- 4. Existuje řada problémů, které jsou mnohem důležitější než globální oteplování.
Z uvedené citace vyplývá, že skeptický ekolog B. Lomborg nepopírá globální nárůst teploty (jedna z hlavních kapitol má název otepluje se), ale liší se v interpretaci faktografie a zejména v nazírání na realizaci účinných opatření. Vyvrací např. teorii Al Gora vyvěrající ze známého grafu o vývoji teploty a koncentrací CO2 během minulých 650 000 let v Antarktidě. Na rozdíl od Al Gora tvrdí, že koncentrace CO2 se pohybovaly vždy až podle toho, kam se pohybovala teplota – nejprve vzrostla nebo klesla tato veličina, pak koncentrace CO2: zpoždění se pohybovala v rozmezí od 200 do 6 000 let. Zároveň připouští… “protože používáme fosilní paliva a emitujeme uhlík, jsou nyní koncentrace CO2 nad jakoukoli úrovní za posledních 650 000 let“ (promítají se zde i další civilizační vlivy, včetně nárůstu populace). Je velkým oponentem Kjótského protokolu. V pořadí globálních priorit tzv. Kodaňského konsenzu, který Lomborg od r. 2004 ve dvouletých cyklech organizuje, je jako špatné, resp. málo efektivní a problematické řešení uveden právě Kjótský protokol. Jako příznačné uvádí, že na zasedání OSN o klimatu v roce 2006 v Nairobi prohlásil zástupce indické vlády, že před Indií je stále řada problémů rozvoje (50 % lidí nemá elektřinu, 80 % má méně než 2 dolary na den): „Stojím před volbou buď zlepšit osud chudých Indů, nebo snižovat emise CO2, aby se rozvinutému světu lehčeji dýchalo. Nemám peníze na obojí. „Pro Indii, Čínu i jiné rozvíjející země lze problém jednoduše formulovat: omezování emisí versus zajišťování potravin a rozvoje.
Na rozdíl od jiných autorů (např. V. Barros: Globální změna klimatu. Praha: Mladá Fronta. 2006 [1]), nahlíží Lomborg na řešení problémů spjatých s globálním oteplováním v rovině realistických opatření. Přijímání opatření způsobujících zpomalení ekonomického růstu (zchudnutí společnosti) bude kontraproduktivní a ve svých důsledcích neefektivní. Emise CO2 by se měly snižovat, sice více, než předpokládá nynější podoba Kjótského protokolu bez USA, avšak stále jen o 5 % zpočátku a o 10 % na konci století. „Především však bychom měli desetinásobně zvýšit naše výdaje na výzkum a vývoj nízkoemisní energie – 0,05 % HDP čili 25 miliard dolarů ročně by nám nakonec umožnilo stabilizovat klima v přijatelném stavu.“ V tomto duchu formuluje také deset otázek, resp. postulátů, v nichž požaduje nejen přesnou formulaci problému včetně všech možností řešení zahrnující analýzy nákladů a přínosů od ekonomů, a to vše v kontextu s možnostmi řešení jiných světových problémů.
V nejnovější knize Lomborg rozvíjí a aktualizuje to, co prezentoval již ve Skeptickém ekologovi (viz recenze [2]) a umně operuje a polemizuje s informacemi nejrůznější provenience (poznámkový aparát má vice než 1 000 odkazových položek a mnoho stran citací literatury). Asi nejvíce polemizuje s knihou a filmem Al Gora Nepříjemná pravda, naopak s jistými výhradami respektuje závěry obsažené ve Čtvrté hodnotící zprávě IPCC z roku 2007, zejména části obsahující emisní scénáře SRES s projekcí klimatické změny. Poselství knihy B. Lomborga zní: Globální oteplování existuje, ale následky se dramaticky zveličují.
Literatura
[1] HORKÝ, Z., 2006.Globální změna klimatu. Meteorologické Zprávy, roč. 59, č. 6, s. 196.
[2] PRETEL, J., 2007. Skeptický ekolog. Meteorologické Zprávy, roč. 60, č. 2. s. 60–61.
Zdeněk Horký, MZ 2008/3, ročník 61, str. 85