Autor Petr Dvořák. Vydalo nakladatelství Svět křídel, Cheb, 2008. Náklad 1 000 výtisků. 224 stran. Cena 450 Kč. ISBN 978-80868 08-57-4.
Kniha vyšla jako již dvanáctá v pořadí od známého autora Petra Dvořáka, který je v současné době jednoznačně nejproduktivnějším českým spisovatelem a popularizátorem vědy o počasí. Autor, který pracuje jako letecký meteorolog v odboru letecké meteorologie v ČHMÚ a je sportovním pilotem. v knize populárně naučným způsobem přibližuje vědu o počasí všem čtenářům, kteří se o počasí chtějí dozvědět co „nejvíc“. Jak sám uvádí, knížka může posloužit také jako zdroj informací o meteorologii a počasí pro ty, kteří s počasím přicházejí více či méně do styku: např. plavce na lodích, sportovní a rekreační piloty, zahrádkáře, lesníky, zemědělce, či silničáře. Zde je však na místě poznamenat, že významně větší pozornosti autor věnuje oblastem, které jsou mu bližší, tedy oblastem souvisejícím s letectvím, plachtařením a leteckou dopravou vůbec.
Tak je celkem 15 stran věnováno větru, přičemž je popisována jak příčina vzniku větru, tak i geostrofický a gradientový vítr, ageostrofická složka větru, termální vítr, výškový vítr, místní větry, denní chod větru, rozdíl větru při zemi a ve výšce, ale i proudění přes překážky a vznik turbulence. Na dalších 14 stránkách je podrobně rozebírána termická konvekce a její využití bezmotorovými letadly.
Naproti tomu srážkám je věnována podstatně menší pozornost. Zejména malá pozornost je věnována sněhovým srážkám a jevům, jako jsou sněhové jazyky, závěje, sněhové bouře, a také jevům, jako ledovka, náledí a námraza. To jsou vše jevy, které v zimním období výrazně ovlivňují náš život a nejde jen o sjízdnost komunikací nebo i uzavření přistávacích drah letadel v důsledku působení těchto jevů. Obdobné to je i s povodňovými jevy.
Na druhou stranu se čtenář dozví řadu informací o meteorologických stanicích a jejich vybavení, numerických předpovědních modelech, atmosféře Země, zvláště pak mezní vrstvě, tlaku vzduchu, synoptických mapách, všech druzích oblaků, tlakových nížích a výších, teplých, studených i okluzních frontách, bouřkách, tornádech, stručně i o klimatu ve světě, ale také o předpovídání počasí podle přírodních úkazů. Je zde také popsáno, jak pilot – plachtař pozná, zda nastane termika, a samozřejmě i podrobný popis vlivu počasí na leteckou dopravu.
Kniha vytištěná na křídovém papíru je rozdělena do dvou částí: první o 120 stranách je převážně textová (s menším počtem černobílých obrázků), a druhou tvoří bohatá barevná obrazová příloha s množstvím schémat jednotlivých atmosférických procesů. Ta upoutá na první pohled a už i jejím prohlédnutím a pročtením vysvětlujících textů získá čtenář řadu zajímavých poznatků z oblasti meteorologie a jejího vlivu na člověka, o meteorologických pozorováních a měřeních, stavbě atmosférických front, ale např. i o vlivu počasí na let letadla a jeho přistání.
Zcela nevhodný je název kapitoly „Letní bouřky“ (str. 80). Autor v této kapitole popisuje bouřky z tepla, nikoli obecně bouřky v letním období roku, tedy i bouřky frontální. Ty jsou popsány hlavně v kapitole „Studená fronta“, tedy nemají svou samostatnou kapitolu, zatímco třeba Tornádo nebo Dust devil zvláštní kapitoly mají.
Nevhodné je i používání pojmu „okludovaná fronta“. Autor sice v začátku kapitoly nazvané „okludovaná front“ (str. 108) píše okludovaná, či také okluzní fronta. … avšak tento termín neuvádí Meteorologický slovník výkladový a terminologický ani není používán; rozhodně by bylo vhodnější používat důsledně „okluzní fronta“.
Na první pohled nedostatkem pěkné barevné přílohy je malé rozlišení sloučené radarové informace na str. 172 nadepsané „Bouřková oblačnost na radaru ČHMÚ”, takže obrázek je neostrý. Kdyby navíc tato radarová informace byla doplněna výstupem ze systému detekce blesků (tak jak ji předpovědní služba využívá), bylo by také patrné, která oblačnost je skutečně bouřková a která patří přeháňkám. Stálo by také za to uvést k obrázku bouřkové supercely v příloze na str. 170 stručné vysvětlení, co to supercela je a v tabulce oblaků na straně 168 se držet Mezinárodního atlasu oblaků.
V textové části jsou některé menší nepřesnosti. Tak např. na str. 51 autor uvádí: „Třídenní předpovědi např. modelu ALADIN provozovaném v Českém hydrometeorologickém ústavu vycházejí velmi dobře.” Ve skutečnosti je model ALADIN počítán na 54 hodin dopředu.
Na str. 5 jsou podceněny nynější možnosti meteorologických předpovědí: „V současnosti jsme pořád ještě ve stadiu, kdy už zvládáme docela dobře krátkodobou předpověď počasí, ale střednědobá vychází jen někdy a dlouhodobou předpověď, při vší úctě ke kolegům, kteří se jí zabývají, bych zatím považoval za srovnatelnou s věštbami horoskopů”.
Na str. 12 se dočteme: „Ani námořních lodí není zase tolik, aby pokryly dostatečně hustě celý oceán, ale na druhou stranu počasí na moři není tak proměnlivé jako na souši, kde je značně ovlivněno tvarem terénu. Proto řidší měřící síť na oceánech přiměřeně postačuje ke zpracování přízemních meteorologických map“. Zde by bylo na místě uvést, že do zpracování map, ale zejména do numerických předpovědních modelů vstupují stále více družicová měření, která podstatnou měrou zpřesňují předpovědi těchto modelů i pro oblast souší.
Kniha je psána čtivě, srozumitelně, odráží se tu schopnost a zkušenost autora psát i pro neodborníky a je obohacením nabídky literatury o počasí pro veřejnost. Navíc je zaměřena na území České republiky, na rozdíl od překladů více či méně zdařilých zahraničních knih do češtiny. Škoda jen, že kniha patrně neměla lektora (není uveden), který by upozornil na některé drobnější chyby a nepřesnosti a poukázal na její určitou obsahovou nevyváženost ještě před jejím vydáním. Ačkoliv to z názvu knihy nevyplývá, významně větší pozornost je věnována vlivu počasí na leteckou dopravu a plachtění.
František Šopko, MZ 2009/5, ročník 62, str. 147 a 152