Fritsch se narodil v Praze 16. srpna 1812. Nebyl profesionálním meteorologem, ale právníkem. Na observatoř se dostal z důchodkového úřadu, kde byl konceptním úředníkem. Pro tehdejší poměry bylo charakteristické, že v tomto úřadě sloužil od roku 1837 do roku 1843 zdarma. Znalosti meteorologie získal soukromým studiem. Hluboký zájem o meteorologii ho přivedl do Klementina a k výzkumu klimatu Prahy a Čech. Sám prováděl meteorologická pozorování s přístroji, které si sestrojil. V Klementinu se osvědčil jako odborník, když zastupoval Kreila v době jeho měřicích a studijních cest v Čechách i v zahraničí. Poprvé ho zastupoval v roce 1844, když se Kreil připravoval k výzkumu meteorologických, magnetických a vůbec zeměpisných podmínek Rakouska, podruhé, když Kreil pobýval několik týdnů v Anglii, a po třetí během jeho cest po Čechách v letech 1843–1845 a v roce 1850, kdy byl současně mimo hvězdárnu i adjunkt Jelinek. Později byl Fritsch přidělen Kreilovi jako vědecký asistent na výzkumných cestách po zemích Rakouska. Stále však byl veden ve stavu důchodkového úřadu. Byl považován za zaměstnance na dovolené. Roku 1849 začal vznikat ve Vídni Centrální ústav pro meteorologii a zemský magnetismu. Jeho ředitelem se stal koncem října 1851 Kreil. Když po předčasném úmrtí Kreilově v roce 1862 byl povolán na jeho místo K. Jelínek z Pražské hvězdárny, stal se Fritsch místoředitelem ústavu, jehož oficiálním zaměstnancem byl od roku 1851.

Publikačně byl neobyčejně činný. Z meteorologických prací vyniká důkladná studie o podnebí Prahy , založená na pozorováních na c.k. univerzitní hvězdárně v letech 1771–1846 a vydaná v roce 1850. V jiném pojednání se pokusil zmapovat teplotní poměry v Čechách (1851). V práci vycházející z bohatého klimatologického materiálu (O teplotních poměrech a množství srážek v Čechách) z roku 1851 dospěl k 100leté a 28leté periodě teplotních změn. Hledal i závislosti mezi kosmickými tělesy (meteorologické roje) a stavem atmosféry a podobně jako Kreila ho zajímaly vlivy měsíce.

M. Pernter (1848–1908) neoprávněně nazývá Fritsche zakladatelem rakouské fenologie, protože v Čechách byla fenologie pěstována ovšem již dříve a publikována v pracích Strnadových a Davidových. Existovala i speciální odborná pojednání. Výsledky fenologických pozorování (ročenky z let 1841–1851) byly otištěny v publikacích Pražské hvězdárny, jiné práce vycházely zvláště ve spisech vědeckých společností. V roce 1786 publikoval slavný botanik Tadeáš Haenke (1761–1817) svá botanická pozorování z Rakovnického a Berounského kraje. V roce 1787 vyšla speciální fenologická práce „Blüthenkalender von 1786 für Zbinow“, jejímž autorem byl libochovický rodák ing. Jan Karásek (1754–1797). Zásluhou Fritschovou je, že fenologická a zoofenologická pozorování prováděl systematicky a přivedl je na vysokou odbornou úroveň. Je jistě velká škoda, že dosud nebyla tato pozorování zpracována a porovnána s novějšími. Snad by leccos prozradila o kolísání klimatu pražské oblasti.

Fritschovi je nutno přiznat, že jako první stanovil pro fenologická pozorování základní směrnice, které fáze a v jaké posloupnosti se mají sledovat, že tato pozorování musí být dlouholetá a že musí být prováděna souběžně s pozorováním meteorologickým. Sám pozoroval tisíce rostlin a zveřejnil více než 100 fenologických pojednání. Položil organizační základy k fenologickým pozorováním v celorakouském měřítku i k jejich zapojení do evropské sítě. Výsledky svých výzkumů shrnul až ve Vídni (1863) a jako první výzkumník hodnotil fenologické jevy ve vztahu k teplotním sumám.

V roce 1863 dal podnět k založení Rakouské meteorologické společnosti, která byla zřízena výnosem státního ministerstva z 22. června 1865.

Kreilova a Fritschova spolupráce byla blahodárná. „Čilý ruch pozorovací“, napsal Fr. Augustin, „a intenzívní činnost v oboru meteorologie trvaly v Čechách více nežli celé desetiletí od roku 1840 až 1852. Kdežto jinde se v tuto dobu meteorologická pozorování teprve zaváděla, těšila se v Čechách již velkému rozkvětu. Byl zde vynikající ústav meteorologický s rozsáhlými magnetickými, meteorologickými a fenologickými pozorováními. Počet stanic vydržovaných Společností vlastenecko-hospodářskou se valně rozmnožil, a roční zprávy o výsledcích pozorování na těchto stanicích uveřejňovány byly tehdáž mnohem obšírněji nežli předtím zároveň s úvahami o účinku panujících povětrných na stav polní úrody. Kreil mohl právem napsati, že Čechy po celé století byly zemí v meteorologii vynikající. V tuto pak dobu byly jednou z prvních.

V roce 1873 odešel do výslužby a pobýval v Salzburgu. I v penzi se stále zabýval oblíbenou fenologií a meteorologií a stále udržoval vědecké styky. Ještě dva týdny před svým skonem měřil na své stanici sněhovou pokrývku.

Zemřel v Salzburgu po krátké nemoci na zánět plic 26. prosince 1879 ve věku 67 let.