Adam Bittner
1777–1844
Adam Bittner (19. října 1777 – 3. září 1844) byl český matematik a astronom, profesor matematiky na pražské Polytechnice a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, děkan její filozofické fakulty a pátým ředitel pražské hvězdárny v Klementinu.
Adam Bittner pocházel ze Suchého Dolu u Kadaně, kde se roku 1777 narodil. Byl snad již od mládí slabého zdraví, a proto se věnoval duchovnímu stavu. Vystudoval jezuitské gymnázium v Chomutově, po té filozofii a matematiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, krátce tam studoval také práva. Po smrti Františka Antonína Hergeta v závěru roku 1800 byl jmenován adjunktem (u M. A. Davida) pražské hvězdárny v Klementinu a pozdějším pátým ředitelem Pražské hvězdárny (od roku 1837 do roku 1844). Bittner byl matematik a astronom. Po rozšíření a povýšení Pražské inženýrské školy na polytechniku roku 1806, za jejího prvního ředitele F. A. Gerstnera se stal pedagogem, který na škole již od roku 1802 působil jako suplent matematiky, později v několika jejích disciplínách. V nejstarší budově školy v Karlově ulici čp. 153/I také získal byt. V roce 1805 obhájil doktorskou disertaci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a začal i tam přednášet matematiku. Roku 1825 byl zvolen děkanem fakulty a v roce 1837 tam jmenován profesorem.
Nejrozsáhlejší jeho dílo je „Handbuch der Mathematik“ (Praha, 1814, 1815). Matematická pojednání publikoval v pojednáních Společnosti, astronomická v odborných zahraničních časopisech. Napsal dvě učebnice matematiky, věnoval se mimo jiné diferenciálnímu počtu. Svá astronomická pozorování komet publikoval v odborném časopise v Berlíně.
Roku 1816 byl přijat za řádného člena Královské české společnosti nauk; v letech 1819, 1826 a 1830 byl opakovaně zvolen jejím direktorem.
Kanovník Bittner, i když meteorologický poklad klementinské observatoře nerozmnožil, nepřipustil, aby se zmenšil. Publikoval meteorologická měření v Neu Schriften (Nová písma), časopise Společnosti vlastenecko-hospodářské v podobě ročních přehledů povětrnosti z Čech z let 1830, 1832–1839.
Bittner byl již řadu let před svým skonem churav, a proto ponechal tehdejšímu svému adjunktu Karlu Kreilovi organizování meteorologických a magnetických pozorování. S Kreilovým jménem jsou pak spojena první samopisná meteorologická pozorování na klementinské observatoři a samostatné vydávání ročenek meteorologického pozorování.
V historii české meteorologie Bittnerem končí období, v němž se meteorologie rozšířila z Prahy do celých Čech. Přitom meteorologie nevystupovala jako samostatná věda, ale zůstávala pod ochranou astronomie a opírala se o zemědělství. Tento stav ukončil až svým příchodem do Prahy Karel Kreil.
Jeho manželství s Dorotheou Voigtovou z Frýdlantu (1788–1863) bylo bezdětné.
Zemřel v roce 1844 v Litoměřicích, kam se uchýlil, aby hledal úlevu v nemoci.
15. listopadu 1987 v observatoři na Kleti objevil Antonín Mrkos planetku 6596, která byla nazvána jménem Bittner.