Ve skromných podmínkách si vybraní pracovníci ústavu připomněli 75. výročí založení ústavu, který pod názvem Státní ústav meteorologický vznikl na základě rozhodnutí ministerské rady dne 9. 12. 1919.
Na slavnostním semináři, který se uskutečnil dne 15. prosince 1994 v budově Řízení leteckého provozu v Praze-Ruzyni, si pozvaní účastníci připomněli i další dílčí jubilea: 40. výročí Hydrometeorologického ústavu (1954) a 25. výročí vzniku národního ústavu – dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Semináře, tematicky zaměřeného k historii i k současnému stavu a rozvoji ústavu, se zúčastnili i zástupci SHMÚ, Akademie věd ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK, Armády ČR, OMNIPOLu i firmy VAISALA. Chyběl, bohužel, zástupce Ministerstva životního prostředí ČR.
V úvodním referátu se ředitel ČHMÚ I. Obrusník soustředil především na prezentaci současného stavu a vymezení nejdůležitějších úkolů. Mezi priority zařadil nutnost nového přístrojového vybavení jak v profesionální staniční síti (automatizace), tak i síti dobrovolnické. Pokračuje se v dobudování radiolokačního zabezpečení (dokončování radaru Skalky na Moravě) i vybavení pracovišť výpočetní technikou (např. instalace telekomunikačního počítače NETSYS v závěru roku – viz článek K. Pešaty v tomto čísle). Dochází i ke kompletní výměně zařízení letištního meteorologického provozu na letišti v Praze-Ruzyni a postupně i na dalších letištích ČR. S budovaným systémem od firmy VAISALA (MIDAS 600) se účastníci seznámili přímo v objektu letecké meteorologické stanice v areálu letiště. Na úseku předpovídání počasí byl akcentován význam využití poznatků z modelování atmosféry.
V referátu zaměřeném na historii české meteorologie shrnul K. Krška důležité mezníky rozvoje, zejména budování staniční sítě (v r. 1919 – 56 stanic, v r. 1928 – 193 stanic), význam letectví pro posílení společenského a odborného významu ústavu („letectví se stalo motorem rozvoje meteorologie”), postupné přidružování dalších odborných činností (1954 hydrologie, 1967 čistota ovzduší), úroveň publikační činnosti v meziválečném období. Postupné budování poboček ústavu od 60. let až k současnému stavu umožnilo operativnější poskytování služeb na regionální úrovni. V závěru vzpomenul na všechny zaměstnance, kteří vytvořili v průběhu několika generací nezpochybnitelné hodnoty a zasloužili se o dobré jméno ústavu.
Informačně zajímavý a přínosný byl referát Z. Nováka o historii letecké meteorologické služby – upravenou verzi publikujeme v tomto čísle.
S meteorologickým zajištěním sportovního létání, zejména bezmotorového, seznámil J. Kopáček. Stručně charakterizoval vysokou úroveň těchto služeb v 60. letech. Zároveň s politováním konstatoval, že zpravodajství pro plachtaře zmizelo před několika lety z rozhlasu a v televizi lze čerpat pouze ze všeobecné relace o počasí.
Zástupce Armády ČR F. Sochor zdůraznil zejména význam dohody o spolupráci uzavřené v roce 1993 s ČHMÚ, která umožňuje vzájemné používání služeb i programového vybavení. Od roku 1995 bude na našem území fungovat šest vojenských letišť s nepřetržitým provozem: Praha-Kbely, Čáslav, Pardubice, Plzeň-Líně, Náměšť nad Oslavou a Přerov.
V pozdravných projevech vyslovil I. Zuzula přání nadále rozvíjet spolupráci po desítiletí vytvářenou jak na úseku odborném, tak i na úrovni osobních vztahů. J. Štekl (Ústav fyziky atmosféry AV ČR) zdůraznil význam tradic a čerpání z tradic a poukázal na důležitost dalších institucí zabývajících se meteorologií, mezi nimiž ÚFA AV sehrává výraznou roli.
Večer se pak pozvaní hosté zúčastnili ještě koktajlu, sponzorovaného firmou VAISALA, na kterém byla vzpomenuta i padesátiletá spolupráce mezi Světovou meteorologickou organizací a Mezinárodní organizací pro civilní letectví.
Je dobré, že v době, jež není oslavám příznivě nakloněna, nebylo výročí ústavu zcela opominuto. Je potěšitelné, že šlo o vzpomínku neokázalou, skromnou, pracovní. Zdá se nám však, že skromnost a anonymita byly až přílišné. 751etá existence ústavu mohla a měla být využita k posílení tradice, odborné příslušnosti, k pěstování stavovské hrdosti. Pozváním několika „pamětníků” a zástupců mladé generace by se náklady o moc nezvýšily.
Zdeněk Horký, MZ 1995/1, ročník 48, str. 8