V letošním roce uplynulo třicet let od založení observatoře Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Košeticích (OBK). Pracoviště bylo oficiálně uvedeno do provozu v červnu 1988 jako specializovaná stanice pro zabezpečení účasti tehdejšího Československa a později České republiky (ČR) v mezinárodních programech monitoringu kvality přírodního prostředí (především ovzduší) v regionálním měřítku pod názvem Experimentální pracoviště přírodního prostředí. Monitorovací aktivity ale probíhaly v provizorních lokalitách již od počátku osmdesátých let minulého století, kdy bylo o výstavbě observatoře rozhodnuto. Název Observatoř Košetice se začal oficiálně užívat po roce 1990. Od letošního roku je pak pro celou výzkumnou infrastrukturu (VI), vytvořenou během třiceti let včetně aktivit partnerských organizací, užíván název Národní atmosférická observatoř Košetice (NAOK). Hlavním cílem je po celou dobu existence observatoře detekování dlouhodobých trendů kvality ovzduší v regionálním měřítku České republiky, tedy v relativně čisté lokalitě bez přímého vlivu blízkých zdrojů znečištění.
Při příležitosti tohoto výročí se 27. června 2018, na den přesně 30 let po slavnostním zahájení provozu, uskutečnil na observatoři odborný seminář. Cílem nebylo pořádat okázalou mezinárodní akci, kterých se konalo v posledních letech na observatoři hned několik, ale pozvat pamětníky a dlouhodobé spolupracovníky, kteří nějak přispěli k rozvoji observatoře.
Po úvodním slově ředitele ČHMÚ M. Riedera a náměstka (tehdy, dnes již ředitele) úseku OČO (dnes KO) J. Macouna následoval úvodní vzpomínkový blok. Vedoucí observatoře M. Váňa ve svém referátě shrnul třicet let existence v historii observatoře.
V úvodu zmínil význam zakladatele observatoře B. Bohma, který letos v květnu ve věku 84 let zemřel. Zdůraznil, že třicet let je z pohledu monitoringu kvality ovzduší velmi dlouhá doba, během níž se změnilo prakticky vše od technik monitoringu a analytických procedur po tok, archivaci a zpracovaní dat. Vyzdvihl zásadní význam zapojení do mezinárodních programů a projektů pro rozvoj pracoviště. Výsledky na základě dlouhodobých homogenních řad měření jednoznačně potvrzují i správnost výběru lokality. Poté mohli účastníci zhlédnout dnes již historický krátký televizní film režiséra Viktora Polesného „stanice GEMS“ z roku 1986, který připomněl aktivity v zájmovém území v „prehistorii“ před založením observatoře. V podobném duchu pak pokračoval I. Holoubek, který je součástí dějin observatoře od samého počátku coby zástupce RECETOX a nyní Ústavu výzkumu globální změny (UVGZ) AV ČR. V příspěvku „Národní atmosférická observatoř Košetice v prostoru a čase“ na sérii historických fotografií ukázal některé zajímavé aspekty vývoje krajiny kolem observatoře. Cílem následujících dvou referátů bylo hodnocení dlouhodobých trendů na základě třicetileté homogenní řady měření. A. Holubová se soustředila na trendy v oblasti kvality ovzduší a J. Svobodová na hodnocení výsledků integrovaného monitoringu v malém lesním povodí. V závěru sekce M. Váňa zdůraznil význam zapojení celé NAOK v mezinárodní VI ACTRIS. První blok přednášek byl zakončen promítnutím videa o VI ACTRIS-CZ, které bylo dokončeno v loňském roce.
Druhá část byla věnována prezentaci partnerských organizací, zapojených ve VI ACTRIS-CZ na NAOK. Ředitelka výzkumného centra RECETOX (Masarykova Univerzita) J. Klánová zmínila dlouhodobou vzájemně výhodnou spolupráci RECETOX a ČHMU. Od samého počátku je na observatoři realizován vícesložkový monitoring perzistentních organických polutantů (POPs), jehož výsledkem je i z celosvětového pohledu unikátní řada měřeni. Zástupce Ústavu chemických procesů (UCHP) AV ČR V. Ždímal v podobném duchu hovořil o spolupráci v oblasti monitoringu a výzkumu atmosférických aerosolů a I. Holoubek popsal aktivity UVGZ v rámci NAOK. V závěrečné části pak vystoupili se svými příspěvky spolupracovníci observatoře z ČHMÚ. L. Černikovský se obecně zamyslel nad interpretací dat dlouhodobých časových řad a mezioborovými souvislostmi. J. Keder ukázal některé příklady možností zpracování gradientových měření na stožáru NAOK a H. Plachá hovořila o speciálních měřeních PAH a ultrajemných částic ve vztahu ke Státní síti imisního monitoringu. Ve večerních hodinách pak proběhla slavnostní recepce. Přestože počasí příliš nepřálo (v kontextu letošního extrémně teplého léta bylo velmi chladno s občasnými přeháňkami), akce proběhla v přátelské a uvolněné atmosféře.
Závěrem lze konstatovat, že observatoř plní své základní úkoly, tedy detekovat dlouhodobé trendy kvality ovzduší (a v širším měřítku i přírodní složky životního prostředí) a zabezpečit účast ČR v mezinárodních monitorovacích programech a projektech. Zajišťuje širokou škálu měření ve státních monitorovacích sítích, řízených ČHMÚ a zároveň nabízí infrastrukturu pro speciální měření výzkumných institucí. Hlavni devizou observatoře je excelentní lokalizace a homogenní datová řada nejen v oblasti kvality ovzduší a srážek, ale i meteorologie, radiace a dalších složek přírodního prostředí.
Výrazné zlepšení pro uživatele VI a provoz observatoře přinesla komplexní rekonstrukce objektu v letech 2015-2016. Kmenový kádr pracovníků observatoře by měl byt schopen kvalitně a dlouhodobě realizovat široké spektrum měření, provádět základní zpracovaní získaných výsledků a zajistit zastoupení v mezinárodních programech, v nichž reprezentuje ČR. Na druhé straně je zřejmé, že svou současnou pozici v mezinárodních výzkumných a monitorovacích strukturách si nemůžeme udržet jen vlastní silou pěti odborných pracovníků. Jako zásadní je proto do budoucna jednoznačně pokračování a rozšiřování spolupráce s akademickými a univerzitními pracovišti na základě oboustranné výhodnosti. V současné fázi se jeví jako perspektivní a mimořádně výhodné zakotvení NAOK v ACTRIS, významné evropské VI na poli výzkumu a monitoringu atmosféry. Svým konceptem dlouhodobě přispívá k soustavnému vylepšování měřicích technik, postupů a zajišťuje kontinuální kontrolu kvality měřených dat. Zabezpečení panevropské koordinace v dlouhodobém horizontu umožní optimalizované a racionální využití prostředků investovaných členskými státy. Účast NAOK v ACTRIS přinese garanci odborného rozvoje v kontextu prestižní panevropské VI a v neposlední řadě zajistí dlouhodobé financování výzkumných aktivit na NAOK a nebude nutno spoléhat na časově omezené projekty.
Milan Váňa, MZ 2018/6, roč. 71, str. 195-196