Meteorologové už před desetiletími uznávali potřebu úzké spolupráce mezi jednotlivými státy. Zároveň v 60. letech minulého století už byly zkušenosti s numerickými krátkodobými předpověďmi a klimatologickými simulacemi. Vznikala tu i snaha zabývat se problematikou numerických předpovědí počasí také ve střednědobém rozsahu, který byl definován od 3. do 10. dne dopředu. Vědecké a technické problémy, které se objevovaly, byly značné, jen několik států mělo s nimi dostatek zkušeností a bylo třeba je řešit na základě mezinárodní spolupráce. V říjnu 1967 rada ministrů Evropského společenství přijala usnesení realizovat program společného vědeckého a technického výzkumu, vedoucí k návrhu zřízení Evropského meteorologického výpočetního centra. Samotná konvence Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) o jeho zřízení a zaměření byla podepsána v říjnu 1973 patnácti evropskými zeměmi a vešla v platnost 1. listopadu 1975. Toto datum je také považováno za datum vzniku ECMWF. V letošním roce tak ECMWF oslavilo své 30. výročí.
Hlavními cíli ECMWF se staly vývoj dynamického modelu atmosféry pro přípravu střednědobých předpovědí počasí prostřednictvím numerických metod a příprava vstupních dat pro tento model, denní operativní výpočty střednědobé předpovědi na 10 dnů dopředu, které jsou určeny národním meteorologickým službám členských a přidružených zemí, vědecký a technický výzkum vedoucí ke zlepšování těchto předpovědí a vývoj v oblasti operativních měsíčních a sezonních předpovědí. Zvláštní pozornost se věnuje vývoji produktů ke zlepšení předpovědi nebezpečných meteorologických jevů.
ECMWF také provádí sběr a archivování potřebných meteorologických dat. Vytváří počítačové kapacity určené svým členským zemím pro jejich vlastní výzkum, prioritně na poli numerických předpovědí počasí. Dalšími důležitými cíli jsou pomoc v realizaci programů Světové meteorologické organizace, jakož i provádění školení pro odborníky meteorologických služeb členských a přidružených zemí na poli numerických předpovědí a umožnění přístupu k provedeným studiím a výzkumům.
Operativní střednědobé předpovědi tohoto centra jsou vydávány od roku 1979. Zpočátku jedna předpověď denně na 10 dní dopředu byla vydávána v pěti dnech v týdnu a byla počítána modelem s rozlišením 200 km. Ansámblové předpovědi se začaly počítat v roce 1992 a v roce 1998 i experimentální sezonní předpovědi.
V současnosti má ECMWF celkem 18 členských zemí a 8 přidružených (cooperation agreement) zemí. Dále spolupracuje s WMO, EUMETSAT, Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a několika dalšími mezinárodními organizacemi. České republika se stala přidruženým členem 1. srpna 2001. To umožnilo přístup ČHMÚ k široké škále kvalitních podkladů pro přípravu a tvorbu předpovědí, především střednědobých, včetně podkladů pro výstražnou službu. Novinkou pro meteorology byly zejména produkty tzv. systému ansámblové předpovědi, které mohou ukazovat na možné rozdílné scénáře vývoje povětrnostní situace a tedy i počasí a umožňují vytvářet pravděpodobnostní předpovědi.
Ke 30. výročí založení ECMWF byla vydána kniha Medium-Range Weather Prediction – the European Approach, kterou napsal jeho bývalý pracovník Austin Woods. Tato čtivá kniha popisuje zajímavý příběh vzniku ECMWF od prvních představ jeho vzniku v politicky složitém období v 60. letech v Evropě. Shrnuje politické, vědecké, technické a finanční diskuse, které vedly k jeho vzniku v Readingu, 60 km západně od Londýna. Kniha popisuje vývoj v jednotlivých činnostech centra od analýz a předpovědních modelů, využití družicových dat, přes vývoj v oblasti superpočítačů a telekomunikací, až po komerční záležitosti v meteorologii. Zároveň se snaží o nastínění dalšího vývoje vědy a technologie v nadcházejících letech.
František Sopko, MZ 2005/6, ročník 58, str. 183