Své pracovní úsilí neomezoval jen na řešení praktických vodo­hospodářských záměrů, ale věnoval se soustavně odborné a vědecké práci, která zůstává trvale dokumentována v jeho bohaté publikační činnosti.

S jeho jménem jsou nerozlučně spjata taková díla, jako první řešení vodohospodářského plánu a Hydrologické poměry ČSSR, za něž bylo Hydrometeorologickému ústavu propůj­čeno prezidentem republiky státní vyznamenání. Má velké zásluhy na rozvoji čs. inženýrské hydrologie a hydrografie, zejména na úseku hydrologie malých povodí, teplotního režimu řek a nádrží a metodologie návrhových hydrologických veličin. Pod jeho pečlivým vedením byly dobudovány sítě hydro­logických pozorovacích objektů v povodích Moravy a Odry, modernizována předpovědní a výstražná služba a dobudováno pracoviště pro potřeby průmyslově exponovaného Ostravska.

Zpracoval rozsáhlou řadu studií a odborných článků, které jsou zdrojem, z něhož čerpají mladší následovníci. V těchto pracích uvedl nejen nové metodické přístupy, ale také pro­kázal, jak ovládal empirický materiál a jak jej dovedl praktic­ky zužitkovat. Právem lze proto hovořit o ing. dr. Čermákovi jako o jednom ze spoluzakladatelů moderní éry čs. hydrologie a jako o jednom z nejlepších znalců hydrologických poměrů povodí Moravy a Odry.

Neméně významné bylo i pedagogické působení ing. dr. Čer­máka. Přednášel na lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské a lesnické, stavební fakultě VUT a přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně, kde se po mnoho let podílel na výchově mladé generace odborníků. V rámci HMÚ pomáhal zakládat a vedl podnikovou technickou školu pro středně tech­nické kádry, zaměřenou na výuku hydrologie a meteorologie. Živým odkazem této jeho činnosti jsou především mladší generace hydrologů a techniků v Hydrometeorologických ústavech obou republik, které bud přímo vychovával anebo na ně aktivně působil jak odborně, tak svým osobním pří­kladem k pili, poctivosti a ke svědomité práci.

Ing. dr. Čermák patřil k lidem, pro něž je tvořivá práce nejen prvořadým životním zájmem, ale i potřebou a radostí. Věnoval jí také převážnou část svého plodného života a zane­chal po sobě dílo, které významně přispělo k rozvoji hydro­logie, jak v našem ústavu, tak se stala trvalým přínosem pro čs. vodní hospodářství. Pro tyto jeho nesporné zásluhy a vzác­né lidské vlastnosti nelze na něho nikdy zapomenout.

Hana Daňková, MZ 1983/1, ročník 36, str. 29