Dne 12. října se konečně podařilo slavnostně otevřít novou meteorologickou radiolokační stanici (dále radar) na vrchu Praha v Brdech. Tím se podařilo dobudovat moderní síť meteorologických radarů v naší republice – nyní je tvořena radarem na Skalkách na Drahanské vysočině na Moravě a nově otevřeným radarem v Brdech. Jedná se o dopplerovský radarový systém DWSR-2500C s digitálním přijímačem, který byl vyroben americkou firmou EEC. Může nás těšit i fakt, že se jedná o nejmodernější radar této třídy ve světě zejména s ohledem na jeho vybavení digitálním přijímačem.
Krátká historie projektu výstavby nového radarového pracoviště
Radar byl otevřen slavnostním způsobem především proto, že se jedná o společné dílo dvou rezortů – životního prostředí a obrany. Radar bude tedy sloužit dvěma meteorologickým službám – civilní, reprezentované ČHMÚ, a vojenské, představované Povětrnostním ústředím (PÚ) Armády ČR. Nový radar nahradí zastaralý radar sovětské výroby MRL-5, provozovaný na pracovišti ČHMÚ v Praze-Libuši s postupným vylepšováním po mnoho let. V posledních letech se při jeho provozu projevovala jak zastaralost přístroje, tak i fakt, že lokalita na Libuši není pro provoz radarů ideální, neboť v určitém směru ve „výhledu” překáží právě hřeben Brd.
Výběr vhodné lokality a umístění radarů je pro jejich praktické použití velmi důležité. Nestačí proto pouze zakoupit nový radarový systém jako přístroj, aleje třeba vybudovat celé nové pracoviště, které musí v případě meteorologického radaru být na vhodném vrchu s dobrým „výhledem” do dalekého okolí s poloměrem 100 až 150 km. Rozhodnutí vybudovat jedno nové radarové pracoviště pro oblast Čech pro společné využívání jak ČHMÚ, tak i PÚ AČR bylo učiněno po setkání vedení obou služeb počátkem roku 1998.
Společný projekt umožnil nejen velké úspory při financování nákupu vlastního přístroje a výstavby věže (předpokládané náklady se blížily částce 100 mil. Kč), ale počítal i s využitím zkušeností odborníků z ČHMÚ s provozováním moderního dopplerovského radaru na Skalkách a se zabezpečením výstavby věže na vrchu Praha rezortem obrany. Počítá se i s vydatnou pomocí AČR při každodenním provozu pracoviště. Radar bude využíván velmi široce, jak pro každodenní rutinní meteorologickou službu, tak pro varovnou službu pro případ povodní a dalších nepříznivých meteorologických jevů. Radar má však klíčový význam pro vojenské i civilní letectvo, meteorologické zabezpečení údržby silnic a v neposlední řadě i pro zemědělství, stavebnictví a energetiku.
Realizace společného projektu obou rezortů byla zahájena v roce 1998, kdy ČHMÚ podle dohody a ve spolupráci s firmou Omnipol zajistil výběr a objednání vlastního radiolokačního systému. Instalace přístroje proběhla v závěru roku 1999 po ukončení výstavby věže Armádou ČR. Soutěž na dodání vlastního radarového systému vyhrála americká firma Enterprise Electronics Corporation (EEC) s dopplerovským radarovým systémem DWSR-2500C s digitálním přijímačem. Na druhé straně AČR především prostřednictvím Odboru pro mezirezortní vztahy letectva MO vybrala vrch Praha, připravila projekt výstavby věže (firma Techniserv) a konečně začala a během poloviny roku 1999 úspěšně ukončila hrubou výstavbu věže (Teplotechna). Celá výstavba si pochopitelně vyžádala i pomoc PÚ AČR a vojenských útvarů, do jejichž kompetence vrch Praha patří.
Nyní, s určitým časovým odstupem a po úspěšném spuštění radaru, se zdá celý postup společného projektu jednoduchý a logický, ale jak na začátku projektu, tak i v průběhu jeho realizace se vyskytla řada problémů (nejistoty ve finančním zabezpečení včasného nákupu radiolokátoru, problémy s dodržováním termínu výstavby, zabezpečení přenosů dat, a v neposlední řadě i s prověřením a zavedením nové technologie – digitálního přijímače). Všechny překážky se však podařilo překonat a dílo úspěšně a včas dokončit. Samotný radiolokátor běžel v dočasném režimu s analogovým přijímačem prakticky již od počátku roku 2000, kompletně se všemi funkcemi včetně digitálního přijímače od letošního července.
Průběh slavnostního otevření
Slavnostní otevření se uskutečnilo 12. října 2000 a na tento den meteorologové také „zajistili” i krásné podzimní počasí. K perfektní organizaci celého slavnostního aktu otevření a „křtu” přispěla i osobní účast obou ministrů – ministra obrany Vladimíra Vetchého a ministra životního prostředí Miloše Kužvarta. Otevření se dále zúčastnili hosté z vedení obou rezortů, spolupracujících organizací, parlamentu a sdělovacích prostředků a pochopitelně i pracovníci ČHMÚ a AČR, kteří se na výstavbě nového pracoviště podíleli.
Celý program otevření radarového pracoviště uváděl za rezort obrany ředitel odboru pro mezirezortní vztahy letectva MO plk. Antonín Mohelník společně s ředitelem ČHMÚ Ivanem Obrusníkem (za rezort životního prostředí). Úvodní projevy přednesli vrchní ředitel sekce obranného plánování MO genpor. Petr Voznica a náměstek ministra životního prostředí Lubomír Petružela. Potom dostali slovo prezident společnosti EEC Lany Collins, ředitel firmy Techniserv Jiří Hezina, ředitel Teplotechny Milan Pátek a konečně i předseda představenstva a generální ředitel Omnipolu Michal Hron, kteří krátce pohovořili o účasti svých firem na zdaru celého díla i o jeho významu pro zkvalitnění meteorologické služby ČR, ať již civilní nebo vojenské.
Vlastní slavnostní přestřižení pásky provedli společně ministr obrany V. Vetchý a náměstek ministra životního prostředí L. Petružela. Zlatým hřebem programu však byl „křest” provedený podobně jako při spouštění nových lodí na vodu, rozbitím láhve šampaňského o nový objekt radarové věže. Pracovníci odboru distančních měření (ODM) ČHMÚ připravili sofistikovaný systém pro slavnostní rozbití láhve, který se osvědčil již při křtu nové radarové věže Na Skalkách, a i teď vše proběhlo hladce a bez jakýchkoli zranění účastníků.
Odborné části programu, tj. exkurze na radarové pracoviště a zejména na novou věž, se ujal spolu s pracovníky odboru distančních měření vedených Petrem Havránkem náměstek ČHMÚ Marián Wolek. Vzhledem k omezené kapacitě výtahu na věž se exkurze konaly postupně tak, aby bylo uspokojeno co nejvíce zájemců. Během celého programu poskytli přítomní odborníci i zástupci vedení zúčastněných rezortů a pracovišť několik rozhovorů pro ČT, ČTK a další média.
Po přesunu na nedaleký lovecký zámeček Tři trubky proběhla druhá část odborného programu. Venku bylo možné seznámit se s mobilní meteorologickou stanicí PÚ AČR a uvnitř zámečku pak byly další expozice a ukázky práce obou hydrometeorologických služeb. K účastníkům se zde připojil i ministr životního prostředí M. Kužvart. Po slavnostním pří-pitku obou ministrů, ve kterých zdůraznili výhodnost a přínosy společného projektu radarového pracoviště, následovala malá recepce, kterou řada účastníků využila pro diskusi s oběma ministry a dalšími představiteli obou rezortů.
Závěrem je třeba zdůraznit, že nový radar s digitálním přijímačem bude obrovským přínosem pro práci meteorologů v ČR. Pokryje prakticky celé Čechy a spolu s druhým moderním radarem na Moravě téměř celou republiku. Doplňující radiolokační informace zejména v pohraničních oblastech budou získávány přes středoevropskou radarovou síť CERAD z radarů v sousedních zemích (Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo). Kromě zmíněného uplatnění pro letectvo přispěje nový radar významně ke zlepšení povodňové služby. Instalací a spuštěním radaru však práce nekončí. Především pro přesnější zjišťování srážek pro povodňovou službu bude třeba radar „kalibrovat” pomocí moderní sítě srážkoměrných a vodoměrných stanicí a umožnit tak „kvantitativní” vstupy srážek do hydrologických modelů pro povodí hlavních toků ČR.
Nový radar spolu s intenzivnějším využíváním numerických modelů počasí, nových satelitů i moderních automatických pozorovacích stanic umožní českým meteorologům jak z ČHMÚ, tak z Povětrnostního ústředí plnit všechny úkoly spojené s naším členstvím v NATO a zároveň se ve většině aplikací vyrovnat úrovni meteorologických služeb zemí EU při vstupu do nového století.
Nakonec bych rád poděkoval všem pracovníkům ČHMÚ, PÚ AČR a MO, kteří se o úspěšnou výstavbu nového společného radarového pracoviště zasloužili. Byla to často únavná práce plná obtíží, ale přinesla své ovoce – výsledek je nejen vidět v podobě nové dominanty Brd, ale především v podobě každodenních radarových informací šířených prakticky nepřetržitě prostřednictvím sítí k široké komunitě našich i zahraničních meteorologů.
Ivan Obrusník, MZ 2000/6, ročník 53, str. 187-189