Staré přísloví říká – člověče přičiň se, Pán Bůh ti pomůže. K výše zmíněným vlastnostem měl Martin ještě ve dvou důle­žitých věcech i to často velmi potřebné štěstí.

Procházíme letos tak zvaným „osmičkovým“ rokem. Někdy se zapomíná, že rok 1968 umožnil mnohým československým vědcům vycestovat často i s rodinami do zahraničí na pracov­ně studijní pobyty. Na prahu dospívání tak Martin strávil delší čas ve Spojených státech, což mu dalo důležitý základ znalosti angličtiny, který neprohospodařil, a v dnešní době je tato znalost neocenitelná, zvláště v oboru, jímž je meteorologie.

Druhou šťastnou okolností byl fakt, že nedlouho před ukon­čením jeho studia na univerzitě byl na observatoři v Libuši instalován nový systém pro příjem digitálních dat z amerických meteorologických družic vybavených tehdy špičkovými radiometry AVHRR, které měly do té doby nevídanou rozlišovací schopnost. Možnost práce s tímto systémem a daty byl Martin univerzitním studiem plně připraven využít.

Na takto malé ploše je velmi obtížné přehlédnout Martinovu práci a její výsledky v plné šíři. Není to na štěstí ani nutné v době, kdy stačí do webového vyhledávače zadat heslo „setvák“ a řádo­vě v sekundách získáme na Martinových webových stránkách náhled na jeho osobnost v úplné šíři. Navíc mohu odkázat na výše zdůrazněné vlastnosti jubilanta, a tedy máme jistotu správ­nosti i přesnosti informací takto získaných. V přehledu téměř sedmdesáti publikací vzniklých v pracovním vztahu k hydro­meteorologickému ústavu se nám rozsah jeho práce v oblasti využití družic v meteorologii ukáže v plné šíři, a není k ní vlast­ně co dodat. Zvláště se zaměřuje na využití družicových dat k monitorování a studiu konvektivních bouří. Tématu se věno­val i ve své dizertační práci, kterou obhájil a titul CSc. získal v roce 1994. Zde zdůrazňuji význam jeho výsledků při využití dat radiometrů v pásmu 3,7 pm pro bližší klasifikaci oblačnos­ti. Martin se aktivně podílel na zahraničních aktivitách ústavu nejen prezentacemi na mezinárodních konferencích, ale i podí­lem na jejich organizaci. Zvláště zdůrazňuji výroční konferen­ci 2004 organizace EUMETSAT v Praze v roce 2004, kdy byl za českou stranu hlavním spoluorganizátorem. Měl též aktiv­ní podíl na zajištění vstupu ČR do této organizace v roce 2010. Příležitostně přednáší na zahraničních vzdělávacích workshopech a kurzech pořádaných touto důležitou mezinárodní organi­zací. Podílí se též na výuce meteorologie externími přednáškami i prací v komisích pro obhajoby dizertačních prací, státní závě­rečné zkoušky i členstvím v Radě doktorského studijního oboru Meteorologie a klimatologie na MFF UK. Přirozeně ovšem spo­lupracuje i s řadou institucí a ústavů, zvláště zdůrazňuji ÚFA AV ČR. V neposlední řadě si laskaví čtenáři jsou jistě vědomi jeho členství v redakční radě tohoto periodika.

Co říci závěrem: v současnosti šedesátka ztratila onen mno­haletý punc jednotného roku odchodu mužů do důchodu. Všem šedesátníkům se tím vlastně otvírá volná cesta k dalším desít­kám let aktivního života a práce. Přeji k tomu Martinovi hod­ně zdraví a štěstí.

Petr Havránek, MZ 2018/04, roč. 71, str. 126