Ve dnech 3. až 15. června 2019 se v Ženevě uskutečnilo 18. zasedání kongresu Světové meteorologické organizace (WMO). Kongres WMO je hlavním rozhodovacím orgánem organizace, schází se periodicky 1x za čtyři roky.
Hlavním tématem 18. kongresu bylo projednání strategického plánu a schválení reformy struktury WMO tak, jak byla v průběhu 17. finančního období naplánována Výkonným výborem (Executive Council, dále EC).
Strategický plán pro období 2020-2024 definuje vizi organizace: V roce 2030 vidíme svět, v němž jsou všechny národy, zejména ty nejvíce zranitelné, odolnější vůči socioekonomickým dopadům extrémních meteorologických, hydrologických, klimatických a dalších environmentálních jevů a podporují svůj udržitelný rozvoj prostřednictvím nejlepších možných služeb na zemi, na moři a ve vzduchu.
Pro dosažení vize dále plán uvádí tři průřezové priority:
- zlepšovat připravenost a snižovat ztráty na životech a majetku v důsledku hydrometeorologických extrémů;
- podporovat klimaticky vhodná rozhodnutí pro vybudování odolnosti a adaptaci vůči klimatickým rizikům; a
- zlepšovat socioekonomické hodnoty služeb v meteorologii, klimatologii, hydrologii a v příbuzných environmentálních oblastech.
Strategický plán rovněž stanovuje pět dlouhodobých strategických cílů:
- lépe sloužit potřebám společnosti (poskytování autoritativních, přístupných, na uživatele orientovaných a pro daný účel vhodných informací a služeb);
- zlepšit pozorování a předpovědi zemského systému (posílení technické základny pro budoucnost)
- zlepšit cílený výzkum (využít vedoucího postavení pro zlepšení porozumění zemskému systému s cílem zdokonalit služby)
- snížit rozdíl v kapacitách služeb v oblasti meteorologie, hydrologie, klimatologie a v příbuzných oborech (zlepšit schopnosti poskytování služeb rozvojových zemí pro zajištění základních potřebných informací a služeb);
- strategické uspořádání struktury WMO a jejích programů pro efektivní rozhodování a implementaci výstupů vládami, ekonomickým sektorem a obyvateli.
Předmětem reforem je pro 18. finanční období vznik pouze 2 technických komisí jako konstitučních těles v rámci struktury WMO, a to namísto původních 8 technických komisí. Nově tedy budou technické aktivity WMO realizovány prostřednictvím vzniklé:
- Komise pro pozorování, infrastrukturu a informační systémy (Commission for Observation, Infrastructure and Information Systems) zkráceně označované jako Infrastructure Commission a
- Komise pro služby a aplikace v oblasti počasí, klimatu, vody a dalších oblastech životního prostředí (Commission for Weather, Climate, Water and Related Environmental Services and Applications) označované jako Services Commission.
Dále pro koordinaci výzkumných aktivit v působnosti WMO je nově zřízena Rada pro výzkum (Research Board) a Vědecký poradní orgán (Scientific Advisory Panel) a také Společná rada pro spolupráci WMO a Mezivládní oceánografické komise UNESCO (Intergovernmental Oceanographic Commission, IOC). Koordinace nově vzniklých těles bude probíhat prostřednictvím dvou pracovních orgánů EC (Policy Advisory Committee a Technical Coordination Committee). V průběhu nadcházejícího 18. finančního období se také předpokládá provedení adekvátní reformy struktury sekretariátu WMO.
Období následujících měsíců a let tedy bude pravděpodobně pro vnějšího pozorovatele poněkud nepřehledné a současně hektické, neboť bude věnováno práci na převodu aktivit ze staré na novou strukturu, aby nebyly dotčeny produkční aktivity, programy a projekty zajišťované WMO.
Z důvodu nutnosti zachování koordinace mezi hydrologickými aktivitami v rámci nově vzniklých komisí (dosud byla koordinace hydrologických aktivit ve WMO zajišťována technickou Komisí pro hydrologii) a pro zajištění větší integrace hydrologie do řídících činností organizace Kongres rozhodl o zřízení Hydrologického shromáždění (Hydrological Assembly), které se stane stálou součástí Kongresu a bude zajišťovat strategické směřování WMO v oblasti hydrologie. Současně byl zřízen Hydrologický koordinační panel (Hydrological Coordination Panel), jehož funkcí bude zajišťovat koordinaci hydrologických aktivit v období mezi konáním Kongresu, resp. Hydrological Assembly. Předsedou Hydrologického shromáždění a Hydrologického koordinačního panelu pro následující období byl jmenován zástupce České republiky a ČHMÚ Jan Daňhelka.
Hlavním úkolem Hydrologického koordinačního panelu bude nejen přispět ke zvládnutí přechodové fáze na novou strukturu v případě hydrologických aktivit, ale i vypracování akčního plánu pro definici a realizaci vize organizace v oblasti hydrologie směřující k naplnění dlouhodobých ambicí: (1) nikdo není překvapen povodní, (2) každý je připraven na sucho, (3) hydrologická, klimatologická a meteorologická data podporují agendu bezpečnosti zajištění potravy, (4) kvalitní data podporují výzkum, (5) věda poskytuje solidní základy pro operativní hydrologii, (6) máme celkovou znalost světových vodních zdrojů, (7) udržitelný rozvoj je podporován hydrologickými informacemi, (8) známe kvalitu vod.
Obdobně byly zřízeny i koordinační panely pro oblast klimatologie a pro oblast polárních a vysokohorských oblastí.
Z technických výstupů Kongresu stojí bezesporu za zmínku aktivity v oblasti výstražných systémů. Jedná se zejména o nově budovaný systém GMAS (Global Multi-hazard Early Warning System), který bude jakousi obdobou Evropského Meteoalarmu, ale jeho ambicí je zvýšit viditelnost Národních meteorologických a hydrologických služeb jako autoritativního zdroje výstrah, zlepšit přístupnost výstražných produktů na globální úrovni, zlepšit kvalitu méně rozvinutých služeb v oblasti výstražných systémů a poskytnout podklady pro humanitární aktivity v rámci OSN. Novou aktivitou je vytvoření katalogizačního systému extrémních událostí včetně jejich klasifikace s cílem přispět k lepšímu poznání rizika hydrometeorologických jevů prostřednictvím lepšího přiřazení dopadů jednotlivým událostem v nadnárodním měřítku. V případě obou aktivit se jedná o příspěvek meteorologické a hydrologické komunity WMO k naplňování globálních cílů Sendajského rámce pro snižování rizika katastrof.
V oblasti klimatologie stojí za zmínku schválení manuálu pro High Quality Global Data Management Framework for Climate a prezentace aktuálního seznamu tzv. stoletých stanic, jimiž WMO od roku 2016 oceňuje stanice s dlouhodobým pozorováním. Za Českou republiku jsou dosud v seznamu uvedeny dvě stanice – Praha-Klementinum (měření od 1775) a Opava (od 1887).
Kongres zvolil nové vedení organizace pro následující 18. finanční období. Na pozici generálního tajemníka WMO (Secretary-General) kandidoval pouze stávající generální tajemník profesor Petteri Taalas (Finsko), který tak byl znovu jmenován i pro následující funkční období.
Na pozici prezidenta WMO kandidovali ředitel německé národní meteorologické služby profesor Gerhard Adrian a ředitel národní meteorologické služby Spojených států amerických doktor Louis Uccellini. Tajnou volbou byl prezidentem WMO výraznou většinou hlasů zvolen Gerhard Adrian (98:44).
Funkci prvního viceprezidenta bude zastávat Andrea Celeste Saulo z Argentiny, druhým viceprezidentem bude Albert Asinto Eleuterio Martis ze Curaçao a Saint Martin a třetí viceprezidentkou pak Agnes Kijazi (Tanzanie).
Ve výkonné radě (WMO Executive Council), která má celkem 36 křesel, z toho 9 křesel pro Regionální asociaci VI (Evropa), bude region, jehož jsme členem, zastupovat: Peter Binder (Švýcarsko), Silvio Cau (Itálie), Volkan Mutlu Coskun (Turecko), Penny Endersby (Spojené království), Jean-Marc Lacave (Francie), Miguel Angel Lopez Gonzalez (Španělsko), Maxim Jakovenko (Rusko) a členy jsou rovněž Gerhard Adrian (Německo) a Michael Staudinger (Rakousko) jako prezident WMO, resp. jako prezident Regionální asociace VI.
Prezidentem technické Komise pro pozorování, infrastrukturu a informační systémy bude dosavadní prezident Komise pro základní systémy Michel Jean z Kanady, prezidentem Komise pro služby a aplikace v oblasti počasí, klimatu, vody a dalších oblastech životního prostředí bude dosavadní prezident komise pro leteckou meteorologii Ian Lisk z Velké Británie.
Kongres rovněž rozhodl o konání mimořádného Kongresu v roce 2021, jehož zaměření bude: (a) vyhodnocení a další směřování reformy, (b) posílení významu operativní hydrologie v odpovědi na globální výzvy v oblasti vody a (c) určit a udržet relevantní rámec technických regulací organizace.
Jan Daňhelka, Meteorologické zprávy, roč. 72, 2019/4