{"id":9547,"date":"2024-12-25T23:05:28","date_gmt":"2024-12-25T22:05:28","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=9547"},"modified":"2024-12-25T23:07:22","modified_gmt":"2024-12-25T22:07:22","slug":"cesti-meteorologove-v-antifasistickem-odboji","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/cesti-meteorologove-v-antifasistickem-odboji\/","title":{"rendered":"\u010cE\u0160T\u00cd METEOROLOGOV\u00c9 V ANTIFA\u0160ISTICK\u00c9M ODBOJI"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"9547\" class=\"elementor elementor-9547\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-0852927 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"0852927\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-d9e3e4e\" data-id=\"d9e3e4e\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-e4726ed elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"e4726ed\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>I. \u00daVOD<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">50. v\u00fdro\u010d\u00ed skon\u010den\u00ed II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159im\u011blo nejen v\u00edt\u011bz\u00adn\u00e9 mocnosti, ale i v\u011bt\u0161inu pora\u017een\u00fdch st\u00e1t\u016f k oslav\u00e1m. Vlastn\u00edho zamy\u0161len\u00ed bylo v\u0161ak pom\u00e1lu, alespo\u0148 tak se n\u00e1m to jevilo z na\u0161ich m\u00e9di\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ka\u017ed\u00e1 v\u00e1lka, zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u0161ak tato posledn\u00ed, p\u0159inesla jak mili\u00adony ob\u011bt\u00ed a nep\u0159edstaviteln\u00e9 utrpen\u00ed, tak i bou\u0159liv\u00fd rozvoj v\u011bdy a technologi\u00ed, a to ve prosp\u011bch v\u00edt\u011bzstv\u00ed jedn\u00e9 \u010di druh\u00e9 strany. Jinak tomu nebylo ani v oblasti meteorologie. Uve\u010fme alespo\u0148 masov\u00fd rozvoj a uplatn\u011bn\u00ed aerologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed s pokusy o objektivizaci p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b pro letec\u00adk\u00e9 \u00fa\u010dely, vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed radaru apod. Na tomto rozvoji se v\u0161ak nepod\u00edlely okupovan\u00e9 zem\u011b se zav\u0159en\u00fdmi vysok\u00fdmi \u0161kolami, umu\u010den\u00fdmi \u010di zav\u0159en\u00fdmi vysoko\u0161kolsk\u00fdmi u\u010diteli, jako\u017e i \u017eivo\u0159\u00edc\u00edmi meteorologick\u00fdmi slu\u017ebami pod dozorem oku\u00adpant\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pri vzpom\u00ednce na aktivn\u00ed bojovn\u00edky proti nacizmu z \u0159ad zam\u011bstnanc\u016f St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu meteorologick\u00e9ho (S\u00daM) a vysok\u00fdch \u0161kol se pochopiteln\u011b nevyhneme vzpom\u00ednce na meteorology vystudovav\u0161\u00ed N\u011bmeckou univerzitu v Praze pod veden\u00edm profesora Spitalera, kte\u0159\u00ed, aby chr\u00e1nili sebe a sv\u00e9 rodiny, ode\u0161li z \u010ceskoslovenska p\u0159ed nacisty do zahrani\u010d\u00ed, kde se v\u00fdte\u010dn\u011b uplatnili.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>II. DOM\u00c1C\u00cd ODBOJ<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kdo byli protagonist\u00e9 aktivn\u00edho odporu proti nacizmu z \u0159ad pracovn\u00edk\u016f S\u00daM? P\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed jsme vych\u00e1zeli z pam\u011bt\u00adn\u00edch desek um\u00edst\u011bn\u00fdch v \u010cHM\u00da a na leti\u0161ti Praha-Ruzyn\u011b. Archiv zam\u011bstnanc\u016f z prvn\u00ed republiky neexistuje a nav\u00edc zam\u011bstnanci byli rozpt\u00fdleni eviden\u010dn\u011b v n\u011bkolika minister\u00adstvech: \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty, dopravy, zem\u011bd\u011blstv\u00ed a ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed. V letech 1939-1940 do\u0161lo k reorganizaci S\u00daM a jeho pod\u0159\u00edzen\u00ed jedin\u00e9mu ministerstvu, a to minister\u00adstvu ve\u0159ejn\u00fdch prac\u00ed. Prvn\u00edm ministersk\u00fdm radou byl jmeno\u00adv\u00e1n ing. Ladislav Syrov\u00e1tka, kter\u00fd byl v souvislosti s heydrichi\u00e1dou popraven v Dr\u00e1\u017e\u010fanech 31. kv\u011btna 1943.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dr. Vladim\u00edr Miklenda, dr. Franti\u0161ek Ondr\u016fj, Jan B\u00edna a Karel Kohout byli zam\u011bstnanci S\u00daM, pracovali v r\u016fzn\u00fdch odpov\u011bdn\u00fdch funkc\u00edch, byli placeni r\u016fzn\u00fdmi ministerstvy, ale m\u011bli spole\u010dn\u00fd c\u00edl, spole\u010dnou my\u0161lenku, my\u0161lenku boje proti okupant\u016fm, boje za osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska. Spole\u010dn\u00fdm osudem, krom\u011b pana Ondr\u00faje, jim byla organizace Obrana n\u00e1roda, zpravodajsk\u00e1 skupina \u0159\u00edzen\u00e1 podplukovn\u00edkem \u0160. Adlerem.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u00dast\u0159edn\u00ed velen\u00ed Obrany n\u00e1rody (ON) bylo organizov\u00e1no okam\u017eit\u011b po vzniku Protektor\u00e1tu. Na ja\u0159e t\u00e9ho\u017e roku byla ustanovena speci\u00e1ln\u00ed skupina organizuj\u00edc\u00ed pro pot\u0159eby ON telefonn\u00ed a telegrafn\u00ed slu\u017eby. Od kv\u011btna bylo udr\u017eov\u00e1no spo\u00adjen\u00ed mezi Prahou a Brnem. Probl\u00e9mem bylo nav\u00e1z\u00e1n\u00ed spojen\u00ed s cizinou. Vys\u00edla\u010dky byly slab\u00e9. ON se obr\u00e1tilo na ing. Schaferinga z Radiotelegrafick\u00e9ho \u00fa\u0159adu. Na p\u0159elomu \u010der-<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">v\u011bnce a srpna bylo nav\u00e1z\u00e1no spojen\u00ed s Var\u0161avou. Bohu\u017eel, po p\u00e1du Var\u0161avy musel b\u00fdt p\u0159enesen op\u011brn\u00fd bod do Bukure\u0161ti. Nad\u00e1le v\u0161ak chyb\u011bl p\u0159\u00edm\u00fd kontakt s Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Lond\u00fdnem.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Vladim\u00edr Miklenda, spolupracuj\u00edc\u00ed s Adlerovou skupinou od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku, nav\u0161t\u00edvil sv\u00e9ho leti\u0161tn\u00edho p\u0159\u00edtele dr. Rau\u0161e a informoval se u n\u011bho o typech nejvhodn\u011bj\u0161\u00edch vlnov\u00fdch d\u00e9lek pro z\u0159\u00edzen\u00ed stanice a z\u00e1rove\u0148 diskutoval probl\u00e9m vyp\u00e1tr\u00e1n\u00ed sta\u00adnice nacisty. Raus jednak opravil vys\u00edla\u010dku a nav\u00edc sestavil vzo\u00adrovou vys\u00edlac\u00ed a p\u0159ij\u00edmac\u00ed stanici v\u010detn\u011b fotodokumentace umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed stavbu analogick\u00fdch vys\u00edla\u010dek. V \u0159\u00edjnu bylo zah\u00e1\u00adjeno spojen\u00ed s Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Lond\u00fdnem. V noci na dlouh\u00fdch vln\u00e1ch a ve dne na kr\u00e1tk\u00fdch vlnov\u00fdch d\u00e9lk\u00e1ch 36 a 40 m [1].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">ON d\u00e1le po\u017eadovala propojen\u00ed \u00fast\u0159edn\u00edch velen\u00ed s kraj\u00adsk\u00fdmi velitelstv\u00edmi. V \u010dervenci byly hotovy t\u0159i vys\u00edla\u010dky, kte\u00adr\u00e9 Miklenda ukryl v Pet\u0159\u00ednsk\u00e9 ulici. Pozd\u011bji byly s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma p\u0159evezeny do krajsk\u00fdch velitelstv\u00ed ON v \u010cesk\u00fdch Bu\u00add\u011bjovic\u00edch, Mlad\u00e9 Boleslavi, Plzni, Lounech a Pardubic\u00edch. Dal\u0161\u00edm c\u00edlem bylo zajistit zemsk\u00e9 velitelstv\u00ed Morava v\u010detn\u011b spojen\u00ed s krajsk\u00fdmi velitelstv\u00edmi v Olomouci a Ostrav\u011b. O\u017eivov\u00e1n\u00ed cel\u00e9ho syst\u00e9mu spojen\u00ed bylo sv\u011b\u0159eno telegrafistovi S\u00daM Janu B\u00ednovi. Pravideln\u00e9 spojen\u00ed bylo nav\u00e1z\u00e1no za\u010d\u00e1t\u00adkem \u0159\u00edjna, a to pomoc\u00ed desetilampov\u00e9 vys\u00edla\u010dky HRO, kterou B\u00edna p\u0159ev\u00e1\u017eel z m\u00edsta na m\u00edsto po Praze a profesion\u00e1ln\u00edch meteorologick\u00fdch stanic\u00edch.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Skupina Miklenda, B\u00edna a Rohn se pokou\u0161ela i o odpo\u00adslech n\u011bmeck\u00e9 telefonn\u00ed linky vedouc\u00ed na\u0161\u00edm \u00fazem\u00edm. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1jem byl soust\u0159ed\u011bn na linky Praha-Brno a telefon\u00adn\u00ed kabel Berl\u00edn-V\u00edde\u0148. Adler tuto aktivitu z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f zru\u0161il.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00ed \u010dinnost\u00ed Miklendy a Kohouta byla v\u00fdroba a distri\u00adbuce ileg\u00e1ln\u00edho tisku. V z\u00e1\u0159\u00ed 1939 se objevil nov\u00fd \u010dasopis \u201eR\u010cS&#8221;. Miklenda \u010dasopis tiskl, se\u0161\u00edval a distribuoval spole\u010d\u00adn\u011b s Kohoutem. T\u00fddn\u011b rozv\u00e1\u017eeli do severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech a po Praze po tis\u00edci kusech \u010dasopisu. \u010casopis m\u011bl mimo\u0159\u00e1d\u00adnou \u00farove\u0148, o kterou se starali mimo jin\u00e9 sv\u00fdmi \u00favodn\u00edky J. Kopta a L Olbracht. S\u00e1m Miklenda dod\u00e1val p\u0159eklady zahra\u00adni\u010dn\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f z oblasti ekonomiky \u0158\u00ed\u0161e. Ideov\u011b byl \u010dasopis \u201eR\u010cS&#8221; shodn\u00fd s \u010dasopisem \u201eV boj&#8221; odbojov\u00e9 organizace Peti\u010dn\u00ed v\u00fdbor V\u011brni z\u016fstaneme. Oba \u010dasopisy shodn\u011b uv\u011bdo\u00admovaly \u010desk\u00e9 obyvatelstvo o nutnosti nesmi\u0159iteln\u00e9ho postoje v\u016f\u010di okupant\u016fm.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ileg\u00e1ln\u00ed skupiny se prol\u00ednaly, jejich \u010dlenov\u00e9 udr\u017eovali spont\u00e1nn\u00ed kontakty, \u010dasto jednali \u017eiveln\u011b a hlavn\u011b v\u011bt\u0161ina z nich podce\u0148ovala protivn\u00edka. To se t\u00fdkalo hlavn\u011b \u010dlen\u016f \u010dasopisu \u201eV boj&#8221; (co\u017e je dokumentov\u00e1no v procesn\u00edm spise lidov\u00e9ho soudu v Berl\u00edn\u011b, na kter\u00fd se budeme v dal\u0161\u00edch odstavc\u00edch odvol\u00e1vat).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Gestapo za\u010dalo zat\u00fdkat v \u0159ad\u00e1ch vydavatelsk\u00e9 a distribu\u010d\u00adn\u00ed s\u00edt\u011b \u201eV boj&#8221; a odtud vedla stopa k \u010dasopisu \u201eR\u010cS&#8221;, dr. Miklendovi a dal\u0161\u00edm. Pro ilustraci uve\u010fme vzpom\u00ednku dr. \u0160. Petrovi\u010de (15], kter\u00fd n\u00e1m napsal ze vzpom\u00ednek dr. Veseck\u00e9ho, \u201e\u017de o p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v do Lond\u00fdna telegrafistou Binou v\u011bd\u011bli prakticky v\u0161ichni zam\u011bstnanci S\u00daM.&#8221; Dr. Koubek si zase vzpomn\u011bl na slova pana Jak\u0161e \u201ena intensivn\u00ed, mnohdy a\u017e sm\u011b\u0161nou slu\u017eebn\u00ed horlivost Miklendy a B\u00edny zam\u011b\u0159enou na \u00fadr\u017ebu, opravu a lad\u011bni radiotelegrafick\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f, kter\u00e9 p\u0159ev\u00e1\u017eeli po cel\u00e9 Praze, v\u010detn\u011b stanic&#8221;. Jakou \u00falohu sehr\u00e1l p\u0159i odhalen\u00ed zam\u011bstnanc\u016f S\u00daM dosazen\u00fd \u0159editel dr. May, nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dr. Miklendu p\u0159ekvapilo gestapo v jeho kancel\u00e1\u0159i na MVP s pistol\u00ed a n\u00e1boji v kab\u00e1t\u011b. Byl prvn\u00edm zat\u010den\u00fdm Adlerovy skupiny. V polovin\u011b prosince byla v\u011bt\u0161ina \u010dlen\u016f zat\u010de\u00adna. V kur\u00fdrn\u00ed zpr\u00e1v\u011b do Lond\u00fdna ze dne 26. prosince 1939 sd\u011blovaly zbytky spojovac\u00ed slu\u017eby ON \u201eNa\u0161e radiospojenije p\u0159eru\u0161eno, dva telegrafist\u00e9 zat\u010deni, sna\u017e\u00edme se, aby bylo spo\u00adjen\u00ed co nejd\u0159\u00edve obnoveno&#8221;. Nav\u00e1zat spojen\u00ed s Lond\u00fdnem se poda\u0159ilo a\u017e v dubnu 1940 (Hlas revoluce 19. 12. 1981).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Miklenda byl zat\u010den 30. 11., Adler 7. 12., Rohn 12. 12. a B\u00edna s dal\u0161\u00edmi spolupracovn\u00edky 15. 12. 1939. Do vy\u0161et\u0159o\u00advac\u00ed vazby ve vy\u0161et\u0159ovac\u00edm v\u011bzen\u00ed Berl\u00edn-Moabit byli p\u0159eve\u00adzeni v\u0161ichni spole\u010dn\u011b. P\u0159el\u00ed\u010den\u00ed prob\u00edhalo od 2. 12. 1941 p\u0159ed lidov\u00fdm soudem v Berl\u00edn\u011b. Z ob\u017ealovac\u00edho spisu je zjevn\u00e1 ob\u017ealoba ve dvou bodech:<\/span><\/p><ol><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Adler, Miklenda, B\u00edna, Rohn, Raus a dal\u0161\u00ed p\u0159ipravovali n\u00e1sil\u00edm nebo hrozbou n\u00e1sil\u00ed velezr\u00e1dn\u00e9 odtr\u017een\u00ed Protektor\u00e1tu od \u0158\u00ed\u0161e&#8230;<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Miklenda a\u017e do zat\u010den\u00ed \u00famysln\u011b nevyhov\u011bl podle par. 2. odst. 3 na\u0159\u00edzen\u00ed o dr\u017een\u00ed zbran\u00ed &#8211; jedna pistole a st\u0159elivo. P\u0159i zat\u00fdk\u00e1n\u00ed m\u011bl u sebe nabitou pistoli a 25 rezervn\u00edch n\u00e1boj\u016f.<\/span><\/li><\/ol><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Lidov\u00fd soud vynesl rozsudky smrti pro pplk. \u0160. Adlera. dr. V. Miklendu a mjr. Kade\u0159\u00e1vka. Ostatn\u00ed ob\u017ealovan\u00ed byli odsou\u00adzeni k t\u011b\u017ek\u00fdm dlouholet\u00fdm \u017eal\u00e1\u0159\u016fm. Tresty smrti byly vyko\u00adn\u00e1ny 7. 8. 1942 v Platzensee. Telegrafista Jan B\u00edna byl umu\u00ad\u010den na M\u00edrov\u011b 24. 10. 1944 a Karel Kohout v Bergen-Belsenu 23. 12. 1944.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Vladim\u00edr Miklenda se narodil 11. 11. 1904 v Moravsk\u00e9m P\u00edsku jako syn \u017eelezni\u010dn\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka. Otec se jmenoval Ign\u00e1c, matka Antonie rozen\u00e1 B\u011bhavkov\u00e1. Po absolvov\u00e1n\u00ed gymn\u00e1zia vystudoval P\u0159\u00edrodov\u011bdeckou fakultu UK a stal se asistentem profesora Posejpala.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V r\u00e1mci reo.ganizace leteck\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eby vypsa\u00adlo v roce 1931 MVP t\u0159i m\u00edsta pro leteck\u00e9 meteorology. V \u00fano\u00adru 1932 byl dr. Miklenda spolu s dr. Dvorn\u00fdm a dr. E. Jarkovsk\u00fdm ustanoveni leteck\u00fdmi meteorology a p\u0159id\u011bleni na st\u00e1tn\u00ed leti\u0161t\u011b Praha s titulem \u201ekoncipista leteck\u00e9 slu\u017eby v obo\u00adru v\u011bdeck\u00e9 slu\u017eby&#8221;. V kurzu uspo\u0159\u00e1dan\u00e9m S\u00daM. ale place\u00adn\u00e9m MVP, jim bylo poskytnuto odborn\u00e9 \u0161kolen\u00ed v leteck\u00e9 meteorologii. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m vykon\u00e1n\u00ed zkou\u0161ek byli Miklenda a Dvorn\u00fd definitivn\u011b p\u0159id\u011bleni na leti\u0161t\u011b Praha a Jarkovsk\u00fd na leti\u0161t\u011b Bratislava. Miklenda a Jarkovsk\u00fd se krom\u011b toho \u0161koli\u00adli v \u00dast\u0159edn\u00ed pilotn\u00ed \u0161kole. Miklenda prod\u011blal jak teoretick\u00fd, tak praktick\u00fd v\u00fdcvik a z\u00edskal pilotn\u00ed diplom. Pro \u00faplnost dodejme ze vzpom\u00ednek E. Jarkovsk\u00e9ho, \u017ee on dokon\u010dil v\u00fd\u00adcvik v aeroklubu Bratislava 18. 12. 1934 byl zaps\u00e1n do rejst\u00ad\u0159\u00edku pilot\u016f [5].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Leteck\u00e1 meteorologick\u00e1 slu\u017eba v dob\u011b 1. republiky vy\u017ea\u00addovala propagaci. \u0160ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost, ale p\u0159edev\u0161\u00edm letce, bylo t\u0159eba sezn\u00e1mit se z\u00e1sadami a prost\u0159edky meteorologick\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed letectva. Miklenda tak u\u010dinil v \u010dasopise Letectv\u00ed v roce 1935 ve dvou \u010dl\u00e1nc\u00edch: Organizace na\u0161\u00ed civiln\u00ed pov\u011btr\u00adnostn\u00ed slu\u017eby leteck\u00e9 (\u010d. 11 a 12).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dr. Miklendajako aktivn\u00ed pilot si byl doh\u0159e v\u011bdom v\u00fdzna\u00admu meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v oblasti Vyso\u010diny. Traduje se, \u017ee byl nekompromisn\u00edm pedantem d\u016fsledn\u011b kon\u00adtroluj\u00edc\u00edm pozorovatele. Ti toti\u017e zneu\u017e\u00edvali (dle sv\u011bdectv\u00ed pam\u011btn\u00edk\u016f) mimo\u0159\u00e1dn\u011b placen\u00fdch zpr\u00e1v typu MARIE\/BO\u00ad\u017dENA pod\u00e1vaj\u00edc\u00edch informace o zlep\u0161en\u00ed \u011bi zhor\u0161en\u00ed po\u010das\u00ed. Kontroly prov\u00e1d\u011bl tak. \u017ee zaj\u00ed\u017ed\u011bl na cel\u00fd den do bl\u00edzkosti n\u011bkter\u00e9 stanice, prov\u00e1d\u011bl vlastn\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed (a v dob\u011b Pro\u00adtektor\u00e1tu s B\u00ednou vys\u00edlali t\u00e9\u017e zpr\u00e1vy do Var\u0161avy. Pa\u0159\u00ed\u017ee a Lon\u00add\u00fdna). Po n\u00e1vratu porovn\u00e1val pozorovatelem vyslan\u00e9 zpr\u00e1vy s vlastn\u00edmi m\u011b\u0159en\u00edmi&#8230; \u010casto doch\u00e1zelo k roztr\u017ek\u00e1m.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Posledn\u00ed bydli\u0161t\u011b dr. Vladim\u00edra Miklendy bylo Praha-Ru\u00adzyn\u011b. Leti\u0161tn\u00ed 42. Posledn\u00ed hodnost vrchn\u00ed komisa\u0159 leteck\u00e9 slu\u017eby S\u00daM MVP. a to podle z\u00e1znamu v dotazn\u00edku, kter\u00fd vyplnila man\u017eelka dr. B\u011bla Miklendov\u00e1 12. 12. 1945 a kter\u00fd je ulo\u017een ve Vojensk\u00e9m historick\u00e9m archivu.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z procesn\u00edho z\u00e1pisu lidov\u00e9ho soudu v Berl\u00edn\u011b se dozv\u00ed\u00add\u00e1me n\u011bkter\u00e9 \u017eivotopisn\u00e9 \u00fadaje o Janu B\u00ednovi. Narodil se 17. \u010dervence 1897 v Novosedlech. Po skon\u010den\u00ed z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly odejel k p\u0159\u00edbuzn\u00fdm do USA, kde nav\u0161t\u011bvoval vy\u0161\u0161\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161kolu. V doh\u011b prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vstoupil do francouzsk\u00fdch legi\u00ed a z\u00fa\u010dastnil se boj\u016f na z\u00e1padn\u00ed front\u011b. Vstoupil do radio-odd\u00edlu a byl pov\u00fd\u0161en na rotmistra. Po odchodu z vojensk\u00e9 slu\u017eby pracoval ve St\u00e1tn\u00edm \u00fastavu meteorologick\u00e9m jako radista. P\u0159ed zat\u010den\u00edm bydlel v Praze-Liboci, Kladensk\u00e1 466.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>III. ZAHRANI\u010cN\u00cd ODBOJ<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na jm\u00e9no dr. Franti\u0161ka Ondr\u016fje, zam\u011bstnance S\u00daM, n\u00e1s upozornil F. J\u00e1nsk\u00fd v knize \u201eNebe\u0161t\u00ed jezdci&#8221; notickou<\/span><br \/><span style=\"color: #003366;\">&#8230; hlavn\u00ed meteorolog 311. perut\u011b RAF&#8230;&#8221;.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V historick\u00e9m vojensk\u00e9m archivu jsme zjistili n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed podrobnosti. Franti\u0161ek Ondr\u016fj se narodil 14. 12. 1897 v Pr\u016f\u00adhonic\u00edch. Pozd\u011bji se s rodi\u010di odst\u011bhoval do Bzence a Kyjova na Morav\u011b. Gymn\u00e1zium vystudoval v Kyjov\u011b a Str\u00e1\u017enici. Te\u00adchniku studoval v Brn\u011b, V\u00eddni a Praze, kde t\u00e9\u017e v letech 1920-1924 studoval na P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b UK. Od roku 1925 byl zam\u011bstn\u00e1n ve St\u00e1tn\u00edm \u00fastavu meteorologick\u00e9m v Praze 2, Ke Karlovu 3. a to nejprve ve funkci asistent a od roku 1931 ve funkci komisa\u0159 v\u011bdeck\u00fdch \u00fastav\u016f. Bli\u017e\u0161\u00ed odborn\u00e1 \u010dinnost nen\u00ed bohu\u017eel zn\u00e1ma.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zaj\u00edmav\u00e9 \u00fadaje n\u00e1m poskytl Prvopis kvalifika\u010dn\u00edho listu, \u010d\u00e1st I, vojensk\u00e9 zpr\u00e1vy z 2. srpna 1920. Nap\u0159. jazykov\u00e9 vzd\u011b\u00adl\u00e1n\u00ed: anglicky, n\u011bmecky, francouzsky a \u0161pan\u011blsky &#8211; velmi do\u00adb\u0159e. V kolonce zvl\u00e1\u0161tn\u00ed znalosti: zbo\u017e\u00edznalstv\u00ed, zem\u011bd\u011blstv\u00ed, psan\u00ed strojem, \u0159\u00edzen\u00ed motorov\u00e9ho vozidla, pilotn\u00ed pr\u016fkaz a v\u00fdborn\u00fd telegrafista. Voj\u00edn Ondr\u016fj zcestoval celou Evropu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u011bnujme se vojensk\u00e9mu v\u00fdvoji dr. Ondr\u016fje. Odveden byl k rakousko-uhersk\u00e9mu vojsku 18. srpna 1918 a p\u0159id\u011blen k 3. p\u011b\u0161\u00edmu pluku v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. Od 1. 1. do 31. 7. 1920 byl fre\u00adkventantem \u0161koly pro v\u00fdchovu d\u016fstojn\u00edk\u016f z\u00e1sobnictva v Praze. Na z\u00e1klad\u011b dobr\u00e9ho prosp\u011bchu byl jmenov\u00e1n 1. 8. 1920 podporu\u010d\u00edkem v z\u00e1loze, 1.1. 1926 poru\u010d\u00edkem a kone\u010d\u00adn\u011b 1. 1. 1931 nadporu\u010d\u00edkem. 30.6. 1938 byl p\u0159elo\u017een do sku\u00adpiny leteck\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f v z\u00e1loze leteck\u00e9ho zbrojnictva u druh\u00e9ho leteck\u00e9ho pluku (OV 31\/1938, str. 225).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dr. Ondr\u016fj ode\u0161el do zahrani\u010d\u00ed 22. 8. 1939 a 23. 11. 1939 se prezentoval ve Francii ve v\u00fdcvikov\u00e9m t\u00e1bo\u0159e \u010ds. vojsk v Agde. Dne 23. 1. 1940 byl p\u0159em\u00edst\u011bn k leteck\u00e9 skupin\u011b a 14. 6. 1940 do dopl\u0148ovac\u00edho st\u0159ediska \u010ds. letc\u016f v Bordeaux. 17.6. 1940 odlet\u011bl se skupinou \u0161t.kpt. Seck\u00e9ho do Anglie, kde byl 2. 8. 1940 p\u0159ijat do RAF v hodnosti P\/O (Pilot Officer = poru\u010d\u00edk). 27. 12. 1940 p\u0159e\u0161el na z\u00e1kladnu Homington do meteorologick\u00e9ho odd\u00edlu a byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti F\/O (Flight Officer = nadporu\u010d\u00edk). 7. 3. 1941 p\u0159e\u0161el do skupiny leteck\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f v z\u00e1loze a byl pov\u00fd\u0161en na F\/Lt (Flight Lieutenant = kapit\u00e1n) (dokument SDVN 4\/41). 25.5. 1941 byl dr. Ondr\u016fj p\u0159e\u0159azen k 311. peruti \u010ds. letc\u016f ve funkci hlavn\u00edho meteorologa. V r\u00e1mci sv\u00e9 funkce odpov\u00eddal za kvalitu leto\u00adv\u00fdch p\u0159edpov\u011bd\u00ed. V obdob\u00ed 1. 2. 1943 &#8211; 6. 8. 1944 nav\u0161t\u00edvil ve funkci inspektora st\u0159ediska v Talbenny a Beaulieu. 21.8. 1944 byl p\u0159id\u011blen k AIR MINISTRY UNIT.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dne 19. 3. 1945 byla ud\u011blena dr. Ondr\u016fjovi medaile za z\u00e1sluhy I. stupn\u011b a 6. 3. 1946 dostal \u010ds. vyznamen\u00e1n\u00ed za chrabrost. 15. 5. 1946 byl v Anglii demobilizov\u00e1n (vojensk\u00fd list 2201). O jeho dal\u0161\u00ed pov\u00e1le\u010dn\u00e9 \u010dinnosti nic nezn\u00e1me.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Karel Janou\u0161ek se narodil 30. \u0159\u00edjna 1893 v P\u0159erov\u011b. Vojenskou kari\u00e9ru zah\u00e1jil za 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jako \u00fa\u010dastn\u00edk boj\u016f \u010ds. legi\u00ed v Rusku, jednak jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk st\u0159eleck\u00e9ho plu\u00adku u Zborova, jednak jako pilot na Sibi\u0159i. Po vzniku \u010cSR se zaslou\u017eil o v\u00fdstavbu na\u0161eho vojensk\u00e9ho letectva. Absolvoval Vysokou \u0161kolu v\u00e1le\u010dnou v roce 1923 v Praze, kde pozd\u011bji p\u016fsobil jako d\u016fstojn\u00edk gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu a v letech 1934-1938 jako zemsk\u00fd velitel letectva v \u010cech\u00e1ch. Byl zku\u0161en\u00fdm navi\u00adg\u00e1torem i pilotem z chebsk\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b, s p\u0159\u00edstrojovou kvalifi\u00adkac\u00ed pilotoval i p\u0159i no\u010dn\u00edch letech; za vojenskou spolupr\u00e1ci v letectv\u00ed byl vyznamen\u00e1n ve st\u00e1tech Mal\u00e9 Dohody [18]. Ve druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let vystudoval P\u0159\u00edrodov\u011bdeckou fakultu UK se zam\u011b\u0159en\u00edm na meteorologii a dal\u0161\u00ed obory bl\u00edz\u00adk\u00e9 letectv\u00ed. Pod veden\u00edm profesora S. Hanzl\u00edka vypracoval dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci Orografick\u00e9 vlivy \u010ceskomoravsk\u00e9 vyso\u010diny p\u0159i p\u0159echodu tepl\u00fdch front.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u0159i obhajob\u011b dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce 23. \u010dervna 1939, tedy v dob\u011b, kdy v Praze u\u017e \u0159\u00e1dili okupanti, neohro\u017een\u011b nab\u00e1dal ve sv\u00e9m proslovu \u010cechy k odporu proti uloupen\u00ed \u010ds. samostat\u00adnosti (dle F. Fajtla). Nacist\u00e9 mu jeho vlasteneck\u00e9 \u010diny neza\u00adpomn\u011bli. Zavra\u017edili jeho man\u017eelku a \u0161vagra a dal\u0161\u00ed tri p\u0159\u00edbuz\u00adn\u00e9 uvrhli do koncentr\u00e1k\u016f [14].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V hodnosti brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la zav\u010das ode\u0161el do exilu. Ve Francii a\u017e do jej\u00edho p\u00e1du vedl leteck\u00fd odbor \u010ds. vojensk\u00e9 spr\u00e1\u00advy a pak a\u017e do konce v\u00e1lky velel gener\u00e1ln\u00edmu inspektor\u00e1tu \u010ds. letectva ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. Nesporn\u011b vyu\u017e\u00edval v\u0161ech znalost\u00ed o ovzdu\u0161n\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e operovalo vojensk\u00e9 letectvo. Z\u00edskal hodnost divizn\u00edho gener\u00e1la a v\u00edcemar\u0161\u00e1la Royal Air Force.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po v\u00e1lce byl promov\u00e1n na doktora p\u0159\u00edrodov\u011bdy a p\u016fsobil v gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bu v Praze a pozd\u011bji jako inspektor protileteck\u00e9 obrany. D\u00e1le jej stihl osud mnoh\u00fdch z\u00e1padn\u00edch letc\u016f. Ihned po \u00fanoru 1948 byl z arm\u00e1dy propu\u0161t\u011bn a p\u0159i vyprovo\u00adkovan\u00e9m pokusu o odchod do exilu zat\u010den. V \u010dervnu 1948 byl odsouzen na 19 let v\u011bzen\u00ed, roku 1950 dokonce na do\u017eivot\u00ed. V roce 1960 byl amnestov\u00e1n, pracoval jako skladn\u00edk, v roce 1968 byl rehabilitov\u00e1n. Zem\u0159el po t\u011b\u017ek\u00e9 operaci 27. \u0159\u00edjna 1971 v Praze [6].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>IV. MAUTHAUSEN\u0160T\u00cd MU\u010cEDN\u00cdCI Z MASARY\u00adKOVY UNIVERZITY V BRN\u011a<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nacistick\u00e9 b\u011bsn\u011bn\u00ed tak\u00e9 krut\u011b zas\u00e1hlo do \u017eivota t\u0159\u00ed u\u010ditel\u016f p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity v Brn\u011b, profe\u00adsor\u016f Franti\u0161ka Kol\u00e1\u010dka a Franti\u0161ka \u0158\u00edkovsk\u00e9ho a docenta Bohuslava Hrudi\u010dky, kte\u0159\u00ed se v\u00fdznamn\u011b zaslou\u017eili o rozvoj meteorologie a klimatologie u n\u00e1s v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed. Prof. Kol\u00e1\u010dek p\u0159es zna\u010dnou rozt\u011bkanost v odborn\u00fdch z\u00e1jmech se ke klimatologick\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m \u010dasto vracel a dynamicko-klimatologick\u00fdmi studiemi se tak\u00e9 uzav\u0159ela jeho publika\u010dn\u00ed \u010din\u00adnost. Cel\u00e9 meteorologii se v\u011bnoval doc. Hrudi\u010dka, zat\u00edmco prof. \u0158\u00edkovsk\u00fd po kr\u00e1tk\u00e9, av\u0161ak intenzivn\u00ed pr\u00e1ci v klimatolo\u00adgii, se zab\u00fdval jin\u00fdmi v\u011bdn\u00edmi discipl\u00ednami.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Prof. Kol\u00e1\u010dkovi a jeho \u017e\u00e1k\u016fm a spolupracovn\u00edk\u016fm zne\u00admo\u017enilo pedagogick\u00e9 p\u016fsoben\u00ed uzav\u0159en\u00ed \u010desk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol a jakoukoli odbornou \u010di v\u011bdeckou pr\u00e1ci jejich zat\u010den\u00ed ke konci roku 1941. V\u0161ichni zem\u0159eli mu\u010dednickou smrt\u00ed v kon\u00adcentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Mauthausenu v roce n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm. Pro\u00adfesor F. Vit\u00e1sek [17], jejich kolega ze Zem\u011bpisn\u00e9ho \u00fastavu, jen\u017e sepsal obsa\u017en\u00fd nekrolog, neuvedl p\u0159\u00ed\u010dinu jejich perzeku\u00adce: je roz\u0161\u00ed\u0159en n\u00e1zor, \u017ee podn\u011btem k zat\u010den\u00ed byla p\u0159\u00edprava mapov\u00fdch podklad\u016f pro britsk\u00fd v\u00fdsadek. Je v\u0161ak zn\u00e1mo, \u017ee po p\u0159\u00edchodu zastupuj\u00edc\u00edho \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora Reinharda Heydricha do Prahy v z\u00e1\u0159\u00ed 1941 do\u0161lo k masov\u00e9mu uv\u011bzn\u011bn\u00ed \u010desk\u00fdch ob\u010dan\u016f a k likvidaci osob z \u0159ad inteligence, a\u0165 ji\u017e byli p\u0159\u00edm\u00fdmi \u00fa\u010dastn\u00edky protifa\u0161istick\u00e9ho odboje, nebo byli zn\u00e1m\u00ed vlasteneck\u00fdm c\u00edt\u011bn\u00edm; jejich jm\u00e9na se v\u0161ak mohla objevit na seznamech likvidovan\u00fdch osob i z jin\u00fdch d\u016fvod\u016f. O vlaste\u00adneck\u00fdch postoj\u00edch brn\u011bnsk\u00fdch u\u010ditel\u016f, zejm\u00e9na prof. Ko\u00adl\u00e1\u010dka, je dostatek d\u016fkaz\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u0158\u00e1dn\u00fd profesor geografie na P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b, zakladatel a \u0159editel jej\u00edho Zem\u011bpisn\u00e9ho \u00fastavu PhDr. Franti\u0161ek Kol\u00e1\u010dek se narodil 9. prosince 1881 v Brn\u011b, jako syn optika sv\u011btov\u00e9ho jm\u00e9na. Na Filozofick\u00e9 fakult\u011b UK studoval zem\u011bpis a d\u011bjepis. Z\u00e1kladn\u00ed sm\u011bry jeho v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce ur\u010dili kartograf Karel Ko\u0159istka. geolog Jan Nepomuk Wold\u0159ich a meteorolog Franti\u0161ek Au\u00adgustin. Pod vlivem Wold\u0159ichov\u00fdm studoval probl\u00e9my geofy\u00adzik\u00e1ln\u00ed (studie o zem\u011bt\u0159esen\u00edch na \u00fazem\u00ed \u010ceskoslovenska byly jeho prac\u00ed habilita\u010dn\u00ed), z\u00e1sluhou prof. Augustina pat\u0159ila meteorologick\u00e1 t\u00e9mata v rozs\u00e1hl\u00e9 Kol\u00e1\u010dkov\u011b publika\u010dn\u00ed \u010din\u00adnosti (v\u00edce ne\u017e 200 titul\u016f) k z\u00e1jm\u016fm nejzastoupen\u011bj\u0161\u00edm. P\u0159i\u010din\u011bn\u00edm prof. Kol\u00e1\u010dka zakotvila klimatologie v Brn\u011b na geografick\u00e9m oboru, kde je p\u011bstov\u00e1na dodnes.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Prof. Kol\u00e1\u010dek se pod\u00edlel na v\u00fduce klimatologie, kdy vypi\u00adsoval p\u0159edn\u00e1\u0161ky \u201eKlimatologie&#8221;, \u201eKlimatick\u00e9 periody&#8221; a \u201ePo\u00ad\u010das\u00ed jako \u010dinitel geografick\u00fd&#8221;. Jeho badatelsk\u00e9 z\u00e1jmy se t\u00fdkaly \u010dty\u0159 tematick\u00fdch okruh\u016f: rozd\u011blen\u00ed sr\u00e1\u017eek a hydrometeorologie, baltsk\u00fdch vliv\u016f na na\u0161e podneb\u00ed, prom\u011bnlivosti po\u010das\u00ed a ut\u00adv\u00e1\u0159en\u00ed podneb\u00ed a \u010dlov\u011bka jako klimalogenn\u00edho \u010dinitele [10].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Studie o sr\u00e1\u017ek\u00e1ch souvisely s jeho hydrologick\u00fdmi z\u00e1jmy. Zab\u00fdval se vztahy mezi sr\u00e1\u017ekami a odtokem vedouc\u00edmi k povod\u0148ov\u00fdm situac\u00edm, hledal vhodnou hranici k rozli\u0161en\u00ed such\u00fdch a vlhk\u00fdch oblast\u00ed a studoval dynamiku v pol\u00edch ro\u010d\u00adn\u00edch sr\u00e1\u017eek pomoc\u00ed hyetopleion\u016f a hyetoantipleion\u016f. N\u011bkolik publikac\u00ed v\u011bnoval tzv. baltsk\u00e9mu jaru, j\u00edm\u017e rozum\u011bl pom\u011brn\u011b chladn\u00e9 jarn\u00ed obdob\u00ed ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b po tuh\u00fdch zim\u00e1ch, v nich\u017e Baltsk\u00e9 mo\u0159e siln\u011b zamrz\u00e1 a k jarn\u00edmu t\u00e1n\u00ed se spot\u0159e\u00adbov\u00e1v\u00e1 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed tepla. K vymezen\u00ed dosahu baltsk\u00e9ho vlivu pou\u017eil m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch teplotn\u00edch norm\u00e1l\u016f z obdob\u00ed 1851 a\u017e 1900 a zpr\u00e1v o baltsk\u00e9m ledu. Pomoc\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00fdch a vrati\u00adslavsk\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch map pozd\u011bji hledal synoptickou p\u0159\u00ed\u00ad\u010dinu baltsk\u00e9ho jara.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edm meteorologick\u00fdm spisem Kol\u00e1\u010dkov\u00fdm je pr\u00e1ce Po\u010das\u00ed jako \u010dinitel geografick\u00fd z roku 1938, pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 navazuj\u00edc\u00edmi p\u0159\u00edsp\u011bvky. Pravd\u011bpodobn\u011b jen v\u00e1le\u010dn\u00e9 ud\u00e1losti a tragick\u00fd osud autora byly p\u0159\u00ed\u010dinou toho, \u017ee meto\u00addicky origin\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce nem\u011bly p\u0159im\u011b\u0159en\u00fd ohlas v zahrani\u010d\u00ed. Jejich c\u00edlem bylo zjistit, jak se zem\u011bpisn\u00e1 poloha a reli\u00e9f kra\u00adjiny uplat\u0148uj\u00ed v prom\u011bnlivosti po\u010das\u00ed, kterou Kol\u00e1\u010dek zvolil za hlavn\u00ed krit\u00e9rium dynamicko-klimatologick\u00e9ho \u010dlen\u011bn\u00ed Evro\u00adpy. Prom\u011bnlivost po\u010das\u00ed vyjad\u0159oval pr\u016fm\u011brn\u00fdm trv\u00e1n\u00edm vzdu\u00adchov\u00fdch hmot na 37 pr\u016fse\u010dnic\u00edch poledn\u00edk\u016f a rovnob\u011b\u017eek v oblasti od Irska po Ural, a to pomoc\u00ed denn\u00edch pov\u011btrnostn\u00edch map Breslau-Krietern.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">N\u011bkolik drobn\u00fdch prac\u00ed Kol\u00e1\u010dkov\u00fdch, kter\u00e9 pro svou aktu\u00e1lnost vyvolaly pozornost a\u017e v ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b, se t\u00fdkaly ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed podneb\u00ed \u010dlov\u011bkem [11]. Pojedn\u00e1vaj\u00ed o zm\u011bn\u011b tep\u00adlotn\u00edch a vlhkostn\u00edch pom\u011br\u016f na jihov\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b po podstatn\u00e9m omezen\u00ed rybn\u00edk\u00e1\u0159stv\u00ed a o tepeln\u00e9m ostrov\u011b mezi Ostravou. Karvinou a \u010cesk\u00fdm T\u011b\u0161\u00ednem z\u0159eteln\u011b industri\u00e1ln\u00ed-ho p\u016fvodu. V\u00fdznamn\u00e1 byla referentsk\u00e1 \u010dinnost v \u010dasopise \u201eZeitschrift f\u00fcr Meteorologie&#8221;, trvaj\u00edc\u00ed \u0159adu rok\u016f, recenzn\u00ed ve Sborn\u00edku \u010ceskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti zem\u011bpisn\u00e9 a autorsk\u00e1 p\u0159i psan\u00ed kapitol o po\u010das\u00ed a podneb\u00ed v n\u011bkter\u00fdch u\u010debnic\u00edch.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Profesor Kol\u00e1\u010dek byl zat\u010den ve sv\u00e9m byt\u011b 5. prosince 1941, tedy \u010dty\u0159i dny p\u0159ed dosa\u017een\u00edm \u0161edes\u00e1tky, po hrozn\u00e9m utrpen\u00ed umu\u010den v Mauthausenu 7. kv\u011btna 1942 [17].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Mimo\u0159\u00e1dn\u00fd bezplatn\u00fd profesor zem\u011bpisu RNDr. Fran\u00adti\u0161ek \u0158\u00edkovsk\u00fd se narodil 26. prosince 1901 v P\u0159erov\u011b. Na Masarykov\u011b univerzit\u011b v Brn\u011b studoval zem\u011bpis a p\u0159\u00edrodopis. V roce 1926 dos\u00e1hl jako prvn\u00ed doktor\u00e1tu p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd z oboru geografie, a to na z\u00e1klad\u011b dizerta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce Sr\u00e1\u017ekov\u00e9 a teplotn\u011b pom\u011bry na Morav\u011b a v \u010desk\u00e9m Slezsku a jejich vztah ke konfiguraci ter\u00e9nu. Klimatologick\u00fdm probl\u00e9m\u016fm se v\u0161ak v\u011bnoval pouze na po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 dr\u00e1hy. Pozd\u011bji p\u0159e\u0161el k t\u00e9mat\u016fm geomorfologick\u00fdm, hydrologick\u00fdm. histo\u00adricko-geografick\u00fdm a s\u00eddeln\u011b geografick\u00fdm. P\u0159i geomorfolo\u00adgick\u00e9m a hydrologick\u00e9m v\u00fdzkumu pou\u017e\u00edval klimatologick\u00e9 metody, nap\u0159. p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky zm\u011bny be\u010devsko-odersk\u00e9ho rozvod\u00ed v Moravsk\u00e9 br\u00e1n\u011b. Jeho klimatologick\u00e9 studie se t\u00fdkaly rozlo\u017een\u00ed n\u011bkter\u00fdch klimatick\u00fdch prvk\u016f na \u00fazem\u00ed Moravy a Slezska a kol\u00eds\u00e1n\u00ed klimatu [16).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Prof. \u0158\u00edkovsk\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm zpracoval sr\u00e1\u017ekov\u00e9 pom\u011bry moravsko-slezsk\u00e9ho regionu, kdy\u017e nahradil star\u0161\u00ed a krat\u0161\u00ed \u0159ady H. Schindlera pr\u016fm\u011bry atmosf\u00e9rick\u00fdch sr\u00e1\u017eek z obdob\u00ed 1896-1920 na z\u00e1klad\u011b pozorov\u00e1n\u00ed hydrologick\u00e9 slu\u017eby. Poprv\u00e9 vysv\u011btlil vliv orografick\u00fdch podm\u00ednek, expozice, n\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed a z\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed a zvl\u00e1\u0161t\u011b nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ky na mno\u017estv\u00ed sr\u00e1\u00ad\u017eek, p\u0159i\u010dem\u017e zv\u00fd\u0161enou pozornost v\u011bnoval nejde\u0161tiv\u011bj\u0161\u00edmu m\u00edstu &#8211; Lys\u00e9 ho\u0159e a sr\u00e1\u017ekov\u00e9 nejchud\u0161\u00edm oblastem v Dyjsko-svrateck\u00e9m \u00favalu. S pou\u017eit\u00edm ro\u010denek p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9ho spolku \u201eNaturforschender Verein in Brunn&#8221;, jeho\u017e meteoro\u00adlogick\u00e1 sekce organizovala klimatologick\u00fd pr\u016fzkum Moravy a Slezska, \u0158\u00edkovsk\u00fd podrobn\u011b popsal v\u011btrn\u00e9 pom\u011bry tohoto \u00fazem\u00ed: sm\u011br v\u011btru sledoval na 60 stanic\u00edch, rychlost v\u011btru na 186 stanic\u00edch. Jeho pracemi zapo\u010dal v Zem\u011bpisn\u00e9m \u00fastavu brn\u011bnsk\u00e9 univerzity systematick\u00fd a podrobn\u00fd v\u00fdzkum klima\u00adtu Moravy a Slezska, jemu\u017e se v\u011bnovali jak u\u010ditel\u00e9, tak stu\u00addenti. V\u00fdsledkem byl ucelen\u00fd obraz o podneb\u00ed \u00fazem\u00ed, jak\u00fd v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed jin\u00e9 zem\u011b \u010ceskoslovenska nem\u011bly.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed klimatologick\u00fd spis prof. \u0158\u00edkovsk\u00e9ho po\u00adjednal o kol\u00eds\u00e1n\u00ed podneb\u00ed, a to o prom\u011bnlivosti sr\u00e1\u017eek ve vzta\u00adhu k Briicknerov\u011b teorii, kterou podrobil kritice. Na sr\u00e1\u017eko\u00adv\u00e9m materi\u00e1lu z 19. stolet\u00ed a z prv\u00e9 poloviny 20. stolet\u00ed z v\u00edce ne\u017e 100 stanic ze v\u0161ech sv\u011btad\u00edl\u016f krom\u011b Antarktidy autor pro\u00adk\u00e1zal, \u017ee Briicknerova teorie plat\u00ed jen do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee se na Zemi st\u0159\u00eddaj\u00ed obdob\u00ed such\u00e1 a vlhk\u00e1, \u017ee v\u0161ak Briicknerova typologie sr\u00e1\u017ekov\u00fdch zm\u011bn, p\u0159edstava o \u010dasov\u00e9m souladu klimatick\u00fdch oscilac\u00ed na cel\u00e9 sou\u0161i a 351et\u00e1 d\u00e9lka klimatick\u00fdch period neodpov\u00eddaj\u00ed skute\u010dnosti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po n\u00e1siln\u00e9m uzav\u0159en\u00ed \u010desk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol v roce 1939 F. \u0158\u00edkovsk\u00fd p\u016fsobil nejd\u0159\u00edve na obchodn\u00ed akademii v Brn\u011b, potom v Zemsk\u00e9m archivu. Tam byl gestapem zat\u010den 11. pro\u00adsince 1941 a po internaci v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch v Brn\u011b 3. \u00fanora 1942 dopraven do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora v Mauthausenu. Trp\u011bl zhoubnou chorobou, n\u00e1dorem na lev\u00e9 lopatce. Kdy\u017e se n\u00e1dor rozrostl a lopatka vystoupila, byl jako pr\u00e1ce neschopn\u00fd 15. \u0159\u00edjna 1942 usmrcen injekc\u00ed do srdce [17].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pro meteorologii a klimatologii byla bezpochyby nejv\u011bt\u0161\u00ed ztr\u00e1tou p\u0159ed\u010dasn\u00e1 smrt docenta RNDr. Bohuslava Hrudi\u010dky. Za 37 let sv\u00e9ho \u017eivota uve\u0159ejnil zhruba 100 prac\u00ed z r\u016fzn\u00fdch oblast\u00ed teoretick\u00e9 i aplikovan\u00e9 meteorologie a klimatologie, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 byly pr\u016fkopnick\u00e9 povahy a z\u00edskaly mezin\u00e1\u00adrodn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed. V technick\u00e9 klimatologii u n\u00e1s nem\u00e1 pokra\u010do\u00advatele. T\u00e9m\u011b\u0159 polovinu prac\u00ed napsal je\u0161t\u011b p\u0159ed ukon\u010den\u00edm vysoko\u0161kolsk\u00e9ho studia doktor\u00e1tem p\u0159\u00edrodov\u011bdy v roce 1936.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Docent Hrudi\u010dka se narodil 19. listopadu 1904 v T\u0159e\u0161ti a v\u011bdecky a osv\u011btov\u00e9 byl \u010dinn\u00fd ji\u017e za sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed na m\u011b\u0161\u00ad\u0165ansk\u00e9 \u0161kole v Hrotovic\u00edch. Bylo mu 24 let, kdy\u017e ve Velk\u00e9m Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed vy\u0161la jeho kniha Kapitoly z meteorologie (1928, 304 stran, v\u00edce ne\u017e 60 citac\u00ed literatury), ze kter\u00e9 se ve 30. letech p\u0159ipravovali studenti KU ke st\u00e1tn\u00ed zkou\u0161ce z meteorologie u prof. S. Hanzl\u00edka. Univerzitu vystudoval v Brn\u011b d\u00e1lkov\u00fdm zp\u016fsobem, semestr pobyl na univerzit\u011b ve V\u00eddni, aby se sezn\u00e1mil s tamn\u00ed meteorologickou \u0161kolou. Po odchodu A. Gregora, tehdy docenta brn\u011bnsk\u00e9 techniky, byl v roce 1938 jmenov\u00e1n honorovan\u00fdm docentem na t\u00e9to vysok\u00e9 \u0161kole a v roce n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm habilitov\u00e1n na p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b v Brn\u011b pro meteorologii a klimatologii na z\u00e1klad\u011b prac\u00ed o kon\u00adtinent\u00e1ln\u011b podneb\u00ed \u010ceskoslovenska. Profesor V. Conrad ji\u017e v dobrozd\u00e1n\u00ed k jeho jmenov\u00e1n\u00ed docentem vysok\u00e9 \u0161koly tech\u00adnick\u00e9 vyzdvihl jeho velk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, vysokou v\u011bdeckou pro\u00adduktivitu a praktick\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed jeho prac\u00ed, kter\u00e9 dos\u00e1hly mno\u00adhon\u00e1sobn\u00e9ho ocen\u011bn\u00ed [14]. A. Gregor [2] v p\u0159ehledu d\u011bjin \u010deskoslovensk\u00e9 meteorologie uvedl doc. Hrudi\u010dku mezi \u0161esti osobnostmi, kter\u00e9 obzvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159isp\u011bly k pokroku meteorologie v na\u0161em st\u00e1t\u011b sv\u00fdm celo\u017eivotn\u00edm d\u00edlem.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V rann\u00e9m publika\u010dn\u00edm obdob\u00ed se B. Hrudi\u010dka soust\u0159edil na \u010desk\u00e9 d\u011bjiny meteorologie, jeho historicko-meteorologick\u00e9 spi\u00adsy jsou cenn\u00fdm zdrojem informac\u00ed p\u0159i sou\u010dasn\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed d\u011bjin na\u0161\u00ed meteorologie. V pozd\u011bj\u0161\u00edch letech se v\u011bnoval klima\u00adtologii Moravy i cel\u00e9ho st\u00e1tu, v\u00fdznamn\u00e9 zastoupen\u00ed mezi jeho studiemi maj\u00ed pr\u00e1ce o probl\u00e9mech oceanity a kontinentality a o ro\u010dn\u00edm chodu teploty vzduchu a sr\u00e1\u017eek. Kontinentalitu posuzoval podle re\u017eimu n\u011bkolika meteorologick\u00fdch prvk\u016f (ter\u00admick\u00e1, ombrick\u00e1, hygrick\u00e1 a barick\u00e1 kontinentalita) a charak\u00adteristik, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 s\u00e1m navrhl (nap\u0159. dobu polovi\u010dn\u00edch sr\u00e1\u00ad\u017eek neboli sr\u00e1\u017ekov\u00fd polo\u010das). Z\u00e1v\u011bry o kontinentalit\u011b \u010cSR a Evropy op\u00edral o rozs\u00e1hl\u00e9 datov\u00e9 soubory z druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed. Jako prvn\u00ed n\u00e1\u0161 meteorolog si osvojil dynamickou meto\u00addu studia klimatu a stal se jej\u00edm propag\u00e1torem. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me, \u017ee ji\u017e uveden\u00e9 studie prof. Kol\u00e1\u010dka o genezi evropsk\u00e9ho kli\u00admatu \u010derpaly z Hrudi\u010dkov\u00fdch impulz\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">B. Hrudi\u010dka soustavn\u011b usiloval o uplatn\u011bn\u00ed meteorologie v r\u016fzn\u00fdch odv\u011btv\u00edch n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Napsal cenn\u00e9 pr\u00e1ce o meteorologii v elektrotechnice, stavebnictv\u00ed, silni\u010dn\u00ed doprav\u011b, zem\u011bm\u011b\u0159i\u010dstv\u00ed, hornictv\u00ed, poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed (origin\u00e1ln\u011b \u0159e\u0161en\u00fd probl\u00e9m p\u0159\u00edpad\u016f \u201evis maior&#8221; v meteorologii) i v obra\u00adn\u011b st\u00e1tu, uve\u0159ejn\u011bn\u00e9 z \u010d\u00e1sti v zahrani\u010dn\u00edch \u010dasopisech. V cizi\u00adn\u011b m\u011bla nejv\u011bt\u0161\u00ed ohlas jeho studie o n\u00e1mrazkov\u00fdch jevech, k jejich\u017e systematick\u00e9mu sledov\u00e1n\u00ed polo\u017eil z\u00e1klady spolu s B. Waldem ze Z\u00e1padomoravsk\u00fdch elektr\u00e1ren a o bou\u0159kov\u00fdch jevech v elektrotechnick\u00e9 praxi [9]. Vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edru\u010dka \u00davod do technick\u00e9 meteorologie z roku 1935 ur\u010den\u00e1 technik\u016fm pro\u00adk\u00e1zala Hrudi\u010dkovy nev\u0161edn\u00ed aplika\u010dn\u00ed schopnosti, kter\u00e9 \u017eel ji\u017e nesta\u010dil uplatnit p\u0159i v\u00fduce na brn\u011bnsk\u00e9 technice. Tvo\u0159iv\u011b zas\u00e1hl tak\u00e9 do meteorologick\u00e9ho n\u00e1zvoslov\u00ed ve snaze sestavit meteorologick\u00fd slovn\u00edk.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V pln\u00e9m rozvoji v\u011bdeck\u00e9 \u010dinnosti byl 27. listopadu 1941 zat\u010den gestapem ve sv\u00e9m byt\u011b. po interno v\u00e1n\u00ed a v\u00fdsle\u0161\u00edch v Brn\u011b v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch 3. \u00fanora 1942 dopraven do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora v Mauthausenu. Nucen k t\u011b\u017ek\u00fdm pra\u00adc\u00edm v lomech a jin\u00fdch podnic\u00edch t\u00e1bora se nachladil, dostal z\u00e1n\u011bt plic a zem\u0159el 13. dubna 1942 na pleuropneumonii [17].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jak ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, na fyzik\u00e1ln\u00edm oboru P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty v Brn\u011b meteorologie jako v\u011bdn\u00ed obor nebyla zastou\u00adpena, a p\u0159esto i tam nal\u00e9z\u00e1me mu\u010dedn\u00edka, kter\u00fd m\u011bl s meteo\u00adrologi\u00ed nem\u00e1lo spole\u010dn\u00e9ho, profesora RNDr. Josefa Sah\u00e1nka. Narodil se 18. \u00fanora 1896 v Praze a od roku 1918 nastoupil jako asistent u profesora Vladim\u00edra Nov\u00e1ka na fyzik\u00e1ln\u00edm \u00fastavu \u010cesk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly technick\u00e9 v Brn\u011b. Prof. Nov\u00e1k m\u011bl z\u00e1jem na vybudov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b p\u0159i sv\u00e9m \u00fastavu, z\u0159\u00edzen\u00ed meteorologick\u00e9 stanice a laborato\u0159e a v\u00fduce meteorologie pro n\u011bkolik technick\u00fdch obor\u016f (na v\u00fduce se postupn\u011b pod\u00edleli R. Schneider. A. Gregor a B. Hrudi\u010dka). Spr\u00e1vcem meteorologick\u00e9 stanice byl sv\u00e9ho \u010dasu J. Sah\u00e1nek. Kdy\u017e p\u0159e\u0161el na univerzitu na \u00dastav experiment\u00e1ln\u00ed fyziky, p\u0159edn\u00e1\u0161el \u201eMeteorologick\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed&#8221;, i kdy\u017e odborn\u011b se me\u00adteorologi\u00ed nezab\u00fdval. Byl u n\u00e1s pr\u016fkopn\u00edkem v oboru elekt\u00adrotechnick\u00fdch vln. Dne 10. prosince 1941 byl zat\u010den a 23. b\u0159ezna 1942 zem\u0159el v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e v Mauthausenu [8]. V osudn\u00e9m studijn\u00edm roce 1939\/1940 ohl\u00e1sil na fyzice p\u0159edn\u00e1\u0161ku \u201e\u00davod do synoptick\u00e9 meteorologie&#8221; doc. Hru\u00addi\u010dka.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>V. EMIGRANTI P\u0158ED NACIZMEM<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">N\u011bmeck\u00fd fa\u0161izmus a okupace \u010ceskoslovenska osudov\u011b zas\u00e1hla tak\u00e9 do \u017eivota dvou v\u00fdznamn\u00fdch Pra\u017ean\u016f ne\u010desk\u00e9 n\u00e1rodnosti, vysoko\u0161kolsk\u00e9ho u\u010ditele meteorologie L.W. Pollaka a vedouc\u00edho pracovn\u00edka St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu meteorolo\u00adgick\u00e9ho G. Swobody. V\u010dasnou emigrac\u00ed se vyhnuli nacistic\u00adk\u00e9mu pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a usilovnou prac\u00ed v cizin\u011b, ve svobod\u00adn\u00e9m sv\u011bt\u011b, dos\u00e1hli sv\u011btov\u00e9 proslulosti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Profesor PhDr. Leo Wenzel Pollak, kter\u00fd se narodil v Pra\u00adze 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1888. studoval na Filozofick\u00e9 fakult\u011b N\u011bmeck\u00e9 univerzity Karlo-Ferdinandovy, kde promoval v roce 1912. V roce 1922 se habilitoval, v roce 1927 se stal mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm a o dva roky pozd\u011bji \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem geofyziky na uvede\u00adn\u00e9 \u0161kole. Po odchodu prof. R. Spitalera do d\u016fchodu (1929) se stal p\u0159ednostou \u00dastavu pro kosmickou fyziku P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty N\u011bmeck\u00e9 univerzity v Praze a sou\u010dasn\u011b \u0159editelem meteorologick\u00e9 observato\u0159e na Mile\u0161ovce, pat\u0159\u00edc\u00ed univerzit\u011b. Znamenit\u011b se staral o jej\u00ed vybaven\u00ed p\u0159\u00edstroji a v\u011bdecky zhod\u00adnotil mnoh\u00e9 v\u00fdsledky meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 se na n\u00ed konala.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Programy studia ukazuj\u00ed, jak bohat\u00e1 byla p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00e1 \u010dinnost prof. Pollaka. Vedle \u010dist\u00e9 geofyzik\u00e1ln\u00edch discipl\u00edn, zejm\u00e9na nauky o geomagnetizmu a seismologie, p\u0159edn\u00e1\u0161el teoretickou (dynamickou) meteorologii (statiku, dynamiku, kinematiku atmosf\u00e9ry, teorii pol\u00e1rn\u00ed fronty), meteorologick\u00e9 p\u0159\u00edstroje, aerologii. p\u0159edpov\u011bdn\u00ed metody, obecnou a region\u00e1l\u00adn\u00ed klimatologii, klimatologick\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed dal. fyziku slu\u00adne\u010dn\u00edho a nebesk\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed, atmosf\u00e9rickou elekt\u0159inu a d\u011bjiny meteorologie. V\u00fd\u010det sv\u011bd\u010d\u00ed o neobvykl\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i Pollakov\u00fdch v\u011bdomost\u00ed a jeho pedagogick\u00e9m vyt\u00ed\u017een\u00ed. O jeho \u017e\u00e1c\u00edch \u017eel nem\u00e1me zpr\u00e1vy.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Za sv\u00e9ho pobytu v \u010cSR se L. W. Pollak ve v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci nejv\u00edce soust\u0159edil na uplatn\u011bn\u00ed vy\u0161\u0161\u00edch statistick\u00fdch metod v klimatologii. \u00dazce spolupracoval se St\u00e1tn\u00edm \u00fastavem statis\u00adtick\u00fdm v Praze, v n\u011bm\u017e. v roce 1927 aplikoval pr\u016fkopnick\u00fd zp\u016fsob pou\u017eit\u00ed d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtk\u016f ke strojn\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed mete\u00adorologick\u00e9ho materi\u00e1lu. Metodu s\u00e1m navrhl, stejn\u011b jako perforovac\u00ed strojek, jen\u017e pro svou jednoduchost a l\u00e1ci mohl b\u00fdt vyu\u017e\u00edv\u00e1n p\u0159\u00edmo na meteorologick\u00fdch stanic\u00edch k d\u011brov\u00e1n\u00ed v\u00fdsledk\u016f pozorov\u00e1n\u00ed. Jak zaznamenal A. Gregor [2], i britsk\u00e1 meteorologick\u00e1 dokumentace p\u0159izn\u00e1v\u00e1 prof. Pollakovi sv\u011bto\u00adv\u00e9 prvenstv\u00ed v u\u017eit\u00ed d\u011brno\u0161t\u00edtkov\u00fdch l\u00edstk\u016f v klimatologii. , Ve statistick\u00e9m \u00fastavu byly na zkou\u0161ku pomoc\u00ed d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtk\u016f vypo\u010dteny charakteristiky tlaku vzduchu v Evrop\u011b, a to na z\u00e1klad\u011b telegrafick\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch zpr\u00e1v 111 stanic z desetilet\u00ed 1904-1913. Pollakova publikace Charakteristiky frekven\u010dn\u00edch k\u0159ivek tlaku vzduchu a zobecn\u011bn\u00e9 izobary v Evrop\u011b (1927) vy\u0161la v s\u00e9rii ..Pra\u017esk\u00e1 studie geofysik\u00e1ln\u00ed&#8221;, kterou z jeho popudu za\u0159adil do sv\u00e9 edi\u010dn\u00ed \u010dinnosti St\u00e1tn\u00ed \u00fastav statistick\u00fd. Vy\u0161ly v n\u00ed krom\u011b jin\u00e9ho monografie V. Hlav\u00e1\u010de Tepeln\u00e9 pom\u011bry hl. m\u011bsta Prahy (1937) a klimatolo\u00adgick\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed z Prahy-Karlova a Mile\u0161ovky jako sou\u010d\u00e1sti zamy\u0161len\u00e9 klimatografie \u010cSR. D\u00edky prof. Pollakovi \u010desko\u00adslovensk\u00e1 pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eba pat\u0159ila k prvn\u00edm slu\u017eb\u00e1m na sv\u011bt\u011b, kter\u00e9 pr\u016fb\u011b\u017en\u011b zpracov\u00e1vaj\u00ed v\u00fdsledky pozorov\u00e1n\u00ed po\u010da\u00ads\u00ed. V \u010cSR tak bylo postupov\u00e1no na 20 stanic\u00edch v l\u00e9tech 1928-1938 [8J.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Slibn\u011b se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed spolupr\u00e1ce p\u0159edn\u00edho meteorologa se statistiky u n\u00e1s skon\u010dila, kdy\u017e L. W. Pollak t\u011bsn\u011b p\u0159ed okupa\u00adc\u00ed z rasov\u00fdch d\u016fvod\u016f opustil \u010ceskoslovensko. V cizin\u011b spolu s V. Conradem vydal spis Methods in climatology (1950), z\u00e1kladn\u00ed d\u00edlo o statistick\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00fdch \u00fadaj\u016f. Pollak emigroval do Dublinu (Baile Atha Cliath), kde zpo\u010d\u00e1tku p\u016fsobil v Irsk\u00e9 meteorologick\u00e9 slu\u017eb\u011b a pozd\u011bji jako profesor na \u0160kole kosmick\u00e9 fyziky v \u00dastavu pro aplikovan\u00fd v\u00fdzkum. Po v\u011bdeck\u00e9 str\u00e1nce se v\u011bnoval p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b fyzice obla\u00adk\u016f a sr\u00e1\u017eek. Spolu s P. J. Nolanem a sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky zalo\u017eil tzv. dublinskou \u0161kolu studia kondenza\u010dn\u00edch jader, kter\u00e1 zkoumali tak\u00e9 pomoc\u00ed fotoelektrick\u00e9ho po\u010d\u00edta\u010de vlastn\u00ed konstrukce. Prof. Pollak zem\u0159el 24. listopadu 1964 v Dublinu [3].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">PhDr Gustav Swoboda se narodil v Praze 7. z\u00e1\u0159\u00ed 1893. Studoval rovn\u011b\u017e na N\u011bmeck\u00e9 univerzit\u011b v Praze u prof. R. Spitalera. kde z\u00edskal doktor\u00e1t v roce 1920. T\u00e9ho\u017e roku nastou\u00adpil do slu\u017eeb St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu meteorologick\u00e9ho v Praze, kde p\u016fsobil 18 let. Pod\u00edlel se na jeho budov\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b organiza\u00adci \u010deskoslovensk\u00e9 v\u0161eobecn\u00e9 a leteck\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eby. Pro jeho odborn\u00fd v\u00fdvoj byla rozhoduj\u00edc\u00ed st\u00e1\u017e v Bergenu u prof. V. Bjerkncse v roce 1923. Jako prvn\u00ed n\u00e1\u0161 meteorolog prov\u00e1d\u011bl na map\u00e1ch front\u00e1ln\u00ed anal\u00fdzu a v progn\u00f3zn\u00ed praxi prok\u00e1zal prosp\u011b\u0161nost norsk\u00e9 metody p\u0159i rozboru synoptick\u00fdch map. Studijn\u00ed pobyt v Norsku mu zprost\u0159edkoval cesto\u00advatel, orientalista a kn\u011bz A. Musil jako odm\u011bnu za rozs\u00e1hl\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed barometrick\u00fdch v\u00fd\u0161kov\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed, kter\u00e1 prof. Musil p\u0159ivezl z Ar\u00e1bie. G. Swoboda z. norsk\u00e9ho pobytu vyt\u011b\u00ad\u017eil i spis Wellen und Wirbel an einer qitasistalion\u00e1ren Grenzflache uber Europa. (Vlny a v\u00edry na kvuzistacion\u00e1rnt hrani\u010dn\u00ed plo\u0161e nud Evropou), kter\u00fd napsal s T. Bergeronem. Pr\u00e1ce z roku 1924 zavedla do meteorologie pojem atmosf\u00e9\u00adrick\u00e9 fronty a stala sc klasick\u00fdm d\u00edlem synoptick\u00e9 meteorolo\u00adgie [12].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Rozvoj letectva v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed byl u n\u00e1s prud\u0161\u00ed, ne\u017e si dnes v\u011bt\u0161inou p\u0159edstavujeme. \u00dakolem dr. Swobody bylo p\u0159i\/p\u016fsobit meteorologii jeho pot\u0159eb\u00e1m, a to za pomoci mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce, p\u0159edn\u00e1\u0161kami na technice, populari\u00adzac\u00ed na ve\u0159ejnosti a prac\u00ed v aeroklubech. Psal n\u00e1vody k letecko-meteorologick\u00fdm pozorov\u00e1n\u00edm, informa\u010dn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvky, analyzoval pov\u011btrnostn\u00ed podm\u00ednky n\u011bkter\u00fdch let\u016f nad na\u0161im \u00fazem\u00edm, nap\u0159. vzducholod\u011b \u201eItalia&#8221; v roce 1928. Jeho kl\u00ed\u010do\u00advou publikac\u00ed je kniha Leteck\u00e1 meteorologie a pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eba leteck\u00e1 z roku 1937, je\u017e vznikla z p\u0159edn\u00e1\u0161ek pro letec\u00adk\u00e9 navig\u00e1tory. Pat\u0159ila k prvn\u00edm p\u0159\u00edru\u010dk\u00e1m sv\u00e9ho druhu, kter\u00e9 byly naps\u00e1ny a pro sv\u00e9 modern\u00ed pojet\u00ed poslou\u017eila jako u\u010deb\u00adnice i meteorolog\u016fm.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dr. Swobodovi se dostalo mezin\u00e1rodn\u00edho ocen\u011bn\u00ed \u010dlen\u00adstv\u00edm v komis\u00edch synoptick\u00e9 a aeronautick\u00e9 p\u0159i Mezin\u00e1rodn\u00ed meteorologick\u00e9 organizaci, jejich\u017e zased\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnil v mnoha st\u00e1tech [3],<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V N\u011bmecku m\u011bl mo\u017enost sledovat n\u00e1stup a pr\u016fb\u011bh naciz\u00admu, o n\u011bm\u017e spr\u00e1vn\u011b tu\u0161il, \u017ee p\u0159ekro\u010d\u00ed i n\u011bmecko-\u010deskoslovensk\u00e9 hranice. Varoval p\u0159ed n\u00edm sv\u00e9 pra\u017esk\u00e9 kolegy, kte\u0159\u00ed se domn\u00edvali, \u017ee jde jen o n\u011bmeckou z\u00e1le\u017eitost. Jako N\u011bmec mohl p\u0159edpokl\u00e1dat postup ve sv\u00e9 kari\u00e9\u0159e za podpory okupan\u00adt\u016f, a p\u0159esto v roce 1938, v dob\u011b bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se n\u011bmeck\u00e9 okupace, z \u010cSR ode\u0161el a nastoupil na uvoln\u011bn\u00e9 m\u00edsto sekret\u00e1\u0159e Mezin\u00e1rodn\u00ed meteorologick\u00e9 organizace s\u00eddl\u00edc\u00ed v holandsk\u00e9m De Biltu, po obsazen\u00ed Holandska p\u0159est\u011bhovan\u00e9 do Lausanne ve \u0160v\u00fdcarsku. Za v\u00e1lky s prof. M. Kon\u010dkem p\u0159elo\u017eil do n\u011bm\u00ad\u010diny a roz\u0161\u00ed\u0159il u\u010debnici S. P. Chromov\u00e1 pod n\u00e1zvem Einflihrung in die synoptische Wetteranalyse (\u00davod do synop\u00adtick\u00e9ho rozboru po\u010das\u00ed), vydanou v letech 1940 a 1942.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po v\u00e1lce, v n\u00ed\u017e byly mezin\u00e1rodn\u00ed svazky v meteorologii siln\u011b rozru\u0161eny, nastala pro G. Swobodu vrcholn\u00e1 pr\u00e1ce orga\u00adniza\u010dn\u00ed: p\u0159\u00edprava a realizace statutu meteorologick\u00e9ho spole\u00ad\u010denstv\u00ed jako slo\u017eky OSN. Na prv\u00e9m kongresu nov\u011b vznikl\u00e9 Sv\u011btov\u00e9 meteorologick\u00e9 organizace v Pa\u0159\u00ed\u017ei v roce 1951 byl pra\u017esk\u00fd rod\u00e1k zvolen jej\u00edm prvn\u00edm gener\u00e1ln\u00edm sekret\u00e1\u0159em: v \u010dele vrcholn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed st\u00e1l celkem 17 let. Po opu\u0161t\u011bn\u00ed SMO v roce 1955 p\u0159ijal m\u00edsto profesora na univerzit\u011b v Istanbulu. Zem\u0159el v \u017denev\u011b 4. z\u00e1\u0159\u00ed 1956.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>VI. Z\u00c1V\u011aR<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Vod\u00edtkem ke zpracov\u00e1n\u00ed historie dom\u00e1c\u00edho a zahrani\u010dn\u00ed\u00adho odboje pracovn\u00edk\u016f S\u00daM byla hlavn\u011b jm\u00e9na uveden\u00e1 na pam\u011btn\u00edch desk\u00e1ch um\u00edst\u011bn\u00fdch v \u010cHM\u00da v Komo\u0159anech a na leti\u0161ti v Praze-Ruzyni. Jsme si v\u011bdomi toho, \u017ee seznam per\u00adzekuovan\u00fdch, mu\u010den\u00fdch a popraven\u00fdch nen\u00ed \u00fapln\u00fd. Nezn\u00e1me v\u016fbec pod\u00edl na odboji z \u0159ad pracovn\u00edk\u016f profesion\u00e1ln\u00edch a dobrovolnick\u00fdch meteorologick\u00fdch stanic, kte\u0159\u00ed se jist\u011b t\u00e9\u017e aktiv\u00adn\u011b pod\u00edleli na odboji proti okupant\u016fm, by\u0165 t\u0159eba jen ukr\u00fdv\u00e1\u00adn\u00edm para\u0161utist\u016f. uprchl\u00edk\u016f z koncentr\u00e1k\u016f a nucen\u00fdch prac\u00ed \u010di \u00fa\u010dasti v kv\u011btnov\u00e9m povst\u00e1n\u00ed. T\u00edmto \u010dl\u00e1nkem vzd\u00e1v\u00e1me doda te\u010dn\u011b hold v\u0161em na\u0161im spoluzam\u011bstnanc\u016fm, kte\u0159\u00ed nev\u00e1hali polo\u017eit \u017eivoty za na\u0161e osvobozen\u00ed z nacistick\u00e9ho jha.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jsme si v\u011bdomi skute\u010dnosti, \u017ee \u010dl\u00e1nek nen\u00ed vyv\u00e1\u017een\u00fd. V\u00fd\u010det odborn\u00e9 \u010dinnosti vysoko\u0161kolsk\u00fdch u\u010ditel\u016f brn\u011bnsk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol dokumentuje jejich nezastupiteln\u00fd odborn\u00fd pod\u00edl na formulov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00fdch a klimatologick\u00fdch tradic v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku. Jejich umu\u010den\u00ed a popravy v Mauthausenu p\u0159edstavuj\u00ed nenahraditelnou ztr\u00e1tu pro dal\u0161\u00ed rozvoj meteorologie a klimatologie v na\u0161\u00ed zemi.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Je na\u0161\u00ed mor\u00e1ln\u00ed povinnost\u00ed p\u0159ipomenout i fakt, \u017ee n\u00e1sil\u00adn\u00fdm uzav\u0159en\u00edm vysok\u00fdch \u0161kol nebylo dop\u0159\u00e1no dostudovat \u010di zah\u00e1jit studium \u0159ad\u011b nadan\u00fdch a v\u00fdborn\u00fdch student\u016f &#8211; fand\u016f meteorologie &#8211; kte\u0159\u00ed se mohli t\u00e9\u017e v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech pod\u00ed\u00adlet na rozvoji na\u0161eho oboru.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pova\u017eovali jsme za z\u00e1va\u017en\u00e9 uv\u00e9st i jm\u00e9na pracovn\u00edk\u016f n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, kte\u0159\u00ed mor\u00e1ln\u011b odsoudili nacizmus t\u00edm, \u017ee z republiky rad\u011bji emigrovali, ne\u017e by slou\u017eili nacist\u016fm.<\/span><\/p><\/div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Lileratura<\/em><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[1] Gebltart, J. &#8211; Kukl\u00edk, J.: P\u0159\u00edkaz dne. Z\u0159i\u010fte spojen\u00ed! Hlas revoluce, 33, 1981, \u010d. 47.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[2]\u00a0\u00a0 Gregor, A.: Stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled historie na\u0161\u00ed meteorologie. Meteorol. Zpr., 18, 1965, \u010d. 2, s. 30-33.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[3]\u00a0\u00a0 Gregor, A.: Za dr. Gustavem Swobodou. Meteorol. Zpr. 9, 1956, \u010d. 4, s. 85.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[4]\u00a0\u00a0 J\u00e1nsk\u00fd E: Vzpom\u00ednky VI. Hlas revoluce, 39, 1987, \u010d. 20, s. 6.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[5]\u00a0\u00a0 Jarkovsk\u00fd, E.: P\u00edsemn\u00e9 sd\u011blen\u00ed, 1986.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[6] Kdo byl kdo v na\u0161ich d\u011bjin\u00e1ch ve 20. stolet\u00ed (ved. autorsk\u00e9\u00adho kolektivu M. Chur\u00e1\u0148). Praha, LIBRI 1994. 688 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[7] Keil, K.: Leo Wenzel Pollak \u2020 Meteorol. Rdsch.. 18, 1965, H. 4, s. 124.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[8] Ko\u0161\u0165\u00e1l, R.: Vznik a v\u00fdvoj pobo\u010dky J\u010cMF v Brn\u011b. (K pade\u00ads\u00e1tilet\u00e9mu trv\u00e1n\u00ed). Brno 1967.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[9] Kr\u0161ka, K.: Bohuslav Hrudi\u010dka jako pr\u016fkopn\u00edk u\u017eit\u00ed meteo\u00adrologie v elektrotechnice. Zborn\u00edk d\u011bjin fyziky X, CESDEF &#8217;92, s. 17-28, Vysok\u00e1 vojensk\u00e1 technick\u00e1 \u0161kola v Lipt. Mikul\u00e1\u0161i.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[10] Kr\u0161ka, K.: Meteorologie v d\u00edle profesora Dr. Franti\u0161ka Kol\u00e1\u010dka. (K st\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed jeho narozen\u00ed). Meteorol. Zpr., 35, 1982. \u011b. 2, s. 62-63.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[11] Kr\u0161ka, K.: Po\u010diatky meteorol\u00f3gie \u017eivotn\u00e9ho prostredia v \u010ceskoslovensku. In: Studia III, ro\u010d. II, \u011b. 3. s. 86-93. Slo\u00advensk\u00e1 bioklimatologick\u00e1 spolo\u011bnos\u0165 pri SAV, Bratislava 1987.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[12] Munzar, J. a kol.: Mal\u00fd pr\u016fvodce meteorologi\u00ed. Praha, Mlad\u00e1 Fronta 1989. 248 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[13] Munzar, J.: Po\u010d\u00e1tky vyu\u017eit\u00ed v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky v meteoro\u00adlogii. Semin\u00e1\u0159 \u201eV\u00fdpo\u010detn\u00ed technika v meteorologii a v dal\u00ad\u0161\u00edch fyzik\u00e1ln\u00edch oborech&#8221;. In: Sborn\u00edk refer\u00e1t\u016f, d\u00edl II, Valtice 1982, \u010cSMS p\u0159i \u010cSAV. s. 115-120.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[14] Nosek, M.: D\u00edlo doc. RNDr. Bohuslava Hrudi\u010dky. Folia Facultatis scientiarum naturalium Universitatis Purkynianae Brunensis, tomus XIV, 1973. Geographia 8, opus ll,s. 41-48.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[15] Petrovi\u010d, S.: Osobn\u00ed sd\u011blen\u00ed, 1985.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[16] Vit\u00e1sek, E: V\u00fdvoj moravsk\u00e9 geografie. Praha. Academia 1973. 120s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[17] Vit\u00e1sek, E: Za prof. Fr. Kol\u00e1\u010dkem, Fr. \u0158\u00edkovsk\u00fdm a doc. B. Hrudi\u010dkou. Sborn\u00edk \u010cesk\u00e9 spole\u010dnosti zem\u011bpisn\u00e9. 50. 1946. \u010d. 2-4, s. 33-50.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[18] \u0158ikovsk\u00fd, V: Osudy a n\u00e1hody X. Hlas revoluce, 39, 1987, \u010d. 10, s. 6.<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Karel Kr\u0161ka &#8211; Miroslav Skoda, MZ 1995\/5, ro\u010dn\u00edk 48, str. 150-156<\/em><\/span><\/p><hr \/>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>I. \u00daVOD 50. v\u00fdro\u010d\u00ed skon\u010den\u00ed II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159im\u011blo nejen v\u00edt\u011bz\u00adn\u00e9 mocnosti, ale i v\u011bt\u0161inu pora\u017een\u00fdch st\u00e1t\u016f k oslav\u00e1m. Vlastn\u00edho zamy\u0161len\u00ed bylo v\u0161ak pom\u00e1lu, alespo\u0148 tak se n\u00e1m to jevilo [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-9547","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9547","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9547"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9547\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9551,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9547\/revisions\/9551"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9547"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}