{"id":9482,"date":"2024-12-25T21:42:58","date_gmt":"2024-12-25T20:42:58","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=9482"},"modified":"2024-12-25T21:44:55","modified_gmt":"2024-12-25T20:44:55","slug":"ustredni-meteorologicky-ustav-ve-vidni-a-ceske-zeme-ke-150-vyroci-jeho-zalozeni","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/ustredni-meteorologicky-ustav-ve-vidni-a-ceske-zeme-ke-150-vyroci-jeho-zalozeni\/","title":{"rendered":"\u00daST\u0158EDN\u00cd METEOROLOGICK\u00dd \u00daSTAV VE V\u00cdDNI A \u010cESK\u00c9 ZEM\u011a (Ke 150. v\u00fdro\u010d\u00ed jeho zalo\u017een\u00ed.)"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"9482\" class=\"elementor elementor-9482\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-e8bce1c elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"e8bce1c\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-cf31a68\" data-id=\"cf31a68\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-9dfa7f9 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"9dfa7f9\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>1. \u00daVOD<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V leto\u0161n\u00edm roce uplynulo 150 let od zalo\u017een\u00ed \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu pro meteorologii a zemsk\u00fd magnetismus ve V\u00eddni, kter\u00fd byl pozd\u011bji p\u0159ejmenov\u00e1n na \u00dast\u0159edn\u00ed \u00fastav pro meteorologii a geodynamiku. I kdy\u017e p\u016fsobnost jubiluj\u00edc\u00edho \u00fastavu se v sou\u010dasnosti omezuje jen na \u00fazem\u00ed Rakouska, tedy sousedn\u00edho st\u00e1tu, je uveden\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed velmi v\u00fdznamn\u00e9 i pro n\u00e1s, proto\u017ee pat\u0159\u00ed do historie \u010desk\u00e9 meteorologie. Je tomu tak z v\u00edce d\u016fvod\u016f:<\/span><\/p><ul><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed a budov\u00e1n\u00ed \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu ve V\u00eddni se podstatnou m\u011brou pod\u00edleli odborn\u00edci z Prahy;<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u010cesk\u00e9 zem\u011b byly je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e p\u016flstolet\u00ed po jeho zalo\u017een\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed habsbursk\u00e9 monarchie, a po tu dobu v\u00edde\u0148sk\u00fd \u00fastav usm\u011br\u0148oval v\u00fdvoj na\u0161\u00ed meteorologie, pokud \u0161lo o \u010dinnost pozorovac\u00edch s\u00edt\u00ed i zpracov\u00e1n\u00ed nam\u011b\u0159en\u00fdch \u00fadaj\u016f;<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u0158editel\u00e9 \u00fastavu, kte\u0159\u00ed byli sou\u010dasn\u011b profesory v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzity, vychovali prvn\u00ed p\u0159edstavitele \u010desk\u00e9 meteorologick\u00e9 v\u011bdy a praxe, a ti vyplnili citelnou mezeru, kter\u00e1 v \u010cech\u00e1ch vznikla p\u0159i z\u0159\u00edzen\u00ed \u00fastavu n\u00e1sledkem odchodu pra\u017esk\u00fdch specialist\u016f do V\u00eddn\u011b;<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po vzniku \u010cSR jako n\u00e1stupnick\u00e9ho st\u00e1tu Rakousko- Uherska \u010deskoslovensk\u00e1 meteorologick\u00e1 slu\u017eba nav\u00e1zala na \u010dinnost \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu ve V\u00eddni (i Budape\u0161ti). Odborn\u00e9 i osobn\u00ed kontakty mezi rakousk\u00fdmi a \u010deskoslovensk\u00fdmi meteorology se v r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e udr\u017eovaly i v pozd\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00ed.<\/span><\/li><\/ul><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V \u010dl\u00e1nku v\u011bnujeme pozornost p\u0159edev\u0161\u00edm okolnostem utv\u00e1\u0159en\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9ho \u00fastavu a jeho d\u016fsledk\u016fm pro meteorologii v \u010cech\u00e1ch a d\u00e1le osobnostem, kter\u00e9 st\u00e1ly v jeho \u010dele a jejich\u017e v\u011bdeck\u00fd v\u00fdznam daleko p\u0159es\u00e1hl hranice Rakouska. Uv\u00e1d\u00edme tak\u00e9 p\u0159ehled oslavn\u00fdch akc\u00ed spojen\u00fdch s jubileem \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2. ZALO\u017dEN\u00cd \u00daST\u0158EDN\u00cdHO \u00daSTAVU<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Konec 40. let 19. stolet\u00ed se v rakousk\u00e9 monarchii stal v mnoha sm\u011brech p\u0159elomov\u00fdm obdob\u00edm. Revoluce z let 1848-1849 byla sice pora\u017eena, av\u0161ak uvolnila cestu k rozvoji kapitalismu a modernizaci st\u00e1tu. Podpo\u0159ila spole\u010densk\u00e9 p\u0159em\u011bny, kter\u00e9 vedly mimo jin\u00e9 k lep\u0161\u00edmu vyu\u017eit\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd v technick\u00e9m pokroku. Modernizoval se i st\u00e1tn\u00ed syst\u00e9m, nap\u0159\u00edklad dvorsk\u00e9 \u00fa\u0159ady se p\u0159em\u011bnily v oborov\u00e1 ministerstva. Vznikaly nov\u00e9 st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159ady a instituce, jako nap\u0159. geologick\u00fd nebo meteorologick\u00fd \u00fastav, byly u\u010din\u011bny i prvn\u00ed kroky k organizaci hydrografick\u00e9 slu\u017eby, kdy\u017e v roce 1850 v\u00fdnosem ministerstva obchodu bylo na\u0159\u00edzeno pozorovat vodn\u00ed stavy na hlavn\u00edch toc\u00edch a zpr\u00e1vy zas\u00edlat vyjmenovan\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Popud k zalo\u017een\u00ed pravideln\u00e9 organizace meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00edho Rakouska dala C\u00edsa\u0159sk\u00e1 akademie v\u011bd, zalo\u017een\u00e1 v roce 1847, kter\u00e1 <em>\u201epokl\u00e1dala za sv\u016fj nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a nejvd\u011b\u010dn\u011bj\u0161\u00ed \u00fakol spojiti rozpt\u00fdlen\u00e9 a por\u016fznu \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed s\u00edly ku spole\u010dn\u00e9mu \u00fa\u010delu a za\u0159\u00edditi pozorovac\u00ed syst\u00e9m se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm centr\u00e1ln\u00edm \u00fastavem magneticko-meteorologick\u00fdm\u201c<\/em> [1].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pro vypracov\u00e1n\u00ed n\u00e1vrhu na reorganizaci meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed a p\u0159edlo\u017een\u00ed jej akademii byla z\u0159\u00edzena komise, kterou vedl \u0159\u00e1dn\u00fd \u010dlen akademie v\u011bd Karl (Carl) Kreil (1798-1862), rod\u00e1k z Riedu v Horn\u00edch Rakous\u00edch, \u0159editel Pra\u017esk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rny a profesor astronomie na pra\u017esk\u00e9 univerzit\u011b. Akademie n\u00e1vrh schv\u00e1lila a 18. \u00fanora 1850 prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho kuratoria p\u0159edlo\u017eila ministerstvu kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1dost, obsahuj\u00edc\u00ed n\u00e1vrh na z\u0159\u00edzen\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed meteorologick\u00e9 stanice ve V\u00eddni, a vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f pro tuto a dal\u0161\u00ed pozorovac\u00ed stanice bude zapot\u0159eb\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">C\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. rozhodnut\u00edm datovan\u00e9m 23. \u010dervence 1851 \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bl a povolil z\u0159\u00edzen\u00ed \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu pro meteorologick\u00e1 a magnetick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed s jedn\u00edm \u0159editelem, jedn\u00edm adjunktem, dv\u011bma asistenty a sluhou. \u0158editelem byl jmenov\u00e1n K. Kreil, jemu\u017e byla sou\u010dasn\u011b prop\u016fj\u010dena hodnost \u0159\u00e1dn\u00e9ho profesora fyziky v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzity. Spojen\u00ed funkc\u00ed \u0159editele \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu a univerzitn\u00edho profesora, kter\u00e9 se udr\u017eelo a\u017e doposud, se osv\u011bd\u010duje, proto\u017ee \u00fastavu vtiskuje charakter v\u011bdeck\u00e9 instituce. Podle usnesen\u00ed akademie, kter\u00e9 tato instituce p\u0159ijala brzy po z\u0159\u00edzen\u00ed \u00fastavu, m\u00e1 st\u00e1l\u00e9 spojen\u00ed \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu s akademi\u00ed zaji\u0161\u0165ovat, aby na pr\u00e1ci \u00fastavu bylo pohl\u00ed\u017eeno jako na \u010dinnost akademie [7].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">(Rok z\u0159\u00edzen\u00ed centr\u00e1ln\u00edho \u00fastavu se zapsal tak\u00e9 negativn\u011b do rakousk\u00fdch d\u011bjin. Patenty z 31. prosince 1851 byla zru\u0161ena \u00fastava a zavl\u00e1dl absolutismus a rovn\u011b\u017e v prosinci t\u00e9ho\u017e roku byl Karel Havl\u00ed\u010dek Borovsk\u00fd za novin\u00e1\u0159skou \u010dinnost internov\u00e1n do Brixenu.)<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zemsk\u00fd magnetismus se stal n\u00e1pln\u00ed \u010dinnosti \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu d\u00edky Kreilovu v\u011bdeck\u00e9mu zam\u011b\u0159en\u00ed, je\u017e rozvinul po p\u0159\u00edchodu na Pra\u017eskou hv\u011bzd\u00e1rnu (1838), kter\u00e1 nevyhovovala po\u017eadavk\u016fm modern\u00edho astronomick\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed. K jeho rozhodnut\u00ed soust\u0159edit se na meteorologick\u00e1 a magnetick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed a vybudovat p\u0159i Pra\u017esk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011b \u201enovou magnetickou a meteorologickou observato\u0159\u201c, p\u0159isp\u011bla tak\u00e9 prvn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed meteorologick\u00e1 konference, kter\u00e1 se konala v roce 1838 v G\u00f6ttingen. P\u0159esto\u017ee Kreil v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bl k rozvoji pra\u017esk\u00fdch meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed a jeho spis \u201eKlimatologie von B\u00f6hmen\u201c (vyd\u00e1n posmrtn\u011b v roce 1865) pat\u0159il ve sv\u00e9 dob\u011b k vrcholn\u00fdm d\u00edl\u016fm klimatologie, nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bhlas z\u00edskal geomagnetick\u00fdmi m\u011b\u0159en\u00edmi na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech monarchie, tak\u017ee byl pova\u017eov\u00e1n p\u0159edev\u0161\u00edm za geofyzika.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Centr\u00e1ln\u00edmu \u00fastavu magneticko-meteorologick\u00e9mu, jen\u017e byl prvn\u00edm \u00fastavem sv\u00e9ho druhu na sv\u011bt\u011b, \u0159editel Kreil p\u0159isoudil dvoj\u00ed \u00fakol:<\/span><\/p><ul><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">jako vzorov\u00fd \u00fastav prov\u00e1d\u011bt pozorov\u00e1n\u00ed v\u0161ech prvk\u016f meteorologie a zemsk\u00e9ho magnetismu a p\u0159isp\u00edvat k podpo\u0159e a dal\u0161\u00edmu rozvoji t\u011bchto obor\u016f;<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">provozovat pozorovac\u00ed s\u00edt\u011b v cel\u00e9 monarchii, vybavovat je p\u0159\u00edstroji, kontrolovat jejich \u010dinnost, plnit funkci sb\u011brn\u00e9ho st\u0159ediska napozorovan\u00fdch \u00fadaj\u016f a zp\u0159\u00edstup\u0148ovat je ve\u0159ejnosti. Kreilem zpracovan\u00e9 ro\u010denky \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu byly pro svou formu, obsah a uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed cen\u011bny jako publikace hodn\u00e9 n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/li><\/ul><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u00dakoly, kter\u00e9 si Kreil p\u0159i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u00fastavu p\u0159edsevzal, se v\u0161ak uk\u00e1zaly jako obt\u00ed\u017en\u011b splniteln\u00e9 z d\u016fvod\u016f finan\u010dn\u00edch, prostorov\u00fdch i person\u00e1ln\u00edch. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed po\u010det pracovn\u00edk\u016f byl k zvl\u00e1dnut\u00ed \u00fakol\u016f p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fd, st\u00e1tn\u00ed dotace nesta\u010dily ani na vybudov\u00e1n\u00ed pozorovac\u00edch s\u00edt\u00ed, ani na v\u00fdstavbu vlastn\u00ed budovy (v roce 1852 se poda\u0159ilo z\u00edskat nezbytn\u00e9 prostory v nov\u00e9m n\u00e1jemn\u00edm dom\u011b). St\u00e1tn\u00edm financ\u00edm zp\u016fsobilo t\u011b\u017ekou r\u00e1nu zapleten\u00ed se Rakouska do v\u00e1lky krymsk\u00e9 (1853-1855), a neb\u00fdt podpory ze strany akademie v\u011bd, pozorov\u00e1n\u00ed by zcela zaniklo; na ur\u010ditou dobu bylo nutno zastavit vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed ro\u010denek.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">L\u00e9pe ne\u017e Kreilovi se v budov\u00e1n\u00ed \u00fastavu da\u0159ilo jeho n\u00e1stupci Karlu (Carl) Jelinkovi (1822-1876), p\u0159esto\u017ee do jeho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed se prom\u00edtly ekonomick\u00e9 probl\u00e9my vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z prohran\u00e9 v\u00e1lky s Pruskem (1866). Brn\u011bnsk\u00fd rod\u00e1k stejn\u011b jako Kreil p\u0159e\u0161el do V\u00eddn\u011b z Prahy, kde p\u016fsobil jako adjunkt na hv\u011bzd\u00e1rn\u011b v Klementinu a od roku 1852 jako profesor matematiky na pra\u017esk\u00e9 technice. \u0158editelem \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu byl jmenov\u00e1n v roce 1863. Byl nejen vynikaj\u00edc\u00edm v\u011bdcem, n\u00fdbr\u017e tak\u00e9 v\u00fdborn\u00fdm organiz\u00e1torem, kter\u00e9mu se poda\u0159ilo z\u00edskat od ministerstva vy\u0161\u0161\u00ed dotace na po\u010detn\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed person\u00e1lu i na provozn\u00ed \u00fa\u010dely. Pro \u00fastav byla postavena nov\u00e1 budova na Hohe Warte, kter\u00e1 byla uvedena do provozu v dubnu 1872.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1865 Jelinek zalo\u017eil po dvoulet\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b rakouskou meteorologickou spole\u010dnost, jej\u00edm\u017e org\u00e1nem se stal \u201eZeitschrift der \u00f6sterreichischen Gesellschaft f\u00fcr Meteorologie\u201c. \u010casopis brzy nabyl dobr\u00e9 odborn\u00e9 \u00farovn\u011b a velmi p\u0159isp\u011bl k mezin\u00e1rodn\u00edmu jm\u00e9nu \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu [10]. Jelinek je tak\u00e9 zakladatelem rakousk\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eby op\u00edraj\u00edc\u00ed se o pravideln\u00e1 telegrafick\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed a posl\u00e9ze vyd\u00e1vaj\u00edc\u00ed denn\u00ed pov\u011btrnostn\u00ed mapy. Jeho z\u00e1sluhou se v roce 1873 konal ve V\u00eddni prvn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed meteorologick\u00fd kongres, kter\u00fd byl v podstat\u011b zakl\u00e1daj\u00edc\u00edm aktem Mezin\u00e1rodn\u00ed meteorologick\u00e9 organizace.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00edm pracovn\u00edkem, jen\u017e opustil Prahu a ode\u0161el s Kreilem za lep\u0161\u00edmi pracovn\u00edmi a existen\u010dn\u00edmi podm\u00ednkami do nov\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9ho v\u00edde\u0148sk\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu, byl Karl Fritsch (1812-1879), pra\u017esk\u00fd rod\u00e1k a dlouholet\u00fd Kreil\u016fv dobrovoln\u00fd spolupracovn\u00edk na klementinsk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011b Od roku 1862 byl z\u00e1stupcem \u0159editele \u00fastavu. Je\u0161t\u011b za pobytu v \u010cech\u00e1ch vynikl jako fenolog, napsal des\u00edtky v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed, mezi nimi i spis o klimatu Prahy z roku 1850, zalo\u017een\u00fd na meteorologick\u00e9m pozorov\u00e1n\u00ed Pra\u017esk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rny.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Skute\u010dnost, \u017ee prvn\u00ed \u0159editel \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu pro meteorologii a zemsk\u00fd magnetismus Kreil, jeho n\u00e1stupce Jelinek a m\u00edsto\u0159editel Fritsch se vy\u0161kolili v meteorologii na Pra\u017esk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011b, sv\u011bd\u010d\u00ed o vysok\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 \u00farovni tohoto pracovi\u0161t\u011b [6]. Mohla by n\u00e1s napl\u0148ovat radost\u00ed nad \u00fasp\u011b\u0161nost\u00ed na\u0161ich p\u0159edch\u016fdc\u016f, kdyby n\u00e1sledn\u011b nevedla k \u00fapadku meteorologie v samotn\u00fdch \u010cech\u00e1ch.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>3. METEOROLOGIE V \u010cECH\u00c1CH OD 2. POLOVINY 19. STOLET\u00cd<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdznam \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu a p\u016fsoben\u00ed jeho vedouc\u00edch \u010dinitel\u016f je t\u0159eba posuzovat ze dvou hledisek, kter\u00e1 v roce 1885 vyj\u00e1d\u0159il v rozs\u00e1hl\u00e9m rozboru Franti\u0161ek Augustin (1846-1908), prvn\u00ed profesor meteorologie a klimatologie na pra\u017esk\u00e9 univerzit\u011b. Napsal: <em>\u201eZalo\u017een\u00edm centr\u00e1ln\u00edho \u00fastavu meteorologick\u00e9ho ve V\u00eddni, opat\u0159en\u00e9ho dostate\u010dn\u00fdmi prost\u0159edky za t\u00edm \u00fa\u010delem, aby spravoval v\u0161eobecnou rakouskou s\u00ed\u0165 meteorologickou, nastala pozorov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00e9mu v Rakousku nov\u00e1 aera; na stanic\u00edch dosavadn\u00edch, jako\u017e i na stanic\u00edch nov\u00fdch po\u010dalo se pozorovati v cel\u00e9m mocn\u00e1\u0159stv\u00ed dle jedin\u00e9ho pl\u00e1nu a p\u0159\u00edstroji porovnan\u00fdmi a vyzkou\u0161en\u00fdmi, jak nem\u016f\u017ee se jinak d\u00edti, maj\u00ed-li se pozorov\u00e1n\u00ed z rozli\u010dn\u00fdch m\u00edst nal\u00e9zati v souhlasu. Meteorologie v Rakousku dod\u011blala se t\u00edm znamenit\u00e9ho \u00fasp\u011bchu; dosud byla meteorologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed p\u011bstov\u00e1na od astronom\u016f p\u0159i hv\u011bzd\u00e1rn\u00e1ch v z\u00e1jmech astronomie a od agronom\u016f vzhledem k poln\u00edmu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Za\u0159\u00edzen\u00edm samostatn\u00e9ho \u00fastavu, ur\u010den\u00e9ho v\u00fdhradn\u011b jenom ku p\u011bstov\u00e1n\u00ed meteorologie, vybavila se tato z podru\u010d\u00ed astronomie a agronomie i mohla si vytknouti sama sv\u00e9 c\u00edle bez ohledu na pot\u0159eby a z\u00e1jmy ciz\u00ed&#8230;V\u00edde\u0148sk\u00fd \u00fastav zasluhuje pln\u00e9ho uzn\u00e1n\u00ed, \u017ee pod spr\u00e1vou dosavadn\u00edch sv\u00fdch \u0159editel\u016f Kreila 1851-1862, Jelinka 1863-1876 a Hannaod r. 1877 pracemi sv\u00fdmi, zalo\u017een\u00edm spolku a \u010dasopisu meteorologick\u00e9ho p\u0159isp\u011bl nem\u00e1lo k rozvoji v\u0161eobecn\u00e9 meteorologie\u201c<\/em>[1].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">T\u00fd\u017e autor v\u0161ak na jin\u00e9m m\u00edst\u011b t\u00e9ho\u017e \u010dl\u00e1nku lituje Kreilova odchodu do V\u00eddn\u011b, proto\u017ee jeho n\u00e1stupci na hv\u011bzd\u00e1rn\u011b nem\u011bli jeho schopnosti ani z\u00e1jem. V \u010cech\u00e1ch nebylo nikoho, kdo by se opravdu zab\u00fdval meteorologi\u00ed a podn\u011bcoval smysl pro meteorologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed. S \u00fapln\u00fdm zdarem se nesetkaly ani pokusy V\u00fdboru pro p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum \u010cech v Praze \u010di P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9ho spolku v \u00dast\u00ed nad Labem obnovit ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e meteorologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed pot\u00e9, co po vzniku \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu Vlastenecko-hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 spole\u010dnost zastavila svou \u010dinnost a rozpustila meteorologickou s\u00ed\u0165, kterou p\u0159evzala V\u00edde\u0148.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u010cechy postr\u00e1daly metodicko-organiza\u010dn\u00ed st\u0159edisko meteorologick\u00e9ho v\u00fdzkumu, kter\u00fdm se nemohla st\u00e1t pro svou polohu ani Pra\u017esk\u00e1 hv\u011bzd\u00e1rna, jej\u00ed\u017e sl\u00e1va pominula, jakmile se zp\u0159\u00edsnily po\u017eadavky na um\u00edst\u011bn\u00ed hlavn\u00ed meteorologick\u00e9 stanice. <em>\u201eMeteorologick\u00e9 observatorium Pra\u017esk\u00e9 nem\u016f\u017ee rozvinouti n\u00e1le\u017eitou \u010dinnost, jsouc velice nep\u0159\u00edzniv\u011b um\u00edst\u011bno na dvo\u0159e Klementina ve st\u0159edu m\u011bsta. M\u011b\u0159en\u00ed mnoh\u00fdch \u00fakaz\u016f atmosf\u00e9rick\u00fdch uprost\u0159ed kotliny Pra\u017esk\u00e9, \u010dasto kou\u0159em a d\u00fdmem napln\u011bn\u00e9, jest velice pochybn\u00e9\u201c<\/em> [1]. Proto se prof. Augustin do\u017eadoval z\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00e9 meteorologick\u00e9 stanice prvn\u00ed t\u0159\u00eddy anebo alespo\u0148 odd\u011blen\u00ed dosavadn\u00ed stanice od hv\u011bzd\u00e1rny a jej\u00ed p\u0159elo\u017een\u00ed na p\u0159\u00edhodn\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto, nejl\u00e9pe na n\u011bkter\u00e9 v\u00fd\u0161in\u011b v pra\u017esk\u00e9m okol\u00ed v n\u00e1le\u017eit\u00e9 vzd\u00e1lenosti od m\u011bsta. V\u00edde\u0148sk\u00fd centralismus v\u0161ak nebyl my\u0161lenk\u00e1m na z\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00e9ho zemsk\u00e9ho meteorologick\u00e9ho centra naklon\u011bn, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e po zalo\u017een\u00ed samostatn\u00e9ho meteorologick\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu v Budape\u0161ti v roce 1870 ztratil zna\u010dnou \u010d\u00e1st pozorovac\u00ed s\u00edt\u011b (41 stanic).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zalo\u017een\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho \u00fastavu m\u011blo tedy pro \u010cechy nep\u0159\u00edzniv\u00e9 n\u00e1sledky nejen proto, \u017ee p\u0159i\u0161ly o \u017e\u00e1dan\u00e9 meteorologick\u00e9 odborn\u00edky, n\u00fdbr\u017e i proto, \u017ee vedlo ke zna\u010dn\u00e9 redukci pozorovac\u00edch stanic, k \u00fapadku Klementina, i ke ztr\u00e1t\u011b nad\u011bje, \u017ee se Praha op\u011bt stane st\u0159ediskem alespo\u0148 zemsk\u00e9ho meteorologick\u00e9ho a klimatologick\u00e9ho v\u00fdzkumu, kter\u00fdm ji\u017e byla v dob\u011b Anton\u00edna Strnada (1746-1799) a P. Martina Aloise Davida (1757-1836). \u010cechy m\u011bly v meteorologii oproti jin\u00fdm zem\u00edm mocn\u00e1\u0159stv\u00ed zna\u010dn\u00fd n\u00e1skok, nejhust\u0161\u00ed s\u00ed\u0165 stanic a kvalitn\u00ed \u0159ady m\u011b\u0159en\u00ed, zat\u00edmco jinde se pozorov\u00e1n\u00ed teprve zav\u00e1d\u011bla. <em>\u201ePo\u010det jejich byl v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017eli po\u010det ostatn\u00edch stanic z cel\u00e9ho Rakouska, toti\u017e 17 z 31. Dlouho v\u0161ak se \u010cechy net\u011b\u0161ily t\u00e9to p\u0159ednosti, za n\u011bkolik let sklesl po\u010det stanic zas\u00edlaj\u00edc\u00edch z \u010cech pozorov\u00e1n\u00ed sv\u00e1 do V\u00eddn\u011b na polovici, ze 17 na 8, kde\u017eto v jin\u00fdch zem\u00edch rakousk\u00fdch st\u00e1le vzr\u016fstal a po osmilet\u00e9m trv\u00e1n\u00ed rakousk\u00e9 s\u00edt\u011b meteorologick\u00e9 byly \u010cechy v n\u00ed zastoupeny ji\u017e jen desetinou stanic&#8230; \u010cechy, jindy z prvn\u00edch v zemi, kde p\u011bstov\u00e1na byla meteorologie a kon\u00e1na pozorov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00e1, nach\u00e1zej\u00ed se tedy nyn\u00ed na rovni s Dalmaci\u00ed a Bukovinou!\u201c<\/em> [1]. Zm\u011bny v s\u00edti, kter\u00e9 prov\u00e1d\u011bl \u00fast\u0159edn\u00ed \u00fastav, sm\u011b\u0159ovaly k tomu, aby stanice byly rozm\u00edst\u011bny pokud mo\u017eno rovnom\u011brn\u011b ve v\u0161ech rakousk\u00fdch zem\u00edch. Augustin si byl v\u011bdom toho, \u017ee redukovan\u00e1 s\u00ed\u0165 v \u010cech\u00e1ch nem\u016f\u017ee sta\u010dit k podrobn\u00e9mu klimatologick\u00e9- mu v\u00fdzkumu, kter\u00fd pot\u0159ebovalo zem\u011bd\u011blstv\u00ed a jin\u00e1 odv\u011btv\u00ed: <em>\u201eT\u00edm zp\u016fsobem jako se dosud d\u011blo, nedos\u00e1hlo by se nikdy \u00fapln\u00e9 a d\u016fkladn\u00e9 zn\u00e1mosti o podneb\u00ed \u010cech\u201c<\/em>.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u00dapadek meteorologick\u00e9ho pozorov\u00e1n\u00ed v \u010cech\u00e1ch nezastavilo ani vybudov\u00e1n\u00ed dvou rozs\u00e1hl\u00fdch sr\u00e1\u017ekom\u011brn\u00fdch s\u00edt\u00ed v 70. letech, a to meteorologick\u00e9 sekce hydrografick\u00e9 komise veden\u00e9 Franti\u0161kem Studni\u010dkou (1836-1903) a \u010cesk\u00e9ho lesnick\u00e9ho spolku pod veden\u00edm Emanuela Purkyn\u011bho (1831-1882). S\u00edt\u011b byly zalo\u017eeny ke speci\u00e1ln\u00edm \u00fa\u010del\u016fm a nemohly nahradit pozorov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00e1. <em>\u201eTakov\u00e9to rozs\u00e1hl\u00e9 de\u0161\u0165om\u011brn\u00e9 podniky nejsou ryze meteorologick\u00e9; hojn\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed de\u0161t\u011b m\u00e1 mnohem v\u011bt\u0161\u00ed cenu pro hydrologa, in\u017een\u00fdra a poln\u00edho hospod\u00e1\u0159e, ne\u017eli pro meteorologa. Tomuto z\u00e1le\u017e\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na v\u00fdzkumu z\u00e1hady zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed vznik a tvo\u0159en\u00ed de\u0161t\u011b, a jeliko\u017e pouh\u00fdm jeho m\u011b\u0159en\u00edm nelze dos\u00e1hnouti pozn\u00e1n\u00ed tohoto \u00fakazu i p\u0159i nejhojn\u011bj\u0161\u00edm po\u010dtu stanic de\u0161tom\u011brn\u00fdch, jest nucen vyhled\u00e1vati jin\u00fdch prost\u0159edk\u016f k dosa\u017een\u00ed sv\u00e9ho c\u00edle\u201c<\/em> [1].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 stezky i p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9 n\u00e1vrhy Augustinovy se t\u00fdkaly v\u00fdhradn\u011b \u00fazem\u00ed \u010cech, tedy historick\u00e9ho \u00fazem\u00ed Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho, proto\u017ee na Morav\u011b a ve Slezsku byla situace jin\u00e1. Tam soustavn\u00e1 meteorologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed za\u010d\u00ednala pr\u00e1v\u011b v polovin\u011b 18. stolet\u00ed, tedy v dob\u011b z\u0159izov\u00e1n\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9ho \u00fastavu, a nebyla tam Strnadova a Davidova tradice centr\u00e1ln\u00ed zemsk\u00e9 stanice. P\u0159\u00edrodozpytn\u00fd spolek v Brn\u011b od 60. let roz\u0161i\u0159oval s\u00ed\u0165 meteorologick\u00fdch a sr\u00e1\u017ekom\u011brn\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed a jeho vybran\u00e9 stanice byly za\u010dle\u0148ov\u00e1ny do rakousk\u00e9 s\u00edt\u011b [4]. Tak\u00e9 ta se postupn\u011b stabilizovala a zvl\u00e1\u0161t\u011b po od\u010dlen\u011bn\u00ed s\u00edt\u011b v Uhr\u00e1ch se zv\u011bt\u0161il po\u010det jej\u00edch stanic. V roce 1882 bylo v Rakousku 261 stanic I., II. a III. t\u0159\u00eddy, z toho v\u0161ak v \u010cech\u00e1ch jen 27, kde\u017eto na Morav\u011b jich bylo 29 a nejhust\u0161\u00ed s\u00ed\u0165 m\u011blo Slezsko.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Navrhoval-li prof. Augustin z\u0159\u00edzen\u00ed centr\u00e1ln\u00ed meteorologick\u00e9 stanice I. t\u0159\u00eddy v bl\u00edzkosti Prahy, pova\u017eoval tento po\u017eadavek za p\u0159edstupe\u0148 k zalo\u017een\u00ed v podstat\u011b samostatn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho meteorologick\u00e9ho \u00fastavu, proto\u017ee podle jeho n\u00e1vrhu<em> \u201eby v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b \u010cech byla z\u0159\u00edzena a p\u0159im\u011b\u0159en\u00fdmi prost\u0159edky opat\u0159ena Centr\u00e1ln\u00ed stanice meteorologick\u00e1, je\u017e by m\u011bla za \u00fa\u010del zakl\u00e1dati a \u0159\u00edditi stanice meteorologick\u00e9, sb\u00edrati, sestavovati a uve\u0159ej\u0148ovati pozorov\u00e1n\u00ed vykonan\u00e1, vyd\u00e1vati pr\u00e1ce na z\u00e1klad\u011b jejich, p\u011bstovati klimatologii \u010cech se z\u0159etelem k lesnictv\u00ed a poln\u00edmu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, jako\u017e i roz\u0161i\u0159ovati prognosy o pov\u011btrnosti\u201c <\/em>[1]. Je samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee rakousk\u00e1 vl\u00e1da na z\u0159\u00edzen\u00ed takov\u00e9 \u201estanice\u201c, kter\u00e1 by ohro\u017eovala jednotu celost\u00e1tn\u00ed s\u00edt\u011b a meteorologick\u00e9 slu\u017eby, nem\u011bla z\u00e1jem. Podm\u00ednky na zalo\u017een\u00ed n\u00e1rodn\u00edho (st\u00e1tn\u00edho) meteorologick\u00e9ho \u00fastavu se s\u00eddlem v Praze nastaly a\u017e po vzniku samostatn\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky v roce 1919.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>4. KREILOVI N\u00c1SLEDOVN\u00cdCI VE FUNKCI \u0158EDITELE V\u00cdDE\u0147SK\u00c9HO \u00daSTAVU<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po Jelinkov\u011b smrti v roce 1876 byl za \u0159editele \u00fastav vybr\u00e1n Julius von Hann (1839-1921), v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00fd v\u0161estrann\u00fd meteorolog, jen\u017e se zaslou\u017eil o v\u00fdstavbu s\u00edt\u011b p\u0159\u00edzemn\u00edch pozorov\u00e1n\u00ed, z\u0159\u00edzen\u00ed stanic v\u00fd\u0161kov\u00fdch a p\u0159ebudov\u00e1n\u00ed \u00fastavn\u00ed knihovny do odborn\u00e9 knihovny prvn\u00ed t\u0159\u00eddy. V\u00fdzkumnou a pedagogickou \u010dinnost\u00ed, k n\u00ed\u017e pat\u0159\u00ed i tvorba u\u010debnic, a podporou mlad\u00fdch badatel\u016f, nap\u0159. J. Perntera, W. Traberta, H. von Fickera i na\u0161eho S. Hanzl\u00edka z\u00e1sadn\u00ed m\u011brou p\u0159isp\u011bl ke vzniku rakousk\u00e9, nebo t\u00e9\u017e v\u00edde\u0148sk\u00e9 meteorologick\u00e9 \u0161koly. P\u0159es 50 let se pod\u00edlel na vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed odborn\u00e9ho \u010dasopisu Zeitschrift f\u00fcr Meteorologie [5]. Proto\u017ee administrativn\u00ed pr\u00e1ce, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161ela jeho funkce, ho omezovaly ve v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci, po dvaceti letech z funkce \u0159editele odstoupil (1897).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jeho n\u00e1stupcem se stal znamenit\u00fd badatel a dobr\u00fd organiz\u00e1tor Josef M. Pernter (1848-1908), jen\u017e se rozhodl p\u0159izp\u016fsobit \u00fastav po\u017eadavk\u016fm doby jednak t\u00edm, \u017ee roz\u0161\u00ed\u0159il pro nar\u016fstaj\u00edc\u00ed \u010dinnosti pracovn\u00ed prostory, jednak t\u00edm, \u017ee budoval p\u0159edpov\u011bdn\u00ed slu\u017ebu, kter\u00e1 progn\u00f3zy p\u0159ed\u00e1vala v\u0161em po\u0161tovn\u00edm \u00fa\u0159ad\u016fm, co\u017e z\u016fstalo zachov\u00e1no a\u017e do vys\u00edl\u00e1n\u00ed p\u0159edpov\u011bd\u00ed rozhlasem. V Hollabrunnu z\u0159\u00eddil pokusnou stanici pro st\u0159elbu proti krupobit\u00ed. V\u00fdznamn\u00fdm magnetikem \u00fastavu byl Josef Liznar (1852-1932), kter\u00fd v roce 1899 p\u0159e\u0161el jako profesor na v\u00edde\u0148skou Vysokou \u0161kolu zem\u011bd\u011blskou. Kdy\u017e v roce 1904 \u00fast\u0159edn\u00ed \u00fastav p\u0159evzal od akademie v\u011bd zem\u011bt\u0159esnou slu\u017ebu, zm\u011bnil n\u00e1zev na \u00dast\u0159edn\u00ed \u00fastav pro meteorologii a geodynamiku (Zentralanstalt f\u00fcr Meteorologie und Geodynamik), kter\u00fd pou\u017e\u00edv\u00e1 dodnes. Seismick\u00fdm m\u011b\u0159en\u00edm na observato\u0159i a organizaci makroseismick\u00e9 hl\u00e1sn\u00e9 slu\u017eby na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed tehdej\u0161\u00edho Rakouska se v\u011bnoval Victor Conrad.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po Pernterov\u011b smrti v roce 1908 byl ustanoven do funkce \u0159editele Wilhelm Trabert (1863-1921), kter\u00fd p\u0159evzal dob\u0159e veden\u00fd \u00fastav. Jeho v\u011bdeck\u00e9 z\u00e1jmy sm\u011b\u0159ovaly do \u0161irok\u00e9 oblasti kosmick\u00e9 fyziky. P\u0159i\u010dinil se o postaven\u00ed magnetick\u00e9 observato\u0159e v Kremsm\u00fcnsteru v roce 1911, a t\u00edm o obnoven\u00ed geomagnetick\u00fdch registrac\u00ed, kter\u00e9 musely b\u00fdt ve V\u00eddni ukon\u010deny vzhledem k zav\u00e1d\u011bn\u00ed pouli\u010dn\u00edch elektrick\u00fdch veden\u00ed. Zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee do donutily odej\u00edt na odpo\u010dinek v roce 1915.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj \u00fastavu, kter\u00fd byl dramatick\u00fd, poznamenala sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Pracovn\u00edci odch\u00e1zeli na frontu, pov\u011btrnostn\u00ed odd\u011blen\u00ed \u00fastavu se stalo meteorologick\u00fdm \u00fast\u0159ed\u00edm vojensk\u00e9 spr\u00e1vy a od z\u00e1\u0159\u00ed 1915 m\u011bla v \u00fastavu s\u00eddlo poln\u00ed pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eba, jej\u00edm\u017e velitelem byl prof. Felix Maria Exner, kter\u00fd byl v roce 1917 jmenov\u00e1n \u0159editelem centr\u00e1ln\u00edho \u00fastavu. Z\u00e1nik pora\u017een\u00e9ho Rakousko-Uherska p\u0159ivodil \u00fastavu p\u016fsob\u00edc\u00edm na \u00fazem\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho mal\u00e9ho Rakouska ztr\u00e1tu velk\u00e9 \u010d\u00e1sti pozorovac\u00edch s\u00edt\u00ed (nap\u0159. po\u010det stanic klimatologick\u00e9 slu\u017eby se z 335 p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem v\u00e1lky po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed sn\u00ed\u017eil na 87), a i kdy\u017e hlavn\u00ed \u00fakoly \u00fastavu z\u016fstaly zachov\u00e1ny, \u0161patn\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 pom\u011bry vedly k \u010detn\u00fdm omezen\u00edm \u010dinnosti. D\u00edky Exnerovu v\u011bdeck\u00e9mu postaven\u00ed se poda\u0159ilo z\u00edskat podporu zahrani\u010dn\u00edch d\u00e1rc\u016f. Nenorm\u00e1ln\u00ed situace trvala do roku 1924. V roce 1927 byla z\u0159\u00edzena samostatn\u00e1 leteck\u00e1 pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eba a pod\u0159\u00edzena spolkov\u00e9mu ministerstvu obchodu a dopravy, \u00fastav se ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e za\u010dal zab\u00fdvat hum\u00e1nn\u00ed bioklimatologi\u00ed a roz\u0161i\u0159oval fenologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed. Po Exnerov\u011b \u00famrt\u00ed v roce 1930 byl pov\u011b\u0159en \u0159\u00edzen\u00edm \u00fastavu Wilhelm Schmidt (1883-1936), profesor Vysok\u00e9 \u0161koly zem\u011bd\u011blsk\u00e9. S jeho p\u0159\u00edchodem je spjato zav\u00e1d\u011bn\u00ed mikroklimatick\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch metod do pr\u00e1ce \u00fastavu, v\u00fdzkum m\u011bstsk\u00e9ho klimatu v\u010detn\u011b zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed (m\u011b\u0159ic\u00ed j\u00edzdy). V roce 1935 byla slou\u010dena geomagnetick\u00e1 a seismick\u00e1 slu\u017eba do jednoho geofyzik\u00e1ln\u00edho odd\u011blen\u00ed. I kdy\u017e na \u00fastav dol\u00e9hala sv\u011btov\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 krize, pod\u00edlel se na prac\u00edch dvou Mezin\u00e1rodn\u00edch pol\u00e1rn\u00edch rok\u016f (1932\/33) expedic\u00ed na ostrov Jan Mayen za \u00fa\u010delem meteorologick\u00fdch a magnetick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pot\u00e9, co horliv\u00fd a pracovn\u011b p\u0159et\u00ed\u017een\u00fd Schmidt podlehl z\u00e1chvatu mrtvice (1936), byl z berl\u00ednsk\u00e9 univerzity povol\u00e1n zp\u011bt do Rakouska Heinrich von Ficker (1881-1957) a v roce 1937 jmenov\u00e1n \u0159editelem \u00fastavu. Ve funkci jej zastihla 2. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka, b\u011bhem n\u00ed\u017e po za\u010dlen\u011bn\u00ed Rakouska do Velkon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e byly rakousk\u00e1 klimatologick\u00e1 slu\u017eba a pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eba slou\u010deny s N\u011bmeckou \u0159\u00ed\u0161skou pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017ebou (Deutscher Reichwetterdienst) a v\u00edde\u0148sk\u00fd \u00fastav jako v\u00fdzkumn\u00e9 pracovi\u0161t\u011b pod\u0159\u00edzen \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9mu ministerstvu v\u00fdchovy. (O n\u011bjak\u00e9m v\u00fdzkumu v\u0161ak nemohlo b\u00fdt \u0159e\u010d\u00ed, proto\u017ee krom\u011b \u0159editele a m\u00edsto\u0159editele byli v\u0161ichni v\u011bde\u010dt\u00ed pracovn\u00edci povol\u00e1ni k brann\u00e9 moci.) Ve\u0161ker\u00fd klimatologick\u00fd materi\u00e1l bylo odevzd\u00e1n do Berl\u00edna a ke konci v\u00e1lky po \u010detn\u00fdch p\u0159ev\u00e1\u017een\u00edch zni\u010den po\u017e\u00e1rem na n\u00e1dra\u017e\u00ed Friedrichsroda. Zachov\u00e1na byla jen pozorov\u00e1n\u00ed po roce 1936. Leteck\u00fdmi n\u00e1lety a jin\u00fdmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi ud\u00e1lostmi byly zni\u010deny meteorologick\u00e9 a geofyzik\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstroje a n\u011bkter\u00e9 budovy observato\u0159\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pov\u00e1le\u010dn\u00e9 pom\u011bry v Rakousku okupovan\u00e9m \u010dty\u0159mi v\u00edt\u011bzn\u00fdmi velmocemi se rychle m\u011bnily: Od srpna 1946 \u00fastav op\u011bt p\u0159evzal v\u0161echny pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eby do t\u00e9 doby rozd\u011blen\u00e9 do okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n, av\u0161ak v roce 1950 byla spolkov\u00fdm z\u00e1konem zalo\u017eena samostatn\u00e1 leteck\u00e1 pov\u011btrnostn\u00ed slu\u017eba. Po odchodu H. Fickera do d\u016fchodu v roce 1953 se stal \u0159editelem \u00fastavu Ferdinand Steinhauser (19047-1991), povolan\u00fd sou\u010dasn\u011b na univerzitu jako profesor geofyziky, kdy\u017e ji\u017e p\u0159edt\u00edm p\u016fsobil na Vysok\u00e9 \u0161kole zem\u011bd\u011blsk\u00e9 jako profesor meteorologie, klimatologie a fyziky. Funkce \u0159editele byl zpro\u0161t\u011bn v roce 1976. Byl \u010dlenem \u010ceskoslovensk\u00e9 meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">F. Steinhauser nav\u00e1zal na provozn\u00ed a v\u00fdzkumn\u00e9 trendy \u00fastavu z p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed, kladl v\u0161ak v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz na p\u0159izp\u016fsoben\u00ed se pot\u0159eb\u00e1m praxe a lep\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed napozorovan\u00e9ho materi\u00e1lu. Novou \u010dinnost\u00ed se stalo monitorov\u00e1n\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed, kter\u00e9 prov\u00e1d\u00ed odd\u011blen\u00ed aerochemie. Zav\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u00e9 m\u011b\u0159ic\u00ed a v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky bylo obdobn\u00e9 jako v \u010ds. hydrometeorologick\u00e9 slu\u017eb\u011b. Vzpruhou \u00fastavu bylo jeho zapojen\u00ed do n\u011bkolika velk\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch v\u00fdzkumn\u00fdch projekt\u016f na poli meteorologie a geofyziky, kter\u00e9 p\u0159isp\u011blo k lep\u0161\u00edmu vybaven\u00ed jeho pracovi\u0161\u0165. K rozvoji \u010dinnost\u00ed napomohla v\u00fdstavba velkoryse pojat\u00e9ho s\u00eddla \u00fastavu (op\u011bt na Hohe Warte) p\u0159edan\u00e9ho do u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v letech 1967-1973 nam\u00edsto stolet\u00e9 p\u016fvodn\u00ed budovy. V\u00fdvoj rakousk\u00e9ho \u00fast\u0159edn\u00edho magneticko-meteorologick\u00e9ho \u00fastavu prof. F. Steinhauser podrobn\u011b vyl\u00ed\u010dil p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti jeho 125let\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed [7]. Rozhovor s jeho n\u00e1stupcem, sou\u010dasn\u00fdm \u0159editelem \u00fastavu, jeho synem, prof. Peterem Steinhauserem, o jeho pr\u00e1ci v org\u00e1nech Sv\u011btov\u00e9 meteorologick\u00e9 organizaci i v \u00fastavu otiskly Meteorologick\u00e9 zpr\u00e1vy v roce 1994 [3].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>5. OSLAVY V\u00ddZNAMN\u00c9HO JUBILEA VE V\u00cdDNI<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Oslavy 150. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu pro meteorologii a geodynamiku se budou konat ve V\u00eddni ve dnech 2.-4. \u0159\u00edjna 2001 spole\u010dn\u011b s N\u011bmecko-rakousko-\u0161v\u00fdcarsk\u00fdm meteorologick\u00fdm zased\u00e1n\u00edm, ozna\u010dovan\u00fdm akronymem DACH &#8211; MT 2001. To vyjad\u0159uje, \u017ee jde o spole\u010dnou akci N\u011bmeck\u00e9 meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti (DMG), Rakousk\u00e9 spole\u010dnosti pro meteorologii (OGM) a \u0160v\u00fdcarsk\u00e9 spole\u010dnosti pro meteorologii (SGM), kter\u00e1 zapad\u00e1 do cyklu N\u011bmeck\u00fdch meteorologick\u00fdch zased\u00e1n\u00ed (DMT), z nich\u017e posledn\u00ed se konalo v roce 1998 v Lipsku.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">DACH &#8211; MT 2001 bude spole\u010dnou platformou n\u011bmecky hovo\u0159\u00edc\u00edch odborn\u00edk\u016f v meteorologii a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch v\u011bd\u00e1ch. O\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee pod\u00e1 \u0161irok\u00fd p\u0159ehled o dosavadn\u00edch v\u00fdzkumech fyzik\u00e1ln\u00edch a chemick\u00fdch proces\u016f v atmosf\u00e9\u0159e a vz\u00e1jemn\u00fdch p\u016fsoben\u00ed (interakc\u00ed) mezi atmosf\u00e9rou a pevn\u00fdm \u010di tekut\u00fdm povrchem Zem\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Konference \u010dasov\u011b t\u011bsn\u011b p\u0159edch\u00e1z\u00ed kon\u00e1n\u00ed Evropsk\u00e9 konference o aplikac\u00edch v meteorologii (ECAM), kter\u00e1 se uskute\u010dn\u00ed spole\u010dn\u011b s Prvn\u00edm ro\u010dn\u00edm zased\u00e1n\u00edm Evropsk\u00e9 meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti (EMS) od 24. do 28. z\u00e1\u0159\u00ed 2001 v Budape\u0161ti. Term\u00edn DACH &#8211; MT 2001 byl zvolen tak, aby z\u00e1jemci se mohli z\u00fa\u010dastnit v\u0161ech zased\u00e1n\u00ed a aby mal\u00e1 vzd\u00e1lenost V\u00eddn\u011b a Budape\u0161ti usnad\u0148ovala i koordinaci akc\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Odborn\u00e1 \u010d\u00e1st oslav bude prob\u00edhat ve dvan\u00e1cti tematick\u00fdch okruz\u00edch (sekc\u00edch):<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>1. Integrovan\u00e9 syst\u00e9my<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Sodar, m\u011b\u0159i\u010d profil\u016f, radiolok\u00e1tor, dru\u017eicov\u00fd naviga\u010dn\u00ed syst\u00e9m (GPS).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">D\u00e1lkov\u00fd v\u00fdzkum pomoc\u00ed dru\u017eic. Asimilace dat a numerick\u00e1 anal\u00fdza.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2. P\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed: synoptika &#8211; modely &#8211; \u201epostprocesing\u201c<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nowcasting. P\u0159edpov\u011bdi velmi kr\u00e1tkodob\u00e9, kr\u00e1tkodob\u00e9, st\u0159edn\u011bdob\u00e9, dlouhodob\u00e9 a sezonn\u00ed, \u201eensemblov\u00e1\u201c p\u0159edpov\u011b\u010f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>3. Klimatologie<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Diagn\u00f3za, variabilita a p\u0159edpov\u011b\u010f klimatu. Procesy vz\u00e1jemn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v glob\u00e1ln\u00edm klimatick\u00e9m syst\u00e9mu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>4. Variabilita a trendy ve st\u0159edn\u00ed atmosf\u00e9\u0159e. Pozorov\u00e1n\u00ed a v\u00fdsledky model\u016f<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>5. Numerika, propojen\u00e9 modely atmosf\u00e9ra-oce\u00e1n v meteorologii a oce\u00e1nografii<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">6. Vz\u00e1jemn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed atmosf\u00e9ra &#8211; biosf\u00e9ra (v\u010detn\u011b biometeorologie)<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zem\u011bd\u011blsk\u00e1, lesnick\u00e1 a l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 meteorologie. Procesy na zemsk\u00fdch povr\u0161\u00edch. Regionalizace vz\u00e1jemn\u00fdch p\u016fsoben\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>7. Fyzika prost\u0159ed\u00ed a meteorologie prost\u0159ed\u00ed<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Fyzika prost\u0159ed\u00ed. Meteorologie prost\u0159ed\u00ed v\u010detn\u011b \u0159\u00edzen\u00ed, pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed, zaji\u0161t\u011bn\u00ed kvality atd. Chemick\u00e9 procesy, doprava atd. Pachy a jejich \u0161\u00ed\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>8. Ob\u011bhy vody<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Hydrometeorologie. BALTEX.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>9. Horsk\u00e1 meteorologie a mezom\u011b\u0159\u00edtkov\u00fd Alpsk\u00fd program (MAP)<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u201eSuch\u00e1 f\u00e1ze\u201c: jevy spojen\u00e9 s proud\u011bn\u00edm, f\u00e9n, mezn\u00ed vrstva atmosf\u00e9ry atd. \u201eVlhk\u00e1 f\u00e1ze\u201c: ob\u011bh vody.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>10. Oce\u00e1nografie: variabilita klimatu<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u0160elfov\u00e1 mo\u0159e. Oce\u00e1n.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>11. D\u011bjiny meteorologie<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>12. Tropick\u00e1 meteorologie a vz\u00e1jemn\u00e9 p\u016fsoben\u00ed tropy &#8211; vn\u011btropick\u00e9 oblasti<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\">\u00a0<\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Literatura<\/em><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[1] Augustin, F.: O pot\u0159eb\u011b zorganisovati meteorologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed v \u010cech\u00e1ch. Zvl. otisk z Athenaea, n\u00e1kladem spisovatelov\u00fdm. Praha 1885. 20 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[2] Hanzl\u00edk, S.: Rozvoj meteorologick\u00e9 organisace a meteoro-logick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed v \u010cSR. In: Sborn\u00edk I. Sjezdu slovansk\u00fdch geograf\u016f a ethnograf\u016f v Praze 1924. Praha, Geografick\u00fd \u00fastav Karlovy university 1926, s. 71-74.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[3] Interview with President of RA-VI Professor Dr. Peter Steinhauser on the occasion of his visit to Prague. Meteorol. Zpr., 47, 1994, \u010d. 6, s. 161-162.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[4] Kr\u0161ka, K. &#8211; \u0160amaj, F.: D\u011bjiny meteorologie v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku. Praha, Karolinum 2001 [V tisku].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[5] Munzar, J. a kol.: Mal\u00fd pr\u016fvodce meteorologi\u00ed. Praha, Mlad\u00e1 fronta 1989. 248 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[6] Seydl, O.: Meteorologie na Pra\u017esk\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011b a v \u010cech\u00e1ch v minulosti (1752-1839). In: Hanzl\u00edk\u016fv sborn\u00edk. K sedm-des\u00e1t\u00fdm narozenin\u00e1m. Praha, St\u00e1tn\u00ed meteorologick\u00fd \u00fastav, publ. \u0159. C, sv VI, 1952, s.13-51.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[7] Steinhauser, F.: Die Geschichte der Zentralanstalt von ihrer Gr\u00fcndung bis zur Gegenwart. Almanach der \u00d6ster-reichischen Akademie der Wissenschaften, 127, 1977.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[8] Pejml. K.: Pozn\u00e1mky k v\u00fdvoji \u010desk\u00e9 meteorologie od nej-star\u0161\u00edch dob do roku 1919. D\u011bjiny v\u011bdy a techniky, 18, 1985, s. 234-245.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[9] Vesel\u00fd, E.: Karel Kreil zem\u0159el p\u0159ed sto lety. Meteorol. Zpr., 16, 1963, \u010d. 1, s. 21.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[10] Vesel\u00fd, E.: Sto let rakousk\u00e9 meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti. Meteorol. Zpr., 18, 1965, \u010d. 6, s. 182-183.<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Karel Kr\u0161ka, MZ 2001\/4, ro\u010dn\u00edk 54, str. 114-118<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>1. \u00daVOD V leto\u0161n\u00edm roce uplynulo 150 let od zalo\u017een\u00ed \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu pro meteorologii a zemsk\u00fd magnetismus ve V\u00eddni, kter\u00fd byl pozd\u011bji p\u0159ejmenov\u00e1n na \u00dast\u0159edn\u00ed \u00fastav pro meteorologii a geodynamiku. [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-9482","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9482","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9482"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9482\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9486,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9482\/revisions\/9486"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9482"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}