{"id":9464,"date":"2024-12-25T21:29:24","date_gmt":"2024-12-25T20:29:24","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=9464"},"modified":"2024-12-25T21:29:57","modified_gmt":"2024-12-25T20:29:57","slug":"opomenuta-vyroci","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/opomenuta-vyroci\/","title":{"rendered":"Opomenut\u00e1 v\u00fdro\u010d\u00ed"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"9464\" class=\"elementor elementor-9464\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-db43204 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"db43204\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-0212373\" data-id=\"0212373\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-8ab58e4 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"8ab58e4\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u0159i oslav\u00e1ch 80. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu meteorologick\u00e9ho v Praze, uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch \u010cHM\u00da v roce 1999 na n\u011bkolika \u00farovn\u00edch, byla opomenuta \u0159ada d\u00edl\u010d\u00edch v\u00fdro\u010d\u00ed, je\u017e m\u011bla z\u00e1sadn\u00ed vliv na dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj nejen \u00fastavu, ale oboru meteorologie v\u016fbec. M\u00e1m na mysli rok 1959, kdy do are\u00e1lu z\u00e1mku v Praze-Komo\u0159anech byla p\u0159em\u00edst\u011bna synoptick\u00e1 a leteck\u00e1 slu\u017eba (SaLS), a rok 1969, kdy v Praze na Libu\u0161i na\u0161la \u00fato\u010di\u0161t\u011b aerologie.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u0161e vzniklo z rozhodnut\u00ed St\u00e1tn\u00ed leteck\u00e9 spr\u00e1vy nedovolit dal\u0161\u00ed roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed synoptick\u00e9 a leteck\u00e9 meteorologick\u00e9 slu\u017eby v Praze na leti\u0161ti v Ruzyni, v\u010detn\u011b z\u00e1kazu vypou\u0161t\u011bn\u00ed radiosond v oblasti leti\u0161t\u011b kv\u016fli bezpe\u010dnosti leteck\u00e9ho provozu. Bylo t\u0159eba hledat n\u00e1hradn\u00ed prostory. Ty se na\u0161ly, bohu\u017eel, a\u017e na druh\u00e9 stran\u011b Prahy &#8211; v Komo\u0159anech. Do\u0161lo k dal\u0161\u00ed z\u00e1va\u017en\u00e9 chyb\u011b, tentokr\u00e1t ze strany veden\u00ed \u010cHM\u00da: m\u00edsto aby se komo\u0159ansk\u00fd z\u00e1me\u010dek kompletn\u011b restauroval a ve\u0161ly se do n\u011bho ob\u011b \u201evypuzen\u00e9\u201c slo\u017eky, p\u0159em\u00edstila se aerologick\u00e1 stanice do nouzov\u00e9ho provizoria (bun\u011bk) na Libu\u0161. Kritika \u0159adov\u00fdch pracovn\u00edk\u016f byla odb\u00fdv\u00e1na tvrzen\u00edm, \u017ee podle \u00fazemn\u00edho pl\u00e1nu hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy nebude v prostoru libu\u0161sk\u00e9ho are\u00e1lu nikdy vybudov\u00e1no s\u00eddli\u0161t\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">T\u011bmito rozhodnut\u00edmi se p\u016fvodn\u011b sjednocen\u00e1 synoptick\u00e1 a leteck\u00e1 slu\u017eba (v\u010detn\u011b aerologick\u00e9 stanice) rozpadla do t\u0159\u00ed samostatn\u00fdch subjekt\u016f. Synoptika utrp\u011bla nejen t\u00edm, \u017ee byla rozd\u011blena na v\u0161eobecnou a leteckou slu\u017ebu, ale hlavn\u011b, a to je t\u0159eba zd\u016fraznit (i kdy\u017e dnes pouze z historick\u00e9ho pohledu), rozpadem doposud jednotn\u00e9 metodiky p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Synoptick\u00fd v\u00fdzkum, nebo alespo\u0148 jeho z\u00e1rodek, vznikl ji\u017e na leti\u0161ti (Br\u00e1dka, Gregor, Bro\u017e, Hude\u010dek, Kratochv\u00edl) a na sm\u00edchovsk\u00e9m \u00fast\u0159ed\u00ed se zab\u00fdvali dlouhodobou p\u0159edpov\u011bd\u00ed J\u00edlek, Aron a Meduna.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Studentsk\u00e1 praxe, stejn\u011b jako z\u00e1cvik absolvent\u016f z Karlovy univerzity i brn\u011bnsk\u00e9 Vojensk\u00e9 akademie i univerzity prob\u00edhaly velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u011b v Ruzyni. Na tomto pracovi\u0161ti byly t\u00e9\u017e celkem pravideln\u011b \u0159e\u0161eny grafick\u00e9 v\u00fdpo\u010dty p\u0159edpov\u011bd\u00ed izobarick\u00e9 hladiny 500 hPa Fjortoftovou metodou (Zikmunda, \u0160koda).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>Synoptick\u00e1 slu\u017eba v Praze-Komo\u0159anech<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Rozd\u011blen\u00ed slu\u017eeb prob\u011bhlo ze 27. na 28. z\u00e1\u0159\u00ed 1959. Od t\u00e9to chv\u00edle se datuje zdvojen\u00ed v\u0161ech podkladov\u00fdch materi\u00e1l\u016f, kter\u00e9 trv\u00e1 dodnes, i kdy\u017e jin\u00fdmi technick\u00fdmi prost\u0159edky.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zpr\u00e1vy byly p\u0159ij\u00edm\u00e1ny ze severn\u00ed polokoule centr\u00e1ln\u011b v Komo\u0159anech a odtud distribuov\u00e1ny jak na leti\u0161t\u011b, tak do Vojensk\u00e9ho pov\u011btrnostn\u00edho \u00fast\u0159ed\u00ed se s\u00eddlem v Praze-Karl\u00edn\u011b a do Bratislavy. Z\u00e1sluhou M. Novotn\u00e9ho bylo z rozhodnut\u00ed Komise pro telekomunikace SMO vytvo\u0159eno pozd\u011bji v Komo\u0159anech Region\u00e1ln\u00ed telekomunika\u010dn\u00ed centrum (RTC), maj\u00edc\u00ed na starost sb\u011br a distribuci meteorologick\u00fdch zpr\u00e1v z okoln\u00edch zem\u00ed, ale hlavn\u011b zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed p\u0159enos zpr\u00e1v z Offenbachu do Sv\u011btov\u00e9ho centra v Moskv\u011b a obr\u00e1cen\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee technika p\u0159\u00edjmu a distribuce dat se vyv\u00edjela od telegrafie p\u0159es d\u00e1lnopisy, radiod\u00e1lnopisy a\u017e k po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdm syst\u00e9m\u016fm, kter\u00e9 se pravideln\u011b obm\u011b\u0148ovaly za finan\u010dn\u00ed podpory SMO.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee v t\u00e9to tematick\u00e9 oblasti se zab\u00fdv\u00e1m toliko \u201ekomo\u0159anskou\u201c problematikou, tedy obdob\u00edm p\u0159ed f\u00faz\u00ed \u00fastavu do Komo\u0159an. V n\u00e1mi uva\u017eovan\u00e9m obdob\u00ed existovaly v Komo\u0159anech t\u0159i skupiny pracovi\u0161\u0165: odborn\u00e1 &#8211; meteorologie, technick\u00e1 &#8211; telekomunikace, a kone\u010dn\u011b podp\u016frn\u00e1. \u0158editelstv\u00ed, klimatologie s fenologi\u00ed, z\u00e1kladn\u00ed knihovna, redakce Meteorologick\u00fdch zpr\u00e1v i dal\u0161\u00edch periodik, tisk\u00e1rna a ekonomick\u00fd \u00fasek s\u00eddlily na Sm\u00edchov\u011b v Hole\u010dkov\u011b ulici, hydrologie pak v N\u00e1b\u0159e\u017en\u00ed ulici v \u201edome\u010dku\u201c.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Podp\u016frnou \u010dinnost zaji\u0161\u0165ovali v Komo\u0159anech dva pracovn\u00edci. J. Matou\u0161ek zabezpe\u010doval v\u0161echny pom\u016fcky pro ob\u011b odborn\u00e9 slo\u017eky. \u010casto se st\u011bhoval z jednoho nevyt\u00e1p\u011bn\u00e9ho objektu do druh\u00e9ho. P\u0159i tom sta\u010dilo zvednout telefon a vyslovit p\u0159\u00e1n\u00ed a v\u0161e bylo okam\u017eit\u011b k dispozici, a\u0165 se jednalo o podkladov\u00e9 mapy, tu\u017eky nebo t\u011b\u017ek\u00e9 role d\u00e1lnopisn\u00e9ho pap\u00edru. Druhou pilnou v\u010deli\u010dkou byl p. Ko\u0161ler (bratr slavn\u00e9ho dirigenta). Uspo\u0159\u00e1dal deta\u0161ovanou odbornou knihovnu, ut\u0159\u00eddil a zdokumentoval ve\u0161ker\u00e9 historick\u00e9 (od roku 1918) i sou\u010dasn\u00e9 mapov\u00e9 podklady, v\u010detn\u011b d\u00e1lnopisn\u00fdch synoptick\u00fdch zpr\u00e1v (z rozhodnut\u00ed SMO je bylo nutn\u00e9 skladovat dva roky). Zaslou\u017eil se tak o pozd\u011bji vznikl\u00e9 vzorn\u00e9 archivn\u00ed st\u0159edisko v Brozanech.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>Telekomunika\u010dn\u00ed centrum<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jak se vyv\u00edjela situace u spoja\u0159\u016f? V prvn\u00edch letech m\u011blo toto odd\u011blen\u00ed v Komo\u0159anech dv\u011b slo\u017eky. Fonii, kter\u00e1 zprost\u0159edkov\u00e1vala p\u0159\u00edm\u00fd styk s profesion\u00e1ln\u00edmi meteorologick\u00fdmi stanicemi a zabezpe\u010dovala faksimilov\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed komo\u0159ansk\u00fdch anal\u00fdz a front u\u017eivatel\u016fm a samoz\u0159ejm\u011b i p\u0159\u00edjem mapov\u00fdch podklad\u016f (v prvn\u00edch letech z Offenbachu a pozd\u011bji i z dal\u0161\u00edch center). Druhou slo\u017eku tvo\u0159il d\u00e1lnopisn\u00fd a radiod\u00e1lnopisn\u00fd p\u0159\u00edjem p\u0159\u00edzemn\u00edch a v\u00fd\u0161kov\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed ze severn\u00ed polokoule a jejich distribuci do \u0159ady v\u00fdchodoevropsk\u00fdch meteorologick\u00fdch slu\u017eeb.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Vedouc\u00ed spoj\u016f J. Kapuci\u00e1n si uv\u011bdomoval, \u017ee spoja\u0159i tvo\u0159\u00ed slu\u017ebu zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed meteorolog\u016fm podklady pro jejich pr\u00e1ci. Nejsem si ale jist, zda vedouc\u00ed Synoptick\u00e9 a leteck\u00e9 slu\u017eby M. Novotn\u00fd byl t\u00e9ho\u017e n\u00e1zoru, zvl\u00e1\u0161t\u011b pot\u00e9, kdy se mu zda\u0159ilo vybudovat RTC. Situace se v\u00fdrazn\u011b zm\u011bnila odchodem vedouc\u00edho d\u00e1lnopisn\u00e9ho odd\u011blen\u00ed R. Hrdiny a p\u0159\u00edchodem J. M\u00e1\u0161la. M\u00e1\u0161l ve\u0161kerou svoji energii v\u011bnoval organizaci a modernizaci jak prost\u0159ed\u00ed pro sv\u00e9 pracovn\u00edky, tak technick\u00e9ho vybaven\u00ed (Kapuci\u00e1n mu ponechal zcela volnou ruku). Uv\u011bdomoval si sv\u00fdm zp\u016fsobem nezastupiteln\u00fd v\u00fdznam telekomun\u00acka\u010dn\u00edho odboru pro \u010dinnost meteorologick\u00e9 slu\u017eby. Obklopil se nov\u00fdmi progresivn\u00edmi specialisty, kter\u00e9 si s\u00e1m na svoji odpov\u011bdnost vybral a mezi n\u011b\u017e hlavn\u011b pat\u0159ili M. Eckert a L. Keller. P\u0159ebudoval fonii a do jej\u00edho \u010dela postavil M. Vedrala.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Bohu\u017eel, je tak\u00e9 pravdou, \u017ee prov\u00e1d\u011bl rozs\u00e1hl\u00e9 \u00fapravy cel\u00e9ho k\u0159\u00eddla z\u00e1me\u010dku, roz\u0161i\u0159oval kancel\u00e1\u0159sk\u00e9 prostory v nov\u00e9m k\u0159\u00eddle z\u00e1mku, zru\u0161il knihovnu a p\u0159\u00edru\u010dn\u00ed archiv a v t\u011bchto prostor\u00e1ch vytvo\u0159il pracovi\u0161t\u011b pro digigrafy, zaji\u0161\u0165uj\u00edc\u00ed kreslen\u00ed p\u0159\u00edzemn\u00edch i v\u00fd\u0161kov\u00fdch map a tzv. \u201eoken\u201c (\u010dasov\u00e1 posloupnost hodinov\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed profesion\u00e1ln\u00edch stanic se\u0159azen\u00fdch od z\u00e1padu k v\u00fdchodu). Ji\u017e p\u0159ed t\u00edm zru\u0161il spole\u010denskou zasedac\u00ed m\u00edstnost, do kter\u00e9 byl instalov\u00e1n po\u010d\u00edta\u010d RTC. K digigraf\u016fm pozd\u011bji p\u0159i\u010dlenil i po\u010d\u00edta\u010d RTC 1030, vyroben\u00fd v SSSR.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po sv\u00e9m odchodu z \u00fastavu do soukrom\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed firmy, co\u017e m\u011blo podle m\u00e9ho n\u00e1zoru pro \u00fastav nedoz\u00edrn\u00e9 n\u00e1sledky, pokra\u010doval v jeho expanzivn\u00ed politice na \u00fakor meteorologie a v\u00fdzkumu J. Turyna. M\u011bl rozhoduj\u00edc\u00ed slovo p\u0159i v\u00fdb\u011brov\u00e9m \u0159\u00edzen\u00ed na koupi p\u0159\u00edstroj\u016f pro monitorov\u00e1n\u00ed radioaktivity, instalovan\u00fdch firmou Bertholt, a nav\u00edc zajistil prostory pro instalaci cel\u00e9ho Integrovan\u00e9ho radia\u010dn\u00edho informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Proto\u017ee p\u0159\u00edsp\u011bvek je ur\u010den do rubriky Z pera pam\u011btn\u00edk\u016f, dovol\u00edm si osobn\u00ed pozn\u00e1mku. Kdy\u017e jsem se stal v roce 1990 n\u00e1m\u011bstkem, vybral jsem si za poradce pr\u00e1v\u011b Jana M\u00e1\u0161la. Ud\u011blal jsem velmi dob\u0159e, proto\u017ee mn\u011b s nasazen\u00edm jemu vlastn\u00edm pomohl bojovat s organizac\u00ed MON (Mezin\u00e1rodn\u00ed organizace novin\u00e1\u0159\u016f) o vr\u00e1cen\u00ed pen\u011bz. V t\u00e9to firm\u011b byl ulo\u017een obrovsk\u00fd kapit\u00e1l na koupi po\u010d\u00edta\u010d\u016f pro profesion\u00e1ln\u00ed stanice (METOBSERVER). Pen\u00edze pat\u0159\u00edc\u00ed odboru meteorologie byly vr\u00e1ceny a od firmy \u010cesk\u00e1 obchodn\u00ed jsme zakoupili 56 po\u010d\u00edta\u010d\u016f \u0159ady ESCOM 286. Deset po\u010d\u00edta\u010d\u016f jsme museli p\u0159enechat odbor\u016fm hydrologie a ochrany \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed z rozhodnut\u00ed \u0159editele \u00fastavu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Za celou dobu m\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v \u010cHM\u00da, a\u017e na jeden incident pr\u00e1v\u011b s J. M\u00e1\u0161lem, jsem nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my se spoja\u0159i. V\u0161echny po\u017eadavky, a nebylo jich m\u00e1lo, na p\u0159\u00edjem speci\u00e1ln\u00edch k\u00f3d\u016f ze zahrani\u010d\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b z USA, byly v\u017edy pohotov\u011b pln\u011bny. Jednalo se p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o dru\u017eicov\u00e9 informace typu SIRS, SATEM, SATOB, SARAD a zpr\u00e1vy GRID (k\u00f3dovan\u00e9 anal\u00fdzy \u010di progn\u00f3zy v r\u016fzn\u00fdch typech uzlov\u00fdch bod\u016f a v r\u016fzn\u00fdch integra\u010dn\u00edch kroc\u00edch). Bylo v\u0161ak v\u017edy nutn\u00e9 po\u017eadavky pe\u010dliv\u011b formulovat, zn\u00e1t p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 z\u00e1hlav\u00ed jednotliv\u00fdch typ\u016f zpr\u00e1v a sv\u016fj po\u017eadavek zd\u016fvodnit. Do odd\u011blen\u00ed v\u00fdzkumu byla dokonce instalov\u00e1na speci\u00e1ln\u00ed tisk\u00e1rna, do kter\u00e9 se on line p\u0159en\u00e1\u0161ely po\u017eadovan\u00e9 informace z RTC.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">S n\u00e1stupem k\u00f3du GRIB, kter\u00fd nahradil analogov\u00fd k\u00f3d GRID, jsem ustoupil do pozad\u00ed a ve\u0161kerou iniciativu p\u0159evzal M. Janou\u0161ek.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na z\u00e1v\u011br t\u00e9to kapitoly chci zcela up\u0159\u00edmn\u011b \u0159\u00edci, \u017ee expanze odboru telekomunikac\u00ed do t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech prostor\u016f z\u00e1me\u010dku vyt\u011bsnila hlavn\u00ed \u010dinitele &#8211; prognostiky a v\u00fdzkum &#8211; do p\u00e1r m\u00edstnost\u00ed. Poukazov\u00e1n\u00ed na tuto nelogickou aktivitu vedlo nap\u0159. k tomu, \u017ee se v n\u011bkter\u00fdch m\u00edstnostech bouraly p\u0159\u00ed\u010dky mezi jednotliv\u00fdmi kancel\u00e1\u0159emi. Z\u00e1v\u011brem v\u0161ak mus\u00edm konstatovat, \u017ee \u010dinnost tohoto odboru byla v\u017edy a je i nyn\u00ed nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1, nikoli v\u0161ak nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>Synoptika a v\u00fdzkum<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u00e1te\u0159\u00ed synoptiky byli J. Br\u00e1dka a Z. Gregor; dopl\u0148ovali je R. Koubek, J. Vr\u00e1na a Z. Korejs. Zbytek tvo\u0159ila skupina mlad\u00fdch veden\u00e1 M. Reinhartem. Ofici\u00e1ln\u011b byl v\u00fdzkum zalo\u017een p\u0159\u00edchodem J. J\u00edlka ze Sm\u00edchova. Synoptici pokra\u010dovali v tradi\u010dn\u00edch postupech leteck\u00fdch meteorolog\u016f, jen se zd\u00e1lo, \u017ee jim chyb\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed kontakt s po\u010das\u00edm, kter\u00fd byl leteck\u00fdm meteorolog\u016fm vlastn\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kresli\u010dky malovaly \u010dty\u0159ikr\u00e1t denn\u011b dvoubarevn\u00fdmi pery p\u0159\u00edzemn\u00ed synoptick\u00e9 mapy; pozd\u011bji i po t\u0159ech hodin\u00e1ch a dvakr\u00e1t denn\u011b v\u00fd\u0161kov\u00e9 mapy n\u011bkolika standardn\u00edch izobarick\u00fdch hladin. Mapov\u00fd podklad tvo\u0159ily v\u00fdseky od v\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed USA po Ural Lambertovy projekce 1: 10 mil., kter\u00e1 byla d\u00e9lkojevn\u00e1 na 30\u00b0 a 60\u00b0 s. z. \u0161. Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee tato projekce byla v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pro anal\u00fdzu pov\u011btrnostn\u00ed mapy. Jednou denn\u011b kreslily p\u0159\u00edzemn\u00ed a v\u00fd\u0161kov\u00e9 mapy polokoulov\u00e9. T\u00edmto vzd\u00e1v\u00e1m v\u0161em b\u00fdval\u00fdm kresli\u010dk\u00e1m pod veden\u00edm J. Ryb\u00e1\u0159e a pozd\u011bji L. Anderl\u00edka hold. Polokoulov\u00e9 mapy analyzovala a t\u0159\u00eddenn\u00ed p\u0159edpov\u011bdi vyd\u00e1vala trojice L. Koubek, J. Vr\u00e1na a A. Otrubov\u00e1.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdzkum se skl\u00e1dal ze t\u0159\u00ed skupin: v\u0161eobecn\u00e1 cirkulace atmosf\u00e9ry (Br\u00e1dka, Gregor, pozd\u011bji S. Slab\u00fd a na kr\u00e1tko Z. Nov\u00e1k), dlouhodob\u00e1 p\u0159edpov\u011b\u010f v\u010detn\u011b studia advektivn\u011b- dynamick\u00e9 metody p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed (J\u00edlek, Meduna, Aron) a numerick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdn\u00ed metody (M. \u0160koda, H. Vondr\u00e1\u010dkov\u00e1, V. Bro\u017eov\u00e1, J. Machov\u00e1 a K. Svoboda). (Svoboda byl za II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v Lond\u00fdn\u011b ur\u010den do skupiny, kter\u00e1 m\u011bla sp\u00e1chat atent\u00e1t na R. Heydricha &#8211; p\u0159i posledn\u00edm cvi\u010dn\u00e9m seskoku si zlomil ruku; pozd\u011bji operoval v oblasti Beskyd). Po roce 1969 se do t\u00e9to skupiny za\u010dlenil J. Vocetka. S Katedrou meteorologie Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakulty UK jsme intenzivn\u011b spolupracovali. Pro mne v\u0161ak byla tak\u00e9 nezapomenuteln\u00e1 spolupr\u00e1ce s Vojensk\u00fdm v\u00fdzkumn\u00fdm \u00fastavem 401 v Bran\u00edku (A. Bukva, M. C\u00edcha a tragicky zesnul\u00fd F. Zeman).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">M. Novotn\u00fd (pravideln\u00fd n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk Brandejsov\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek a semin\u00e1\u0159\u016f) zajistil na ministerstvu milion korun ro\u010dn\u011b na v\u00fdpo\u010dty numerick\u00fdch p\u0159edpov\u011bd\u00ed u ciz\u00edch organizac\u00ed, proto\u017ee jsme a\u017e dosud nem\u011bli kde po\u010d\u00edtat. Prvn\u00ed organizac\u00ed, u n\u00ed\u017e jsme za\u010dali od 4. \u0159\u00edjna 1966 provozn\u011b po\u010d\u00edtat objektivn\u00ed anal\u00fdzu a barotropn\u00ed model a pozd\u011bji i model baroklinn\u00ed (dvouparametrick\u00fd), byla V\u00fdpo\u010detn\u00ed laborato\u0159 dopravy, vlastn\u00edc\u00ed po\u010d\u00edta\u010d URAL II a pozd\u011bji LEO 360. Z t\u00e9to organizace k n\u00e1m p\u0159e\u0161el J. Vocetka a na MFF UK M. Ba\u0165ka.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po t\u0159ech letech provozn\u00edch v\u00fdpo\u010dt\u016f usoudil Feder\u00e1ln\u00ed v\u00fdbor pro investi\u010dn\u00ed a technick\u00fd rozvoj, \u017ee by bylo \u017e\u00e1douc\u00ed poskytnout \u010cHM\u00da finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na koupi vlastn\u00edho po\u010d\u00edta\u010de. Po\u010d\u00edta\u010d jsme obdr\u017eeli v roce 1973.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Druhou smlouvu jsme uzav\u0159eli s v\u00fdpo\u010detn\u00edm st\u0159ediskem St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu d\u016fchodov\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed, vlastn\u00edc\u00edm po\u010d\u00edta\u010d LEO 326. M\u011bli jsme ji\u017e hotov\u00fd komplexn\u00ed program automatick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed aerologick\u00fdch dat, obsahuj\u00edc\u00ed jak de\u0161ifraci, tak kontrolu a opravy zji\u0161t\u011bn\u00fdch chyb. RTC najalo syst\u00e9m MARCONI DATA H6010 a 6011, p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed vstupn\u00ed a v\u00fdsledn\u00e1 prognostick\u00e1 data rychlost\u00ed 1 200 Bd. (Ze sou\u010dasn\u00e9ho pohledu jde o sm\u011b\u0161nou rychlost p\u0159evy\u0161uj\u00edc\u00ed rychlost d\u00e1lnopis\u016f pouze dv\u011bst\u011bkr\u00e1t.) V t\u00e9to dob\u011b jsme m\u011bli hotov\u00fd program v\u00edceparametrick\u00e9ho modelu Sawyera a Bushbyho; s J. Vocetkou jsme spole\u010dn\u011b po\u010d\u00edtali balan\u010dn\u00ed rovnici (Monge-Amyerova soustava parci\u00e1ln\u00edch diferenci\u00e1ln\u00edch rovnic druh\u00e9ho \u0159\u00e1du).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po koupi po\u010d\u00edta\u010de EC 1030 ze SSSR se za\u010dalo po\u010d\u00edtat v Komo\u0159anech a nastalo nejhor\u0161\u00ed obdob\u00ed numerick\u00fdch p\u0159edpov\u011bdn\u00edch metod v \u010cHM\u00da. Byli jsme trnem v oku nejen J. \u010cerven\u00e9mu a A. Pape\u017eovi, kte\u0159\u00ed tvrdili, \u017ee tyto informace m\u016f\u017eeme dost\u00e1vat zdarma od jin\u00fdch (pr\u00e1v\u011b vznikl\u00fdch) Region\u00e1ln\u00edch meteorologick\u00fdch center, ale tak\u00e9 n\u00e1m\u011bstkovi pro v\u011bdu a v\u00fdzkum, preferuj\u00edc\u00edmu hydrologii. V\u00fdpo\u010dty byly zastaveny. Zab\u00fdvali jsme se i nad\u00e1le modely na b\u00e1zi z\u00e1kladn\u00edch rovnic, hlazen\u00edm orografie (H. Vondr\u00e1\u010dkov\u00e1) a \u0159adou dal\u0161\u00edch \u010dinnost\u00ed ve spolupr\u00e1ci s MFF UK. Tato kapitola d\u011bjin je ji\u017e dob\u0159e pops\u00e1na a nen\u00ed nutn\u00e9 se j\u00ed v\u011bnovat.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zm\u00edn\u00edm se je\u0161t\u011b kr\u00e1tce o drobn\u00fdch ud\u00e1lostech a odborn\u00fdch probl\u00e9mech, charakterizuj\u00edc\u00edch sv\u00fdm zp\u016fsobem \u010dinnost slu\u017eby v dan\u00e9 oblasti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dlouh\u00e1 l\u00e9ta se v Komo\u0159anech pou\u017e\u00edvala advektivn\u011b dynamick\u00e1 metoda. K tomu bylo nutn\u00e9 zakreslovat do map tlou\u0161\u0165ky relativn\u00ed topografie 500-1 000 hPa a term\u00e1ln\u00ed v\u00edtr vrstvy 850-500 hPa. P\u0159ipravili jsme program pro v\u00fdpo\u010det term\u00e1ln\u00edho v\u011btru a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch tlou\u0161tek pro v\u0161echny aerologick\u00e9 stanice severn\u00ed polokoule. Kresli\u010dk\u00e1m t\u00edm odpadla nam\u00e1hav\u00e1 pr\u00e1ce. V 80. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed jim ve\u0161kerou pr\u00e1ci s barevn\u00fdmi pery odebraly digigrafy. (P\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b rakousk\u00e9 meteorologick\u00e9 slu\u017eby na Hohe Warte ve V\u00eddni v roce 1990 m\u011b udivilo, \u017ee slu\u017eba je\u0161t\u011b st\u00e1le vyu\u017e\u00edvala kresli\u010dky.)<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pro aerologick\u00e9 stanice Praha-Libu\u0161, Poprad-G\u00e1novce a Brno jsme po\u010d\u00edtali prognostick\u00e9 vertik\u00e1ln\u00ed v\u00fdstupy (profily) teploty, v\u00fd\u0161ek, vlhkosti a v\u011btru. \u00dadaje byly denn\u011b konfrontov\u00e1ny se skute\u010dnost\u00ed. Nav\u00edc tyto profily byly po\u010d\u00edt\u00e1ny pro sedm vybran\u00fdch sm\u011br\u016f volen\u00fdch kolmo na nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed trasy front. Ka\u017ed\u00fd sm\u011br byl tvo\u0159en \u0161esti a\u017e osmi uzlov\u00fdmi body. Sm\u011br byl voliteln\u00fd synoptikem pro atypick\u00e9 p\u0159echody front. Synoptici tuto aktivitu odm\u00edtli, proto\u017ee informace byly sice ti\u0161t\u011bny v\u010detn\u011b v\u00fd\u0161ky ter\u00e9nu, ale bylo je nutn\u00e9 analyzovat ru\u010dn\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">D\u016fle\u017eitou aktivitou byly v\u00fdpo\u010dty prognostick\u00fdch trajektori\u00ed vzduchov\u00fdch \u010d\u00e1stic vystupuj\u00edc\u00edch v jednotliv\u00fdch \u010dasov\u00fdch integra\u010dn\u00edch kroc\u00edch z jadern\u00fdch elektr\u00e1ren v Jaslovsk\u00fdch Bohunic\u00edch a Dukovanech. Zad\u00e1n\u00edm zem\u011bpisn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159ky a d\u00e9lky bylo mo\u017en\u00e9 po\u010d\u00edtat trajektorie i pro p\u0159\u00edpad hav\u00e1rie p\u0159i automobilov\u00e9 p\u0159eprav\u011b toxick\u00fdch l\u00e1tek. Tento program pracoval \u00fasp\u011b\u0161n\u011b na inovovan\u00e9m modelu (Ba\u0165ka, Bubnov\u00e1) a\u017e do roku 1999, kdy byl nahrazen francouzsk\u00fdm modelem MEDEA (Kalibera).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Sami pracovn\u00edci synoptick\u00e9 slu\u017eby vypracovali program pro numerick\u00fd v\u00fdpo\u010det st\u0159edn\u011bdob\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi analogovou metodou (Otrubov\u00e1, Vondr\u00e1\u010dek). Br\u016f\u017eek se Seifertem se v\u011bnovali dlouhodob\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed takt\u00e9\u017e analogov\u00fdmi metodami.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Abych byl zcela korektn\u00ed, mus\u00edm na z\u00e1v\u011br t\u00e9to kapitoly uv\u00e9st dva incidenty, kter\u00e9 jsem zavinil. Prvn\u00edm z nich byl konflikt s J. M\u00e1\u0161lem v souvislosti se vstupn\u00edmi daty. P\u0159i pravideln\u00e9m vyhodnocov\u00e1n\u00ed automatick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed dat se pravideln\u011b neobjevovala stanice Praha-Libu\u0161 (indikativ 11 518). Samoz\u0159ejm\u011b jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee chyba nen\u00ed na m\u00e9 stran\u011b, ale na stran\u011b spoja\u0159\u016f. Toto podez\u0159en\u00ed jsem napsal na n\u00e1st\u011bnku. Po n\u011bkolika dnech ml\u010den\u00ed se tamt\u00e9\u017e objevila zpr\u00e1va, \u017ee spoja\u0159i po n\u011bkolik dn\u016f minim\u00e1ln\u011b \u0161estkr\u00e1t za sebou vyslali do syst\u00e9mu libu\u0161sk\u00fd TEMP s k\u00f3dov\u00fdm ozna\u010den\u00edm 11 520. Chyba byla na m\u00e9 stran\u011b, proto\u017ee jsem si nezjistil zm\u011bnu indikativu stanice!<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Druh\u00fd p\u0159\u00edpad m\u011bl \u0161ir\u0161\u00ed dopad a t\u00fdkal se cel\u00e9 synoptiky. Prosadil jsem nov\u00fd typ podkladov\u00e9 mapy, a sice pol\u00e1rn\u00ed stereografickou projekci 1: 15 mil. d\u00e9lkojevnou na 60\u00b0 s. z. \u0161. nam\u00edsto dosud pou\u017e\u00edvan\u00fdch Lambertov\u00fdch. Br\u00e1dka proti mn\u011b argumentoval t\u00edm, \u017ee neum\u00edm vypo\u010d\u00edtat pro tuto mapu koeficienty zkreslen\u00ed. Kdy\u017e se mi ho poda\u0159ilo p\u0159esv\u011bd\u010dit pouk\u00e1z\u00e1n\u00edm na knihu Objektivn\u00ed metody p\u0159edpov\u011bdi v synoptick\u00e9 meteorologii (M. \u0160koda, O. Zikmunda, 1966), ve kter\u00e9 je podrobn\u00e9 odvozen\u00ed tohoto slo\u017eit\u00e9ho typu zkreslen\u00ed, pochopil, a s\u00e1m mi pomohl s vytv\u00e1\u0159en\u00edm matrice pro novou mapu. Do jej\u00ed varianty pro v\u00fd\u0161kov\u00e9 anal\u00fdzy jsme um\u00edstili do ka\u017ed\u00e9 stanice malou v\u011btrnou r\u016f\u017eici k p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edmu zakreslov\u00e1n\u00ed vektoru v\u011btru. Tuto variantu p\u0159evzala \u0159ada pov\u011btrnostn\u00edch slu\u017eeb.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>Observato\u0159 Praha-Libu\u0161<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jak jsem ji\u017e uvedl, byla aerologick\u00e1 stanice p\u0159em\u00edst\u011bna do are\u00e1lu na Libu\u0161. Vedouc\u00edm stanice byl p\u016fvodn\u011b O. Kostka a jeho z\u00e1stupkyn\u00ed D. V\u00edtkov\u00e1. V roce 1960 odejel Kostka do Antarktidy, kde je\u0161t\u011b v t\u00e9m\u017e roce tragicky zahynul.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">K st\u011bhov\u00e1n\u00ed stanice do naprosto provizorn\u00edch podm\u00ednek (bu\u0148ky) do\u0161lo v \u010dervnu 1967. V\u0161echny probl\u00e9my s t\u00edm spojen\u00e9 musela \u0159e\u0161it D. V\u00edtkov\u00e1 s J. Bene\u0161em, P. Havr\u00e1nkem, P. \u017d\u00e1rsk\u00fdm a dal\u0161\u00edmi spolupracovn\u00edky. Prvn\u00ed aerologick\u00fd radiolok\u00e1tor METEORIT 1 dostala slu\u017eba na ja\u0159e 1970. Druh\u00fd, modern\u011bj\u0161\u00ed automatizovan\u00fd radiolok\u00e1tor zam\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed sondy, byl METEORIT 2. Vydr\u017eel \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pracovat a\u017e do roku 1992, kdy byl nahrazen syst\u00e9mem DigiCora od finsk\u00e9 firmy Vaisala. Zabezpe\u010doval plnou automatizaci aerologick\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed v\u010detn\u011b vyhodnocov\u00e1n\u00ed v\u00fdstup\u016f, jejich k\u00f3dov\u00e1n\u00ed a odes\u00edl\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v TEMP a PILOT do centra RTC.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Budova observato\u0159e byla dokon\u010dena v roce 1970. Radar ke sledov\u00e1n\u00ed obla\u010dnosti a sr\u00e1\u017eek TESLA RM-2 byl instalov\u00e1n na je\u0161t\u011b nedokon\u010denou budovu v roce 1969. Operativn\u00ed provoz tohoto ru\u010dn\u011b ovl\u00e1dan\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed byl zah\u00e1jen v roce 1971 (J. Keder, od r. 1973 J. Strachota, P. Havr\u00e1nek).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">M\u011b\u0159en\u00ed vertik\u00e1ln\u00edho profilu atmosf\u00e9rick\u00e9ho ozonu bylo zah\u00e1jeno v roce 1977 (v t\u00e9 dob\u011b se je\u0161t\u011b sondy z provenience NDR cejchovaly v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9). Proto\u017ee doch\u00e1zelo k poruch\u00e1m p\u0159i transportu sond, byla na Libu\u0161i vybudov\u00e1na cejchovac\u00ed laborato\u0159 pod veden\u00edm A. Bene\u0161ov\u00e9, kter\u00e1 se ozonem zab\u00fdv\u00e1 dodnes.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jak se dalo p\u0159edpokl\u00e1dat, m\u011bsto nesplnilo sv\u016fj z\u00e1vazek a v okol\u00ed observato\u0159e za\u010dala bou\u0159liv\u00e1 v\u00fdstavba s\u00eddli\u0161t\u011b. V letech 1976-1978 prob\u011bhla v\u00fdstavba \u0161edes\u00e1timetrov\u00e9 v\u011b\u017ee na Libu\u0161i, na kter\u00e9 byl instalov\u00e1n v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed sov\u011btsk\u00fd radio\u00aclok\u00e1tor MRL-2 a po des\u00edti letech MRL-5, v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b st\u00e1le ru\u010dn\u011b ovl\u00e1dan\u00fd.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Snaha o m\u011b\u0159en\u00ed radioaktivity jak p\u0159i zemsk\u00e9m povrchu, tak ve vertik\u00e1le, se objevila kr\u00e1tce po \u010dernobylsk\u00e9 katastrof\u011b. Tyto aktivity spadaly do \u00faseku Ochrany \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed. Proto\u017ee v\u0161ak tento odbor nebyl aktivn\u00ed, p\u0159evzal spont\u00e1nn\u011b odpov\u011bdnost \u00fasek meteorologie. Za v\u00fdrazn\u00e9 finan\u010dn\u00ed podpory vl\u00e1dy SRN byla zah\u00e1jena v\u00fdstavba radia\u010dn\u00ed monitorovac\u00ed s\u00edt\u011b v\u010dasn\u00e9ho varov\u00e1n\u00ed v roce 1993 &#8211; do rutinn\u00edho provozu byla zavedena v roce 1995 firmou G. Bertholt. Cel\u00fd automatizovan\u00fd syst\u00e9m funguje pod n\u00e1zvem IRIS (Integrovan\u00fd radia\u010dn\u00ed informa\u010dn\u00ed syst\u00e9m). Celkem na 28 profesion\u00e1ln\u00edch meteorologick\u00fdch stanic\u00edch a observato\u0159\u00edch je zaji\u0161\u0165ov\u00e1n pln\u011b automatizovan\u00fd p\u0159ehled o radia\u010dn\u00ed situaci na\u0161eho st\u00e1tu a p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 data si mohou N\u011bmci a Raku\u0161an\u00e9 (v p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu) vyzved\u00e1vat p\u0159\u00edmo z tohoto syst\u00e9mu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Velkou z\u00e1sluhu na tom m\u00e1 E. \u010cerven\u00e1, kter\u00e1 vypracovala p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd k\u00f3d RAD, v\u010detn\u011b dokonal\u00fdch kontrol kvality m\u011b\u0159en\u00ed, a spole\u010dn\u011b s J. Vocetkou upravili syst\u00e9m METOBSERVER um\u00edst\u011bn\u00fd na ka\u017ed\u00e9 stanici pro p\u0159enos jak b\u011b\u017en\u00fdch synoptick\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed, tak p\u0159\u00edkonu fotonov\u00e9ho d\u00e1vkov\u00e9ho ekvivalentu (gama z\u00e1\u0159en\u00ed). Software p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho PC p\u0159ij\u00edm\u00e1 hodnoty m\u011b\u0159en\u00fdch ekvivalent\u016f v desetiminutov\u00fdch intervalech z procesoru m\u011b\u0159ic\u00ed sondy. Ka\u017edou hodinu v souladu s term\u00edny synoptick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed sestavuje zpr\u00e1vu RAD a spole\u010dn\u011b je s uveden\u00fdmi hodnotami vys\u00edl\u00e1 do RTC. P\u0159i mimo\u0159\u00e1dn\u011b vysok\u00fdch koncentrac\u00edch nebo p\u0159\u00edmo hav\u00e1ri\u00edch obsahuje zpr\u00e1va RAD v\u0161ech \u0161est desetiminutov\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed. Kdyby do\u0161lo k trval\u00e9mu zv\u00fd\u0161en\u00ed radioaktivity na kter\u00e9koli stanici, vys\u00edl\u00e1 v\u00fdstra\u017enou zpr\u00e1vu WARRAD.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">S m\u011b\u0159en\u00edm vertik\u00e1ln\u00edho profilu beta a gama z\u00e1\u0159en\u00ed ve voln\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e nebyly a dosud nejsou ve sv\u011bt\u011b v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 zku\u0161enosti. (Tyto sondy vypou\u0161t\u011bla toliko finsk\u00e1 slu\u017eba kr\u00e1tce po \u010dernobylsk\u00e9 hav\u00e1rii.) P\u0159es tyto probl\u00e9my bylo zcela spr\u00e1vn\u011b v roce 1993 rozhodnuto &#8211; a to nikoli podle hesla \u201en\u011bkdo s t\u00edm mus\u00ed za\u010d\u00edt\u201c &#8211; objednat sondy od firmy Vaisala. \u0160lo o sondy RS80-15NR s radioaktivn\u00edmi \u010didly NSS 13. Od 5. srpna 1994 se ka\u017ed\u00e9 prvn\u00ed \u00fater\u00fd v m\u011bs\u00edci uskute\u010d\u0148uje p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 sond\u00e1\u017e. M\u011b\u0159ic\u00ed \u010didla jsou zalo\u017eena na Geigerov\u00fdch a Muellorov\u00fdch trubic\u00edch. Tyto sondy, stejn\u011b jako ozonov\u00e9, jsou vypou\u0161t\u011bny spole\u010dn\u011b s b\u011b\u017enou aerologickou sondou jedn\u00edm balonem. V\u00fdsledky zpracov\u00e1v\u00e1 a tiskne z\u00e1kladn\u00ed syst\u00e9m DigiCora.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Samostatn\u00fd a p\u0159\u00edmo impozantn\u00ed v\u00fdvoj prod\u011blal p\u0159\u00edjem informac\u00ed o obla\u010dnosti z meteorologick\u00fdch dru\u017eic. Prvn\u00ed pokusy o p\u0159\u00edjem televizn\u00edch sn\u00edmk\u016f obla\u010dnosti z dru\u017eic s pol\u00e1rn\u00ed drahou letu byly u\u010din\u011bny \u0160. Kyjovsk\u00fdm v roce 1969 v laborato\u0159i v Hole\u010dkov\u011b ulici.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Instalac\u00ed MALACHITU se spir\u00e1lovou ant\u00e9nou byl polo\u017een z\u00e1klad pro p\u0159\u00edjem sn\u00edmk\u016f obla\u010dnosti z meteorologick\u00fdch dru\u017eic ESSA a NIMBUS, v\u010detn\u011b sov\u011btsk\u00e9ho METEORITu. V letech 1971-1972 byl projekt roz\u0161\u00ed\u0159en o p\u0159\u00edjem z dru\u017eic NOAA-1 a NOAA-2, zahrnuj\u00edc\u00ed sn\u00edm\u00e1n\u00ed obrazu obla\u010dnosti a zemsk\u00e9ho povrchu ve viditeln\u00e9m nebo infra\u010derven\u00e9m spektru a \u0159ady dal\u0161\u00edch spekter pomoc\u00ed televizn\u00edch kamer a radiometr\u016f. Vlastn\u00ed v\u00fdpo\u010dty vertik\u00e1ln\u00edch profil\u016f teploty vzduchu, obsahu vodn\u00ed p\u00e1ry a ozonu byly stanovov\u00e1ny nep\u0159\u00edm\u00fdmi statistick\u00fdmi metodami a poskytov\u00e1ny u\u017eivatel\u016fm formou ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch zpr\u00e1v typu SIRS a dal\u0161\u00edch.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1978 byly investov\u00e1ny velk\u00e9 pen\u00edze do digitalizace p\u0159\u00edjmu geostacion\u00e1rn\u00ed meteorologick\u00e9 dru\u017eice METEO- SAT, pohybuj\u00edc\u00ed se po ekvatori\u00e1ln\u00ed kruhov\u00e9 dr\u00e1ze ve v\u00fd\u0161i 36 tis. km a umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed ka\u017edou p\u016flhodinu sledovat v\u00fdvoj obla\u010dnosti nad stejn\u00fdm rozs\u00e1hl\u00fdm teritoriem krom\u011b pol\u00e1rn\u00edch oblast\u00ed. P\u0159edch\u016fdkyn\u011bmi METEOSATu byly dru\u017eice ATS, SMS, GOES. Pravd\u011bpodobn\u011b v roce 1995-1996 prob\u011bhla komplexn\u00ed inovace cel\u00e9ho p\u0159ij\u00edmac\u00edho syst\u00e9mu firmou McDonald (Kanada). Odbornou v\u00fdzkumnou a distribu\u010dn\u00ed \u010dinnost po\u0159izovan\u00fdch z\u00e1znam\u016f zaji\u0161\u0165ovala skupina M. Setv\u00e1k, J. Kr\u00e1\u010dmar, \u0160. Kyjovsk\u00fd a dal\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Anal\u00fdzou a interpretac\u00ed p\u0159ij\u00edman\u00fdch informac\u00ed k\u00f3dovan\u00fdch ve tvaru TOVS a ozonov\u00fdch informac\u00ed TOMS se dlouhodob\u011b zab\u00fdv\u00e1 K. Hlavat\u00fd. Komplexn\u00ed praktick\u00e9 v\u00fdsledky nejsou v\u0161ak st\u00e1le je\u0161t\u011b k dispozici. Bude nutn\u00e9 spol\u00e9hat na novou mladou krev, kter\u00e1 se hojn\u011b hl\u00e1s\u00ed na tato atraktivn\u00ed pracovi\u0161t\u011b, jak\u00fdmi bezesporu jsou v\u0161echna odd\u011blen\u00ed observato\u0159e v Praze-Libu\u0161i.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na druh\u00e9 stran\u011b je nutn\u00e9 po pravd\u011b uv\u00e9st, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 ve\u0161ker\u00e1 odborn\u00e1 kapacita byla soust\u0159ed\u011bna na automatizaci radiolok\u00e1toru MRL-5, d\u00e1le na budov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch pln\u011b automatizovan\u00fdch radarov\u00fdch center na Skalk\u00e1ch a vrchu Praha v Brdech, v\u010detn\u011b slu\u010dov\u00e1n\u00ed t\u011bchto nez\u00e1visl\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ji\u017e nev\u00edm, jak dalece pokro\u010dilo \u00fasil\u00ed o tzv. velmi kr\u00e1tkodobou p\u0159edpov\u011b\u010f nebezpe\u010dn\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch jev\u016f (nowcasting). Jsem v\u0161ak p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee by bylo u\u017eite\u010dn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bnovat t\u00e9to problematice v\u011bt\u0161\u00ed \u00fasil\u00ed, ne\u017e v na\u0161ich kraj\u00edch se pouze z\u0159\u00eddka vyskytuj\u00edc\u00edm torn\u00e1d\u016fm a jim podobn\u00fdm jev\u016fm.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1v\u011brem chci s radost\u00ed konstatovat, \u017ee z b\u011b\u017en\u00e9 aerologick\u00e9 stanice na leti\u0161ti v Praze-Ruzyni se stala v pr\u016fb\u011bhu let mezin\u00e1rodn\u011b presti\u017en\u00ed observato\u0159 s obrovsk\u00fdm odborn\u00fdm, technick\u00fdm a v\u011bdeck\u00fdm potenci\u00e1lem. V\u0161em skl\u00e1d\u00e1m, pokud se tak jako penzista mohu vyj\u00e1d\u0159it, hlubokou poklonu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">O\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee i nad\u00e1le budou zaji\u0161\u0165ov\u00e1ny v\u00fdzkumn\u00e9 projekty pro v\u0161echny dominantn\u00ed slo\u017eky: synoptickou stanici, aerologick\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed v\u010detn\u011b ozonov\u00fdch, beta i gama z\u00e1\u0159en\u00ed, radarov\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed a dru\u017eicov\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1rove\u0148 douf\u00e1m, \u017ee moje subjektivn\u011b lad\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky podn\u00edt\u00ed a p\u0159im\u011bj\u00ed nejen k \u201ehistorick\u00e9\u201c odezv\u011b, ale i k aktu\u00e1ln\u00edmu up\u0159esn\u011bn\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Miroslav \u0160koda, MZ 2002\/1, ro\u010dn\u00edk 55, str. 18-21<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159i oslav\u00e1ch 80. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu meteorologick\u00e9ho v Praze, uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch \u010cHM\u00da v roce 1999 na n\u011bkolika \u00farovn\u00edch, byla opomenuta \u0159ada d\u00edl\u010d\u00edch v\u00fdro\u010d\u00ed, je\u017e m\u011bla z\u00e1sadn\u00ed vliv na dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-9464","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9464","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9464"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9464\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9469,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9464\/revisions\/9469"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9464"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}