{"id":9318,"date":"2024-12-25T18:57:38","date_gmt":"2024-12-25T17:57:38","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=9318"},"modified":"2024-12-25T19:02:24","modified_gmt":"2024-12-25T18:02:24","slug":"90-let-cinnosti-meteorologicke-observatore-milesovka","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/90-let-cinnosti-meteorologicke-observatore-milesovka\/","title":{"rendered":"90 LET \u010cINNOSTI METEOROLOGICK\u00c9 OBSERVATO\u0158E MILE\u0160OVKA"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"9318\" class=\"elementor elementor-9318\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-b8dd6c7 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"b8dd6c7\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-bd88561\" data-id=\"bd88561\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-5042881 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"5042881\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V \u0159\u00edjnu 1994 uplynulo 90 let od doby, kdy na vrcholu Mi\u00adle\u0161ovky (Donnersberg) byla postavena meteorologick\u00e1 obse\u00adrvato\u0159 (zem. \u0161\u00ed\u0159ka 50\u00b033&#8242; N, d\u00e9lka 13\u00b056&#8242; E). Nep\u0159etr\u017eit\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed bylo zah\u00e1jeno 1. ledna 1905, tak\u017ee je nejstar\u0161\u00ed horskou observato\u0159\u00ed na \u00fazem\u00ed \u010cR a jej\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed se \u0159ad\u00ed k nejdel\u0161\u00edm \u0159ad\u00e1m u n\u00e1s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Hora Mile\u0161ovka ve tvaru izolovan\u00e9ho ku\u017eelu vyp\u00ednaj\u00edc\u00ed\u00adho se do v\u00fd\u0161ky 837 m n.m. a p\u0159evy\u0161uj\u00edc\u00ed okoln\u00ed n\u00ed\u017einu t\u00e9m\u011b\u0159 o 700 m je mimo\u0159\u00e1dn\u011b vhodn\u00fdm m\u00edstem pro meteorologick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed &#8211; jedn\u00e1 se o nejvy\u0161\u0161\u00ed vrchol \u010cesk\u00e9ho st\u0159edoho\u0159\u00ed. Impozantn\u011b se ty\u010d\u00ed nad okoln\u00ed krajinou, jak nap\u0159. zachycuje leteck\u00fd sn\u00edmek (obr. 1). Tento vrchol byl v minulosti obl\u00ed\u00adben\u00fdm turistick\u00fdm c\u00edlem pro svou v\u00fdjime\u010dnou mo\u017enost vizu\u00ad\u00e1ln\u00edho pozorov\u00e1n\u00ed dalek\u00e9ho okol\u00ed. Vedle \u0159ady zn\u00e1m\u00fdch osob\u00adnost\u00ed byl od roku 1819 do roku 1839 t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edoro\u010dn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem prusk\u00fd kr\u00e1l Friedrich Wilhelm III., v jeho\u017e do\u00adprovodu byl zn\u00e1m\u00fd p\u0159\u00edrodov\u011bdec Alexander von Humboldt, kter\u00fd \u0159adil rozhled z Mile\u0161ovky k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm, kter\u00e9 kdy poznal.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1820 vybudoval za velmi obt\u00ed\u017en\u00fdch podm\u00ednek hos\u00adtinsk\u00fd A. Weber na vrcholu Mile\u0161ovky malou hospodu, kte\u00adrou postupn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il o j\u00eddelny ach\u00e1ty na p\u0159enocov\u00e1n\u00ed (1825), jejich\u017e trosky dosud p\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed. Ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech minu\u00adl\u00e9ho stolet\u00ed zde pak postavil 4 m vysokou kamennou rozhled\u00adnu, na jej\u00edm\u017e m\u00edst\u011b byla pozd\u011bji vystav\u011bna budova observato\u00ad\u0159e. Na dochovan\u00fdch perokresb\u00e1ch z konce 19. stolet\u00ed jsou uk\u00e1zky ze spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota na vrcholu hory.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">K vystav\u011bn\u00ed objektu se zaj\u00edmavou horskou architekturou dal podn\u011bt tehdej\u0161\u00ed komer\u010dn\u00ed rada R. Czermack na zased\u00e1n\u00ed Horsk\u00e9ho spolku severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech v Teplic\u00edch 16. ledna 1900. Neuplynuly ani \u010dty\u0159i roky a vzdor mnoh\u00fdm t\u011b\u017ekostem se tento pl\u00e1n stal skute\u010dnost\u00ed; samotn\u00e1 stavba trvala jeden rok.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdstavbu observato\u0159e doporu\u010dil mj. tak\u00e9 tehdej\u0161\u00ed \u0159editel \u00dast\u0159edn\u00edho \u00fastavu pro meteorologii a geodynamiku ve V\u00eddni, dvorn\u00ed rada prof. Dr. J. M. Pernter. Ve sv\u00e9m doporu\u010duj\u00edc\u00edm vy\u00adj\u00e1d\u0159en\u00ed mimo jin\u00e9 napsal: \u201eJe tak\u00e9 velk\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm z\u0159\u00eddit hor\u00adskou stanici zvl\u00e1\u0161t\u011b v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch, proto\u017ee v\u0161echny hor\u00adsk\u00e9 stanice prvn\u00edho \u0159\u00e1du v Rakousku jsou um\u00edst\u011bny v Alp\u00e1ch a teprve v posledn\u00ed dob\u011b byla takov\u00e1 stanice z\u0159\u00edzena na Sn\u011b\u017ece, ale z prusk\u00e9 strany. Pro nep\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1lenou Sn\u011b\u017eku by byla Mile\u0161ovka zvl\u00e1\u0161t\u011b \u017e\u00e1dan\u00fdm dopln\u011bn\u00edm jako mezistupe\u0148 mezi pom\u011bry v n\u00ed\u017ein\u011b a na tomto 1 600 m vysok\u00e9m vrcholu. V\u0161e\u00adobecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka 900 m nebude, jak se mnoh\u00fdm zd\u00e1, nev\u00fdhodou, ale bude velmi prosp\u011b\u0161n\u00e1, proto\u017ee horsk\u00e9 observato\u0159e ve st\u0159edn\u00edch poloh\u00e1ch \u00fapln\u011b chyb\u00ed. &#8221; [5]<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">O v\u00fdstavbu budovy se vedle R. Czermacka nem\u00e9n\u011b za\u00adslou\u017eil i okresn\u00ed \u0161koln\u00ed inspektor E. Wenisch, p\u0159edseda spol\u00adku, a d\u00e1le vedouc\u00ed v\u011bdeck\u00e9 komise pro v\u00fdstavbu, pozd\u011bj\u0161\u00ed \u0159editel observato\u0159e, prof. dr. Rudolf Spitaler (1859-1946), vedouc\u00ed katedry pro kosmickou fyziku a geodynamiku na N\u011bmeck\u00e9 univerzit\u011b v Praze. Jemu se stala vlastn\u011b observato\u0159 \u017eivotn\u00edm \u00fad\u011blem. Do \u00fanora roku 1929 byl jej\u00edm \u0159editelem, ale i po odchodu do d\u016fchodu ovliv\u0148oval jej\u00ed v\u011bdeckou \u010dinnost z titulu funkce v geofyzik\u00e1ln\u00ed komisi N\u011bmeck\u00e9 spole\u010dnosti pro v\u011bdu a um\u011bn\u00ed v Praze (p\u0159ed rokem 1924 Spole\u010dnost pro podporu n\u011bmeck\u00e9 v\u011bdy, um\u011bn\u00ed a literatury v \u010cech\u00e1ch) a zaji\u0161\u00ad\u0165oval materi\u00e1ln\u00ed pomoc pro dal\u0161\u00ed existenci observato\u0159e po mnoho let. Prof. dr. R. Spitaler publikoval kolem dvaceti pra\u00adc\u00ed, kter\u00e9 vych\u00e1zely z v\u00fdsledk\u016f pozorov\u00e1n\u00ed na observato\u0159i. P\u0159\u00ed\u00adzniv\u011b na odbornou \u010dinnost observato\u0159e p\u016fsobil p\u0159echod objektu do vlastnictv\u00ed jeho katedry v roce 1909.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Observato\u0159 z\u00e1rove\u0148 slou\u017eila turist\u016fm, kte\u0159\u00ed m\u011bli z prv\u00e9ho ochozu v\u011b\u017ee, jen\u017e p\u0159evy\u0161uje okoln\u00ed ter\u00e9n o 10 m, mimo\u0159\u00e1d\u00adnou vyhl\u00eddku ve v\u0161ech sm\u011brech. Nap\u0159. v roce 1919 vyu\u017eilo t\u00e9\u00adto vyhl\u00eddky zhruba 5 000 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nem\u00e9n\u011b v\u00fdznamnou osobnost\u00ed, kter\u00e1 p\u0159evzala veden\u00ed observato\u0159e v roce 1929, byl zn\u00e1m\u00fd klimatolog prof. dr. Leo Wenzel Pollak (1888-1964), p\u0159ednosta Geofyzik\u00e1ln\u00edho \u00fasta\u00advu N\u011bmeck\u00e9 univerzity v Praze. Ten m\u011bl velk\u00e9 z\u00e1sluhy na jej\u00edm dal\u0161\u00edm rozvoji. Roz\u0161\u00ed\u0159ila se v\u011bdeck\u00e1 n\u00e1pl\u0148 zejm\u00e9na o pozorov\u00e1n\u00ed slune\u010dn\u00edho z\u00e1\u0159e\u00adn\u00ed, v\u010detn\u011b UV z\u00e1\u0159en\u00ed u geomagnetizmu. Za jeho veden\u00ed byla na vrchol zavedena elekt\u0159ina.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V z\u00e1\u0159\u00ed 1938 bylo po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed mobilizace na m\u011bs\u00edc p\u0159eru\u0161eno pozorov\u00e1n\u00ed a v roce 1939 byl prof. L. W. Pollak nucen emigrovat do Irska. Pokud se poda\u0159ilo zjistit, tento druh\u00fd \u0159editel observato\u0159e publikoval 13 z\u00e1va\u017en\u00fdch prac\u00ed v\u00e1zan\u00fdch na Mile\u0161ovku (61.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zkvalitn\u011bn\u00ed pr\u00e1ce observato\u0159e je spojeno se z\u0159\u00edzen\u00edm leteck\u00e9 meteorologick\u00e9 slu\u017eby v roce 1928. V souvislosti s t\u00edm byla povolena na observato\u0159i v\u011bdecky vy\u0161kolen\u00e1 pomocn\u00e1 s\u00ed\u00adla a byly zah\u00e1jeny v\u00fdzkumn\u00e9 pr\u00e1ce meteorolo\u00adgick\u00e9ho a geofyzik\u00e1ln\u00edho charakteru.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><img decoding=\"async\" class=\"alignleft\" src=\"http:\/\/www.cmes.cz\/sites\/default\/files\/Mile%C5%A1ovka.JPG\" alt=\"\" \/>Po n\u011bmeck\u00e9 okupaci \u010deskoslovensk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed byla observato\u0159 vyjmuta z kompe\u00adtence N\u011bmeck\u00e9 univerzity v Praze; p\u0159evzal ji \u0158\u00ed\u0161sk\u00fd \u00fa\u0159ad pro meteorologickou slu\u017ebu, nej\u00add\u0159\u00edve jako sou\u010d\u00e1st civiln\u00ed slu\u017eby a od \u010dervence 1944 jako sou\u010d\u00e1st vojensk\u00e9 leteck\u00e9 slu\u017eby.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V pohnut\u00fdch dob\u00e1ch na konci II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1l\u00adky nedo\u0161lo na\u0161t\u011bst\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00e9mu p\u0159eru\u0161en\u00ed pozo\u00adrov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1945 p\u0159evzala znovuobnoven\u00e1 Karlova univerzita cel\u00e9 vlastnictv\u00ed b\u00fdval\u00e9 N\u011bmeck\u00e9 univerzity. Observato\u0159 na Mile\u0161ovce p\u0159e\u0161la pod veden\u00ed Meteorologick\u00e9ho \u00fastavu KU, jeho\u017e p\u0159edstavitelem byl prof. dr. Stanislav Hanzl\u00edk (1878 a\u017e 1956). Pr\u00e1ci na Mile\u0161ovce od doby bezprost\u0159edn\u011b po v\u00e1lce a\u017e do roku 1952 \u0159\u00eddil univerzitn\u00ed asistent dr. Old\u0159ich Satrapa (1919-1964).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1953 po v\/niku \u010ceskoslovensk\u00e9 akademie v\u011bd p\u0159e\u0161la observato\u0159 jako prvn\u00ed meteorologick\u00e9 pracovi\u0161t\u011b pod tuto v\u011bdeckou instituci a roku 1964 se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00dastavu fyziky atmosf\u00e9ry. \u010cSAV v\u011bnovala technick\u00e9mu i odborn\u00e9mu rozvoji zna\u010dnou p\u00e9\u010di. Pod veden\u00edm RNDr. Franti\u0161ka Reina, CSc. (1929-1981) byla v letech 1961-65 roz\u0161\u00ed\u0159ena jak budo\u00adva observato\u0159e, tak byla rekonstruov\u00e1na n\u00e1kladn\u00ed lanovka pro dopravu vody, paliva a potravin. V t\u00e9 dob\u011b se modernizovalo p\u0159\u00edstrojov\u00e9 vybaven\u00ed a zv\u00fd\u0161il se stav pracovn\u00edk\u016f z dvou a t\u0159\u00ed v letech 1945-50 na p\u011bt st\u00e1l\u00fdch zam\u011bstnanc\u016f. Dr. F. Rein zpra\u00adcoval klimatick\u00e9 pom\u011bry v\u011bt\u0161iny m\u011b\u0159en\u00fdch a pozorovan\u00fdch prvk\u016f a jev\u016f za obdob\u00ed 1946-1955, kter\u00e9 publikoval ve 12 pra\u00adc\u00edch [6],<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00edmi pracovn\u00edky odpov\u011bdn\u00fdmi za veden\u00ed observato\u0159e byli v posledn\u00edm obdob\u00ed RNDr. Anton\u00edn Pape\u017e, CSc. (v letech 1973-1974). RNDr. Jan Pretel, CSc. (1975-1990) a RNDr. Petr Zacharov. CSc. (od r. 1990 &#8211; dosud). Po roce 1990 se p\u0159eved\u00adly v\u0161echny term\u00ednov\u00e9 hodnoty na po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 m\u00e9dium, prob\u011b\u00adhla form\u00e1ln\u00ed kontrola \u00faplnosti dat a ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f i fyzi\u00adk\u00e1ln\u00ed nerozpornosti. Dr. P. Zacharov \u0159e\u0161il grantovou \u00falohu na t\u00e9ma: Ov\u011b\u0159en\u00ed homogenity teplotn\u00ed \u0159ady na Mile\u0161ovce [6].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V pr\u016fb\u011bhu roku 1995 byl instalov\u00e1n na observato\u0159i p\u0159\u00edstroj na m\u011b\u0159en\u00ed UV z\u00e1\u0159en\u00ed, od n\u011bho\u017e si slibujeme mo\u017enost \u0159e\u0161it aktu\u00ad\u00e1ln\u00ed \u00falohy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a toku slune\u010dn\u00ed ener\u00adgie. Od 1. 5. 1993 byl v d\u016fsledku \u00fasporn\u00fdch opat\u0159en\u00ed v AV \u010cR redukov\u00e1n po\u010det zam\u011bstnanc\u016f na t\u0159i a spolu s t\u00edm byly zasta\u00adveny i v\u0161echny pr\u00e1ce, kter\u00e9 slou\u017eily synoptick\u00e9 a leteck\u00e9 mete\u00adorologii. Jsme pln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee tento stav je pouze p\u0159e\u00adchodn\u00fd a \u017ee p\u016fvodn\u00ed rozsah prac\u00ed bude nejen obnoven, ale i roz\u0161\u00ed\u0159en, nebo\u0165 jsou nenahraditeln\u00fdm vstupem pro lok\u00e1ln\u00ed kr\u00e1tkodobou a velmi kr\u00e1tkodobou progn\u00f3zu, v\u010detn\u011b progn\u00f3zy koncentrace \u0161kodliv\u00fdch l\u00e1tek v Podkru\u0161noho\u0159\u00ed, a to zvl\u00e1\u0161\u0165 pro\u00adto, \u017ee tato oblast je nejv\u00edce zne\u010di\u0161t\u011bnou oblast\u00ed \u010cR.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kvalita pr\u00e1ce observato\u0159e je mimo jin\u00e9 ve vysok\u00e9 m\u00ed\u0159e z\u00e1visl\u00e1 na odborn\u00e9 kvalit\u011b a na odpov\u011bdnosti pozorovatel\u016f. Je nutno konstatovat, \u017ee dlouhodob\u011b pracuj\u00edc\u00ed pozorovatel\u00e9 jsou z\u00e1rukou, \u017ee meteorologick\u00e9 \u0159ady budou kvalitn\u00ed. V drtiv\u00e9 v\u011bt\u00ad\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f byly na Mile\u0161ovce tyto podm\u00ednky spln\u011bny, a pro\u00adto m\u016f\u017eeme k dat\u016fm p\u0159istupovat jako ke kvalitn\u00edm profesio\u00adn\u00e1ln\u00edm \u0159ad\u00e1m. Uve\u010fme jen p\u0159\u00edklad v obdob\u00ed do roku 1945. Pozorovatel Franz Lappen p\u016fsobil na observato\u0159i od \u010derven\u00adce 1904 do dubna 1913, vyst\u0159\u00eddal ho Vinzenz Miksch, kter\u00fd zde pracoval od kv\u011btna 1913 do dubna 1920. Rekordn\u011b dlou\u00adho zde pozoroval Edmund Mildner. a to od kv\u011btna 1920 do z\u00e1\u0159\u00ed 1945.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">I po II. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nejsou \u0159\u00eddk\u00e9 p\u0159\u00edpady s d\u00e9lkou slu\u017eby od \u0161esti do deseti let, p\u0159i\u010dem\u017e zvl\u00e1\u0161tn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed za d\u00e9lku slu\u017eby si zaslou\u017e\u00ed pan Leopold Kuka\u010dka (16 let), Josef Proch\u00e1zka (20 let), \u010cestm\u00edr Poda\u0159il (33 roky). Sou\u010dasn\u00fd vedouc\u00ed Josef Hrdli\u010dka pracuje na observato\u0159i 17 let. Z \u0159ady pozorovatel\u016f pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed je t\u0159eba zm\u00ednit i Ladislava Je\u017eka, kter\u00fd se stal zn\u00e1m\u00fdm na poli meteorologick\u00e9 fotografie, zejm\u00e9na ledov\u00fdch krystalk\u016f, a dr. Milana Koldovsk\u00e9ho, kter\u00fd pro mo\u00adnografii o fotografii v meteorologii \u010derpal n\u00e1m\u011bty z Mile\u00ad\u0161ovky.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Od samotn\u00e9ho po\u010d\u00e1tku pr\u00e1ce observato\u0159e jsou z\u00e1kladn\u00ed \u010dinnost\u00ed klimatologick\u00e1 term\u00ednov\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed a pr\u016fb\u011b\u017en\u00e1 pozoro\u00adv\u00e1n\u00ed meteorologick\u00fdch jev\u016f v pr\u016fb\u011bhu 24 hodin. Od 1. ledna 1905 se prov\u00e1d\u011blo m\u011b\u0159en\u00ed teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu (vlasov\u00fd vlhkom\u011br), atmosf\u00e9rick\u00fdch sr\u00e1\u017eek, slune\u010dn\u00edho svitu (slunom\u011br Campbcll-Stokes), tlaku vzduchu a vyhodnocen\u00ed registrovan\u00fdch hodnot z termografu. hygrografu a barografu. 30. dubna 1906 byly um\u00edst\u011bny na observato\u0159i: Assman\u016fv aspi\u00adra\u010dn\u00ed psychrometr, Arag\u016fv a Davy\u016fv aktinometr. extr\u00e9mn\u00ed teplom\u011bry a p\u0159\u00edzemn\u00ed minim\u00e1ln\u00ed teplom\u011br. 4. \u010dervna 1905 byl ve v\u00fd\u0161ce 22,5 m instalov\u00e1n elektrick\u00fd anemograf zn. Fuess (5).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u010casov\u00e1 spojitost \u0159ady m\u011b\u0159en\u00ed byla za I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky p\u0159e\u00adru\u0161ena v obdob\u00ed od 29. 12. 1916 do 31. 1. 1917. kdy se nepo\u00adda\u0159ilo dopravit na Mile\u0161ovku palivo k vyt\u00e1p\u011bn\u00ed budovy. D\u00e1le chyb\u00ed dva pozorovac\u00ed term\u00edny v roce 1929 ve dnech 12. 2. v 21 ha 13. 1. v 07 h pro onemocn\u011bn\u00ed pozorovatele za tehdej\u0161\u00ed extr\u00e9mn\u00ed zimy. K dispozici nejsou data za m\u011bs\u00edc z\u00e1\u0159\u00ed 1938 v d\u016fsledku vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 mobilizace. Od 1.9. 1940 byla p\u0159em\u00eds\u00adt\u011bna \u017ealuziov\u00e1 budka z okna v\u011b\u017ee v 1. pat\u0159e na severn\u00ed stran\u011b (v\u00fd\u0161ka teplom\u011br\u016f 5.65 m nad zem\u00ed) na lou\u010dku u observato\u0159e (v\u00fd\u0161ka 1,80 m). Sou\u010dasn\u011b byl do budky p\u0159em\u00edst\u011bn i sr\u00e1\u017ekom\u011br ze stanovi\u0161t\u011b u triangula\u010dn\u00edho bodu (p\u0159ed vchodem do obse\u00adrvato\u0159e) do nyn\u011bj\u0161\u00ed polohy. S l\u00edtost\u00ed je t\u0159eba dodat, \u017ee do\u0161lo ke ztr\u00e1t\u011b term\u00ednov\u00fdch \u00fadaj\u016f v m\u011bs\u00edc\u00edch 5., 6. a 7. za roky 1930 a\u017e 1935. V\u00edtr je m\u011b\u0159en pro celou dobu existence observato\u0159e na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b. P\u016fvodn\u00ed anemometr byl po bou\u0159k\u00e1ch n\u011bko\u00adlikr\u00e1t opravov\u00e1n. V srpnu 1924 byl instalov\u00e1n nov\u00fd p\u0159\u00edstroj, kter\u00fd byl vym\u011bn\u011bn v roce 1936. V roce 1924 byl instalov\u00e1n ombrograf. Vysokou hodnotu maj\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed tlaku vzduchu. M\u00e9n\u011b informac\u00ed je o slune\u010dn\u00edm z\u00e1\u0159en\u00ed. Za obdob\u00ed 1958-1960 jsou k dispozici nap\u0159. v\u00fdsledky m\u011b\u0159en\u00ed glob\u00e1ln\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed Robitschov\u00fdm pyranografem, od roku 1993 se prov\u00e1d\u00ed regist\u00adrace glob\u00e1ln\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed po\u010d\u00edta\u010dem. Od za\u010d\u00e1tku 70. let bylo zavedeno a st\u00e1le trv\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed koncentrace zne\u010di\u0161\u0165uj\u00edc\u00edch p\u0159\u00ed\u00adm\u011bs\u00ed v atmosf\u00e9\u0159e (S0<sub>2<\/sub> a prachov\u00e9 \u010d\u00e1stice) pomoc\u00ed aerochemick\u00e9 metody s odb\u011brov\u00fdm intervalem 24 hodin.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">N\u011bkter\u00e9 metody m\u011b\u0159en\u00ed mor\u00e1ln\u011b zastaraly a nevyhovuj\u00ed sou\u010dasn\u00e9mu technick\u00e9mu stavu. Byla by na m\u00edst\u011b jejich mo\u00addernizace a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed o nov\u00e9 druhy m\u011b\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pozornost zasluhuje publika\u010dn\u00ed \u010dinnost spojen\u00e1 s obser\u00advato\u0159\u00ed. V prvn\u00edch dvaceti letech uve\u0159ej\u0148uje prof. dr. R. Spi\u00adtaler ve sborn\u00edc\u00edch p\u011bti a desetilet\u00e9 v\u00fdsledky m\u011b\u0159en\u00ed jednotli\u00adv\u00fdch element\u016f [5]. Tyto pr\u00e1ce roz\u0161\u00ed\u0159il prof. dr. L. W. Pollak [6]. Nam\u011b\u0159en\u00e1 a pozorovan\u00e1 data za l\u00e9ta 1925-1929 byla pub\u00adlikov\u00e1na v samostatn\u00fdch ro\u010denk\u00e1ch. Jejich \u0159ada byla obnove\u00adna po p\u0159eveden\u00ed observato\u0159e do spr\u00e1vy \u010cSAV, a to za l\u00e9ta 1956-1989. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b jsou v\u0161echna p\u016fvodn\u00ed data ukl\u00e1\u00add\u00e1na na diskety. Observato\u0159 v minulosti i v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b slou\u017e\u00ed jako b\u00e1ze pro pozorovatelskou praxi poslucha\u010d\u016f Kar\u00adlovy univerzity v Praze i Masarykovy univerzity v Brn\u011b. V z\u00e1\u00adznamech pozorov\u00e1n\u00ed lze proto nal\u00e9zt jm\u00e9na \u0159ady zn\u00e1m\u00fdch \u010desk\u00fdch meteorolog\u016f. Je na\u0161\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm, aby se experiment\u00e1l\u00adn\u00ed materi\u00e1l, z\u00edskan\u00fd na Mile\u0161ovce, stal znovu podkladem pro diplomov\u00e9 pr\u00e1ce.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1v\u011brem m\u016f\u017eeme konstatovat, \u017ee v minulosti vznikla na \u00fazem\u00ed severoz\u00e1padn\u00edch \u010cech meteorologick\u00e1 observato\u0159, kte\u00adr\u00e1 m\u00e1 bezezbytku u\u010debnicovou polohu pro m\u011b\u0159en\u00ed a pozoro\u00adv\u00e1n\u00ed. V tomto sm\u011bru projevil prof. dr. R. Spitaler mimo\u0159\u00e1dnou proz\u00edravost. V\u00fdznam observato\u0159e zhodnotili i prof. dr. Alois Gregor [2] a prof. dr. Mikul\u00e1\u0161 Kon\u010dek [31. Shodou okolnost\u00ed vznikla observato\u0159 i nad a v bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti Teplick\u00e9 a Mosteck\u00e9 p\u00e1nve, kter\u00e1 je d\u00edk vysok\u00e9mu stupni industriali\u00adzace p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b povrchov\u00e1 (t\u011b\u017eba hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed, v\u00fdstavba neods\u00ed\u0159en\u00fdch elektr\u00e1ren apod.) nejv\u00edce zne\u010di\u0161t\u011bnou oblast\u00ed \u010cR. T\u00edm se roz\u0161\u00ed\u0159ila aplikabilita tohoto experiment\u00e1ln\u00edho praco\u00advi\u0161t\u011b z oblasti fyziky atmosf\u00e9ry, synoptick\u00e9 a leteck\u00e9 meteo\u00adrologie, v\u011btrn\u00e9 energetiky i na studium p\u0159enosu a dif\u00faze zne\u00ad\u010di\u0161\u0165uj\u00edc\u00edch l\u00e1tek v atmosf\u00e9\u0159e. Zvl\u00e1\u0161\u0165 aktu\u00e1ln\u00ed v\u00fdznam m\u00e1 devades\u00e1tilet\u00e1 mile\u0161ovsk\u00e1 \u0159ada jako pracovn\u00ed materi\u00e1l p\u0159i stu\u00addiu kol\u00eds\u00e1n\u00ed klimatu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Literatura<\/em><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[1]\u00a0\u00a0 Ehrlich, R.: Der Donnersberg oder Milleschauerim Bohmischen Mittelgebirge. Teplitz-Schonau. 1921, 24 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[2]\u00a0\u00a0 Gregor, A.: Klimatick\u00fd kalend\u00e1\u0159 Mile\u0161ovky. Meteorol. Zpr..7, 1954, \u010d. 4, s. 93-95.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[3]\u00a0\u00a0 Kon\u010dek, M.: K 50. v\u00fdro\u010diu zalo\u017ecnia meteorologick\u00e9ho observat\u00f3ri\u00e1 na Mile\u0161ovke. Meteorol. Zpr.. 7, 1954, \u010d. 4. s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[4] Re in, R: Der Jahrestag des Entstehens des Observatoriums auf der Mile\u0161ovka. In: Meteorologie. Academia Praha, 1966, s. 44-50.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[5] Spitaler, R.: Das meteorologische Observatorium aufdcm Donnersberge und die ersten Beobachtungscrgebusse im Lustrum 1905-1909. Prag. 1912. 39 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">[6] Stekl, J. &#8211; Zacharov, P.: Ov\u011b\u0159en\u00ed homogenity teplotn\u00ed \u0159ady na Mile\u0161ovce. Praha, \u010cHM\u00da 1993. 35 s. N\u00e1rodn\u00ed klimatic\u00adk\u00fd program. \u010cR, sv. 11.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Lektor RNDr. J. Munzar, CSc. rukopis odevzd\u00e1n v \u0159\u00edjnu 1995.<\/span><\/p><\/div><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Josef \u0160tekl, MZ 1995\/6, ro\u010dn\u00edk 48, str. 181-183<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V \u0159\u00edjnu 1994 uplynulo 90 let od doby, kdy na vrcholu Mi\u00adle\u0161ovky (Donnersberg) byla postavena meteorologick\u00e1 obse\u00adrvato\u0159 (zem. \u0161\u00ed\u0159ka 50\u00b033&#8242; N, d\u00e9lka 13\u00b056&#8242; E). Nep\u0159etr\u017eit\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed bylo zah\u00e1jeno 1. ledna [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-9318","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9318","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9318"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9318\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9322,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9318\/revisions\/9322"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9318"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}