{"id":9298,"date":"2024-12-25T18:39:49","date_gmt":"2024-12-25T17:39:49","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=9298"},"modified":"2024-12-25T18:41:21","modified_gmt":"2024-12-25T17:41:21","slug":"sto-let-meteorologickych-pozorovani-na-lyse-hore","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/sto-let-meteorologickych-pozorovani-na-lyse-hore\/","title":{"rendered":"STO LET METEOROLOGICK\u00ddCH POZOROV\u00c1N\u00cd NA LYS\u00c9 HO\u0158E"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"9298\" class=\"elementor elementor-9298\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-3566f26 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"3566f26\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-1aaeda3\" data-id=\"1aaeda3\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-bf9b2d6 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"bf9b2d6\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p><span style=\"color: #003366;\"><strong>\u00daVOD<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Lys\u00e1 hora je svou nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 1 324 m n.m. nejvy\u0161\u0161\u00ed horou Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd. Masiv tvo\u0159\u00ed \u010dty\u0159i hlavn\u00ed rozsochy (na severu Malchor 1 213 m n.m. &#8211; Kykulka 996 m n.m. &#8211; Ky\u010dera 906 m n.m., na severoz\u00e1pad Luk\u0161inec 899 m n.m., rozdvojuj\u00edc\u00ed se na Sta\u0161kov 753 m n.m. a Ostrou horu 783 m n.m., na jihov\u00fdchod Zimn\u00ed Polana 1080 m n.m., na jih Velk\u00fd Kobyl\u00edk 1 054 m n.m. a \u010cupel 943 m n.m.) s \u010detn\u00fdmi dal\u0161\u00edmi men\u0161\u00edmi h\u0159ebeny a h\u0159eb\u00ednky (nap\u0159. na jihu Javorn\u00edk 872 m n.m. a \u0158ehuc\u00ed 895 m n.m., na severu Hradov\u00e1 741 m n.m. a Tane\u010dnice 821 m n.m.). Samotn\u00fd vrchol je slo\u017een z vrstevnat\u00e9ho godulsk\u00e9ho p\u00edskovce. Nen\u00ed zalesn\u011bn, roste zde pouze kosod\u0159evina, um\u011ble vys\u00e1zena ji\u017e v minul\u00e9m stolet\u00ed. Nejvy\u0161\u0161\u00edmu vrcholu Lys\u00e9 hory se \u0159\u00edk\u00e1 Gigula.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Poho\u0159\u00ed Lys\u00e9 hory je prameni\u0161t\u011bm mnoh\u00fdch \u0159ek, \u0159\u00ed\u010dek a potok\u016f. Pramen\u00ed zde Satina, B\u00edl\u00fd potok, Sepetn\u00fd, Maz\u00e1k, p\u0159\u00edtoky \u0158e\u010dice &#8211; potoky Kobyl\u00edk, Jatn\u00fd a \u0158ehuc\u00ed, p\u0159\u00edtoky Mohelnice &#8211; Jest\u0159\u00e1b\u00ed a Borov\u00fd potok, na severu Ba\u0161\u010dica, \u0158\u00ed\u010dka a Bystr\u00fd potok, na z\u00e1pad\u011b Sibudov a Lubenec.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z vrcholu Lys\u00e9 hory je za dobr\u00e9ho po\u010das\u00ed v\u00fdborn\u00fd rozhled do \u0161irok\u00e9ho i dalek\u00e9ho okol\u00ed a lze vid\u011bt nap\u0159. Jesen\u00edky s Prad\u011bdem, Velkou a Malou Fatru s Rozsutcem, Liptovsk\u00e9 hole, Vysok\u00e9 Tatry s Kriv\u00e1n\u011bm, Roh\u00e1\u010de, Bab\u00ed Horu v Polsk\u00fdch Beskydech a tak\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 Moravskoslezsk\u00e9 Beskydy, m\u011bsta i p\u0159ehrady v \u00fadol\u00edch.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>HISTORIE \u017dIVOTA NA VRCHOLU LYS\u00c9 HORY<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1890 se u n\u00e1s za\u010dala rozv\u00edjet horsk\u00e1 turistika. Na Morav\u011b v\u00e1bil turisty hlavn\u011b Radho\u0161\u0165, op\u0159eden\u00fd \u010detn\u00fdmi legendami, ale o Lysou horu, nejvy\u0161\u0161\u00ed z cel\u00e9ho p\u00e1sma Beskyd, bylo t\u0159eba v\u00e9st dlouholet\u00e9 boje, nebo\u0165 se ji\u017e nal\u00e9zala na \u00fazem\u00ed Slezska, tehdy korunn\u00ed zem\u011b s vlastn\u00ed administrativou. Za doby \u201epan\u0161\u010dizny\u201c byla majetkem panstv\u00ed fr\u00fddeck\u00e9ho. Od posledn\u00edho \u0161lechtick\u00e9ho dr\u017eitele, hrab\u011bte Jana Pra\u017emy, dosta\u00aclo se fr\u00fddeck\u00e9 panstv\u00ed i s Lysou horou do vlastnictv\u00ed t\u011b\u0161\u00ednsk\u00fdch arciv\u00e9vod\u016f, \u010dlen\u016f c\u00edsa\u0159sk\u00e9 rodiny Habsbursk\u00e9. Za arciv\u00e9vody Albrechta, n\u011bkdy p\u0159ed rokem 1870, vybudovala T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e1 komora na Lys\u00e9 ho\u0159e, t\u011bsn\u011b pod vrcholkem, d\u0159ev\u011bnou lesn\u00ed loveckou boudu. Sem panstvo z T\u011b\u0161\u00edna p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011blo ko\u0148mo \u00fadol\u00edm Mohelnice za sv\u00fdmi z\u00e1bavami, zejm\u00e9na v dob\u011b hon\u016f. Na Lysou horu v\u0161ak oded\u00e1vna chod\u00edvali z bl\u00edzka i z daleka lid\u00e9 obdivovat v\u00fdchody i z\u00e1pady slunce. Jsou zachyceny pam\u011bti \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f jedn\u00e9 takov\u00e9 t\u0159\u00eddenn\u00ed v\u00fdpravy v srpnu roku 1880, kdy deset \u010desk\u00fdch fr\u00fddeck\u00fdch n\u00e1rodovc\u016f, veden\u00fdch p\u00edsm\u00e1kem Viktorinem Vantuchem a p\u00e1terem Janem Je\u017e\u00ed\u0161kem, putovalo p\u011b\u0161ky z Fr\u00fddku do hor. \u0160li pres Pra\u0161ivou, na t\u00e1bo\u0159i\u0161ti n\u011bkde v okol\u00ed Slav\u00ed\u010de za\u017eili prvn\u00ed z\u00e1pad a r\u00e1no pak i v\u00fdchod slunce. Podruh\u00e9 nocovali u B\u00edl\u00e9ho K\u0159\u00ed\u017ee a t\u0159et\u00ed noc pro\u017eili ji\u017e na Lys\u00e9 ho\u0159e. Zde loveckou chatu hl\u00eddal a o\u0161et\u0159oval lesn\u00ed d\u011bln\u00edk Biskup, kter\u00fd host\u016fm uva\u0159il v chat\u011b v kotli gul\u00e1\u0161 a celou noc topil, aby jim nebylo zima. N\u011bjakou neopatrnost\u00ed chata za\u010dala ho\u0159et, ale spole\u010dn\u00fdm \u00fasil\u00edm se poda\u0159ilo ohe\u0148 v\u010das uhasit a tak chatu zachr\u00e1nit p\u0159ed zk\u00e1zou. V\u0161ichni \u00fa\u010dastn\u00edci pak zachovali pam\u011b\u0165, \u017ee na Lys\u00e9 ho\u0159e byl nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pohled na z\u00e1pad slunce, pr\u00fd kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e na Radho\u0161ti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Hojn\u00e9 \u010desk\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy na Lys\u00e9 ho\u0159e se v\u0161ak staly trnem v oku nacion\u00e1ln\u00edm N\u011bmc\u016fm, kte\u0159\u00ed tehdy podl\u00e9hali p\u0159epjat\u00e9 nesn\u00e1\u0161enlivosti. Lys\u00e1 hora, majetek Habsburk\u016f, byla vyzved\u00e1v\u00e1na a zd\u016fraz\u0148ov\u00e1na jako symbol germ\u00e1nstv\u00ed. Takov\u00fd kult propagovali zejm\u00e9na dva pon\u011bm\u010den\u00ed fr\u00fdde\u010dan\u00e9 &#8211; Jan Hada\u0161\u010dok (Hadasczok), profesor v Ostrav\u011b, a Emanuel N\u011bm\u010d\u00edk (Niemtschik), \u00fa\u010detn\u00ed a pokladn\u00edk m\u011bsta Fr\u00fddku. Ti n\u011bmeck\u00fdm v\u00fdprav\u00e1m na Lysou horu dali nacion\u00e1ln\u011b-politick\u00fd r\u00e1z a proti\u010desk\u00fd charakter a aby zajistili na Lys\u00e9 ho\u0159e trvale n\u011bmeck\u00fd vliv, zah\u00e1jili p\u0159\u00edpravy k postaven\u00ed velk\u00e9 turistick\u00e9 chaty. Stavba byla hmotn\u011b i finan\u010dn\u011b zaji\u0161t\u011bna prost\u0159edky T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9 komory a ostravsk\u00fdch pr\u016fmysln\u00edk\u016f. Chata byla 21. \u010dervence 1895 slavnostn\u011b otev\u0159ena jako \u201eErzherzog Albrecht Schutzhaus\u201c (pojmenov\u00e1na po vl\u00e1dci T\u011b\u0161\u00ednska arciv\u00e9vodovi Albrechtovi, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b v roce 1895 zem\u0159el). Ale vysok\u00e9 ceny v chat\u011b p\u0159isp\u00edvaly k tomu, \u017ee ji mohly nav\u0161t\u011bvovat p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jen vrstvy z\u00e1mo\u017en\u00e9.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Za tohoto v\u00fdvoje se \u010d\u00e1st \u010desk\u00fdch lid\u00ed za\u010dala Lys\u00e9 ho\u0159e vyh\u00fdbat. Lys\u00e1 hora s \u00fatulnou Beskidenvereinu se tak stala st\u0159ediskem grossburgr\u016f ze slezsk\u00fdch m\u011bst a pr\u016fmysln\u00edk\u016f z ostravsko-karvinsk\u00e9ho rev\u00edru i z Pruska. V \u010desk\u00e9m t\u00e1bo\u0159e se v\u0161ak nesm\u00ed\u0159ili s t\u00edm, aby Lysou horu ponechali trvale jako n\u011bmeckou dr\u017eavu, a proto znovu byly obnoveny men\u0161\u00ed nebo v\u011bt\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 vych\u00e1zky na Lysou. Hora se op\u011bt st\u00e1vala symbolem z\u00e1pasu za n\u00e1rodn\u00ed svobodu, zp\u00edvaly se zde lidov\u00e9 a n\u00e1rodn\u00ed \u010desk\u00e9 p\u00edsn\u011b, o\u017eivovaly se \u010desk\u00e9 lidov\u00e9 a n\u00e1rodn\u00ed tradice, vzpom\u00ednal se zbojn\u00edk Ondr\u00e1\u0161, hor\u0161t\u00ed chlapci, boje s port\u00e1\u0161i, hajduky a pohrani\u010dn\u00edmi str\u00e1\u017eemi.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">I po vzniku samostatn\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky v roce 1918 nad\u00e1le pat\u0159ila Albrechtova chata na Lys\u00e9 ho\u0159e n\u011bmeck\u00fdm turist\u016fm, sdru\u017een\u00fdm ve spolku BeskidenVerein, sekce Fr\u00fddek. Jeliko\u017e chata neposta\u010dovala k ubytov\u00e1n\u00ed v\u0161ech z\u00e1jemc\u016f, byla koncem roku 1933 dokon\u010dena stavba nocleh\u00e1rny Beskidenvereinu, pozd\u011bji zvan\u00e1 jako \u201eKamenn\u00fd d\u016fm\u201c.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kone\u010dn\u011b 1. \u0159\u00edjna 1933 byl polo\u017een z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men ke stavb\u011b \u010desk\u00e9 chaty na Lys\u00e9 ho\u0159e, kter\u00e1 byla kompletn\u011b dokon\u010dena a slavnostn\u011b otev\u0159ena v prosinci 1934 jako \u201eChata Klubu \u010cesk\u00fdch turist\u016f na Lys\u00e9 ho\u0159e\u201c. Ob\u011b chaty, jak \u010desk\u00fdch, tak i n\u011bmeck\u00fdch turist\u016f, byly jimi pronaj\u00edm\u00e1ny za \u00faplatu n\u00e1jemc\u016fm a samostatn\u011b provozov\u00e1ny a\u017e do zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed po roce 1948. Pak byla chata \u010desk\u00fdch turist\u016f p\u0159ejmenov\u00e1na na \u201eBezru\u010dovu chatu\u201c, i kdy\u017e Petr Bezru\u010d p\u0159i sv\u00fdch v\u00fdstupech v\u017edy zav\u00edtal do kuchyn\u011b chaty n\u011bmeck\u00fdch turist\u016f a chat\u011b \u010desk\u00fdch turist\u016f se t\u00e9m\u011b\u0159 vyh\u00fdbal. Toto dokumentuj\u00ed i jeho \u201ever\u0161ov\u00e1nkov\u00e9\u201c z\u00e1pisy v pam\u011btn\u00edch knih\u00e1ch Albrechtovy chaty. Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed ob\u011b chaty vytvo\u0159ily jeden celek pod n\u00e1zvem Bezru\u010dova chata na Lys\u00e9 ho\u0159e. V b\u00fdval\u00e9 Albrechtov\u011b chat\u011b restaura\u010dn\u00ed provoz zanikl a stala se pouze ubytovnou. Ubytovna Kamenn\u00fd d\u016fm ji\u017e od skon\u010den\u00ed v\u00e1lky p\u0159ipadla spoj\u016fm a pat\u0159\u00ed jim dodnes. Ob\u011b chaty v\u0161ak v sedmdes\u00e1t\u00fdch letech do z\u00e1klad\u016f vyho\u0159ely, n\u011bmeck\u00e1 v roce 1972 a \u010desk\u00e1 v roce 1978, tak\u017ee sou\u010dasn\u00fd restaura\u010dn\u00ed i ubytovac\u00ed provoz na Lys\u00e9 ho\u0159e je provizorn\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm, naprosto ned\u016fstojn\u00fdm a neodpov\u00eddaj\u00edc\u00edm tradici i v\u00fdznamu nejvy\u0161\u0161\u00ed hory Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">I po v\u00e1lce se v\u0161ak na Lys\u00e9 ho\u0159e stav\u011blo. V roce 1950 byla postavena ly\u017ea\u0159sk\u00e1 chata s velk\u00fdm ly\u017ea\u0159sk\u00fdm vlekem, v roce 1954 byla postavena zd\u011bn\u00e1 budova Meteorologick\u00e9 stanice, v roce 1976 budova Horsk\u00e9 slu\u017eby a kolem roku 1980 byla dokon\u010dena stavba televizn\u00edho vys\u00edla\u010de. P\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm stavby vys\u00edla\u010de byla vybudov\u00e1na asfaltov\u00e1 silnice z Mohelnice a\u017e na vrchol Lys\u00e9 hory v celkov\u00e9 d\u00e9lce 8,5 km.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>ZA\u010c\u00c1TKY METEOROLOGICK\u00ddCH POZOROV\u00c1N\u00cd<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dnem 15. \u010dervence 1897 bylo zah\u00e1jeno pravideln\u00e9 denn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed n\u011bkter\u00fdch meteorologick\u00fdch prvk\u016f, a to mno\u017estv\u00ed spadl\u00fdch sr\u00e1\u017eek, teploty vzduchu, v\u00fd\u0161ky nov\u011b napadl\u00e9ho sn\u011bhu a v\u00fd\u0161ky celkov\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 pokr\u00fdvky. M\u011b\u0159en\u00ed bylo prov\u00e1d\u011bno v ur\u010den\u00fdch klimatologick\u00fdch term\u00ednech, tj. v 06.46, 13.46 a 20.46 hodin SE\u010c. Zm\u011b\u0159en\u00e9 \u00fadaje se zapisovaly do sr\u00e1\u017ekom\u011brn\u00e9ho v\u00fdkazu \u201eRapport \u00fcber die ordentlichen ombrometrischen und Temperatur-Beobachtungen\u201c a po ukon\u010den\u00ed m\u011bs\u00edce se odes\u00edlaly do Opavy \u201eAn das k.k. hydrographische Bureau in Tropau\u201c. Stanice Lys\u00e1 hora m\u011bla p\u0159id\u011bleno \u010d\u00edslo \u201e28\u201c a pat\u0159ila do povod\u00ed \u0159eky Odry (Flussgebiet Oder), zem\u011b Slezsk\u00e9 (Slesien). Prvn\u00edm pozorovatelem se stal pan Jaroslav Winkler, \u201eRestauratent\u201c z Albrechtovy chaty na Lys\u00e9 ho\u0159e. Teplom\u011br byl um\u00edst\u011bn na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b chaty na st\u011bn\u011b verandy pod plechov\u00fdm krytem, sr\u00e1\u017ekom\u011br asi 15 m p\u0159ed chatou sm\u011brem v\u00fdchodn\u00edm. V roce 1902 byl na stanici instalov\u00e1n ombrograf.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pozorovatel\u00e9 se st\u0159\u00eddali tak, jak se st\u0159\u00eddali n\u00e1jemci nebo \u010d\u00ed\u0161n\u00edci na Albrechtov\u00e9 chat\u011b a tomu odpov\u00eddala i r\u016fzn\u00e1 kvalita pozorov\u00e1n\u00ed. Od listopadu 1918 se za\u010daly v\u00fdkazy odes\u00edlat na adresu St\u00e1tn\u00edho \u00fastavu meteorologick\u00e9ho v Praze a Lys\u00e1 hora byla ur\u010dena jako stanice III. \u0159\u00e1du. V\u0161echny pozn\u00e1mky ve v\u00fdkazech se za\u010daly ps\u00e1t jen \u010desky. Od 1. ledna 1930 byl zaveden nov\u00fd tiskopis m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho v\u00fdkazu, pr\u016fm\u011brn\u00e1 m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed teplota se za\u010dala po\u010d\u00edtat s p\u0159esnost\u00ed na 0.01 \u00b0C, denn\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota se v\u0161ak v\u016fbec nevypo\u010d\u00edt\u00e1vala.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V listopadu 1933 byla stanice dopln\u011bna p\u0159\u00edstroji a za\u010dala m\u011b\u0159it i vlhkost vzduchu, slune\u010dn\u00ed svit, obla\u010dnost, dohlednost, stav p\u016fdy a tlak vodn\u00ed p\u00e1ry. Pravideln\u00e1 m\u011b\u0159en\u00ed byla prov\u00e1d\u011bna t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b v ur\u010den\u00fdch klimatologick\u00fdch term\u00ednech. P\u0159\u00ed\u00ac stroje byly um\u00edst\u011bny v meteorologick\u00e9 budce a zm\u011b\u0159en\u00e9 \u00fadaje se zapisovaly ji\u017e do \u201evelk\u00e9ho v\u00fdkazu\u201c. Po ukon\u010den\u00ed m\u011bs\u00edce byly v\u00fdkazy odes\u00edl\u00e1ny \u00fastavu do Prahy, ale korespondence byla pouze v n\u011bmeck\u00e9m jazyce, nebo\u0165 pr\u00fd n\u00e1jemce ani \u010d\u00ed\u0161n\u00edk neum\u011bli v\u016fbec \u010desky. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no v 8 hodin pod\u00e1val pozorovatel na po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ad do Fr\u00fddku podle dodan\u00e9ho kl\u00ed\u010de za\u0161ifrovanou zpr\u00e1vu o po\u010das\u00ed. Po\u0161ta pak sama zajistila jej\u00ed p\u0159ed\u00e1n\u00ed do Prahy. \u00da\u010delem t\u011bchto zpr\u00e1v bylo zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed rychle se roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed leteck\u00e9 dopravy, ale v roce 1939 jejich p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00fapln\u011b skon\u010dilo. Ve\u0161ker\u00e9 pozorov\u00e1n\u00ed a m\u011b\u0159en\u00ed bylo ukon\u010deno 30. dubna 1940, na jeden m\u011bs\u00edc obnoveno v lednu 1942 a pak a\u017e 23. srpna 1944, kdy za\u010dali pozorovat n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci, obsluhuj\u00edc\u00ed na Lys\u00e9 ho\u0159e zesilova\u010dku radiov\u00e9ho spojen\u00ed v\u00fdchod &#8211; z\u00e1pad. V\u00fdkazy byly \u010desko-n\u011bmeck\u00e9 a byly pos\u00edl\u00e1ny na adresu \u00dast\u0159edn\u00edho meteorologick\u00e9ho \u00fastavu pro \u010cechy a Moravu v Praze. Dne 31. prosince 1944 v\u0161ak pozorov\u00e1n\u00ed a m\u011b\u0159en\u00ed definitivn\u011b skon\u010dilo, nebo\u0165 se bl\u00ed\u017eil konec v\u00e1lky a n\u011bme\u010dt\u00ed voj\u00e1ci m\u011bli \u00fapln\u011b jin\u00e9 starosti. Koncem kv\u011btna 1946 se na Lysou horu st\u011bhovali voj\u00e1ci na\u0161\u00ed arm\u00e1dy, aby zde z\u0159\u00eddili Leteckou meteorologickou stanici (LMS).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>POV\u00c1LE\u010cN\u00c1 POZOROV\u00c1N\u00cd<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Do 25. \u00fanoru 1947 se na LMS Lys\u00e1 hora sice po\u010das\u00ed pozorovalo, ale zpr\u00e1vy o po\u010das\u00ed byly do \u00fast\u0159ed\u00ed p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny velmi nepravideln\u011b. Tohoto dne v 07.00 hodin SE\u010c za\u010dalo prvn\u00ed \u201e\u0159\u00e1dn\u00e9\u201c pozorov\u00e1n\u00ed a p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v o po\u010das\u00ed. Indikativ stanice byl 678. Zpr\u00e1vy se p\u0159ed\u00e1valy v dob\u011b od 07 do 19 hodin. P\u0159i prvn\u00ed rann\u00ed zpr\u00e1v\u011b SYNOP se sou\u010dasn\u011b p\u0159ed\u00e1vala i zpr\u00e1va INTER o pr\u016fb\u011bhu po\u010das\u00ed v p\u0159ede\u0161l\u00e9m dni. Voj\u00e1ci v\u0161ak m\u011bli ve slu\u017eebn\u011b pom\u011brn\u011b chladno, nebo\u0165 v synoptick\u00e9m den\u00edku zapisovan\u00e1 \u201eteplota na tlak\u201c se pohybovala v rozmez\u00ed od 3.0 do 5.0 \u00b0C, 27. \u00fanora 1947 v 07 hodin dokonce jen 1.8 \u00b0C. Od b\u0159ezna 1947 se za\u010daly zpr\u00e1vy p\u0159ed\u00e1vat i v noci v t\u0159\u00edhodinov\u00fdch intervalech. B\u011bhem roku 1947 byla stanice vybavena samopisn\u00fdmi p\u0159\u00edstroji &#8211; termografem a hygrografem, od dubna 1948 se za\u010dalo s m\u011b\u0159en\u00edm v\u00fd\u0161kov\u00e9ho v\u011btru pilotov\u00e1n\u00edm pomoc\u00ed teodolitu a meteorologick\u00fdch balonk\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Od 1. ledna 1949 pou\u017e\u00edv\u00e1 LMS Lys\u00e1 hora nov\u011b p\u0159id\u011blen\u00fd indikativ stanice &#8211; 787. V roce 1950 se uskute\u010dnily zm\u011bny ve zp\u016fsobu \u0161ifrov\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v SYNOP, v roce 1953 se tato zpr\u00e1va p\u0159ed\u00e1vala ka\u017edou druhou hodinu. V kv\u011btnu 1953 se voj\u00e1ci p\u0159est\u011bhovali ze srubu do Kamenn\u00e9ho domu a na Lys\u00e9 ho\u0159e za\u010dala v\u00fdstavba zd\u011bn\u00e9 budovy meteorologick\u00e9 stanice. Dne 2. ledna 1954 v 07 hodin SE\u010c byla z Lys\u00e9 hory p\u0159ed\u00e1na posledn\u00ed zpr\u00e1va SYNOP, nebo\u0165 \u010dinnost vojensk\u00e9 LMS byla ukon\u010dena. Invent\u00e1\u0159 stanice byl protokol\u00e1rn\u011b p\u0159ed\u00e1n panu Kure\u010dkovi, zam\u011bstnanci spoj\u016f na Lys\u00e9 ho\u0159e.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1954 byla dokon\u010dena stavba zd\u011bn\u00e9 budovy pro pot\u0159eby stanice, postavena meteorologick\u00e1 budka, um\u00edst\u011bny p\u0159\u00edstroje a odstra\u0148ov\u00e1ny r\u016fzn\u00e9 kolauda\u010dn\u00ed z\u00e1vady. V tomto roce v\u0161ak ji\u017e v\u0161echny odlou\u010den\u00e9 meteorologick\u00e9 stanice p\u0159e\u0161ly od voj\u00e1k\u016f k civiln\u00edmu Hydrometeorologick\u00e9mu \u00fastavu v Praze a byly obsazov\u00e1ny profesion\u00e1ln\u00edmi pozorovateli, kte\u0159\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b svou teoretickou odbornost z\u00edskali ve vojensk\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch \u0161kol\u00e1ch a kurzech a praxi na vojensk\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch stanic\u00edch v dob\u011b sv\u00e9 prezen\u010dn\u00ed slu\u017eby. Vedouc\u00edm MS Lys\u00e1 hora byl jmenov\u00e1n pan Karel Slez\u00e1k, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm slou\u017eil na leti\u0161ti v Hole\u0161ov\u011b, pozorovatelem byl pan Ladislav Hrto\u0148, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b ukon\u010dil vojenskou prezen\u010dn\u00ed slu\u017ebu. Dne 6. \u0159\u00edjna 1954 v 07 hodin SE\u010c za\u010dalo v nov\u00e9 budov\u011b meteorologick\u00e9 stanice pravideln\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed a pozorov\u00e1n\u00ed po\u010das\u00ed a p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed za\u0161ifrovan\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch zpr\u00e1v. Slou\u017eilo se jen od 07 do 21 hodin. Vedouc\u00ed stanice pan Slez\u00e1k v budov\u011b i s rodinou bydlel, pozorovateli k ubytov\u00e1n\u00ed slou\u017eila jen \u201esvobod\u00e1r\u00adna\u201c, dne\u0161n\u00ed kulturn\u00ed m\u00edstnost. Koncem z\u00e1\u0159\u00ed 1958 skon\u010dil pan Slez\u00e1k se slu\u017ebou na Lys\u00e9 ho\u0159e a i s rodinou se vyst\u011bhoval a od t\u00e9to doby v\u0161echny m\u00edstnosti v budov\u011b stanice slou\u017e\u00ed jen ke slu\u017eebn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. Stanice byla vybavena nov\u00fdmi p\u0159\u00edstroji, jako nap\u0159. anemografem, v\u00e1hov\u00fdm sn\u011bhom\u011brem aj. V roce 1966 byl po\u010det zam\u011bstnanc\u016f stanice roz\u0161\u00ed\u0159en na \u010dty\u0159i a v roce 1968 na p\u011bt osob. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden ne\u00adp\u0159etr\u017eit\u00fd 24hodinov\u00fd provoz.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 1977 byla provedena p\u0159\u00edstavba zd\u011bn\u00e9 gar\u00e1\u017ee k budov\u011b stanice, d\u0159ev\u011bn\u00e1 k\u016flna v rohu zahrady byla zlikvidov\u00e1\u00adna. V roce 1980 byla stanice vybavena nov\u00fdm n\u00e1bytkem, v roce 1983 byla provedena v\u00fdm\u011bna v\u0161ech oken v cel\u00e9 budov\u011b. Stanice byla st\u00e1le dopl\u0148ov\u00e1na nov\u00fdmi dokonalej\u0161\u00edmi p\u0159\u00edstro\u00adji k jednodu\u0161\u0161\u00edmu i p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edmu m\u011b\u0159en\u00ed meteorologick\u00fdch prvk\u016f. V roce 1986 byla provedena i rekonstrukce \u00fast\u0159edn\u00edho topen\u00ed v budov\u011b stanice. V roce 1988 byla provedena v\u00fdm\u011b\u00adna d\u0159ev\u011bn\u00fdch meteorologick\u00fdch budek za lamin\u00e1tov\u00e9. V led\u00adnu 1990 skon\u010dilo p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v pomoc\u00ed radiostanic a do provozu byl uveden d\u00e1lnopis, \u010d\u00edm\u017e se p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v zna\u010d\u00adn\u011b zjednodu\u0161ilo. V b\u0159eznu 1991 byla stanice vybavena po\u010d\u00ed\u00adta\u010di i s tisk\u00e1rnami, tak\u017ee \u0161ifro v\u00e1n\u00ed i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v se stalo naprosto jednoduch\u00fdm \u00fakonem, spojen\u00fdm i s kontrolou spr\u00e1vn\u00e9ho za\u0161ifrov\u00e1n\u00ed. I po\u0159izov\u00e1n\u00ed klimatologick\u00fdch v\u00fdkaz\u016f se zna\u010dn\u011b zrychlilo a usnadnilo, jejich vytisknut\u00ed pomoc\u00ed tis\u00adk\u00e1rny \u00fapln\u011b odstranilo velmi pracn\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed i po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed pr\u016fm\u011br\u016f jednotliv\u00fdch prvk\u016f. Od roku 1993 se k vyt\u00e1p\u011bn\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1 elektrick\u00e1 energie.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>Z\u00c1V\u011aR<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dob\u0159e udr\u017eovan\u00e1 budova meteorologick\u00e9 stanice na Lys\u00e9 ho\u0159e je z\u00e1rukou, \u017ee vydr\u017e\u00ed bez \u00fahony nejm\u00e9n\u011b dal\u0161\u00edch sto let kvalitn\u00edho pozorov\u00e1n\u00ed po\u010das\u00ed na modern\u00edch p\u0159\u00edstroj\u00edch. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je stanice obsazena vedouc\u00edm a \u010dty\u0159mi pozorovateli.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Klimatologick\u00e9 charakteristiky z\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku zde nejsou uvedeny<\/em><\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Du\u0161an Rodovsk\u00fd, MZ 1997\/3, ro\u010dn\u00edk 50, str. 82-87<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>\u00daVOD Lys\u00e1 hora je svou nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161kou 1 324 m n.m. nejvy\u0161\u0161\u00ed horou Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd. Masiv tvo\u0159\u00ed \u010dty\u0159i hlavn\u00ed rozsochy (na severu Malchor 1 213 m n.m. &#8211; Kykulka 996 [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-9298","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9298","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9298"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9298\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9302,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/9298\/revisions\/9302"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9298"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}