{"id":4846,"date":"2024-01-13T17:57:34","date_gmt":"2024-01-13T16:57:34","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=4846"},"modified":"2024-01-13T17:58:29","modified_gmt":"2024-01-13T16:58:29","slug":"1973-praha","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/1973-praha\/","title":{"rendered":"1973 &#8211; Praha"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"4846\" class=\"elementor elementor-4846\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-4fabe1f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"4fabe1f\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-1b55039\" data-id=\"1b55039\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-84e4cf4 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"84e4cf4\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<div class=\"content clearfix\"><div class=\"field field-name-body field-type-text-with-summary field-label-hidden\"><div class=\"field-items\"><div class=\"field-item even\"><div><h2><strong>Semin\u00e1\u0159 o region\u00e1ln\u00edch progn\u00f3z\u00e1ch<\/strong><\/h2><p class=\"rtejustify\"><strong>Semin\u00e1\u0159 pra\u017esk\u00e9 pobo\u010dky \u010ceskoslovensk\u00e9 meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti v roce 1973<\/strong><\/p><p class=\"rtejustify\">Dne 26. 4. 1973 uspo\u0159\u00e1dala Pra\u017esk\u00e1 pobo\u010dka meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti v budov\u011b Geofysik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu \u010cSAV na Spo\u0159ilov\u011b semin\u00e1\u0159 o region\u00e1ln\u00edch progn\u00f3z\u00e1ch. Semin\u00e1\u0159e se z\u00fa\u010dastnilo asi 50 meteorolog\u016f a hydrolog\u016f, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z \u010cech a Moravy.<\/p><p class=\"rtejustify\">\u00davodn\u00ed slovo m\u011bl S. Slab\u00fd na t\u00e9ma \u201ePo\u017eadavky praxe na v\u00fdzkum v region\u00e1ln\u00ed synoptice a klimatologii&#8221;. V \u00favodu uvedl po\u017eadavky jednotliv\u00fdch instituc\u00ed na p\u0159edpov\u011bdn\u00ed slu\u017ebu. Konzument\u016f, kte\u0159\u00ed maj\u00ed z\u00e1jem o region\u00e1ln\u00ed progn\u00f3zy, je mnoho. Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pat\u0159\u00ed silni\u010d\u00e1\u0159i, stavebn\u00ed podniky, zem\u011bd\u011blstv\u00ed, hydrologick\u00e1 slu\u017eba, \u010distota ovzdu\u0161\u00ed apod. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se zab\u00fd\u00adval stupn\u011bm detailizace p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed a diskutoval jej\u00ed hra\u00adnice z hlediska mo\u017enost\u00ed p\u0159edpov\u011bdn\u00ed slu\u017eby. V\u0161iml si t\u00e9\u017e vliv\u016f maj\u00edc\u00edch v\u00fdznam pro modifikaci po\u010das\u00ed, z nich\u017e nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je orografie a zdroje zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. D\u00e1le se p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed v\u011bnoval proble\u00admatice z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed informac\u00ed o po\u010das\u00ed, stani\u010dn\u00ed s\u00edti, radarov\u00fdm po\u00adzorov\u00e1n\u00edm a automatick\u00fdm stanic\u00edm. Tyto zdroje informac\u00ed jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed problematiky region\u00e1ln\u00edch p\u0159edpov\u011bd\u00ed. Vzhle\u00addem k nedostatku pracovn\u00edch sil je nutn\u00e9 v\u011bnovat pozornost automatick\u00e9mu soust\u0159e\u010fov\u00e1ni met. informac\u00ed a kreslen\u00ed podkla\u00addov\u00e9ho materi\u00e1lu. Jeden ze zp\u016fsob\u016f \u0159e\u0161en\u00ed region\u00e1ln\u00edch progn\u00f3z vid\u00ed autor v metod\u011b dynamick\u00e9 klimatologie spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed na typi\u00adzaci pov\u011btrnostn\u00edch situac\u00ed.<\/p><p class=\"rtejustify\">Semin\u00e1\u0159 pokra\u010doval p\u0159edn\u00e1\u0161kou I. Neme\u0161ov\u00e9 \u201eProgn\u00f3za konvekce&#8221;. Autorka srovn\u00e1vala metodu \u010d\u00e1stice a metodu vrstvy, nej\u010dast\u011bji pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro p\u0159edpov\u011b\u010f konvekce, s metodou vtaho\u00adv\u00e1n\u00ed, vhodnou pro p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed stanoven\u00ed horn\u00ed hranice kupovit\u00e9 obla\u010dnosti. Metoda v principu spo\u010d\u00edv\u00e1 na skute\u010dnosti, \u017ee ve vy\u00adv\u00edjej\u00edc\u00edm se kupovit\u00e9m oblaku se \u010d\u00e1st kapi\u010dek vypa\u0159uje, \u010d\u00edm\u017e se odn\u00edm\u00e1 vystupuj\u00edc\u00ed vzduchov\u00e9 hmot\u011b teplo. Ta potom v d\u016fsledku v\u011bt\u0161\u00edho ochlazen\u00ed nevystupuje tak vysoko, jak ud\u00e1v\u00e1 \u010d\u00e1sticov\u00e1 metoda. Autorka uvedla hodnoty srovn\u00e1n\u00ed z 8 dn\u016f, kdy byly k dispozici m\u011b\u0159en\u00e9 v\u00fd\u0161ky horn\u00ed hranice kupovit\u00e9 obla\u010dnosti. Po\u00aduk\u00e1zala na to, \u017ee pro spr\u00e1vn\u00e9 ur\u010den\u00ed horn\u00ed hranice obla\u010dnosti je d\u016fle\u017eit\u00e9 stanovit maxim\u00e1ln\u00ed teplotu p\u0159i zemi (aspo\u0148 na 0,5\u00b0). V\u00fdpo\u010det horn\u00ed hranice kupovit\u00e9 obla\u010dnosti metodou vtahov\u00e1n\u00ed trv\u00e1 asi 10 min.<\/p><p class=\"rtejustify\">Obor hydrologick\u00fdch p\u0159edpov\u011bd\u00ed byl zastoupen J. Strachotou, kter\u00fd p\u0159ednesl refer\u00e1t na t\u00e9ma \u201eVyu\u017eit\u00ed radiolok\u00e1toru v Libu\u0161i pro zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed plo\u0161n\u00e9 distribuce sr\u00e1\u017eek na \u00fazem\u00ed \u010cech v letn\u00edm obdob\u00ed 1972&#8243;. Autor pohovo\u0159il v\u0161eobecn\u011b o hydroprogn\u00f3z\u00e1ch. Nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u016fraz p\u0159i hydrologick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi klade na zkr\u00e1cen\u00ed \u010dasu mezi spadl\u00fdmi sr\u00e1\u017ekami a povod\u0148ovou vlnou. V tomto ohledu m\u00e1 pro hydroprogn\u00f3zu velk\u00fd v\u00fdznam ur\u010dov\u00e1n\u00ed sr\u00e1\u017eek radarem, kter\u00e9 je rychl\u00e9 a operativn\u00ed. Autor hovo\u0159il o problema\u00adtice m\u011b\u0159en\u00ed sr\u00e1\u017eek radarem a o mez\u00edch p\u0159esnosti. I kdy\u017e se m\u011b\u0159en\u00ed sr\u00e1\u017eek radarem zat\u00edm u n\u00e1s neprov\u00e1d\u00ed, uvedl autor metodu, jak p\u0159ibli\u017en\u011b stanovit v\u00fd\u0161ku sr\u00e1\u017eek z horn\u00ed hranice obla\u010dnosti ud\u00e1\u00advan\u00e9 radarem. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed zpracoval n\u011bkolik situac\u00ed, p\u0159i nich\u017e bylo srovn\u00e1v\u00e1no po\u010das\u00ed na stanici (sr\u00e1\u017eky, bou\u0159ka, p\u0159eh\u00e1\u0148ka) s odrazem na radarov\u00e9 obrazovce v okruhu 10 km od stanice. Podobn\u011b byla provedena srovn\u00e1n\u00ed 24 hodinov\u00fdch sr\u00e1\u017eek se sou\u00ad\u010dtem radarov\u00fdch odraz\u016f za 24 hodin a s v\u00fd\u0161kami horn\u00ed hranice obla\u010dnosti ur\u010den\u00e9 radarem. V podstat\u011b se potvrdil vztah: \u010d\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed horn\u00ed hranice a \u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det p\u0159\u00edpad\u016f odraz\u016f, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed byly sr\u00e1\u017eky na stanici. Anal\u00fdzou 3 p\u0159\u00edpad\u016f se uk\u00e1zalo, \u017ee dosa\u00advadn\u00ed stani\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165 nesta\u010d\u00ed na zabezpe\u010den\u00ed povod\u0148ov\u00e9 slu\u017eby. Autor se zm\u00ednil ke konci refer\u00e1tu o cirkula\u010dn\u00edch charakteristik\u00e1ch pov\u011btrnostn\u00edch situac\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch povodn\u011b.<\/p><\/div><p class=\"rtejustify\">J. \u0160tekl p\u0159ednesl refer\u00e1t na t\u00e9ma \u201eOrografick\u00e1 br\u00e1zda v alpsk\u00e9 oblasti&#8221;. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost ve sv\u00e9m refer\u00e1t\u011b v\u011bnoval autor br\u00e1zd\u011b n\u00edzk\u00e9ho tlaku, kter\u00e1 se tvo\u0159\u00ed v letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch v oblasti Alp. Analyzoval jednak vlivy orografie na proud\u011bn\u00ed, hlavn\u011b v\u0161ak termick\u00e9 vlivy horsk\u00fdch \u00fabo\u010d\u00ed zachycuj\u00edc\u00edch ve dne slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u00ad\u0159en\u00ed a p\u0159isp\u00edvaj\u00edc\u00ed k rychl\u00e9mu oteplen\u00ed cel\u00e9 vrstvy vzduchu do 3 km. Uvedl Hann\u016fv vzorec tlakov\u00fdch tendenc\u00ed, kter\u00fd diskutoval a podlo\u017eil n\u011bkolika p\u016fvodn\u00edmi pozorov\u00e1n\u00edmi o rozli\u010dn\u00fdch veli\u00adkostech tlakov\u00fdch tendenc\u00ed v r\u016fzn\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch. Na statistick\u00e9m materi\u00e1lu uk\u00e1zal, \u017ee ve 12 hod. maj\u00ed stanice v ji\u017en\u00edch \u010d\u00e1stech Alp daleko v\u011bt\u0161\u00ed procento p\u0159\u00edpad\u016f s tlakov\u00fdm poklesem v\u011bt\u0161\u00edm ne\u017e 1 mb za 3 hod., ne\u017e stanice severn\u011b od Alp. V letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch, kv\u011bten a\u017e z\u00e1\u0159\u00ed, je tento pom\u011br 60 ku 20 %. Autor uvedl 7 typ\u016f, kdy se zesiluj\u00ed poklesy tlaku v oblasti Alp a tvo\u0159\u00ed se tam br\u00e1zda n\u00edzk\u00e9ho tlaku nebo samostatn\u00e1 m\u011blk\u00e1 cykl\u00f3na a popsal stru\u010dn\u011b, jak se tyto tlakov\u00e9 zm\u011bny obr\u00e1\u017eej\u00ed v pr\u016fb\u011bhu po\u010das\u00ed v \u010cech\u00e1ch.<\/p><p class=\"rtejustify\">Do oblasti hydrologie pat\u0159il refer\u00e1t M. L\u00edpov\u00e9 \u201ePovod\u0148ov\u00e1 situace v Beskydech&#8221; a refer\u00e1t V. Kakose \u201eHydrosynoptick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi letn\u00edch povodn\u00ed v povod\u00ed Odry&#8221;. L\u00edpov\u00e1 ve sv\u00e9m refer\u00e1t\u011b popsala pov\u011btrnostn\u00ed situace p\u0159i n\u011bkolika povodn\u00edch, kter\u00e9 se vyskytly v obdob\u00ed 1949 \u20141962. V. Kakos uk\u00e1zal na n\u011bkter\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159\u00edpady povodn\u00ed posuzovan\u00fdch podle stavu na Od\u0159e v Bohum\u00edn\u011b a na mo\u017enosti p\u0159edpov\u011bdi t\u011bchto povodn\u00ed. Navrhl jemn\u011bj\u0161\u00ed t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed pov\u011btrnostn\u00edch situac\u00ed pro \u00fa\u010dely posouzen\u00ed mo\u017e\u00adnosti vzniku povodn\u011b. Za sch\u016fdnou pova\u017euje cestu v\u00fdb\u011bru ana\u00adlog\u016f. Uvedl n\u011bkter\u00e1 krit\u00e9ria pro tento v\u00fdb\u011br. Op\u00edr\u00e1 se v\u011bt\u0161inou o polohu a postup tlakov\u00fdch \u00fatvar\u016f p\u0159i zemi a ve v\u00fd\u0161ce v dob\u011b 2 dny p\u0159ed a\u017e v den povodn\u011b. V\u00fdsledky z\u00edskan\u00e9 touto metodou v\u00fdb\u011bru analog\u016f ukazuj\u00ed, \u017ee metoda je nad\u011bjn\u00e1 pro p\u0159edpov\u011b\u010f povodn\u00ed ve Slezsku. Kombinac\u00ed s p\u0159edpov\u011bdn\u00edmi numerick\u00fdmi mapami na 3 dny, lze ur\u010dit dr\u00e1hy jednotliv\u00fdch cyklon se zna\u010dn\u00fdm p\u0159edstihem a t\u00edm zv\u011bt\u0161it operativnost t\u00e9to metody, i kdy\u017e na \u00fakor p\u0159esnosti. Tyto hydrosynoptick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi sr\u00e1\u017eek tvo\u0159\u00ed podklad pro v\u00fdstra\u017enou povod\u0148ovou slu\u017ebu.<\/p><p class=\"rtejustify\">V odpoledn\u00edch hodin\u00e1ch pokra\u010doval semin\u00e1\u0159 p\u0159edn\u00e1\u0161kou E. Ou\u0159adov\u00e9 \u201eZm\u011bny teploty s v\u00fd\u0161kou na vybran\u00fdch stanic\u00edch v \u010cSR p\u0159i severoz\u00e1padn\u00edm proud\u011bn\u00ed&#8221;. Autorka zvolila n\u011bkolik reprezentativn\u00edch stanic v \u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b v r\u016fzn\u00fdch nad\u00admo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch od 180 m n. m. do 1480 m n. m. a sledovala odchylky teplot od norm\u00e1lu na t\u011bchto stanic\u00edch p\u0159i severoz\u00e1padn\u00ed cyklon\u00e1ln\u00ed situaci. Uk\u00e1zalo se, \u017ee v letn\u00ed polovin\u011b roku p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed tato situace ochlazen\u00ed ve v\u0161ech nadmo\u0159sk\u00fdch v\u00fd\u0161k\u00e1ch, v zim\u011b se slab\u00e9 ochlazen\u00ed omezuje jen na v\u00fd\u0161ky nad 1000 m, zat\u00edm co na n\u00ed\u017ee polo\u017een\u00fdch stanic\u00edch jsou zaznamen\u00e1ny p\u0159i t\u00e9to situaci kladn\u00e9 odchylky od norm\u00e1lu. Odchylky teplot v jednotliv\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch zhruba odpov\u00eddaj\u00ed rozd\u00edl\u016fm m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch pr\u016fm\u011brn\u00fdch teplot m\u00edst nad Atlantikem a na pob\u0159e\u017e\u00ed, odkud vzduchov\u00e9 hmoty do st\u0159edn\u00ed Evropy p\u0159ich\u00e1zej\u00ed a pr\u016fm\u011brn\u00fdch teplot v \u010cech\u00e1ch.<\/p><p class=\"rtejustify\">J. Pr\u016fsakov\u00e1 m\u011bla refer\u00e1t na t\u00e9ma \u201eSr\u00e1\u017ekov\u00e9 pom\u011bry v \u010cSR p\u0159i z\u00e1padn\u00edch synoptick\u00fdch situac\u00edch&#8221;. Uk\u00e1zala mapy rozd\u011blen\u00ed sr\u00e1\u017eek v \u010cSR p\u0159i z\u00e1padn\u00ed cyklon\u00e1ln\u00ed pov\u011btrnostn\u00ed situaci a sou\u00adst\u0159edila se na podrobnou anal\u00fdzu v\u00fdrazn\u00e9 situace v zimn\u00edm obdo\u00adb\u00ed. Nejv\u011bt\u0161\u00ed pozornost v\u011bnovala n\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed Krkono\u0161 a Orlick\u00fdch hor a vym\u00fdv\u00e1n\u00ed bl\u00e1ny studen\u00e9ho vzduchu p\u0159ed prvn\u00ed teplou frontou p\u0159i zm\u00edn\u011bn\u00e9 z\u00e1padn\u00ed situaci. Mapa 24hodinov\u00fdch sr\u00e1\u017eek vyka\u00adzovala oblasti nejsiln\u011bj\u0161\u00edch sr\u00e1\u017eek v t\u011bch m\u00edstech, kde se nejd\u00e9le udr\u017eovala p\u0159i zemi bl\u00e1na studen\u00e9ho vzduchu. Vznik\u00e1 tak dojem, \u017ee studen\u00fd vzduch p\u0159i zemi na n\u00e1v\u011bt\u0159\u00ed zesiluje je\u0161t\u011b n\u00e1v\u011btrn\u00fd efekt horsk\u00e9ho h\u0159ebene.<\/p><p class=\"rtejustify\">Problematikou region\u00e1ln\u00edch p\u0159edpov\u011bd\u00ed n\u00e1mrazy se zab\u00fdval J. Vr\u00e1na v refer\u00e1t\u011b \u201eN\u00e1mrazov\u00e9 kalamity na link\u00e1ch elektrick\u00e9ho veden\u00ed v \u010cSR, zejm\u00e9na na Morav\u011b, v typick\u00fdch synoptick\u00fdch situac\u00edch&#8221;. Autor hovo\u0159il o organizaci v\u00fdstra\u017en\u00e9 slu\u017eby pro p\u0159ed\u00adpov\u011b\u010f n\u00e1mrazy. P\u0159edvedl mapy \u010detnosti a intenzity n\u00e1mrazy v \u010cSR a pouk\u00e1zal na jednotliv\u00e9 n\u00e1mrazov\u00e9 oblasti. Z hlediska v\u00fdstra\u017en\u00e9 slu\u017eby je d\u016fle\u017eit\u00e1 oblast \u010ceskomoravsk\u00e9 vyso\u010diny. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed potom uvedl statistick\u00e9 zpracov\u00e1n\u00ed \u010detnosti n\u00e1mrazy p\u0159i jednotliv\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch situac\u00edch a podrobn\u011bji popsal kalamitn\u00ed stav, kdy se na jihov\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b tvo\u0159ila siln\u00e1 ledovka p\u0159i v\u00fdchodn\u00ed situaci. Tento p\u0159\u00edklad uvedl jako anom\u00e1ln\u00ed n\u00e1mrazovou situaci.<\/p><p class=\"rtejustify\">P\u0159edn\u00e1\u0161ky uzav\u00edral refer\u00e1t F. Reina \u201eInformace o v\u00fdzkumech v oboru region\u00e1ln\u00ed progn\u00f3zy v karpatsk\u00fdch a alpsk\u00fdch zem\u00edch v posledn\u00edch letech&#8221;. P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed, kter\u00fd se pravideln\u011b z\u00fa\u010dast\u0148uje konferenc\u00ed o alpsk\u00e9 a karpatsk\u00e9 meteorologii, podal stru\u010dn\u00fd refe\u00adr\u00e1t o prac\u00edch zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se region\u00e1ln\u00ed progn\u00f3zou v zahrani\u010d\u00ed. Informoval o n\u011bkter\u00fdch v\u00fdzkumech v Rakousku, Jugosl\u00e1vii, Rumunsku a \u0160v\u00fdcarsku.<\/p><p class=\"rtejustify\">Semin\u00e1\u0159 uzav\u0159el J. \u010cerven\u00fd p\u0159\u00e1n\u00edm, aby i v budoucnu p\u0159ib\u00fdva\u00adlo prac\u00ed v oblasti region\u00e1ln\u00ed meteorologie, kter\u00e1 m\u00e1 zejm\u00e9na pro st\u00e1ty s \u010dlenit\u00fdm ter\u00e9nem velk\u00fd v\u00fdznam. V z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 diskusi vystoupil E. Vesel\u00fd, vzpomn\u011bl nedo\u017eit\u00fdch 95. narozenin prof. Hanzl\u00edka a s uspokojen\u00edm konstatoval, \u017ee semin\u00e1\u0159 prob\u00edhal v du\u00adchu jeho v\u00fdchovn\u00fdch snah.<\/p><p class=\"rteright\"><em>Jan Br\u00e1dka, MZ 1974\/1, ro\u010dn\u00edk 27, str. 30-31<\/em><\/p><\/div><\/div><\/div><\/div>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Semin\u00e1\u0159 o region\u00e1ln\u00edch progn\u00f3z\u00e1ch Semin\u00e1\u0159 pra\u017esk\u00e9 pobo\u010dky \u010ceskoslovensk\u00e9 meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti v roce 1973 Dne 26. 4. 1973 uspo\u0159\u00e1dala Pra\u017esk\u00e1 pobo\u010dka meteorologick\u00e9 spole\u010dnosti v budov\u011b Geofysik\u00e1ln\u00edho \u00fastavu \u010cSAV na Spo\u0159ilov\u011b semin\u00e1\u0159 [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-4846","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/4846","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4846"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/4846\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4846"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}