{"id":3825,"date":"2024-01-06T14:57:51","date_gmt":"2024-01-06T13:57:51","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=3825"},"modified":"2025-02-25T16:45:54","modified_gmt":"2025-02-25T15:45:54","slug":"jan-aloiz-wagner","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/jan-aloiz-wagner\/","title":{"rendered":"J\u00e1n Aloiz Wagner"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"3825\" class=\"elementor elementor-3825\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-41a90d6 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"41a90d6\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-e7f09fb\" data-id=\"e7f09fb\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-d903f0e elementor-widget elementor-widget-heading\" data-id=\"d903f0e\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"heading.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-heading-title{padding:0;margin:0;line-height:1}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title[class*=elementor-size-]>a{color:inherit;font-size:inherit;line-height:inherit}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-small{font-size:15px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-medium{font-size:19px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-large{font-size:29px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-xl{font-size:39px}.elementor-widget-heading .elementor-heading-title.elementor-size-xxl{font-size:59px}<\/style><h1 class=\"elementor-heading-title elementor-size-xl\">J\u00e1n Aloiz Wagner<\/h1>\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-7c97766 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"7c97766\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-388da38\" data-id=\"388da38\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-f51601b elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"f51601b\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<h2 style=\"text-align: center;\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>1864\u20131930<\/strong><\/span><\/h2>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-bf3ff4e elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"bf3ff4e\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-50 elementor-top-column elementor-element elementor-element-98aac9a\" data-id=\"98aac9a\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-e81dfb6 elementor-widget elementor-widget-image\" data-id=\"e81dfb6\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"image.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-image{text-align:center}.elementor-widget-image a{display:inline-block}.elementor-widget-image a img[src$=\".svg\"]{width:48px}.elementor-widget-image img{vertical-align:middle;display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t<a href=\"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-content\/uploads\/2023\/12\/maleIcon.png\" data-elementor-open-lightbox=\"yes\" data-elementor-lightbox-title=\"maleIcon\" data-e-action-hash=\"#elementor-action%3Aaction%3Dlightbox%26settings%3DeyJpZCI6MTU3MiwidXJsIjoiaHR0cDpcL1wvd3d3LmNtZXMuY3pcL3dlYlwvd3AtY29udGVudFwvdXBsb2Fkc1wvMjAyM1wvMTJcL21hbGVJY29uLnBuZyJ9\">\n\t\t\t\t\t\t\t<img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"300\" height=\"300\" src=\"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-content\/uploads\/2023\/12\/maleIcon-300x300.png\" class=\"attachment-medium size-medium wp-image-1572\" alt=\"\" srcset=\"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-content\/uploads\/2023\/12\/maleIcon-300x300.png 300w, http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-content\/uploads\/2023\/12\/maleIcon-150x150.png 150w, http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-content\/uploads\/2023\/12\/maleIcon.png 512w\" sizes=\"auto, (max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/a>\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-50 elementor-top-column elementor-element elementor-element-5a6a8a6\" data-id=\"5a6a8a6\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-ef7c764 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"ef7c764\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t\t\t\t\t<h2 class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>J\u00c1N ALOJZ WAGNER JAKO POPULARIZ\u00c1TOR METEOROLOGIE<\/strong><\/span><\/h2><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">V \u010desk\u00e9 p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b ji\u017e od prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed za\u010dalo p\u0159ib\u00fdvat publikac\u00ed, jejich\u017e c\u00edlem bylo roz\u0161\u00ed\u0159it vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u0161irok\u00fdch vrstev obyvatelstva. \u010cast\u00fdm t\u00e9matem pojedn\u00e1n\u00ed, vznikaj\u00edc\u00edch z obrozeneck\u00fdch snah, byla meteorologie, o kterou se z praktick\u00fdch d\u016fvod\u016f zaj\u00edmal zvl\u00e1\u0161t\u011b lid na venkov\u011b. \u0160lo o \u010dl\u00e1nky uve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 v \u010dasopisech a kalend\u00e1\u0159\u00edch i o samostatn\u00e9 publikace. Psan\u00edm \u010desk\u00fdch popul\u00e1rn\u00edch spis\u016f o po\u010das\u00ed se zab\u00fdvaly osoby rozli\u010dn\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u0161ak u\u010ditel\u00e9 na r\u016fzn\u00fdch stupn\u00edch \u0161kol, i univerzitn\u00ed profeso\u0159i, jako Franti\u0161ek Josef Studni\u010dka (1836-1903) a Jan Ka\u0161par Palack\u00fd (1830-1908).<\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-e93c11f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"e93c11f\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-6b169ea\" data-id=\"6b169ea\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-768db9e elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"768db9e\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t\t\t\t\t<p style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">Na Slovensku byl ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. stolet\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edm populariz\u00e1torem p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00fdch poznatk\u016f Daniel Gabriel Lichard (1812-1882) a po jeho smrti J\u00e1n Alojz Wagner (1864-1930).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">J. A. Wagner, rod\u00e1k ze Slovensk\u00e9ho Pravna, z\u00edskal vztah k meteorologii b\u011bhem studia na gymn\u00e1ziu v Bansk\u00e9 Bystrici v letech 1879-1883, kde vypom\u00e1hal v pozorov\u00e1n\u00ed na meteorologick\u00e9 stanici, kterou po\u010d\u00e1tkem 50. let 19. stolet\u00ed zalo\u017eil profesor Karel V\u00e1clav Zenger (1830-1908) a v dob\u011b Wagnerov\u00fdch studi\u00ed vedl profesor matematiky a fyziky Jozef Szakm\u00e1ry [2]. Wagnerovou celo\u017eivotn\u00ed l\u00e1skou se v\u0161ak stala astronomie. Doktor\u00e1t z filozofie na v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzit\u011b nabyl v roce 1889 na z\u00e1klad\u011b pr\u00e1ce o M\u011bs\u00edci. Zklam\u00e1n t\u00edm, \u017ee nez\u00edskal asistentsk\u00e9 m\u00edsto na nov\u011b vybudovan\u00e9 hv\u011bzd\u00e1rn\u011b, nastoupil do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed k v\u00edde\u0148sk\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed spole\u010dnosti a v poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed pak pracoval a\u017e do konce \u017eivota, po roce 1918 jako \u0159editel St\u00e1tn\u00ed poji\u0161\u0165ovny v Bratislav\u011b. P\u0159esto je ve slovensk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch p\u0159ipom\u00edn\u00e1n hlavn\u011b jako p\u0159\u00edrodov\u011bdec, populariz\u00e1tor v\u011bdy, publicista a redaktor.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">Napsal v\u00edce ne\u017e 700 \u010dl\u00e1nk\u016f o astronomii i meteorologii, vydal prvn\u00ed populariza\u010dn\u00ed rukov\u011bti t\u011bchto disciplin ve slovensk\u00e9m jazyce Nebo a zem z roku 1890 a Ak\u00e9 bude po\u010dasie z roku 1908 a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch samostatn\u00fdch prac\u00ed z astronomie a jin\u00fdch obor\u016f, nap\u0159. \u010clov\u011bk a hviezdy (1905), Te\u00f3ria relativity a \u010do s t\u00fdm s\u00favis\u00ed (1923), Jedno-druh\u00e9 z astronomie (1924) a filozofick\u00fd spis Hmota a hmot\u00e1ri (1898), m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed proti p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9mu materialismu. Meteorologick\u00e9 l\u00e1tky se dot\u00fdk\u00e1 tak\u00e9 kniha Zjavy nebesk\u00e9 (1895) a d\u00e1le d\u00edlka Benjam\u00edn Franklin (1909) a Vzduchoplavba, jej rozvoj a teraj\u0161\u00ed stav (1918), vydan\u00e1 v Budape\u0161ti. Wagner\u016fv \u017eivot a d\u00edlo podrobn\u011bji popsaly E. Ferencov\u00e1 a E. Kukurov\u00e1 [1].<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">Z produkce J. A. Wagnera si v\u00edce v\u0161imn\u011bme jen spisu Ak\u00e9 bude po\u010dasie [4], kter\u00fd rovn\u011b\u017e vydal Budape\u0161\u0165sk\u00fd akcion\u00e1\u0159sk\u00fd (\u00fa\u010dastnin\u00e1rsky) spolek, je\u017e i v dob\u011b s\u00edl\u00edc\u00ed ma\u010farizace slou\u017eil k povznesen\u00ed slovensk\u00e9ho lidu. \u00datl\u00e1 kn\u00ed\u017eka je naps\u00e1na tak, \u017ee od \u010dten\u00e1\u0159e nevy\u017eaduje \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed odborn\u00e9 znalosti, a \u010dasto se mu p\u0159ibli\u017euje t\u00edm, \u017ee navazuje na jeho zku\u0161enosti a pozorov\u00e1n\u00ed. V\u00edce ne\u017e popisu v\u011bdeck\u00fdch zp\u016fsob\u016f p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed se jej\u00ed autor v\u011bnuje \u201eodd\u011blov\u00e1n\u00ed zrna od plev\u201c, tedy rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed spr\u00e1vn\u00fdch meteorologick\u00fdch poznatk\u016f od omyl\u016f a pov\u011br, velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch mezi lidmi a p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fdch z generace na generaci, a text odleh\u010duje humorn\u00fdmi p\u0159\u00edb\u011bhy, souvisej\u00edc\u00edmi s vysv\u011btlovanou l\u00e1tkou.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">Na jednoduch\u00e9m p\u0159\u00edkladu ukazuje, \u017ee ka\u017ed\u00e1 p\u0159edpov\u011b\u010f po\u010das\u00ed mus\u00ed vych\u00e1zet z jeho pozorov\u00e1n\u00ed a \u017ee v podstat\u011b ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk se ob\u010das st\u00e1v\u00e1 prognostikem: U\u017e ten prv\u00fd \u010dlovek, ktor\u00fd ke\u010f v\u00eddal hust\u00e9 mra\u010dno zatahovat\u2019 sa po oblohe nebeskej, hiadal skr\u00fd\u0161u, aby chr\u00e1nen\u00fd bol pred bl\u00ed\u017eiacim sa da\u017e\u010fom, bol v istom ohlode aj prv\u00fdm prorokom po\u010dasia. Predzvestovaniu po\u010dasia pred\u00eds\u0165 muselo jeho pozorovanie. Zavrhuje progn\u00f3zy kdysi vlivn\u00fdch astrolog\u016f, kte\u0159\u00ed krom\u011b po\u010das\u00ed p\u0159edpov\u00eddali i hlad a mor i konec sv\u011bta, \u017ee pri tom pou\u017ei\u0165 museli kolkokr\u00e1t aj f\u00edgla, zpochyb\u0148uje vlivy planet a M\u011bs\u00edce na po\u010das\u00ed i Falbovu teorii, naopak p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee chov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch zv\u00ed\u0159at m\u016f\u017ee nazna\u010dovat zm\u011bnu po\u010das\u00ed a \u017ee n\u011bkter\u00e9 pranostiky maj\u00ed re\u00e1ln\u00fd z\u00e1klad. Porovn\u00e1v\u00e1 slovensk\u00e9 pranostiky s n\u011bmeck\u00fdmi a ma\u010farsk\u00fdmi a dosp\u00edv\u00e1 i k zaj\u00edmav\u00e9mu zji\u0161t\u011bn\u00ed o medardovsk\u00fdch de\u0161t\u00edch. N\u011bmeck\u00e1 pranostika, kterou uv\u00e1d\u00ed i J. Munzar [3], \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee kdy\u017e pr\u0161\u00ed na Nav\u0161t\u00edven\u00ed Panny Marie (2. 7.), pr\u0161\u00ed dal\u0161\u00edch 40 dn\u00ed. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by pr\u0161elo i na Medarda (8. 6.) a pak 40 dn\u00ed, m\u011blo by pr\u0161et i na Nav\u0161t\u00edven\u00ed, \u010d\u00edm\u017e by de\u0161t\u011b trvaly celkem 64 dn\u00ed!<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">Wagner podrobn\u011bji p\u00ed\u0161e o oblac\u00edch, kter\u00e9 t\u0159\u00edd\u00ed do skupin podle L. Howarda a zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee m\u00edstn\u00ed znalci po\u010das\u00ed se mohou podle nich \u0159\u00eddit dosti spolehliv\u011b. Za jedinou pln\u011b v\u011bdeckou metodu p\u0159edpov\u011bdi v\u0161ak pokl\u00e1d\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed po\u010das\u00ed nad velk\u00fdm \u00fazem\u00edm, telegrafick\u00e9 shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f v \u00fast\u0159edn\u00edch \u00fastavech, anal\u00fdzy map izobar a stanoven\u00ed pravidel, podle kter\u00fdch se p\u0159emis\u0165uj\u00ed depressie (tlakov\u00e9 n\u00ed\u017ee), kter\u00fdm p\u0159ipisuje nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">N\u011bkter\u00e1 jeho tvrzen\u00ed vzbuzuj\u00ed dnes \u00fasm\u011bv. Nap\u0159. Ke\u010f je povetrie such\u00e9, ke\u010f je tedy m\u00e1lo vyhladu na d\u00e1\u017e\u010f, vtedy sme nerv\u00f3sni, nemo\u017eeme spa\u0165 a c\u00edtime klopanie srdca. Najlep\u0161\u00ed pr\u00edklad, jako \u00fa\u010dinkuje vlaha povetria na \u010dloveka, s\u00fa Amerik\u00e1ni. V Severnej Amerike zriedka vide\u0165 lud\u00ed vypasen\u00fdch, a preto sa zdaj\u00fa, jako by mali dlh\u00e9 hrdl\u00e1. A tohoto pr\u00ed\u010dinou je tie\u017epovetrie. Povetrie Severnej Ameriky je such\u00e9, a preto s\u00fa Amerik\u00e1ni tak\u00ed nerv\u00f3sni, preto tak behaj\u00fa, utekaj\u00fa sem-tam. Dodejme, \u017ee nyn\u00ed se zd\u00e1, \u017ee se \u201esuchost\u201c severoamerick\u00e9ho klimatu na obyvatel\u00edch neprojevuje jednozna\u010dn\u011b. N\u011bkte\u0159\u00ed opravdu, v\u010detn\u011b prezidenta, b\u011bhaj\u00ed, a naopak mnoz\u00ed jin\u00ed trp\u00ed a\u017e chorobnou otylost\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">Literatura<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">[1] FERENCOV\u00c1, E. &#8211; KUKUROV\u00c1, E., 2001. Popredn\u00e1 osobnost slovenskej astron\u00f3mie &#8211; Dr. J\u00e1n Alojz Wagner (1864 &#8211; 1930). In: XVIII. Zborn\u00edk dej\u00edn fyziky. 7. Medzin\u00e1rodn\u00fd semin\u00e1r dej\u00edn fyziky, Richnava 28.9. &#8211; 1.10. 2000. Brati\u00acslava, Slovensk\u00e1 spolo\u010dnos\u0165 pre dejiny vied a techniky pri SAV a Odborn\u00e1 skupina dej\u00edn a metodol\u00f3gie fyziky SFS, s. 95-100.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">[2] KR\u0160KA, K. &#8211; \u0160AMAJ, F., 2001. D\u011bjiny meteorologie v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Slovensku. Praha: Univerzita Karlova, Nakl. Karolinum. 568 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">[3] MUNZAR, J., 1985. Medardova k\u00e1p\u011b aneb Pranostiky o\u010dima meteorologa. 1. vyd. Praha: Horizont. 236 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\">[4] WAGNER, J. A., 1908. Ak\u00e9 bude po\u010dasie. Pou\u010dn\u00e1 kni\u017enica, so\u0161it I. Pe\u0161\u0165bud\u00edn: N\u00e1kl. Budape\u0161tiansk\u00e9ho nakladatelsk\u00e9ho spolku \u00fa\u010d. spol. 40 s.<\/span><\/p><p class=\"rteright\" style=\"text-align: left;\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Karel Kr\u0161ka, MZ 2003\/6, ro\u010dn\u00edk 56, str. 195-196<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>J\u00e1n Aloiz Wagner 1864\u20131930 J\u00c1N ALOJZ WAGNER JAKO POPULARIZ\u00c1TOR METEOROLOGIE V \u010desk\u00e9 p\u0159\u00edrodov\u011bd\u011b ji\u017e od prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed za\u010dalo p\u0159ib\u00fdvat publikac\u00ed, jejich\u017e c\u00edlem bylo roz\u0161\u00ed\u0159it vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u0161irok\u00fdch vrstev obyvatelstva. [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-3825","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3825","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3825"}],"version-history":[{"count":3,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3825\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":15976,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3825\/revisions\/15976"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3825"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}