{"id":14018,"date":"2025-01-27T16:15:53","date_gmt":"2025-01-27T15:15:53","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=14018"},"modified":"2025-01-27T16:16:45","modified_gmt":"2025-01-27T15:16:45","slug":"pata-ipcc","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/pata-ipcc\/","title":{"rendered":"P\u00e1t\u00e1 IPCC"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"14018\" class=\"elementor elementor-14018\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-f02558b elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"f02558b\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-24eb468\" data-id=\"24eb468\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-531819b elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"531819b\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p><span style=\"color: #003366;\">Mezivl\u00e1dn\u00ed panel pro klimatickou zm\u011bnu (IPCC) vyd\u00e1v\u00e1 v letech 2013 a 2014 svou ji\u017e p\u00e1tou hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1vu (tzv. AR5). Zpr\u00e1va bude m\u00edt celkem \u010dty\u0159i \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 stovky autor\u016f p\u0159ipravuj\u00ed, tis\u00edce expert\u016f p\u0159ipom\u00ednkuj\u00ed a z\u00e1stupci st\u00e1t\u016f postupn\u011b schvaluj\u00ed stru\u010dn\u00e1 shrnut\u00ed, tzv. Summary for Policymakers.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Od 23. do 27. z\u00e1\u0159\u00ed 2013 byla ve \u0161v\u00e9dsk\u00e9m Stockholmu schv\u00e1lena prvn\u00ed \u010d\u00e1st p\u00e1t\u00e9 hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1vy. \u010c\u00e1st, kterou lze pova\u017eovat za nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. \u010c\u00e1st, kter\u00e1 je z\u00e1kladem pro dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy. \u201eThe Physical Science Basis\u201c \u2013 souhrn fyzik\u00e1ln\u00edch v\u011bdeck\u00fdch z\u00e1klad\u016f glob\u00e1ln\u00ed zm\u011bny klimatu. Ka\u017ed\u00e9 Shrnut\u00ed zpr\u00e1vy IPCC trp\u00ed nutnou generalizac\u00ed, proto\u017ee se jedn\u00e1 o shrnut\u00ed tzv. \u201eFull reportu\u201c, kter\u00fd m\u00e1 1 922 stran bez p\u0159\u00edloh, do cca 20 stran. Jedn\u00e1 se o zkr\u00e1cen\u00fd text, ale opravdu o shrnut\u00ed jen toho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">V t\u00fddnu od 24. do 30. b\u0159ezna 2014 se se\u0161la v\u00a0japonsk\u00e9 Jokoham\u011b druh\u00e1 pracovn\u00ed skupina, aby schv\u00e1lila text druh\u00e9 \u010d\u00e1sti AR5, kter\u00e1 je zam\u011b\u0159ena na dopady, adaptaci a zranitelnost (Climate Change 2014: Impacts, Adaptation and Vulnerability). Na jedn\u00e1n\u00ed bylo posouzeno celkem 2 350 p\u0159ipom\u00ednek z tzv. Governmental review. V\u011btu po v\u011bt\u011b, odstavec za odstavcem hledali \u00fa\u010dastn\u00edci shodu mezi n\u00e1zorem autor\u016f a n\u00e1vrhy vl\u00e1d. Experti a z\u00e1stupci vl\u00e1d \u010dasto hledali tuto shodu t\u011b\u017ece, ale v\u017edy ji na\u0161li. Ve srovn\u00e1n\u00ed s p\u0159edchoz\u00edmi zpr\u00e1vami druh\u00e9 pracovn\u00ed skupiny jsou p\u0159edlo\u017een\u00e9 informace zalo\u017eeny na podstatn\u011b \u0161ir\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00e9, technick\u00e9 a socioekonomick\u00e9 literatu\u0159e (cca 12 000 bibliografick\u00fdch odkaz\u016f).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">A kone\u010dn\u011b od 7. do 12. dubna 2014 se se\u0161la v n\u011bmeck\u00e9m Berl\u00edn\u011b t\u0159et\u00ed pracovn\u00ed skupina, aby schv\u00e1lila t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st AR5, kter\u00e1 je zam\u011b\u0159ena na sni\u017eov\u00e1n\u00ed vlivu \u010dlov\u011bka na klima (Climate Change 2014: Mitigation of Climate Change).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Shrnut\u00ed pro politiky (SPM) bylo na jedn\u00e1n\u00ed v Berl\u00edn\u011b d\u016fkladn\u011b prodiskutov\u00e1no. T\u0159et\u00ed pracovn\u00ed skupina zpracovala zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u011bdeck\u00e9, technick\u00e9 a socioekonomick\u00e9 literatury (t\u00e9m\u011b\u0159 10 000 bibliografick\u00fdch odkaz\u016f).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Zpr\u00e1vy obsahuj\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed informac\u00ed, v\u010detn\u011b odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch citac\u00ed recenzovan\u00e9 literatury, kter\u00e1 byla publikov\u00e1na hlavn\u011b v posledn\u00edch 10 letech. Po vyd\u00e1n\u00ed \u010dtvrt\u00e9 zpr\u00e1vy IPCC v roce 2007 ve\u0159ejnost sledovala, \u017ee se n\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i nechovali p\u0159\u00edli\u0161 v\u011bdecky, citovali i nerecenzovanou literaturu a p\u0159es \u0161irok\u00e9 p\u0159ipom\u00ednkov\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed z\u016fstaly ve zpr\u00e1v\u011b i z\u00e1va\u017en\u00e9 chyby. Panel IPCC proto zp\u0159\u00edsnil sv\u00e1 pravidla pro p\u0159\u00edpravu zpr\u00e1v a do\u0161lo i k radik\u00e1ln\u00ed v\u00fdm\u011bn\u011b autor\u016f ve v\u0161ech \u010d\u00e1stech AR5. Zpr\u00e1va je v\u00fdborn\u00fdm rozcestn\u00edkem p\u0159i hled\u00e1n\u00ed kvalitn\u00edch informac\u00ed o zm\u011bn\u011b klimatu. Jednotliv\u00e1 Shrnut\u00ed AR5 jsou \u010dten\u00e1\u0159\u016fm k dispozici na webu \u010cHM\u00da v \u010d\u00e1sti Historick\u00e1 data &gt;&gt;Po\u010das\u00ed&gt;&gt;Zm\u011bna klimatu&gt;&gt;Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed podklady. Ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed zaji\u0161\u0165uje p\u0159eklady Shrnut\u00ed do \u010desk\u00e9ho jazyka, aby alespo\u0148 v t\u00e9to \u010d\u00e1sti nebyli \u010dten\u00e1\u0159i omezov\u00e1n\u00ed angli\u010dtinou. Pro studium kompletn\u00ed zpr\u00e1vy je v\u0161ak znalost n\u011bkter\u00e9ho ze sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f podm\u00ednkou. IPCC vyd\u00e1v\u00e1 zpr\u00e1vy v angli\u010dtin\u011b, francouz\u0161tin\u011b, ru\u0161tin\u011b, \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b, arab\u0161tin\u011b a \u010d\u00edn\u0161tin\u011b.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Shrnout z\u00e1v\u011bry t\u0159\u00ed zpr\u00e1v do n\u011bkolika v\u011bt nen\u00ed mo\u017en\u00e9. P\u0159esto je mo\u017en\u00e9 pova\u017eovat za nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed tato konstatov\u00e1n\u00ed:<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Od roku 1950 pozorujeme zm\u011bny klimatick\u00e9ho syst\u00e9mu, kter\u00e9 jsou neobvykl\u00e9 a v m\u011b\u0159\u00edtku desetilet\u00ed a\u017e tis\u00edcilet\u00ed nemaj\u00ed obdoby (oteplov\u00e1n\u00ed atmosf\u00e9ry a oce\u00e1nu, sni\u017eov\u00e1n\u00ed rozsahu a objemu sn\u011bhu a ledu a r\u016fst hladiny oce\u00e1nu).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Posledn\u00ed t\u0159i dek\u00e1dy byly ka\u017ed\u00e1 glob\u00e1ln\u011b teplej\u0161\u00ed ne\u017e dek\u00e1dy od roku 1850. Prvn\u00ed dek\u00e1da 21. stolet\u00ed je od roku 1850 nejteplej\u0161\u00ed. Na severn\u00ed polokouli je t\u0159icetilet\u00ed 1983\u20132012 nejteplej\u0161\u00ed za posledn\u00edch 1 400 let.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Glob\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edzemn\u00ed teplota podl\u00e9h\u00e1 v\u00fdrazn\u00e9 meziro\u010dn\u00ed a mezidek\u00e1dn\u00ed variabilit\u011b. Kr\u00e1tkodob\u00e9 trendy jsou citliv\u00e9 na volbu obdob\u00ed a neodr\u00e1\u017eej\u00ed klimatick\u00e9 trendy.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 O extr\u00e9mn\u00edm po\u010das\u00ed zpr\u00e1va \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se glob\u00e1ln\u011b sni\u017euje po\u010det chladn\u00fdch dn\u00ed a noc\u00ed a roste po\u010det tepl\u00fdch dn\u00ed a noc\u00ed. V\u00fdskyt hork\u00fdch vln roste v Evrop\u011b, Asii a Austr\u00e1lii. V severn\u00ed Americe a v Evrop\u011b roste po\u010det a intenzita siln\u00fdch sr\u00e1\u017eek.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Energie akumulovan\u00e1 v klimatick\u00e9m syst\u00e9mu za obdob\u00ed 1971\u20132010 byla z 90 % ulo\u017eena do oce\u00e1nu. Povrchov\u00e1 vrstva oce\u00e1nu (do 75 m) se oteplovala o 0,11 \u00b0C za deset let.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Pr\u016fm\u011brn\u00e1 ro\u010dn\u00ed ztr\u00e1ta ledu z ledovc\u016f byla v\u00a0obdob\u00ed 1971\u20132009 226 Gt za rok. Pr\u016fm\u011brn\u00e1 ro\u010dn\u00ed ztr\u00e1ta ledu z Gr\u00f3nsk\u00e9ho ledovce se mezi obdob\u00edmi 1992\u20132001 a 2002\u20132011 zv\u00fd\u0161ila z 34 na 215 Gt za rok.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Za obdob\u00ed 1901\u20132010 se zv\u00fd\u0161ila hladina sv\u011btov\u00e9ho oce\u00e1nu o 19 cm. Postupn\u011b roste rychlost zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed hladiny sv\u011btov\u00e9ho oce\u00e1nu od 1,7 (1901\u20132010) p\u0159es 2,0 (1971\u20132010) a\u017e po 3,2 (1993\u20132010) mm\/rok. Z toho je za posledn\u00ed obdob\u00ed 1993\u20132010 nap\u0159. teplotn\u00ed expanzi p\u0159isuzov\u00e1no 1,1 mm za rok nebo 0,33 mm za rok t\u00e1n\u00ed Gr\u00f3nsk\u00e9ho ledovce.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 V\u00edce ne\u017e polovina pozorovan\u00e9ho vzestupu glob\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edzemn\u00ed teploty v obdob\u00ed 1951\u20132010 je zp\u016fsobena antropogenn\u00edm zv\u00fd\u0161en\u00edm koncentrac\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f a antropogenn\u00edmi zm\u011bnami dal\u0161\u00edch faktor\u016f.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Modelov\u00e9 projekce pou\u017eit\u00e9 ve zpr\u00e1v\u011b IPCC ukazuj\u00ed, \u017ee do konce 21. stolet\u00ed se pravd\u011bpodobn\u011b zv\u00fd\u0161\u00ed glob\u00e1ln\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e1 p\u0159\u00edzemn\u00ed teplota v intervalu o 1 \u00b0C a\u017e 4 \u00b0C v z\u00e1vislosti na v\u00fdvoji emis\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Rozsah mo\u0159sk\u00e9ho ledu v Arktid\u011b bude na konci 21. stolet\u00ed v z\u00e1\u0159\u00ed sn\u00ed\u017een a\u017e o 94 % a v \u00fanoru a\u017e o 34 % ve srovn\u00e1n\u00ed s pr\u016fm\u011brem 1986\u20132005. Pesimistick\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159 o\u010dek\u00e1v\u00e1 letn\u00ed Arktidu (m\u011bs\u00edc z\u00e1\u0159\u00ed) bez ledu p\u0159ed polovinou 21. stolet\u00ed.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 O\u010dek\u00e1van\u00fd vy\u0161\u0161\u00ed obsah CO2 v atmosf\u00e9\u0159e znamen\u00e1 rovn\u011b\u017e jeho zv\u00fd\u0161enou absorpci oce\u00e1nem a zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed tak jeho kyselosti.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Z\u00e1m\u011brn\u00e9 ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed klimatick\u00e9ho syst\u00e9mu s c\u00edlem omezit zm\u011bnu klimatu (tzv. geoin\u017een\u00fdrink) m\u00e1 sv\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 limity a zna\u010dn\u00e9 nejistoty v dopadech, v\u010detn\u011b neo\u010dek\u00e1vateln\u00fdch vedlej\u0161\u00edch efekt\u016f.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Pozorovan\u00e9 dopady zm\u011bny klimatu jsou v\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edch a antropogenn\u00edch syst\u00e9mech roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 na v\u0161ech kontinentech a oce\u00e1nech.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Zm\u011bny v re\u017eimu sr\u00e1\u017eek a t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f ovliv\u0148uj\u00ed hydrologickou bilanci, dostupnost a kvalitu pitn\u00e9 vody v dot\u010den\u00fdch oblastech.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Negativn\u00ed vliv zm\u011bny klimatu na zem\u011bd\u011blstv\u00ed je roz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e pozitivn\u00ed dopady patrn\u00e9 v n\u011bkter\u00fdch oblastech vy\u0161\u0161\u00edch zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159ek.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Zvy\u0161uje se \u00famrtnost z horka a sni\u017euje \u00famrtnost z chladu.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Extr\u00e9my (sucha, povodn\u011b, hork\u00e9 vlny, cyklony, po\u017e\u00e1ry) ovliv\u0148uj\u00ed ekosyst\u00e9my i \u010dlov\u011bka (\u017eivoty a zdrav\u00ed, majetkov\u00e9 \u0161kody, \u00farodu).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 V\u00fdznamn\u00e9 zmen\u0161en\u00ed zdroj\u016f sladk\u00e9 vody ve v\u011bt\u0161in\u011b aridn\u00edch subtropick\u00fdch oblast\u00ed zv\u00fd\u0161\u00ed soupe\u0159en\u00ed o vodu mezi jednotliv\u00fdmi sektory. Naproti tomu se zlep\u0161\u00ed dostupnost sladk\u00e9 vody ve vy\u0161\u0161\u00edch zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Sni\u017eovat se bude mno\u017estv\u00ed energie pot\u0159ebn\u00e9 k vyt\u00e1p\u011bn\u00ed, zvy\u0161ovat mno\u017estv\u00ed energie pot\u0159ebn\u00e9 pro chlazen\u00ed v obydlen\u00fdch a obchodn\u00edch prostor\u00e1ch. Energetick\u00e9 zdroje a technologie budou ovlivn\u011bny v z\u00e1vislosti na typu (v\u00fdroba energie z vody, v\u011btru, slunce), extr\u00e9mn\u00ed po\u010das\u00ed v\u0161ak ovlivn\u00ed v\u0161echny zdroje.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Extr\u00e9mn\u00ed po\u010das\u00ed a vy\u0161\u0161\u00ed variabilita klimatu bude vyvol\u00e1vat migraci, kterou lze pova\u017eovat za jedno z\u00a0mo\u017en\u00fdch adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Zpr\u00e1va p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee efektivn\u00ed adaptace mohou pomoci budovat bohat\u00fd a odoln\u00fd sv\u011bt ji\u017e v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Mezi z\u00e1kladn\u00ed principy p\u0159\u00edpravy a realizace adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed pat\u0159\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce, spolupr\u00e1ce ve\u0159ejn\u00e9ho a soukrom\u00e9ho sektoru p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b a aplikaci finan\u010dn\u00edch mechanism\u016f a spr\u00e1vn\u00e9 ocen\u011bn\u00ed zdroj\u016f. Odhad n\u00e1klad\u016f na adaptace v rozvojov\u00fdch zem\u00edch m\u00e1 n\u00edzkou spolehlivost a pohybuje se od 4 do 109 mld. USD ro\u010dn\u011b v obdob\u00ed 2010\u20132050.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Zpr\u00e1va popisuje velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mo\u017en\u00fdch adapta\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed, ze kter\u00fdch vyb\u00edr\u00e1m: zlep\u0161en\u00ed pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed a p\u0159\u00edpravy technick\u00fdch opat\u0159en\u00ed ve vodn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, zaji\u0161t\u011bn\u00ed pitn\u00e9 vody, ochrana p\u0159irozen\u00fdch ekosyst\u00e9m\u016f, ochrana mili\u00f3n\u016f obyvatel na pob\u0159e\u017e\u00ed p\u0159ed p\u0159\u00edbojov\u00fdmi povodn\u011bmi, dostupnost hygieny a kvalitn\u00edho zdravotnictv\u00ed pro d\u011bti i dosp\u011bl\u00e9, v\u010detn\u011b o\u010dkov\u00e1n\u00ed, zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed reakc\u00ed na p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy a zaji\u0161t\u011bn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed jejich n\u00e1sledk\u016f, d\u016fraz na potravinovou bezpe\u010dnost ve v\u0161ech oblastech, pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed v\u00fdstavby s ohledem na mo\u017en\u00e1 rizika a dal\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Ekonomick\u00e9 ohodnocen\u00ed mitigac\u00ed je (mus\u00ed b\u00fdt) jejich nutnou sou\u010d\u00e1st\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se porovn\u00e1vaj\u00ed aktu\u00e1ln\u00ed n\u00e1klady s budouc\u00edmi p\u0159\u00ednosy (tzv. diskontov\u00e1n\u00ed).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Mitigace i adaptace maj\u00ed mnoho p\u0159\u00edzniv\u00fdch vedlej\u0161\u00edch dopad\u016f \u2013 v oblastech potravinov\u00e9 bezpe\u010dnosti, zdrav\u00ed lid\u00ed, biodiverzity, kvality \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, energetick\u00e9 dostupnosti a dal\u0161\u00edch.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 V\u00edce ne\u017e polovina antropogenn\u00edch emis\u00ed od roku 1750 byla vyprodukov\u00e1na po roce 1970. Nejvy\u0161\u0161\u00ed pod\u00edl m\u00e1 CO2 (76 %), n\u00e1sleduj\u00ed CH4 (16 %), N2O (6 %) a F-plyny (2 %). Celkov\u00e9 emise CO2 eq v roce 2010 p\u0159ipadaly z 35% na energetiku, 24% na zem\u011bd\u011blstv\u00ed a lesnictv\u00ed, 21% na pr\u016fmysl, 14% na dopravu a 6% na stavby.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Rozlo\u017een\u00ed emis\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f je z\u00e1visl\u00e9 na ekonomick\u00e9m rozvoji sv\u011bta. Do roku 1970 bylo maximum v pr\u016fmyslov\u00fdch, ekonomicky se rozv\u00edjej\u00edc\u00edch zem\u00edch; nyn\u00ed je maximum v rychle se rozv\u00edjej\u00edc\u00edch oblastech rozvojov\u00e9ho sv\u011bta.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Zpr\u00e1va uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u010d\u00e1st rostouc\u00edho pod\u00edlu emis\u00ed v\u00a0rozvojov\u00fdch zem\u00edch vznik\u00e1 p\u0159i v\u00fdrob\u011b zbo\u017e\u00ed a slu\u017eeb exportovan\u00fdch pot\u00e9 mimo rozvojov\u00fd sv\u011bt. Odhady emis\u00ed p\u0159i\u0159azen\u00fdch ze zem\u00ed p\u016fvodu do zem\u00ed spot\u0159eby jsou v\u0161ak hodn\u011b nejist\u00e9.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Chov\u00e1n\u00ed, \u017eivotn\u00ed styl a kultura \u017eivota maj\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed vliv na spot\u0159ebu energie a s t\u00edm spojenou produkci emis\u00ed. Zm\u011bny v t\u011bchto oblastech mohou m\u00edt podstatn\u00fd vliv na sn\u00ed\u017een\u00ed emis\u00ed (spot\u0159eba energi\u00ed v dom\u00e1cnostech, stravov\u00e1n\u00ed, sn\u00ed\u017een\u00ed potravinov\u00fdch odpad\u016f, apod.).<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Jadern\u00e1 energie je n\u00edzkouhl\u00edkovou technologi\u00ed, jej\u00ed pod\u00edl na v\u00fdrob\u011b energie v\u0161ak od roku 1993 kles\u00e1. D\u016fvodem je n\u011bkolik z\u00e1va\u017en\u00fdch p\u0159ek\u00e1\u017eek \u2013 provozn\u00ed bezpe\u010dnost, rizikov\u00e1 t\u011b\u017eba uranu, nevy\u0159e\u0161en\u00e9 nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s odpadem, postoj obyvatelstva.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Technologie j\u00edm\u00e1n\u00ed a ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed uhl\u00edku (Carbon Capture and Storage \u2013 CCS) mohou sn\u00ed\u017eit obsah sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f v atmosf\u00e9\u0159e. Tyto technologie nejsou zat\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9, k uplatn\u011bn\u00ed by pot\u0159ebovaly vy\u0161\u0161\u00ed cenu uhl\u00edku nebo dotace. Panel upozor\u0148uje na rizika spojen\u00e1 s provozn\u00ed bezpe\u010dnost\u00ed, geologick\u00fdmi mo\u017enostmi a transportem CO2.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 T\u00e9m\u011b\u0159 1,3 mld. obyvatel nem\u00e1 p\u0159\u00edstup k elektrick\u00e9 energii a 3 mld. jsou z\u00e1visl\u00e9 na tradi\u010dn\u00edch tuh\u00fdch palivech pro va\u0159en\u00ed a vyt\u00e1p\u011bn\u00ed, s nep\u0159\u00edzniv\u00fdmi dopady na jejich zdrav\u00ed a \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Zlep\u0161en\u00ed jejich p\u0159\u00edstupu k modern\u00edm energi\u00edm je d\u016fle\u017eit\u00e9 k zaji\u0161t\u011bn\u00ed udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje. Zaji\u0161t\u011bn\u00ed obecn\u00e9ho p\u0159\u00edstupu k \u010dist\u00e9 elektrick\u00e9 energii a palivu pro va\u0159en\u00ed a vyt\u00e1p\u011bn\u00ed vy\u017eaduje investice 72\u201395 mld. USD za rok do roku 2030.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u2013 Mezin\u00e1rodn\u00ed klimatick\u00e9 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed ke sni\u017eov\u00e1n\u00ed emis\u00ed koordinuje UNFCCC. Kj\u00f3tsk\u00fd protokol byl prvn\u00edm z\u00e1vazkem, kter\u00fd byl postaven na principech a c\u00edlech UNFCCC, m\u011bl v\u0161ak jen minim\u00e1ln\u00ed dopad na glob\u00e1ln\u00ed emise, proto\u017ee se n\u011bkter\u00e9 zem\u011b nep\u0159ipojily a n\u011bkter\u00e9 nedodr\u017eely sv\u00e9 z\u00e1vazky.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Na konci \u0159\u00edjna 2014 bude p\u0159edlo\u017eena spole\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va v\u0161ech t\u0159\u00ed pracovn\u00edch skupin, tzv. Synthesis Report a 5. hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1va IPCC tak bude \u00fapln\u00e1.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><em>Radim Tolasz,<\/em> <em>Meteorologick\u00e9 zpr\u00e1vy, ro\u010d. 67, 2014\/3<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Mezivl\u00e1dn\u00ed panel pro klimatickou zm\u011bnu (IPCC) vyd\u00e1v\u00e1 v letech 2013 a 2014 svou ji\u017e p\u00e1tou hodnot\u00edc\u00ed zpr\u00e1vu (tzv. AR5). Zpr\u00e1va bude m\u00edt celkem \u010dty\u0159i \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 stovky autor\u016f p\u0159ipravuj\u00ed, tis\u00edce [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-14018","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/14018","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14018"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/14018\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14022,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/14018\/revisions\/14022"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14018"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}