{"id":13938,"date":"2025-01-25T22:00:39","date_gmt":"2025-01-25T21:00:39","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=13938"},"modified":"2025-01-25T22:01:58","modified_gmt":"2025-01-25T21:01:58","slug":"konference-sirwec-2012-a-silnicni-meteorologie-v-ceske-republice","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/konference-sirwec-2012-a-silnicni-meteorologie-v-ceske-republice\/","title":{"rendered":"Konference SIRWEC 2012 a silni\u010dn\u00ed meteorologie v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"13938\" class=\"elementor elementor-13938\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-ea52f3f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"ea52f3f\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-4b1dfc3\" data-id=\"4b1dfc3\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-18cf258 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"18cf258\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p><span style=\"color: #003366;\">Pravideln\u00e1 konference o silni\u010dn\u00ed meteorologii, o technologii m\u011b\u0159en\u00ed parametr\u016f sj\u00edzdnosti vozovek, metod\u00e1ch zimn\u00ed \u00fadr\u017eby nebo dispe\u010dersk\u00fdch syst\u00e9mech prob\u011bhla ve dnech 23. a\u017e 25. 5. v Helsink\u00e1ch. Jedn\u00e1 se o f\u00f3rum, na kter\u00e9m se setk\u00e1vaj\u00ed meteorologov\u00e9, silni\u010d\u00e1\u0159i i komer\u010dn\u00ed subjekty anga\u017eovan\u00e9 v dan\u00e9 problematice. P\u0159ed dv\u011bma roky se konference konala v kanadsk\u00e9m Quebecu a v roce 2008 v Praze. Po\u010det \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f byl v roce 2010 vzhledem k m\u00edstu kon\u00e1n\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e v p\u0159edchoz\u00edch letech, po n\u00e1vratu na evropsk\u00fd kontinent pat\u0159\u00ed ov\u0161em SIRWEC 2012 svou n\u00e1v\u0161t\u011bvnost\u00ed, tematickou atraktivitou i organiza\u010dn\u00edm zaji\u0161t\u011bn\u00edm mezi nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed. \u010ceskou republiku reprezentovali za \u010cHM\u00da RNDr. M \u0160kuthan a autor \u010dl\u00e1nku, za \u00daFA \u010cR RNDr. P. Sedl\u00e1k, CSc. a RNDr. V. Bli\u017e\u0148\u00e1k, Ph.D. V\u0161echny prezentace i postery jsou dostupn\u00e9 na internetov\u00e9 adrese &lt;www.sirwec2012.fi&gt; resp. &lt;www.sirwec.org&gt;.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Na jednotliv\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky se odkazuji uveden\u00edm jm\u00e9na autora a \u010d\u00edsla abstraktu.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Informa\u010dn\u00ed syst\u00e9my, senzory a vybaven\u00ed V oboru zimn\u00ed \u00fadr\u017eby silnic a d\u00e1lnic je pro informa\u010dn\u00ed syst\u00e9m zavedena v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1van\u00e1 zkratka RWIS podle anglick\u00e9ho v\u00fdrazu \u201eRoad Weather Information System\u201c. V\u00a0n\u011bm se shroma\u017e\u010fuje, kombinuje, zpracov\u00e1v\u00e1 a n\u00e1sledn\u011b publikuje mno\u017estv\u00ed \u00fadaj\u016f \u2013 mimo jin\u00e9 v\u00fdsledky m\u011b\u0159en\u00ed ze silni\u010dn\u00edch senzor\u016f, meteorologick\u00fdch \u010didel, p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed, teploty a stavu povrchu, aktivity dispe\u010dersk\u00fdch st\u0159edisek a jejich mechanizm\u016f. V\u0161em d\u00edl\u010d\u00edm komponent\u016fm mana\u017eersk\u00fdch syst\u00e9m\u016f se v\u011bnovaly p\u0159edchoz\u00ed konference a z\u016fstane to patrn\u011b t\u00e9matem i do budoucna. Co se v\u0161ak stalo fenom\u00e9nem posledn\u00edch let a n\u00e1m\u011btem mnoha p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f konference v roce 2012, je p\u0159\u00edm\u00e9 m\u011b\u0159en\u00ed t\u0159en\u00ed a jeho vyu\u017eit\u00ed jako n\u00e1stroje pro inspekci stavu povrchu vozovek nebo vyhodnocen\u00ed efektivity z\u00e1sahu sypac\u00edch voz\u016f. Odpov\u011bdi na ot\u00e1zky, jak se d\u00e1 t\u0159en\u00ed m\u011b\u0159it za j\u00edzdy a jak\u00e9 jsou v\u00fdsledky srovn\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed, lze dohledat v prezentaci Mikko Malmivuo [41]. Velmi atraktivn\u00ed prezentaci s uk\u00e1zkami m\u011b\u0159en\u00ed t\u0159en\u00ed p\u0159i r\u016fzn\u00fdch situac\u00edch m\u011bla pan\u00ed Pirkko Saarikivi [5] z finsk\u00e9 komer\u010dn\u00ed slu\u017eby FORECA, mimo jin\u00e9 mana\u017eerka evropsk\u00e9ho projektu ROADIDEA &lt;www.roadidea.eu&gt;, kter\u00fdm zaujala pozornost na konferenci v Praze. Tento projekt s\u00e1m o sob\u011b stoj\u00ed za otev\u0159en\u00ed uveden\u00e9 internetov\u00e9 adresy a prezentace jeho \u0159e\u0161itel\u016f zabraly podstatnou \u010d\u00e1st programu v Quebecu. Mobiln\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed senzory Vaisaly DSC111 a DST111 byla jen nepatrnou sou\u010d\u00e1st\u00ed projektu a z\u00edskan\u00e1 data byla vyu\u017eita pro v\u00fdvoj modelu pro p\u0159edpov\u011b\u010f t\u0159en\u00ed. Nov\u011bj\u0161\u00ed verzi za\u0159\u00edzen\u00ed DSP310 s m\u011b\u0159ic\u00edm vozem prezentovala VAISALA v Praze-Komo\u0159anech 20. 11. 2012.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Krom\u011b technologick\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed lze v t\u00e9to sekci p\u0159edn\u00e1\u0161ek nal\u00e9zt p\u011bknou uk\u00e1zku standardn\u00edho meteorologick\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed zimn\u00ed \u00fadr\u017eby komunikac\u00ed. Ludovic Bouilloud [15] p\u0159edstavil produkt OPTIMA, kter\u00fdm poskytuje sv\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed informace M\u00e9t\u00e9o-France. Od textov\u00fdch p\u0159edpov\u011bd\u00ed na t\u0159i dny obnovovan\u00fdch ka\u017ed\u00e9 4 hodiny a\u017e po nowcasting na 30 a\u017e 60 minut pro 5 km \u00faseky silnic s rozli\u0161en\u00edm typu sr\u00e1\u017eek, potenci\u00e1ln\u00edho spadu sn\u011bhu, teploty a stavu vozovky, update ka\u017ed\u00fdch 5 minut. Ve druh\u00e9 prezentaci [34] za\u0159azen\u00e9 do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho bloku t\u00fd\u017e autor psal pou\u017eit\u00e9 modelov\u00e9 prost\u0159edky ISBA-Route a CROCUS propojen\u00e9 s\u00a0lok\u00e1ln\u00edm meteorologick\u00fdm modelem AROME. I p\u0159es vysok\u00e9 rozli\u0161en\u00ed nehydrostatick\u00e9ho lok\u00e1ln\u00edho modelu bylo lep\u0161\u00edch v\u00fdsledk\u016f dosa\u017eeno intervenc\u00ed meteorologa p\u0159ed povolen\u00edm vstupu meteorologick\u00fdch dat do modelu pro v\u00fdpo\u010det teploty a stavu povrchu, co\u017e je obecn\u00fd jev, nebo\u0165 tyto modely maj\u00ed tendenci teplotu povrchu podhodnocovat a reaguj\u00ed velmi citliv\u011b na mno\u017estv\u00ed obla\u010dnosti.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>P\u0159edpov\u011bdn\u00ed metody<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">ISBA a CROCUS jsou modely vyvinut\u00e9 p\u0159\u00edmo ve Francii. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u011bj\u0161\u00ed jsou komer\u010dn\u00ed produkty jako nap\u0159. ICEBREAK (Vaisala) nebo KLIMATOR (univerzita v G\u00f6teborgu). Alternativou k t\u011bmto prost\u0159edk\u016fm se stal voln\u011b \u0161i\u0159iteln\u00fd model METRo (licence GPL) vyvinut\u00fd kanadskou meteorologickou slu\u017ebou v roce 1999. Snadn\u00e1 dostupnost algoritmu byla avizov\u00e1na na SIRWEC 2006 a od t\u00e9 doby se METRo roz\u0161\u00ed\u0159ilo do mnoha zem\u00ed \u2013 viz prezentace [51] \u2013 Finsko, \u0160v\u00e9dsko, Rusko, [54] \u2013 Slovinsko, [30] \u2013 Slovensko a cel\u00e1 \u0159ada poster\u016f. Bylo rozhodnuto aplikovat METRo tak\u00e9 v\u00a0podm\u00ednk\u00e1ch \u010cesk\u00e9 republiky. Prvn\u00ed v\u00fdsledky prezentovali za \u0159e\u0161itelsk\u00fd t\u00fdm Vojt\u011bch Bli\u017e\u0148\u00e1k a Pavel Sedl\u00e1k v posteru [77].<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00edm t\u00e9matem se st\u00e1v\u00e1 i v tomto oboru pravd\u011bpodobnostn\u00ed p\u0159edpov\u011b\u010f. V sekci p\u0159edpov\u011bdn\u00edch metod j\u00ed byla v\u011bnov\u00e1na \u00favodn\u00ed prezentace od Lee Chapmana [4] z\u00a0univerzity v Birminghamu, spoluautora metody liniov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi zalo\u017een\u00e9 na vyu\u017eit\u00ed znalosti geografick\u00fdch prvk\u016f z aplikac\u00ed GIS jako alternativy k dosud preferovan\u00e9mu term\u00e1ln\u00edmu mapov\u00e1n\u00ed silnic. Pro zji\u0161t\u011bn\u00ed m\u00edry nejistoty p\u0159ipou\u0161t\u00ed Chapman aplikaci perturbac\u00ed p\u0159edpov\u011bd\u011bn\u00fdch vstupn\u00edch meteorologick\u00fdch dat nebo rozli\u010dnost geografick\u00fdch podm\u00ednek danou m\u011b\u0159en\u00edm z r\u016fzn\u00fdch lokalit v oblasti. Podobn\u00fd p\u0159\u00edstup vol\u00ed Renate Hagedorn z Deutscher Wetterdienst [47] pro experimentov\u00e1n\u00ed v r\u00e1mci n\u011bmeck\u00e9ho RWIS. Oba auto\u0159i se shoduj\u00ed v tom, \u017ee nebude technicky problematick\u00e9 pravd\u011bpodobnostn\u00ed p\u0159edpov\u011bdi po\u010d\u00edtat, probl\u00e9m nastane a\u017e s prezentov\u00e1n\u00edm v\u00fdsledk\u016f \u2013 jak dispe\u010der nalo\u017e\u00ed s informac\u00ed, \u017ee na dan\u00e9m \u00faseku silnice se vytvo\u0159\u00ed led s pravd\u011bpodobnost\u00ed 40 %. V kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku by podobn\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi mohly vyvolat v\u011bt\u0161\u00ed spot\u0159ebu soli a celkov\u00e9 n\u00e1klady na \u00fadr\u017ebu ne\u017e v p\u0159\u00edpad\u011b deterministick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>Metody zimn\u00ed \u00fadr\u017eby<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Prezentace v tomto bloku byly tematicky rozmanit\u00e9, znovu se ale objevuje index t\u0159en\u00ed, jeho m\u011b\u0159en\u00ed, p\u0159edpov\u00edd\u00e1n\u00ed a verifikace. Velmi zaj\u00edmav\u00e9 vystoupen\u00ed m\u011bl pan Taisto Haavasoja [17] zastupuj\u00edc\u00ed jednoho z v\u00fdrobc\u016f m\u011b\u0159i\u010d\u016f t\u0159en\u00ed TECONER Ltd.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Jeho t\u00fdm se pokusil naj\u00edt mezn\u00ed koncentraci soli pot\u0159ebnou pro zv\u00fd\u0161en\u00ed t\u0159en\u00ed kluzk\u00e9ho povrchu na bezpe\u010dnou hodnotu. Zjistili, \u017ee je mo\u017en\u00e9 aplikovat daleko men\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed posypu, ne\u017e se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro \u00fapln\u00e9 rozpu\u0161t\u011bn\u00ed ledu nebo sn\u011bhu.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>Dispe\u010dersk\u00e9 moduly<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Jedn\u00e1 se o informa\u010dn\u00ed syst\u00e9my podporuj\u00edc\u00ed management zimn\u00ed \u00fadr\u017eby. V t\u00e9to sekci Martin Benko [30] p\u0159edstavil st\u00e1vaj\u00edc\u00ed zp\u016fsob zabezpe\u010den\u00ed zimn\u00ed \u00fadr\u017eby ze strany SHM\u00da. Slovensk\u00e9 \u0158editelstv\u00ed silnic a d\u00e1lnic investovalo prost\u0159edky do komer\u010dn\u00edho produktu BORRMA \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 firmy BOSCHUNG. SHM\u00da do syst\u00e9mu dod\u00e1v\u00e1 v\u00fdstupy z model\u016f Aladin, INCA a METRo, zat\u00edm ov\u0161em bez dostate\u010dn\u00e9 datov\u00e9 podpory ze silni\u010dn\u00edch m\u011b\u0159en\u00ed (chyb\u00ed \u00fadaje o teplot\u011b pod vozovkou). Syst\u00e9m BORRMA je vyu\u017eit tak\u00e9 v sousedn\u00edm Rakousku. Jeho strukturu a popis z pozice spr\u00e1vce rakousk\u00fdch silnic a d\u00e1lnic ASFINAG prezentoval Thorsten Cypra [78].<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Prezentace pana Jianmin Shao [12] se nejsp\u00ed\u0161 neve\u0161la do vymezen\u00e9ho \u010dasu pro p\u0159edpov\u011bdn\u00ed metody. Je zde popisov\u00e1na 2-D interpolace modelu ICEBREAK firmy VAISALA Ltd. s vyu\u017eit\u00edm dat GIS (aplikace metody Thornese a Chapmana z univerzity v Birminghamu). Model energetick\u00e9 bilance pro lok\u00e1ln\u00ed p\u0159edpov\u011b\u010f byl dosud vyu\u017e\u00edv\u00e1n v kombinaci s term\u00e1ln\u00edm mapov\u00e1n\u00edm pro liniov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi. Vyu\u017eit\u00ed geografick\u00fdch dat a metody plo\u0161n\u00e9 interpolace umo\u017e\u0148uje aplikovat v\u00fdpo\u010det kdekoliv ve vymezen\u00e9 oblasti bu\u010f v re\u017eimu nowcastingu na t\u0159i hodiny, nebo s intervenc\u00ed meteorologa na 24 i v\u00edce hodin. Star\u0161\u00ed verze modelu ICEBREAK je vyu\u017e\u00edv\u00e1na v \u010cHM\u00da pro bodovou p\u0159edpov\u011b\u010f v r\u00e1mci d\u00e1lni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>Osv\u011bd\u010den\u00e9 praktiky<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Blok ur\u010den\u00fd sp\u00ed\u0161e spr\u00e1vc\u016fm komunikac\u00ed nebo dispe\u010der\u016fm o vyhodnocov\u00e1n\u00ed efektivity \u00fadr\u017eby, optimalizaci n\u00e1klad\u016f, zp\u011btn\u00e9 vazby od \u0159idi\u010d\u016f apod. Pozornosti meteorologa by ale nem\u011bla uniknout prezentace Petera Nutze [68] z V\u00eddn\u011b.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Odborn\u00fd t\u00fdm z Institutu pro dopravu ve spolupr\u00e1ci s ministerstvem dopravy a spr\u00e1vcem komunikac\u00ed ASFINAG \u0159e\u0161ili probl\u00e9m standardizace zp\u016fsobu o\u0161et\u0159en\u00ed vozovek p\u0159i r\u016fzn\u00fdch meteorologick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch. C\u00edlem bylo ur\u010dit nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed a posta\u010duj\u00edc\u00ed strategie o\u0161et\u0159en\u00ed vozovek sol\u00ed a pluhov\u00e1n\u00edm.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdsledky projektu jsou pou\u017eity pro \u0161kolen\u00ed dispe\u010der\u016f a dal\u0161\u00edch odborn\u00edk\u016f v doprav\u011b (zahrnuj\u00ed i problematiku sni\u017eov\u00e1n\u00ed rychlosti). P\u011bkn\u011b ilustrovan\u00e9 p\u0159ehledn\u00e9 pokyny jsou vhodn\u00fdm dopl\u0148kem ji\u017e d\u0159\u00edve publikovan\u00e9ho manu\u00e1lu SIRWEC-Guide &lt;www.sirwec.org\/documents\/rwis_web_guide.pdf&gt;.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>Komunikace s u\u017eivateli<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Informa\u010dn\u00ed syst\u00e9my RWIS jsou v\u011bt\u0161inou koncipov\u00e1ny pro speci\u00e1ln\u00ed u\u017eivatele s p\u0159\u00edstupov\u00fdm heslem. Uk\u00e1zku \u0159e\u0161en\u00ed ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00e9ho mapov\u00e9ho serveru se sou\u010dasn\u00fdm i p\u0159edpov\u011bd\u011bn\u00fdm stavem silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b nab\u00eddl Tero Dubrovin [65].<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Dopravci i \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnost ve Finsku si mohou podle \u00fadaj\u016f na internetu p\u0159izp\u016fsobit pl\u00e1novanou trasu nebo j\u00edzdu odlo\u017eit. Nev\u00fdhodou syst\u00e9mu je, \u017ee nezohled\u0148uje aktu\u00e1ln\u00ed stav \u00fadr\u017eby vozovek, ale pouze nam\u011b\u0159en\u00e1 data nebo p\u0159edpov\u011bdi Finsk\u00e9ho meteorologick\u00e9ho \u00fastavu. Jin\u00fd zp\u016fsob informov\u00e1n\u00ed \u0159idi\u010d\u016f je prom\u011bnn\u00e9 dopravn\u00ed zna\u010den\u00ed napojen\u00e9 na silni\u010dn\u00ed meteorologick\u00e9 stanice a slou\u017e\u00edc\u00ed \u010dasto tak\u00e9 jako n\u00e1stroj k regulov\u00e1n\u00ed dopravn\u00edch tok\u016f. Problematice ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed a srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch aplikac\u00ed na tomto poli se v\u011bnuje Slavica Grosanic [67] z Technick\u00e9 univerzity v Mnichov\u011b. S vyu\u017eit\u00edm v\u00fdsledk\u016f m\u011b\u0159en\u00ed na zku\u0161ebn\u00edm pozemku na d\u00e1lnici A92 pobl\u00ed\u017e mnichovsk\u00e9ho leti\u0161t\u011b autorsk\u00fd t\u00fdm vytvo\u0159il a testuje program pro pr\u016fb\u011b\u017enou kontrolu \u00fadaj\u016f prom\u011bnn\u00e9ho zna\u010den\u00ed a p\u0159\u00edpadnou korekci nev\u011brohodn\u00fdch sign\u00e1l\u016f. Plynulosti silni\u010dn\u00edho provozu a reagov\u00e1n\u00ed na nep\u0159\u00edzniv\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed podm\u00ednky se v\u011bnuje tak\u00e9 Igor Grabec [27] modelov\u00e1n\u00edm vzniku dopravn\u00ed z\u00e1cpy za vyu\u017eit\u00ed informac\u00ed o koeficientu t\u0159en\u00ed a dohlednosti.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Meteorolog\u016fm bude bli\u017e\u0161\u00ed problematika st\u0159edoevropsk\u00e9ho projektu INCA, jeho\u017e vyu\u017eit\u00ed v silni\u010dn\u00ed meteorologii popsal Benedikt Bica [45] z rakousk\u00e9ho ZAMG. Z\u00a0\u00fadaj\u016f o teplot\u011b ve 2 m, 5 cm a \u201310 cm po\u010d\u00edt\u00e1 INCA teplotu povrchu, kterou vyu\u017e\u00edv\u00e1 spolu s dal\u0161\u00edmi vstupy pro ur\u010den\u00ed typu sr\u00e1\u017eek a generov\u00e1n\u00ed SMS zpr\u00e1v varuj\u00edc\u00edch p\u0159ed mo\u017en\u00fdm v\u00fdskytem n\u00e1led\u00ed, mrznouc\u00edch sr\u00e1\u017eek nebo sn\u011b\u017een\u00ed. Pro zlep\u0161en\u00ed v\u00fdsledk\u016f za situac\u00ed s rychle se m\u011bn\u00edc\u00ed teplotou povrchu se zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159\u00ednosem spojen\u00ed model\u016f INCA a METRo.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Do tohoto bloku byla tak\u00e9 za\u0159azena prezentace Miroslava \u0160kuthana [69] o vyu\u017eit\u00ed silni\u010dn\u00edch dat p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fdch v\u00a0k\u00f3du BUFR podle standardu SMO. Za speci\u00e1ln\u00ed u\u017eivatele jsou v tomto p\u0159\u00edpad\u011b pova\u017eov\u00e1ni meteorologov\u00e9 \u010cHM\u00da, kte\u0159\u00ed v prost\u0159ed\u00ed vizualiza\u010dn\u00edho programu VisualWeather mohou zobrazovat data ze silni\u010dn\u00edch m\u011b\u0159en\u00ed spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edmi meteorologick\u00fdmi \u00fadaji zp\u016fsobem, kter\u00fd jim vyhovuje. V bufru je nav\u00edc skryta \u0159ada dal\u0161\u00edch informac\u00ed, kter\u00e9 v RWIS prezentov\u00e1ny nejsou. \u010c\u00e1ste\u010dn\u011b jsou v bufru p\u0159en\u00e1\u0161ena i data z\u00a0N\u011bmecka ve spolupr\u00e1ci s Deutscher Wetterdienst, pro zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed tok dat je zvolen k\u00f3d SH70 analogick\u00fd k\u00f3du SYNOP. Nutno podotknout, \u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdm\u011bna silni\u010dn\u00edch dat je nadstandardn\u00ed z\u00e1le\u017eitost a v Evrop\u011b bychom ji na\u0161li pouze v r\u00e1mci projektu ROADIDEA nebo mezi baltsk\u00fdmi st\u00e1ty.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>Vize budoucnosti<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdvoj silni\u010dn\u00ed meteorologie je zna\u010dn\u011b ovlivn\u011bn \u00farovn\u00ed technologie m\u011b\u0159en\u00ed, komunika\u010dn\u00ed a v\u00fdpo\u010detn\u00ed techniky, n\u00e1sledn\u011b finan\u010dn\u00edmi mo\u017enostmi spr\u00e1vc\u016f komunikac\u00ed pro po\u0159izov\u00e1n\u00ed a zejm\u00e9na provozov\u00e1n\u00ed m\u011b\u0159ic\u00edch syst\u00e9m\u016f. Po expanzi silni\u010dn\u00edch senzor\u016f instalovan\u00fdch do t\u011blesa vozovky se p\u0159ech\u00e1z\u00ed k pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed bezkontaktn\u00edch \u010didel instalovan\u00fdch v\u00a0n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech i do\u010dasn\u011b pod\u00e9l silnic nebo p\u0159\u00edmo na vozy sypa\u010d\u016f.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Data jsou online p\u0159en\u00e1\u0161ena do dispe\u010dersk\u00fdch modul\u016f porovn\u00e1vaj\u00edc\u00edch p\u0159edpov\u011b\u010f stavu vozovek, jejich skute\u010dn\u00fd stav a efektivitu o\u0161et\u0159en\u00ed. Od bodov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi teploty a stavu povrchu se p\u0159e\u0161lo k liniov\u00fdm progn\u00f3z\u00e1m pro vybran\u00e9 komunikace a zav\u00e1d\u00ed se oblastn\u00ed p\u0159edpov\u011bdi pro celou silni\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165. P\u0159esto je bezpe\u010dnost a plynulost silni\u010dn\u00ed dopravy st\u00e1le velmi zraniteln\u00e1.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u0158e\u0161en\u00edm pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed roky se zd\u00e1 b\u00fdt p\u0159\u00edm\u00e9 zapojen\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f provozu, a to jak ve smyslu jejich efektivn\u011bj\u0161\u00edho informov\u00e1n\u00ed o nebezpe\u010dn\u00fdch situac\u00edch, tak zhodnocen\u00edm \u00fadaj\u016f o jejich pohybu a dat p\u0159ed\u00e1van\u00fdch p\u0159\u00edmo vozidly vybaven\u00fdmi palubn\u00edm po\u010d\u00edta\u010dem. U\u017e na SIRWEC 2010 v\u00a0Praze informoval profesor Bogren [35] o projektu SRIS, v\u00a0r\u00e1mci kter\u00e9ho se ve \u0160v\u00e9dsku testoval p\u0159enos \u00fadaj\u016f o aktivit\u011b syst\u00e9mu ABS, zrychlen\u00ed vozidla, zapnut\u00ed st\u011bra\u010d\u016f, rozsv\u00edcen\u00ed mlhov\u00fdch sv\u011btel z automobil\u016f p\u0159es GTS do vyhodnocovac\u00edho st\u0159ediska, a ov\u011b\u0159ovala se tak situace v ter\u00e9nu. Na t\u00e9to konferenci byla pod\u00e1na aktualizovan\u00e1 informace pod ozna\u010den\u00edm projektu BiFi (\u201eBearing information through vehicle intelligence\u201c) profesorem Gustavssonem [19]. Podobn\u00fd pilotn\u00ed projekt WISAFECAR s vyu\u017eit\u00edm WiFi prob\u00edh\u00e1 ve Finsku a popsal jej v prezentaci Timo Sukuvaara [1]. Krom\u011b p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed dat z vozidel je zde i zp\u011btn\u00fd informa\u010dn\u00ed tok k \u0159idi\u010d\u016fm jednak v obecn\u00e9 rovin\u011b o situaci v cel\u00e9 oblasti, jednak p\u0159\u00edmo se vztahuj\u00edc\u00ed k \u00faseku, do kter\u00e9ho vozidlo sm\u011b\u0159uje. V roce 2014 bude v Helsink\u00e1ch evropsk\u00e1 konference o inteligentn\u00edch dopravn\u00edch syst\u00e9mech, Finsko tak nep\u0159\u00edmo i z tohoto podn\u011btu p\u0159ijalo roli jednoho z pr\u016fkopn\u00edk\u016f v tomto sm\u011bru v\u00fdvoje.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>Situace v \u010cesk\u00e9 republice<\/strong><\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Od konce 90. let se v silni\u010dn\u00ed s\u00edti nainstalovalo a st\u00e1le provozuje v\u00edce ne\u017e 400 stanic se silni\u010dn\u00edmi senzory pod patronac\u00ed \u0158editelstv\u00ed silnic a d\u00e1lnic \u010cR. Po jist\u00e9m obdob\u00ed sout\u011b\u017ee dodavatel\u016f se data ukl\u00e1daj\u00ed v jednotn\u00e9m form\u00e1tu do datab\u00e1ze \u0158SD a \u010cHM\u00da m\u00e1 k informac\u00edm v online re\u017eimu p\u0159\u00edstup. P\u0159i instalaci technologie VAISALA, osazovan\u00e9 zpo\u010d\u00e1tku zejm\u00e9na v d\u00e1lni\u010dn\u00ed s\u00edti, byl po\u0159\u00edzen i prognostick\u00fd modul ICEBREAK, j\u00edm\u017e se dodnes po\u010d\u00edt\u00e1 p\u0159edpov\u011b\u010f pro 20 bod\u016f. D\u00e1lni\u010dn\u00ed dispe\u010dinky m\u011bly p\u0159\u00edstup do prezenta\u010dn\u00edho syst\u00e9mu ICEVIEW a mohly zobrazovat krom\u011b bodov\u00e9 i liniovou p\u0159edpov\u011b\u010f pro term\u00e1ln\u011b zmapovan\u00e9 d\u00e1lni\u010dn\u00ed \u00faseky. Se zaveden\u00edm informa\u010dn\u00edho syst\u00e9mu JSMIS v roce 2005 toto privilegium ztratily, otev\u0159el se ov\u0161em komplexn\u00ed p\u0159ehled m\u011b\u0159en\u00ed v dan\u00e9m regionu, v\u010detn\u011b textov\u00fdch a grafick\u00fdch p\u0159edpov\u011bdn\u00edch informac\u00ed. Krom\u011b bodov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi teploty a stavu povrchu od \u010cHM\u00da maj\u00ed dispe\u010de\u0159i k dispozici v testovac\u00edm re\u017eimu v\u00fdstupy z komer\u010dn\u00edho produktu firmy CROSS Zl\u00edn, kter\u00e1 ve spolupr\u00e1ci s univerzitou v G\u00f6teborgu provozuje model KLIMATOR napojen\u00fd na neupravovan\u00e9 v\u00fdstupy z modelu Aladina. Takto z\u00edskan\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi prezentuje formou oblastn\u00edch p\u0159edpov\u011bd\u00ed v kraj\u00edch, kde prob\u011bhlo term\u00e1ln\u00ed mapov\u00e1n\u00ed silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">Od poloviny 90. let vyd\u00e1v\u00e1 \u010cHM\u00da speci\u00e1ln\u00ed textov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi do \u00farovn\u011b okres\u016f a d\u00e1lni\u010dn\u00edch \u00fasek\u016f s uv\u00e1d\u011bn\u00edm nebezpe\u010dn\u00fdch jev\u016f a o\u010dek\u00e1van\u00e9ho spadu sn\u011bhu. Poskytuj\u00ed se p\u0159edpov\u011bdi pro pot\u0159eby pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed st\u0159edisek \u00fadr\u017eby a jsou umo\u017en\u011bny konzultace dispe\u010der\u016f s meteorology. Dostate\u010dn\u011b odlad\u011bn\u00fd a verifikovan\u00fd model pro p\u0159edpov\u011b\u010f teploty a stavu povrchu silni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b v\u0161ak zat\u00edm st\u00e1le chyb\u00ed. \u010cHM\u00da a \u00daFA s podporou \u0158SD podaly opakovan\u011b n\u00e1vrh projektu, kter\u00fd by tuto mezeru pomohl vyplnit.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\">\u00dasp\u011bch se dostavil a\u017e po vzniku Technologick\u00e9 agentury a p\u0159ijet\u00ed projektu TA01031509 platn\u00e9ho na obdob\u00ed 2011\u20132014. Pod jeho z\u00e1\u0161titou se pro provoz v podm\u00ednk\u00e1ch \u010cesk\u00e9 republiky p\u0159ipravuje kanadsk\u00fd model METRo.<\/span><\/p><p><span style=\"color: #003366;\"><em>Jan Sulan<\/em>, <em>Meteorologick\u00e9 zpr\u00e1vy, ro\u010d. 65, 2013\/3<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Pravideln\u00e1 konference o silni\u010dn\u00ed meteorologii, o technologii m\u011b\u0159en\u00ed parametr\u016f sj\u00edzdnosti vozovek, metod\u00e1ch zimn\u00ed \u00fadr\u017eby nebo dispe\u010dersk\u00fdch syst\u00e9mech prob\u011bhla ve dnech 23. a\u017e 25. 5. v Helsink\u00e1ch. Jedn\u00e1 se o f\u00f3rum, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-13938","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13938","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13938"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13938\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13942,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13938\/revisions\/13942"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13938"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}